Alexander Ivanovich Mikhailov: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 42 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Úvod ==
+
'''Alexander Ivanovich Mikhailov''' (1905-1988) byl sovětský inženýr a vědec v oblasti [[Informatika|informatiky]]. Byl nejvýznamnějším a nejvlivnějším vědcem v oboru informačních technologií v sovětské části tehdy rozdělého světa studenou válkou. Zasloužil se o vyzdvižení oboru informatiky a [[Informační věda|informační vědy]] ve východním bloku a zrekonstruoval informační systém a dokumentární instituce v tehdejším Sovětském svazu.<ref name="Wikipedia"> Alexander Ivanovich Mikhailov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-4-29 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_Ivanovich_Mikhailov]</ref>
 
 
Alexander Ivanovich Mikhailov byl sovětský inženýr a informační vědec. Byl nejvýznamnějším a nejvlivnějším vědcem v oboru informačních technologii, co se týče Sovětské poloviny světa v tehdejších dobách.
 
  
 
== Život ==
 
== Život ==
  
Narodil se v ješte Carském Rusku 6. února 1905. V Mendeleeove institutu vystudoval strojírenství. Dokončil ho v roce 1931. Do padesátých let se věnoval Letectví a hlavně leteckému inženýrství, ve kterém si vybudoval úspěšnou kariéru.
+
Narodil se v ješte carském Rusku 6. února 1905, tedy v roce, kdy Rusko utrpělo těžkou vojenskou porážku od Japonska a carský systém se pomalu začal hroutit. V Mendělejevově institutu vystudoval strojírenství. Dokončil ho v roce 1931. Do padesátých let se věnoval letectví a hlavně leteckému inženýrství, ve kterém si vybudoval úspěšnou kariéru. <ref name="Wikiknihovna">Alexander Ivanovich Mikhailov. In: Wikiknihovna: Knihovníci sobě [online]. Praha: Wikimedia, 2013-, 2013-2-21 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Alexander_Ivanovich_Mikhailov]</ref>
  
Od padesátých let se podílel na vytváření a realizaci dvou institucí. A to konkrétně: [[VINITI]] - Všeruský institut vědeckých a technických informací sídlící v Moskvě a ještě instituci, která se v Rusku věnovala informační technologii, tedy její teorii a praxi. Po zprovoznění VINITI v roce 1952 byl zvolen ředitelem (1956) a zůstal jím až do své smrti roku 1988.
+
Od padesátých let se podílel na vytváření a realizaci dvou institucí. A to konkrétně: [[VINITI]] - Všeruský institut vědeckých a technických informací sídlící v Moskvě a ještě instituci, která se v Rusku věnovala informační technologii, tedy její teorii a praxi. Po zprovoznění VINITI v roce 1952 byl zvolen ředitelem (1956) a zůstal jím až do své smrti roku 1988.<ref name="Wikipedia" />
  
 
== Práce ==
 
== Práce ==
  
V sovětském svazu se zasloužil o vyvýšení oboru informačních technologií. Zdůrazňoval jeho důležitost v rámci správného a účinného třídění informací.
+
V Sovětském svazu se zasloužil o povýšení oboru informačních technologií na zcela novou a bezesporu kvalitnější úroveň. Zdůrazňoval jeho důležitost v rámci správného a účinného třídění informací.
Byl velmi aktivním členem [[Mezinárodní federace pro informatiku a dokumentaristiku]], kde stal i zástupcem ředitele a redaktorem se stal v časopise [[Mezinárodní fórum pro informatiku a dokumentaristiku]].
+
Byl velmi aktivním členem [[Mezinárodní federace pro informatiku a dokumentaristiku]], kde se stal i zástupcem ředitele. Mimoto se stal i redaktorem v časopise [[Mezinárodní fórum pro informatiku a dokumentaristiku]].
Rozvíjel koncept dokumentárních institucí (knihovny, dokumentační centra) a celkový informační systém v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]].
+
Rozvíjel koncept dokumentárních institucí ([[Knihovny a informační instituce|knihovny]], dokumentační centra) a celkový informační systém v Sovětském svazu.<ref name="Wikipedia" />
  
 
== Ocenění ==
 
== Ocenění ==
  
Roku 1981 získal mezinárodní ocenění přirodovědních dokumentů: Zlatou medaili profesora Kaula.
+
Roku 1981 získal mezinárodní ocenění přirodovědních dokumentů: Zlatou medaili profesora Kaula. <ref name="Wikiknihovna" />
  
 
== Publikační činnost ==
 
== Publikační činnost ==
 +
A. I. Mikhailov napsal několik knih při snaze vyzdvihnout důležitost informační vědy a informatiky. Knihy začal psát až poté, co skončil s kariérou leteckého inženýra, tedy v době,kdy začal působit ve VINITI.
 +
 +
===Knihy===
 +
 
