Akvizice (dle TDKIV doplňování knihovního fondu, anglicky acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development) je proces zjišťování, výběru a získávání dokumentů do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace1) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů2. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu knihovnického automatizovaného systému. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu3.

Dílčí procesy akvizice

Profilování knihovního fondu

Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například veřejná knihovna se bude soustřeďovat spíše na beletrii, akademická knihovna na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k financování akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tematickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě odborných knihoven)4.

Zjišťování dokumentů

Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o prodávaných knihách je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a webové stránky nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.5, 6 Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, který obsahuje dokumenty, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybí nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.1, 6

Výběr dokumentů

Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit5.

Získávání dokumentů

Zdroje akvizice

Primárním zdrojem akvizice je nákup, který probíhá přímo nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb. (resp. č. 156/2003 Sb.) vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb. Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.
Knižní dar je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu7. Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu a zda nejsou zastaralé.
Některé knihovny mohou jako zdroj akvizice využívat povinný výtisk, tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9) a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb. a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb. a 156/2003 Sb.6
Tradičním zdrojem akvizice je výměna, nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty6. Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni.
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.4, 6 Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty8.

Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování

Závěrečná fáze akvizice, která předchází katalogizaci a zařazení dokumentu do fondu. Po přijetí dokumentu následuje verifikace (ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů) a adjustace. Při prvotní evidenci je dokumentu přiděleno přírůstkové číslo a signatura.4, 6

Akvizice elektronických zdrojů

Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice elektronických knih v zásadě probíhá dvěma způsoby, a to formou trvalého nákupu, nebo předplatného. Oba modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.9 Pro nákup databází elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice.

Použitá literatura

1 ČSN ISO 5127. Informace a dokumentace - slovník. Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.
2 CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001169&local_base=KTD.
3 CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001187&local_base=KTD.
4 STÖCKLOVÁ, Anna. Akvizice: verze 1.0. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.
5 CHAPMAN, Liz. Managing acquisitions in library and information services. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.
6 BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&idr=3&idci=10.
7 CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001184&local_base=KTD.
8 KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.
9 SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v "komplikovaných" možnostiach nákupu e-kníh. Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.