Afiliace (sociální psychologie): Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
'''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].  
+
'''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref name="Moderní učebnice sociologie" /> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref name="Moderní učebnice sociologie">Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].  
  
 
== Teorie a experimenty ==
 
== Teorie a experimenty ==
 
* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref>
 
* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref>
Schachter, S. (1959). <i>The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1).</i> Stanford University Press.</ref> Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref>
+
Schachter, S. (1959). <i>The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1).</i> Stanford University Press.</ref> Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.<ref name="Moderní učebnice sociologie" />
 
* Potřeba afiliace je spolu s potřebou úspěchu a potřebou moci jednou ze tří základních potřeb v teorii psychologa [[David McClelland|Davida McClellanda]] z 60. let 20. století. <ref>McClelland, D. C. (1987). <i>Human motivation.</i> CUP Archive.</ref>
 
* Potřeba afiliace je spolu s potřebou úspěchu a potřebou moci jednou ze tří základních potřeb v teorii psychologa [[David McClelland|Davida McClellanda]] z 60. let 20. století. <ref>McClelland, D. C. (1987). <i>Human motivation.</i> CUP Archive.</ref>
 
* [[Teorie sociálního srovnávání]] [[Leon Festinger|'''Leona Festingera''']] vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.  
 
* [[Teorie sociálního srovnávání]] [[Leon Festinger|'''Leona Festingera''']] vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.  

Verze z 3. 2. 2015, 21:03

Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.[1] Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.[1] Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.

Teorie a experimenty

  • Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.[2] Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.[1]
  • Potřeba afiliace je spolu s potřebou úspěchu a potřebou moci jednou ze tří základních potřeb v teorii psychologa Davida McClellanda z 60. let 20. století. [3]
  • Teorie sociálního srovnávání Leona Festingera vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
  • Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.[4]

Osamělost

  • Osamělost je složitá afektivní reakce pramenící z prožívaného nedostatku počtu kvantity a kvality sociálních vztahů.
  • Weiss rozlišuje dva druhy osamělosti:[5]
  1. sociální osamělost - stav vyvovalaný absencí přátel a vazeb v sociální síti.
  2. emoční osamělost - stav zapříčiněný absencí životního partnera.

Zdroje

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
  2. Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.
  3. McClelland, D. C. (1987). Human motivation. CUP Archive.
  4. Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.
  5. Weiss, R. S. (1975). Marital separation. Basic Books.