1960 – Informatika
 
1960 – Informatika
  
Řádek 40: Řádek 42:
 
1979 - Theoretical problems of informatics: forecasting of the development of scientific information activities
 
1979 - Theoretical problems of informatics: forecasting of the development of scientific information activities
  
 +
== Odkazy ==
 +
===Reference===
 +
<references/>
 +
===Externí zdroje===
  
== Zdroje ==
+
Mikhailov, Alexander Ivanovich. Core Concepts in Library and Information Science (LIS) [online]. 2005 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.iva.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/articles%20a-z/mikhailov.htm
  
Alexander Ivanovich Mikhailov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alexander_Ivanovich_Mikhailov
+
===Související články===
 +
[[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění/old]]
  
Mikhailov, Alexander Ivanovich. Core Concepts in Library and Information Science (LIS) [online]. 2005 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.iva.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/articles%20a-z/mikhailov.htm
+
[[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]]
 +
 
 +
[[Informační věda]]
 +
 
 +
===Klíčová slova===
 +
VINITI, Mezinárodní federace pro informatiku a dokumentaristiku, dokumentarisktika
  
Zde se pracuje, nebo se o to alespoň snažím.
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 12. 7. 2017, 09:02

Alexander Ivanovich Mikhailov (1905-1988) byl sovětský inženýr a vědec v oblasti informatiky. Byl nejvýznamnějším a nejvlivnějším vědcem v oboru informačních technologií v sovětské části tehdy rozdělého světa studenou válkou. Zasloužil se o vyzdvižení oboru informatiky a informační vědy ve východním bloku a zrekonstruoval informační systém a dokumentární instituce v tehdejším Sovětském svazu.[1]

Život

Narodil se v ješte carském Rusku 6. února 1905, tedy v roce, kdy Rusko utrpělo těžkou vojenskou porážku od Japonska a carský systém se pomalu začal hroutit. V Mendělejevově institutu vystudoval strojírenství. Dokončil ho v roce 1931. Do padesátých let se věnoval letectví a hlavně leteckému inženýrství, ve kterém si vybudoval úspěšnou kariéru. [2]

Od padesátých let se podílel na vytváření a realizaci dvou institucí. A to konkrétně: VINITI - Všeruský institut vědeckých a technických informací sídlící v Moskvě a ještě instituci, která se v Rusku věnovala informační technologii, tedy její teorii a praxi. Po zprovoznění VINITI v roce 1952 byl zvolen ředitelem (1956) a zůstal jím až do své smrti roku 1988.[1]

Práce

V Sovětském svazu se zasloužil o povýšení oboru informačních technologií na zcela novou a bezesporu kvalitnější úroveň. Zdůrazňoval jeho důležitost v rámci správného a účinného třídění informací. Byl velmi aktivním členem Mezinárodní federace pro informatiku a dokumentaristiku, kde se stal i zástupcem ředitele. Mimoto se stal i redaktorem v časopise Mezinárodní fórum pro informatiku a dokumentaristiku. Rozvíjel koncept dokumentárních institucí (knihovny, dokumentační centra) a celkový informační systém v Sovětském svazu.[1]

Ocenění

Roku 1981 získal mezinárodní ocenění přirodovědních dokumentů: Zlatou medaili profesora Kaula. [2]

Publikační činnost

A. I. Mikhailov napsal několik knih při snaze vyzdvihnout důležitost informační vědy a informatiky. Knihy začal psát až poté, co skončil s kariérou leteckého inženýra, tedy v době,kdy začal působit ve VINITI.

Knihy

1960 – Informatika

1965 - Fundamentals of Scientific Information

1968 - Fundamentals Of Informatics

1967/1968 - The development of informatics in the U. S. S. R.

1969 - Informatics - a new scientific discipline: subject, methods and relationship to other sciences

1969 - On theoretical problems of informatics

1971 - An introductory course on informatics/documentation

1972 - Scientific and technical information and effectiveness of science

1976 - Scientific Communications and Informatics

1979 - Theoretical problems of informatics: forecasting of the development of scientific information activities

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 Alexander Ivanovich Mikhailov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-4-29 [cit. 2016-02-07]. Dostupné z: [1]
  2. 2,0 2,1 Alexander Ivanovich Mikhailov. In: Wikiknihovna: Knihovníci sobě [online]. Praha: Wikimedia, 2013-, 2013-2-21 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: [2]

Externí zdroje

Mikhailov, Alexander Ivanovich. Core Concepts in Library and Information Science (LIS) [online]. 2005 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.iva.dk/bh/Core%20Concepts%20in%20LIS/articles%20a-z/mikhailov.htm

Související články

Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění/old

Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní

Informační věda

Klíčová slova

VINITI, Mezinárodní federace pro informatiku a dokumentaristiku, dokumentarisktika