https://wikisofia.cz/w/index.php?title=40._P%C5%99edm%C4%9Bt_a_v%C3%BDvoj_ekonomick%C3%A9_psychologie&feed=atom&action=history40. Předmět a vývoj ekonomické psychologie - Historie editací2024-03-28T19:57:09ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.33.0https://wikisofia.cz/w/index.php?title=40._P%C5%99edm%C4%9Bt_a_v%C3%BDvoj_ekonomick%C3%A9_psychologie&diff=57600&oldid=prevNicolas.Say v 18. 6. 2019, 23:122019-06-18T23:12:21Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 18. 6. 2019, 23:12</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1" >Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie je syntézou oborů [[ekonomie]] a [[psychologie]]. Zkoumá zejména psychické mechanismy a kognitivní procesy, které jsou základem širokého spektra ekonomického chování. Mezi ekonomické chování patří nakládání s ekonomickými statky, totiž se zbožím a penězi, a to ve smyslu jejich uchovávání, spotřeby či směny. Největší pozornost se v psychologii věnuje jedinci, naopak v ekonomii jde spíše o hromadné jevy a jejich odpad na “průměrného člověka”, který coby uměle vytvořený konstrukt reálně neexistuje. Mezi konkrétní tématické oblasti ekonomické psychologie patří rozhodování při nakládání s penězi či obecně ekonomickými statky, vliv vnějších ekonomických jevů na individuální chování nebo postoj k penězům, vývoj zacházení s penězi, vztah peněz a psychologických proměnných jako životní spokojenost nebo atraktivita (Štikar et al., 2003). </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie je syntézou oborů [[<ins class="diffchange diffchange-inline">Ekonomie, její historický vývoj, hlavní ekonomické směry, jejich představitelé a jejich významná díla|</ins>ekonomie]] a [[psychologie]]. Zkoumá zejména psychické mechanismy a kognitivní procesy, které jsou základem širokého spektra ekonomického chování. Mezi ekonomické chování patří nakládání s ekonomickými statky, totiž se zbožím a penězi, a to ve smyslu jejich uchovávání, spotřeby či směny. Největší pozornost se v psychologii věnuje jedinci, naopak v ekonomii jde spíše o hromadné jevy a jejich odpad na “průměrného člověka”, který coby uměle vytvořený konstrukt reálně neexistuje. Mezi konkrétní tématické oblasti ekonomické psychologie patří rozhodování při nakládání s penězi či obecně ekonomickými statky, vliv vnějších ekonomických jevů na individuální chování nebo postoj k penězům, vývoj zacházení s penězi, vztah peněz a psychologických proměnných jako životní spokojenost nebo atraktivita (Štikar et al., 2003). </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V mnohém se ekonomická psychologie prolíná se sociální psychologií, marketingem, sociologií a psychologií práce a organizace (Riegel, 2007). Jako aplikovaná disciplíná poskytuje ekonomická psychologie nové teoretické i metodologické možnosti zkoumání interdisciplinárních fenoménů na pomezí těchto disciplín. </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V mnohém se ekonomická psychologie prolíná se sociální psychologií, marketingem, sociologií a psychologií práce a organizace (Riegel, 2007). Jako aplikovaná disciplíná poskytuje ekonomická psychologie nové teoretické i metodologické možnosti zkoumání interdisciplinárních fenoménů na pomezí těchto disciplín. </div></td></tr>
</table>Nicolas.Sayhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=40._P%C5%99edm%C4%9Bt_a_v%C3%BDvoj_ekonomick%C3%A9_psychologie&diff=57599&oldid=prevNicolas.Say v 18. 6. 2019, 23:112019-06-18T23:11:31Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 18. 6. 2019, 23:11</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l14" >Řádek 14:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 14:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Vývoj ekonomické psychologie ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Vývoj ekonomické psychologie ==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">[[</del>Gabriel Tarde<del class="diffchange diffchange-inline">]]</del>, francouzský sociální psycholog, poprvé použil termín “ekonomická psychologie” v roce 1881. V roce 1902 vydal knihu “La Psychologie Economique”. Samotný Tarde viděl počátky ekonomické psychologie v díle [[Adam Smith|Adama Smithe]] “Úvod do mravních citů”, která by se dnes označovala za dílo sociální psychologie, stejně jako četná díla neoklasických ekonomů (Štikar et al., 2003). Adam Smith jako jeden z prvních výrazně kombinoval témata oborů psychologie a ekonomie, mimo jeho "Úvod do mravních citů" pojednával o ekonomických tématech v "Pojednání o původu bohatství národů". Dnes by se jeho publikace mohla řadit do oblasti ekonomické psychologie díky propojování ekonomie a zákonitostí lidského chování. </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Gabriel Tarde, francouzský sociální psycholog, poprvé použil termín “ekonomická psychologie” v roce 1881. V roce 1902 vydal knihu <ins class="diffchange diffchange-inline">nesoucí v názvu označení ekonomická psychologie - </ins>“La Psychologie Economique”. Samotný Tarde viděl počátky ekonomické psychologie v díle [[Adam Smith|Adama Smithe]] “Úvod do mravních citů”, která by se dnes označovala za dílo sociální psychologie, stejně jako četná díla neoklasických ekonomů (Štikar et al., 2003). Adam Smith jako jeden z prvních výrazně kombinoval témata oborů psychologie a ekonomie, mimo jeho "Úvod do mravních citů" pojednával o ekonomických tématech v "Pojednání o původu bohatství národů". Dnes by se jeho publikace mohla řadit do oblasti ekonomické psychologie díky propojování ekonomie a zákonitostí lidského chování. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Další poznatky francouzské tradice, které přispěly k rozvoji oboru, jsou výsledky práce Pierre-Luise Reynauda. Reynaud věnoval pozornost dynamice ekonomického růstu s oporou v pojmu “mentální energie”. Tuto mentální energii koncipoval při studiu psychologie a realizaci, že při popisování ekonomického růstu bylo procento nevysvětlené variance větší než procento vysvětlené variance, když se používala k popisu pouze ekonomie. Mentální energie je způsob jak konceptualizovat význam lidského faktoru v ekonomickém růstu; tento pojem měl poskytovat dodatečný vhled pro vysvětlení fenoménu ekonomického růstu. Ekonomický růst byl popisován pouze v pojmech práce a kapitálu, a tak “mentální energie” měla pokrýt větší podíl vysvětlené variance (Riegel, 2007). Na začátku čtyřicátých let minulého století začal v Americe v tomto oboru pracovat [[George Katony]], jeho empirické studie ukázaly, že chování zákazníka může být vysvětleno a předvídáno na bázi psychologických měření v kombinaci s makroekonomickými daty (Štikar et al., 2003). Katony opíral svou práci o pravidelné empirické výzkumy zákaznického chování a zároveň formuloval základní ideu ekonomické psychologie a to, že psychické stavy nejsou nepředvídatelné “poruchy ekonomického procesu“. Tato idea byla zejména důležitá pro vývoj ekonomické psychologie, protože dosavadní koncepce nikdy neuznávaly psychické stavy jako důležitou proměnnou ovlivňující ekonomické procesy či chování. Tento základní axiom ekonomické psychologie formoval při úvahách o nakupování. Nakupování závisí na schopnosti nakupovat a na ochotě nakupovat, tedy na ekonomických a psychologických proměnných. Katonyho úvaha upozorňuje na měřitelnost psychologických proměnných, které v tehdejším prostředí nebyly považovány za stejně měřitelné jako proměnné ekonomické (Riegel, 2007). </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Další poznatky francouzské tradice, které přispěly k rozvoji oboru, jsou výsledky práce Pierre-Luise Reynauda. Reynaud věnoval pozornost dynamice ekonomického růstu s oporou v pojmu “mentální energie”. Tuto mentální energii koncipoval při studiu psychologie a realizaci, že při popisování ekonomického růstu bylo procento nevysvětlené variance větší než procento vysvětlené variance, když se používala k popisu pouze ekonomie. Mentální energie je způsob jak konceptualizovat význam lidského faktoru v ekonomickém růstu; tento pojem měl poskytovat dodatečný vhled pro vysvětlení fenoménu ekonomického růstu. Ekonomický růst byl popisován pouze v pojmech práce a kapitálu, a tak “mentální energie” měla pokrýt větší podíl vysvětlené variance (Riegel, 2007). Na začátku čtyřicátých let minulého století začal v Americe v tomto oboru pracovat [[George Katony]], jeho empirické studie ukázaly, že chování zákazníka může být vysvětleno a předvídáno na bázi psychologických měření v kombinaci s makroekonomickými daty (Štikar et al., 2003). Katony opíral svou práci o pravidelné empirické výzkumy zákaznického chování a zároveň formuloval základní ideu ekonomické psychologie a to, že psychické stavy nejsou nepředvídatelné “poruchy ekonomického procesu“. Tato idea byla zejména důležitá pro vývoj ekonomické psychologie, protože dosavadní koncepce nikdy neuznávaly psychické stavy jako důležitou proměnnou ovlivňující ekonomické procesy či chování. Tento základní axiom ekonomické psychologie formoval při úvahách o nakupování. Nakupování závisí na schopnosti nakupovat a na ochotě nakupovat, tedy na ekonomických a psychologických proměnných. Katonyho úvaha upozorňuje na měřitelnost psychologických proměnných, které v tehdejším prostředí nebyly považovány za stejně měřitelné jako proměnné ekonomické (Riegel, 2007). </div></td></tr>
</table>Nicolas.Sayhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=40._P%C5%99edm%C4%9Bt_a_v%C3%BDvoj_ekonomick%C3%A9_psychologie&diff=57598&oldid=prevNicolas.Say v 18. 6. 2019, 23:092019-06-18T23:09:37Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 18. 6. 2019, 23:09</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1" >Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie je syntézou oborů [[ekonomie]] a [[psychologie]]. Zkoumá zejména psychické mechanismy a kognitivní procesy, které jsou základem širokého spektra ekonomického chování. Největší pozornost se v psychologii věnuje <del class="diffchange diffchange-inline">k </del>jedinci, naopak v ekonomii jde spíše o hromadné jevy a jejich odpad na “průměrného člověka”, který reálně neexistuje. Mezi <del class="diffchange diffchange-inline">předměty zájmu </del>ekonomické psychologie patří <del class="diffchange diffchange-inline">volební chování</del>, <del class="diffchange diffchange-inline">rozhodování nebo </del>vliv vnějších ekonomických jevů na individuální chování a <del class="diffchange diffchange-inline">blahobyt; například proč společnosti s nejvyšší </del>životní <del class="diffchange diffchange-inline">úrovní mají také nejvyšší podíl sebevražd </del>(Štikar et al., 2003).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie je syntézou oborů [[ekonomie]] a [[psychologie]]. Zkoumá zejména psychické mechanismy a kognitivní procesy, které jsou základem širokého spektra ekonomického chování<ins class="diffchange diffchange-inline">. Mezi ekonomické chování patří nakládání s ekonomickými statky, totiž se zbožím a penězi, a to ve smyslu jejich uchovávání, spotřeby či směny</ins>. Největší pozornost se v psychologii věnuje jedinci, naopak v ekonomii jde spíše o hromadné jevy a jejich odpad na “průměrného člověka”, který <ins class="diffchange diffchange-inline">coby uměle vytvořený konstrukt </ins>reálně neexistuje. Mezi <ins class="diffchange diffchange-inline">konkrétní tématické oblasti </ins>ekonomické psychologie patří <ins class="diffchange diffchange-inline">rozhodování při nakládání s penězi či obecně ekonomickými statky</ins>, vliv vnějších ekonomických jevů na individuální chování <ins class="diffchange diffchange-inline">nebo postoj k penězům, vývoj zacházení s penězi, vztah peněz </ins>a <ins class="diffchange diffchange-inline">psychologických proměnných jako </ins>životní <ins class="diffchange diffchange-inline">spokojenost nebo atraktivita </ins>(Štikar et al., 2003). </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V mnohém se ekonomická psychologie prolíná se sociální psychologií, marketingem, sociologií a psychologií práce a organizace (Riegel, 2007). </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V mnohém se ekonomická psychologie prolíná se sociální psychologií, marketingem, sociologií a psychologií práce a organizace (Riegel, 2007)<ins class="diffchange diffchange-inline">. Jako aplikovaná disciplíná poskytuje ekonomická psychologie nové teoretické i metodologické možnosti zkoumání interdisciplinárních fenoménů na pomezí těchto disciplín</ins>. