30. Psychologické důsledky ztráty zaměstnání: Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
  
 
==Historie psychologického výzkumu nezaměstnanosti==
 
==Historie psychologického výzkumu nezaměstnanosti==
Dopady nezaměstnanosti coby komplexního sociálního a psychologického fenoménu na život člověka byly na poli vědecké psychologie poprvé zkoumány ve 30. letech 20. století, v období '''Velké hospodářské krize'''. <br />
+
Dopady nezaměstnanosti coby komplexního sociálního a psychologického fenoménu byly na poli vědecké psychologie poprvé zkoumány ve 30. letech 20. století, v období '''Velké hospodářské krize'''. Z tohoto období je významná především tzv. '''Marienthalská studie'''. Klasický sociografický výzkum s kvantitativními i kvalitativními výzkumy byl proveden výzkumným týmem pod vedením rakousko-britské sociální psycholožky '''[[Marie Jahoda|M. Jahody]]''' (1907-2001) a sociologů '''[[Paul Lazarsfeld|P. Lazarsfelda]]''' (1901-1976) a '''H. Ziesela''' (1905-1992). Po dobu několika měsíců prováděli výzkum <br />
  
 
==Skupiny ohrožené nezaměstnaností==
 
==Skupiny ohrožené nezaměstnaností==

Verze z 29. 9. 2020, 13:21

Ztráta zaměstnání představuje potenciálně významný psychosociální stresor nejen pro zaměstnance, který o práci přichází, ale také pro jeho nejbližší okolí, především pro rodinné příslušníky. Propuštění zaměstnance či jeho odchod z práce z jiných důvodů může negativně působit také na pracovní kolektiv a organizační kulturu, kterých byl součástí.

Ztrátu zaměstnání považuje za významný a potenciálně zdraví ohrožující stresor také známý model autorů Holmese a Raheho (Life Changing Units, LCU).[1] Tato teorie zátěže vychází z předpokladu, že určité události lze objektivně vyhodnotit jako stresory – nadměrně zátěžové podněty. Model zahrnuje 43 stresujících životních událostí, kterým je přiřazena určitá bodová váha. Jestliže jedinec dosáhne ve vymezeném časovém rámci jednoho roku v úhrnu 300 bodů, významně u něj podle autorů hrozí rozvoj somatického onemocnění. Položka „propuštění z práce“ je na 8. místě s 47 body, „odchod do důchodu“ na 10. místě s 45 body, „změna finanční situace“ na 16. místě s 38 body. Můžeme přitom předpokládat, že problematika ztráty zaměstnání je natolik komplexním zásahem do života člověka, že může negativně ovlivňovat i další oblasti, a je proto nutné jí věnovat náležitou pozornost.

Historie psychologického výzkumu nezaměstnanosti

Dopady nezaměstnanosti coby komplexního sociálního a psychologického fenoménu byly na poli vědecké psychologie poprvé zkoumány ve 30. letech 20. století, v období Velké hospodářské krize. Z tohoto období je významná především tzv. Marienthalská studie. Klasický sociografický výzkum s kvantitativními i kvalitativními výzkumy byl proveden výzkumným týmem pod vedením rakousko-britské sociální psycholožky M. Jahody (1907-2001) a sociologů P. Lazarsfelda (1901-1976) a H. Ziesela (1905-1992). Po dobu několika měsíců prováděli výzkum

Skupiny ohrožené nezaměstnaností


Dopady nezaměstnanosti


Outplacement


Externí nepublikované zdroje

Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací doc. PhDr. Milana Rymeše, CSc. v povinném předmětu "Psychologie práce a organizace" na KPS FF UK. Dále vychází také z přednášek a prezentací PhDr. Ing. Martina Pospíchala v povinném předmětu "Personální psychologie" na KPS FF UK.

Odkazy

Reference

  1. Holmes, T.H., & Rahe, R.H. (1967). The Social Readjustment Rating Scale. Journal of Psychosomatic Research. 11(2), 213-218.

Klíčová slova

Kategorie

Psychologie práce a organizace