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie má několik synonym, které <del class="diffchange diffchange-inline">se </del>používají zaměnitelně<del class="diffchange diffchange-inline">, nicméně někdy mají vlastní </del>konotaci. <del class="diffchange diffchange-inline">Například, </del>psychologická ekonomie <del class="diffchange diffchange-inline">je často synonymem </del>[[behaviorální ekonomie]] (Earl, 2005). </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie má několik synonym, které <ins class="diffchange diffchange-inline">někteří autoři </ins>používají zaměnitelně<ins class="diffchange diffchange-inline">; jiní u nich rozlišují specifickou </ins>konotaci. <ins class="diffchange diffchange-inline">Takovými pojmy jsou například </ins>psychologická ekonomie <ins class="diffchange diffchange-inline">či </ins>[[behaviorální ekonomie]]<ins class="diffchange diffchange-inline">. Pojem psychologická ekonomie se používá zejména, když je téma zkoumáno na základě psychologických teorií. Teoretický základ je neméně důležitý i v behaviorální ekonomii, ale zde je zvýrazňována především empirická složka při výzkumu ekonomicko-psychologických fenoménů </ins>(Earl, 2005<ins class="diffchange diffchange-inline">). </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Mezi základní témata, kterým se ekonomická psychologie věnuje, patří práce, zejména zasazování pracovního procesu do širších, ekonomických souvislostí; ať už jde o motivaci k práci, proč lidé pracují nebo determinaci pracovní produktivity. Dále nákupní a tržní chování jedince, kde se střetává ekonomická psychologie s psychologií trhu, zkoumá se vznik a utváření záměru nakoupit a také proces a struktura tvorby spotřebitelských preferencí. Spoření je další z témat, které je zkoumáno ekonomickou psychologií, zejména studium důvodů spoření, tendence ke spoření a jednotlivé faktory, které spoření ovlivňují. Ekonomická psychologie také zkoumá peníze, jejich funkci - nejvýznamnější je funkce všeobecného ekvivalentu, peníze jsou univerzální zboží, které vyjadřuje hodnotu jiného zboží. Zkoumá také rituály spojené s užíváním peněz a význam peněz pro člověka v moderní společnosti. Dalším tématem ekonomické psychologie je ekonomická socializace dětí a mládeže. Zkoumá se především vrůstání dětí a mládeže do ekonomiky, pochopení ekvivalence peněz a zboží, cenových relací, výhodnosti a nevýhodnosti směny a dalších fenoménů (Štikar et al., 2003</ins>).</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Metody ekonomické psychologie == </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Metody ekonomické psychologie == </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická teorie je deduktivní, ekonomické modely jsou matematické a jsou vytvářeny na základě empirických dat. Taková data ale značně zjednodušují chování jedinců. Individuální chování je převedeno do snadno měřitelných proměnných, které jsou velmi zjednodušeným obrazem reality. Opačný pohled na chování jedinců poskytuje psychologie. Ta je spjata s nižší úrovní abstrakce, a tak dovoluje široce zkoumat relevantní jevy a chování jednotlivce. Metodologické východisko ekonomické psychologie tak kombinuje tyto dva rozličné přístupy ke studiu chování jednotlivce. Ekonomie svou teorií a metodami tvoří základ, který psychologie rozvíjí za použití vlastních postupů (Štikar et al., 2003).</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická teorie je deduktivní, ekonomické modely jsou matematické a jsou vytvářeny na základě empirických dat. Taková data ale značně zjednodušují chování jedinců. Individuální chování je převedeno do snadno měřitelných proměnných, které jsou velmi zjednodušeným obrazem reality. Opačný pohled na chování jedinců poskytuje psychologie. Ta je spjata s nižší úrovní abstrakce, a tak dovoluje široce zkoumat relevantní jevy a chování jednotlivce. Metodologické východisko ekonomické psychologie tak kombinuje tyto dva rozličné přístupy ke studiu chování jednotlivce. Ekonomie svou teorií a metodami tvoří základ, který psychologie rozvíjí za použití vlastních postupů<ins class="diffchange diffchange-inline">. Zejména přínosné je používání experimentální metodologie. Pomocí [[experiment|experimentu]] můžeme detailně zkoumat chování jednotlivců a usuzovat o kauzálních příčinách tohoto chování, zejména ve srovnání s teoretickými ekonomickými modely </ins>(Štikar et al., 2003). Ekonomie se rozděluje na mikro a makroekonomii. Mikroekonomie se zabývá jednotlivými ekonomickými subjekty, které reprezentují jedinci, ale i podniky. Makroekonomie se zabývá zákonitostmi fungování ekonomiky jako celku. Ekonomická psychologie se především věnuje řešení mikroekonomických problémů. Na řešení makroekonomických problémů je metodologicky lépe vybavená sociologie. Ekonomie nemůže svými modely poukazovat na příčinnost <ins class="diffchange diffchange-inline">neboli </ins>kauzalitu jednotlivých jevů. Pro zkoumání kauzality je role psychologie nezastupitelná, <ins class="diffchange diffchange-inline">a to </ins>díky používání experimentu. Ekonomie používá experiment volněji než psychologie. Hlavním rozdílem je často praktická nemožnost používáním kontrolních skupin, protože se zpravidla experiment používá jako nástroj k pozorování vlivu komplexních změn socio-ekonomických systémů (Štikar et al., 2003). <ins class="diffchange diffchange-inline">Experiment je používán v jiné konotaci, nejde o cílenou manipulaci nezávislé proměnné </ins>a <ins class="diffchange diffchange-inline">sledování změn </ins>v <ins class="diffchange diffchange-inline">nezávislé proměnné. Experiment je více spjat </ins>s <ins class="diffchange diffchange-inline">matematickým zpracování existujích dat </ins>a <ins class="diffchange diffchange-inline">konstuováním modelů</ins>, které <ins class="diffchange diffchange-inline">zkoumají jaké proměnné mají největší prediktivní sílů pro žádoucí proměnnou</ins>. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline"> </del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomie se rozděluje na mikro a makroekonomii. Mikroekonomie se zabývá jednotlivými ekonomickými subjekty, které reprezentují jedinci, ale i podniky. Makroekonomie se zabývá zákonitostmi fungování ekonomiky jako celku. Ekonomická psychologie se především věnuje řešení mikroekonomických problémů. Na řešení makroekonomických problémů je metodologicky lépe vybavená sociologie. Ekonomie nemůže svými modely poukazovat na příčinnost <del class="diffchange diffchange-inline">nebo-li </del>kauzalitu jednotlivých jevů. Pro zkoumání kauzality je role psychologie nezastupitelná, <del class="diffchange diffchange-inline">zejména </del>díky používání experimentu. Ekonomie používá <del class="diffchange diffchange-inline">[[</del>experiment<del class="diffchange diffchange-inline">]] </del>volněji než psychologie. Hlavním rozdílem je často praktická nemožnost používáním kontrolních skupin, protože se zpravidla experiment používá jako nástroj k pozorování vlivu komplexních změn socio-ekonomických systémů (Štikar et al., 2003). </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">Ekonomové </del>a <del class="diffchange diffchange-inline">publikace </del>v <del class="diffchange diffchange-inline">ekonomických časopisech mohou předkládat výzkumy spjaté </del>s <del class="diffchange diffchange-inline">ekonomickou psychologií </del>a <del class="diffchange diffchange-inline">zkoumat oblasti</del>, které <del class="diffchange diffchange-inline">spadají spíše do oblasti psychologie, jako sebevražda, vztahy, zločinnost, závislost, důvěra nebo anti-sociální chování, ale jsou při výzkumu používány pouze ekonomické metody, například modely teorie her (Earl, 2005)</del>.</div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Ekonomové a publikace v ekonomických časopisech mohou předkládat výzkumy spjaté s ekonomickou psychologií a zkoumat oblasti, které spadají spíše do oblasti psychologie, jako sebevražda, vztahy, závislost, důvěra nebo antisociální chování, ale jsou při výzkumu používány pouze ekonomické metody, například modely teorie her, ekonometrie nebo prediktivní statistické modely (Earl, 2005).</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Vývoj ekonomické psychologie ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Vývoj ekonomické psychologie ==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Gabriel Tarde]], francouzský sociální psycholog, poprvé použil termín “ekonomická psychologie” v roce 1881. V roce 1902 vydal knihu “La Psychologie Economique”. Samotný Tarde viděl počátky ekonomické psychologie v díle [[Adam Smith|Adama Smithe]] “Úvod do mravních citů”, která by se dnes označovala za dílo sociální psychologie, stejně jako četná díla neoklasických ekonomů (Štikar et al., 2003). </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Gabriel Tarde]], francouzský sociální psycholog, poprvé použil termín “ekonomická psychologie” v roce 1881. V roce 1902 vydal knihu “La Psychologie Economique”. Samotný Tarde viděl počátky ekonomické psychologie v díle [[Adam Smith|Adama Smithe]] “Úvod do mravních citů”, která by se dnes označovala za dílo sociální psychologie, stejně jako četná díla neoklasických ekonomů (Štikar et al., 2003). <ins class="diffchange diffchange-inline">Adam Smith jako jeden z prvních výrazně kombinoval témata oborů psychologie a ekonomie</ins>, <ins class="diffchange diffchange-inline">mimo jeho "Úvod do mravních citů" pojednával o ekonomických tématech </ins>v <ins class="diffchange diffchange-inline">"Pojednání o původu bohatství národů"</ins>. <ins class="diffchange diffchange-inline">Dnes by se jeho publikace mohla řadit do oblasti ekonomické psychologie díky propojování ekonomie </ins>a <ins class="diffchange diffchange-inline">zákonitostí lidského chování</ins>. </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">Další poznatky francouzské tradice, které přispěly k rozvoji oboru</del>, <del class="diffchange diffchange-inline">jsou výsledky práce Pierre-Luise Reynauda. Reynaud věnoval pozornost dynamice ekonomického růstu s oporou </del>v <del class="diffchange diffchange-inline">pojmu “mentální energie”. Tento pojem měl poskytovat dodatečný vhled na vysvětlení fenoménu ekonomického růstu</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">Ekonomický růst byl popisován pouze v pojmech práce a kapitálu, </del>a <del class="diffchange diffchange-inline">tak “mentální energie” měla pokrýt větší podíl vysvětlené variance (Riegel, 2007)</del>. </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Na začátku čtyřicátých let minulého století začal v Americe v tomto oboru pracovat [[George Katony]], jeho empirické studie ukázaly, že chování zákazníka může být vysvětleno a předvídáno na bázi psychologických měření v kombinaci s makroekonomickými daty (Štikar et al., 2003). Katony opíral svou práci o pravidelné empirické výzkumy zákaznického chování a zároveň formuloval základní ideu ekonomické psychologie a to, že psychické stavy nejsou nepředvídatelné “poruchy ekonomického procesu“. Tento základní axiom ekonomické psychologie formoval při úvahách o nakupování. Nakupování závisí na schopnosti nakupovat a na ochotě nakupovat, tedy na ekonomických a psychologických proměnných. Katonyho úvaha upozorňuje na měřitelnost psychologických proměnných, které v tehdejším prostředí nebyly považovány za stejně měřitelné jako proměnné ekonomické (Riegel, 2007). </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">Další poznatky francouzské tradice, které přispěly k rozvoji oboru, jsou výsledky práce Pierre-Luise Reynauda. Reynaud věnoval pozornost dynamice ekonomického růstu s oporou v pojmu “mentální energie”. Tuto mentální energii koncipoval při studiu psychologie a realizaci, že při popisování ekonomického růstu bylo procento nevysvětlené variance větší než procento vysvětlené variance, když se používala k popisu pouze ekonomie. Mentální energie je způsob jak konceptualizovat význam lidského faktoru v ekonomickém růstu; tento pojem měl poskytovat dodatečný vhled pro vysvětlení fenoménu ekonomického růstu. Ekonomický růst byl popisován pouze v pojmech práce a kapitálu, a tak “mentální energie” měla pokrýt větší podíl vysvětlené variance (Riegel, 2007). </ins>Na začátku čtyřicátých let minulého století začal v Americe v tomto oboru pracovat [[George Katony]], jeho empirické studie ukázaly, že chování zákazníka může být vysvětleno a předvídáno na bázi psychologických měření v kombinaci s makroekonomickými daty (Štikar et al., 2003). Katony opíral svou práci o pravidelné empirické výzkumy zákaznického chování a zároveň formuloval základní ideu ekonomické psychologie a to, že psychické stavy nejsou nepředvídatelné “poruchy ekonomického procesu“<ins class="diffchange diffchange-inline">. Tato idea byla zejména důležitá pro vývoj ekonomické psychologie, protože dosavadní koncepce nikdy neuznávaly psychické stavy jako důležitou proměnnou ovlivňující ekonomické procesy či chování</ins>. Tento základní axiom ekonomické psychologie formoval při úvahách o nakupování. Nakupování závisí na schopnosti nakupovat a na ochotě nakupovat, tedy na ekonomických a psychologických proměnných. Katonyho úvaha upozorňuje na měřitelnost psychologických proměnných, které v tehdejším prostředí nebyly považovány za stejně měřitelné jako proměnné ekonomické (Riegel, 2007). <ins class="diffchange diffchange-inline"> </ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie postupně pronikla na četné univerzity a do mnoha výzkumných ústavů. Mezi prvními byly katedry ekonomické psychologie ve Stockholmu, Helsinkách, Kodani, Rotterdamu a Tilburgu (Štikar et al., 2003). V roce 1975 byla založena IAREP; International Association for Research in Economic Psychology, jako společná organizace psychologů a ekonomů. IAREP sídlí v Bruselu, každoročně pořádá konference a vydává časopis Economic Psychology. V USA později vznikl ekvivalent IAREP, který se označoval jako “sociální ekonomie” - SASE (Society for Advanced Socio-Economics; Riegel, 2007). </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie postupně pronikla na četné univerzity a do mnoha výzkumných ústavů. Mezi prvními byly katedry ekonomické psychologie ve Stockholmu, Helsinkách, Kodani, Rotterdamu a Tilburgu (Štikar et al., 2003). V roce 1975 byla založena IAREP; International Association for Research in Economic Psychology, jako společná organizace psychologů a ekonomů. IAREP sídlí v Bruselu, každoročně pořádá konference a vydává časopis Economic Psychology. V USA později vznikl ekvivalent IAREP, který se označoval jako “sociální ekonomie” - SASE (Society for Advanced Socio-Economics; Riegel, 2007). </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">== Témata ekonomické psychologie ==</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Mezi základní témata, kterým se ekonomická psychologie věnuje patří práce, zejména zasazování pracovního procesu do širších, ekonomických souvislostí. Dále nakupování, kde se střetává ekonomická psychologie s psychologií trhu, zkoumá se vznik a utváření záměru nakoupit a také proces a struktura tvorby spotřebitelských preferencí. </del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Spoření je další z témat, které je zkoumáno ekonomickou psychologií, zejména studium důvodů spoření, tendence ke spoření a jednotlivé faktory, které spoření ovlivňují.</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Ekonomická psychologie také zkoumá peníze, jejich funkci - nejvýznamnější je funkce všeobecného ekvivalentu. Zkoumá také rituály spojené s užíváním peněz a význam peněz pro člověka v moderní společnosti.</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Dalším tématem ekonomické psychologie je ekonomická socializace dětí a mládeže. Zkoumá se především vrůstání dětí a mládeže do ekonomiky, pochopení ekvivalence peněz a zboží, cenových relací, výhodnosti a nevýhodnosti směny a dalších fenoménů (Štikar et al., 2003).</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Perspektivy ekonomické psychologie ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Perspektivy ekonomické psychologie ==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie vyžaduje syntézu základního a aplikovaného výzkumu. Řeší jak obecné otázky, tak psychologické aspekty speciálních problémů - daní, darů, primitivních ekonomií a hospodaření domácnosti. <del class="diffchange diffchange-inline">Je </del>nutné prohloubení znalostí o motivačních faktorech, hodnotových orientacích, <del class="diffchange diffchange-inline">sociální </del>srovnávání a učení v podmínkách úspěchu i selhání. Dále jsou relevantní perspektivy aplikace psychologických poznatků na makroekonomické problémy - inflace, nezaměstnanost, ale i přechod na euro (Riegel, 2007). <del class="diffchange diffchange-inline"> </del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ekonomická psychologie vyžaduje syntézu základního a aplikovaného výzkumu. Řeší jak obecné otázky<ins class="diffchange diffchange-inline">, jako ekonomické chování</ins>, tak psychologické aspekty speciálních problémů - daní, darů, primitivních ekonomií a hospodaření domácnosti. <ins class="diffchange diffchange-inline">Pro další vývoj ekonomické psychologie je </ins>nutné prohloubení znalostí o motivačních faktorech, hodnotových orientacích, <ins class="diffchange diffchange-inline">sociálním </ins>srovnávání a učení v podmínkách úspěchu i selhání. Dále jsou relevantní perspektivy aplikace psychologických poznatků na makroekonomické problémy - inflace, nezaměstnanost, ale i přechod na euro (Riegel, 2007). <ins class="diffchange diffchange-inline">Zejména důležitými poznatky jsou výsledky výzkumu na poli finančního rozhodování</ins>, <ins class="diffchange diffchange-inline">kognitivních zkreslení a efektu rámování</ins>, <ins class="diffchange diffchange-inline">který ovlivňuje jak </ins>se <ins class="diffchange diffchange-inline">lidé rozhodují </ins>v <ins class="diffchange diffchange-inline">závislosti </ins>na <ins class="diffchange diffchange-inline">situačním kontextu</ins>. <ins class="diffchange diffchange-inline"> </ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">Interdisciplinární problematika jevů</del>, <del class="diffchange diffchange-inline">které zkoumá ekonomická psychologie představuje rychle rostoucí obor</del>, <del class="diffchange diffchange-inline">ve kterém </del>se <del class="diffchange diffchange-inline">podařilo dosáhnout dvou ocenění Nobelovou cenou: [[Herbert Simon]] v roce 1978 a [[Daniel Kahneman]] </del>v <del class="diffchange diffchange-inline">roce 2002. Tato ocenění poukazují </del>na <del class="diffchange diffchange-inline">důležitost zjištění produkovaných tímto oborem</del>. <del class="diffchange diffchange-inline">Zároveň momentálně neexistuje žádná srovnatelná cena, která by mohla být udělena v psychologii (Earl, 2005).</del></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Interdisciplinární problematika jevů, které zkoumá ekonomická psychologie představuje rychle rostoucí obor, ve kterém se podařilo dosáhnout dvou ocenění Nobelovou cenou: [[Herbert Simon]] v roce 1978 a [[Daniel Kahneman]] v roce 2002. Tato ocenění poukazují na důležitost zjištění produkovaných tímto oborem (Earl, 2005).</ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><references/></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><references/></div></td></tr>
</table>Nicolas.Sayhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=40._P%C5%99edm%C4%9Bt_a_v%C3%BDvoj_ekonomick%C3%A9_psychologie&diff=57566&oldid=prevPetr.Kosik v 23. 5. 2019, 15:012019-05-23T15:01:21Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 23. 5. 2019, 15:01</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l15" >Řádek 15:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 15:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Vývoj ekonomické psychologie ==</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Vývoj ekonomické psychologie ==</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Gabriel Tarde]], francouzský sociální psycholog, poprvé použil termín “ekonomická psychologie” v roce 1881. V roce 1902 vydal knihu “La Psychologie Economique”. Samotný Tarde viděl počátky ekonomické psychologie v díle [[Adam Smith]] “Úvod do mravních citů”, která by se dnes označovala za dílo sociální psychologie, stejně jako četná díla neoklasických ekonomů (Štikar et al., 2003). </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Gabriel Tarde]], francouzský sociální psycholog, poprvé použil termín “ekonomická psychologie” v roce 1881. V roce 1902 vydal knihu “La Psychologie Economique”. Samotný Tarde viděl počátky ekonomické psychologie v díle [[Adam Smith<ins class="diffchange diffchange-inline">|Adama Smithe</ins>]] “Úvod do mravních citů”, která by se dnes označovala za dílo sociální psychologie, stejně jako četná díla neoklasických ekonomů (Štikar et al., 2003). </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Další poznatky francouzské tradice, které přispěly k rozvoji oboru, jsou výsledky práce Pierre-Luise Reynauda. Reynaud věnoval pozornost dynamice ekonomického růstu s oporou v pojmu “mentální energie”. Tento pojem měl poskytovat dodatečný vhled na vysvětlení fenoménu ekonomického růstu. Ekonomický růst byl popisován pouze v pojmech práce a kapitálu, a tak “mentální energie” měla pokrýt větší podíl vysvětlené variance (Riegel, 2007). </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Další poznatky francouzské tradice, které přispěly k rozvoji oboru, jsou výsledky práce Pierre-Luise Reynauda. Reynaud věnoval pozornost dynamice ekonomického růstu s oporou v pojmu “mentální energie”. Tento pojem měl poskytovat dodatečný vhled na vysvětlení fenoménu ekonomického růstu. Ekonomický růst byl popisován pouze v pojmech práce a kapitálu, a tak “mentální energie” měla pokrýt větší podíl vysvětlené variance (Riegel, 2007). </div></td></tr>
</table>Petr.Kosikhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=40._P%C5%99edm%C4%9Bt_a_v%C3%BDvoj_ekonomick%C3%A9_psychologie&diff=57540&oldid=prevNicolas.Say v 18. 5. 2019, 21:112019-05-18T21:11:41Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 18. 5. 2019, 21:11</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l42" >Řádek 42:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 42:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Literatura == </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Literatura == </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline"><ref></del>Earl, P. E. (2005). Economics and psychology in the twenty-first century. Cambridge Journal of Economics, 29(6), 909-926.<del class="diffchange diffchange-inline"></ref></del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">*</ins>Earl, P. E. (2005). <ins class="diffchange diffchange-inline">"</ins>Economics and psychology in the twenty-first century.<ins class="diffchange diffchange-inline">" </ins>Cambridge Journal of Economics, 29<ins class="diffchange diffchange-inline">"</ins>(6)<ins class="diffchange diffchange-inline">"</ins>, 909-926.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline"><ref></del>Riegel, K. (2007). Ekonomická psychologie. Grada Publishing as.<del class="diffchange diffchange-inline"></ref></del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline"><ref></del>Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., & Hoskovec, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Karolinum. <del class="diffchange diffchange-inline"></ref></del></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">*</ins>Riegel, K. (2007). <ins class="diffchange diffchange-inline">"</ins>Ekonomická psychologie.<ins class="diffchange diffchange-inline">" </ins>Grada Publishing as.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins class="diffchange diffchange-inline">*</ins>Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., & Hoskovec, J. (2003). <ins class="diffchange diffchange-inline">"</ins>Psychologie ve světě práce.<ins class="diffchange diffchange-inline">" </ins>Karolinum.</div></td></tr>
</table>Nicolas.Sayhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=40._P%C5%99edm%C4%9Bt_a_v%C3%BDvoj_ekonomick%C3%A9_psychologie&diff=57539&oldid=prevNicolas.Say v 18. 5. 2019, 21:092019-05-18T21:09:38Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 18. 5. 2019, 21:09</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l42" >Řádek 42:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 42:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Literatura == </div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== Literatura == </div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">* </del><ref>Earl, P. E. (2005). Economics and psychology in the twenty-first century. Cambridge Journal of Economics, 29(6), 909-926.</ref></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ref>Earl, P. E. (2005). Economics and psychology in the twenty-first century. Cambridge Journal of Economics, 29(6), 909-926.</ref></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ref>Riegel, K. (2007). Ekonomická psychologie. Grada Publishing as.</ref></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">* </del><ref>Riegel, K. (2007). Ekonomická psychologie. Grada Publishing as.</ref></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ref>Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., & Hoskovec, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Karolinum. </ref></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div> </div></td><td colspan="2"> </td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">* </del><ref>Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., & Hoskovec, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Karolinum. </ref></div></td><td colspan="2"> </td></tr>
</table>Nicolas.Sayhttps://wikisofia.cz/w/index.php?title=40._P%C5%99edm%C4%9Bt_a_v%C3%BDvoj_ekonomick%C3%A9_psychologie&diff=57538&oldid=prevNicolas.Say: Založena nová stránka s textem „Ekonomická psychologie je syntézou oborů ekonomie a psychologie. Zkoumá zejména psychické mechanismy a kognitivní procesy, které jsou zákl…“2019-05-18T21:08:03Z<p>Založena nová stránka s textem „Ekonomická psychologie je syntézou oborů <a href="/w/index.php?title=Ekonomie&action=edit&redlink=1" class="new" title="Ekonomie (stránka neexistuje)">ekonomie</a> a <a href="/wiki/Psychologie" title="Psychologie">psychologie</a>. Zkoumá zejména psychické mechanismy a kognitivní procesy, které jsou zákl…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>Ekonomická psychologie je syntézou oborů [[ekonomie]] a [[psychologie]]. Zkoumá zejména psychické mechanismy a kognitivní procesy, které jsou základem širokého spektra ekonomického chování. Největší pozornost se v psychologii věnuje k jedinci, naopak v ekonomii jde spíše o hromadné jevy a jejich odpad na “průměrného člověka”, který reálně neexistuje. Mezi předměty zájmu ekonomické psychologie patří volební chování, rozhodování nebo vliv vnějších ekonomických jevů na individuální chování a blahobyt; například proč společnosti s nejvyšší životní úrovní mají také nejvyšší podíl sebevražd (Štikar et al., 2003).<br />
<br />
V mnohém se ekonomická psychologie prolíná se sociální psychologií, marketingem, sociologií a psychologií práce a organizace (Riegel, 2007). <br />
<br />
Ekonomická psychologie má několik synonym, které se používají zaměnitelně, nicméně někdy mají vlastní konotaci. Například, psychologická ekonomie je často synonymem [[behaviorální ekonomie]] (Earl, 2005). <br />
<br />
== Metody ekonomické psychologie == <br />
<br />
Ekonomická teorie je deduktivní, ekonomické modely jsou matematické a jsou vytvářeny na základě empirických dat. Taková data ale značně zjednodušují chování jedinců. Individuální chování je převedeno do snadno měřitelných proměnných, které jsou velmi zjednodušeným obrazem reality. Opačný pohled na chování jedinců poskytuje psychologie. Ta je spjata s nižší úrovní abstrakce, a tak dovoluje široce zkoumat relevantní jevy a chování jednotlivce. Metodologické východisko ekonomické psychologie tak kombinuje tyto dva rozličné přístupy ke studiu chování jednotlivce. Ekonomie svou teorií a metodami tvoří základ, který psychologie rozvíjí za použití vlastních postupů (Štikar et al., 2003).<br />
<br />
Ekonomie se rozděluje na mikro a makroekonomii. Mikroekonomie se zabývá jednotlivými ekonomickými subjekty, které reprezentují jedinci, ale i podniky. Makroekonomie se zabývá zákonitostmi fungování ekonomiky jako celku. Ekonomická psychologie se především věnuje řešení mikroekonomických problémů. Na řešení makroekonomických problémů je metodologicky lépe vybavená sociologie. Ekonomie nemůže svými modely poukazovat na příčinnost nebo-li kauzalitu jednotlivých jevů. Pro zkoumání kauzality je role psychologie nezastupitelná, zejména díky používání experimentu. Ekonomie používá [[experiment]] volněji než psychologie. Hlavním rozdílem je často praktická nemožnost používáním kontrolních skupin, protože se zpravidla experiment používá jako nástroj k pozorování vlivu komplexních změn socio-ekonomických systémů (Štikar et al., 2003). <br />
<br />
Ekonomové a publikace v ekonomických časopisech mohou předkládat výzkumy spjaté s ekonomickou psychologií a zkoumat oblasti, které spadají spíše do oblasti psychologie, jako sebevražda, vztahy, zločinnost, závislost, důvěra nebo anti-sociální chování, ale jsou při výzkumu používány pouze ekonomické metody, například modely teorie her (Earl, 2005).<br />
<br />
== Vývoj ekonomické psychologie ==<br />
<br />
[[Gabriel Tarde]], francouzský sociální psycholog, poprvé použil termín “ekonomická psychologie” v roce 1881. V roce 1902 vydal knihu “La Psychologie Economique”. Samotný Tarde viděl počátky ekonomické psychologie v díle [[Adam Smith]] “Úvod do mravních citů”, která by se dnes označovala za dílo sociální psychologie, stejně jako četná díla neoklasických ekonomů (Štikar et al., 2003). <br />
<br />
Další poznatky francouzské tradice, které přispěly k rozvoji oboru, jsou výsledky práce Pierre-Luise Reynauda. Reynaud věnoval pozornost dynamice ekonomického růstu s oporou v pojmu “mentální energie”. Tento pojem měl poskytovat dodatečný vhled na vysvětlení fenoménu ekonomického růstu. Ekonomický růst byl popisován pouze v pojmech práce a kapitálu, a tak “mentální energie” měla pokrýt větší podíl vysvětlené variance (Riegel, 2007). <br />
<br />
Na začátku čtyřicátých let minulého století začal v Americe v tomto oboru pracovat [[George Katony]], jeho empirické studie ukázaly, že chování zákazníka může být vysvětleno a předvídáno na bázi psychologických měření v kombinaci s makroekonomickými daty (Štikar et al., 2003). Katony opíral svou práci o pravidelné empirické výzkumy zákaznického chování a zároveň formuloval základní ideu ekonomické psychologie a to, že psychické stavy nejsou nepředvídatelné “poruchy ekonomického procesu“. Tento základní axiom ekonomické psychologie formoval při úvahách o nakupování. Nakupování závisí na schopnosti nakupovat a na ochotě nakupovat, tedy na ekonomických a psychologických proměnných. Katonyho úvaha upozorňuje na měřitelnost psychologických proměnných, které v tehdejším prostředí nebyly považovány za stejně měřitelné jako proměnné ekonomické (Riegel, 2007). <br />
<br />
Ekonomická psychologie postupně pronikla na četné univerzity a do mnoha výzkumných ústavů. Mezi prvními byly katedry ekonomické psychologie ve Stockholmu, Helsinkách, Kodani, Rotterdamu a Tilburgu (Štikar et al., 2003). V roce 1975 byla založena IAREP; International Association for Research in Economic Psychology, jako společná organizace psychologů a ekonomů. IAREP sídlí v Bruselu, každoročně pořádá konference a vydává časopis Economic Psychology. V USA později vznikl ekvivalent IAREP, který se označoval jako “sociální ekonomie” - SASE (Society for Advanced Socio-Economics; Riegel, 2007). <br />
<br />
== Témata ekonomické psychologie ==<br />
<br />
Mezi základní témata, kterým se ekonomická psychologie věnuje patří práce, zejména zasazování pracovního procesu do širších, ekonomických souvislostí. Dále nakupování, kde se střetává ekonomická psychologie s psychologií trhu, zkoumá se vznik a utváření záměru nakoupit a také proces a struktura tvorby spotřebitelských preferencí. <br />
Spoření je další z témat, které je zkoumáno ekonomickou psychologií, zejména studium důvodů spoření, tendence ke spoření a jednotlivé faktory, které spoření ovlivňují.<br />
Ekonomická psychologie také zkoumá peníze, jejich funkci - nejvýznamnější je funkce všeobecného ekvivalentu. Zkoumá také rituály spojené s užíváním peněz a význam peněz pro člověka v moderní společnosti.<br />
Dalším tématem ekonomické psychologie je ekonomická socializace dětí a mládeže. Zkoumá se především vrůstání dětí a mládeže do ekonomiky, pochopení ekvivalence peněz a zboží, cenových relací, výhodnosti a nevýhodnosti směny a dalších fenoménů (Štikar et al., 2003).<br />
<br />
== Perspektivy ekonomické psychologie ==<br />
<br />
Ekonomická psychologie vyžaduje syntézu základního a aplikovaného výzkumu. Řeší jak obecné otázky, tak psychologické aspekty speciálních problémů - daní, darů, primitivních ekonomií a hospodaření domácnosti. Je nutné prohloubení znalostí o motivačních faktorech, hodnotových orientacích, sociální srovnávání a učení v podmínkách úspěchu i selhání. Dále jsou relevantní perspektivy aplikace psychologických poznatků na makroekonomické problémy - inflace, nezaměstnanost, ale i přechod na euro (Riegel, 2007). <br />
<br />
Interdisciplinární problematika jevů, které zkoumá ekonomická psychologie představuje rychle rostoucí obor, ve kterém se podařilo dosáhnout dvou ocenění Nobelovou cenou: [[Herbert Simon]] v roce 1978 a [[Daniel Kahneman]] v roce 2002. Tato ocenění poukazují na důležitost zjištění produkovaných tímto oborem. Zároveň momentálně neexistuje žádná srovnatelná cena, která by mohla být udělena v psychologii (Earl, 2005).<br />
<br />
<br />
<br />
<references/><br />
<br />
== Literatura == <br />
<br />
* <ref>Earl, P. E. (2005). Economics and psychology in the twenty-first century. Cambridge Journal of Economics, 29(6), 909-926.</ref><br />
<br />
* <ref>Riegel, K. (2007). Ekonomická psychologie. Grada Publishing as.</ref><br />
<br />
* <ref>Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., & Hoskovec, J. (2003). Psychologie ve světě práce. Karolinum. </ref></div>Nicolas.Say