Analýza řečového signálu: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „== Oscilogram == thumb|Příklad oscilogramu. * skutečný obraz zvukového vlnění == Spektrogram == * akustický ko…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 +
[[File:Hola voz masculina.jpg|thumb|Příklad oscilogramu.]]
 +
 
== Oscilogram ==
 
== Oscilogram ==
 
[[File:Hola voz masculina.jpg|thumb|Příklad oscilogramu.]]
 
  
 
* skutečný obraz zvukového vlnění
 
* skutečný obraz zvukového vlnění

Verze z 5. 9. 2014, 17:17

Příklad oscilogramu.

Oscilogram

  • skutečný obraz zvukového vlnění


Spektrogram

  • akustický korelát kvality zvuku
  • nezobrazuje úplně přesně
  • ← dá se nastavit – např. 100 Hz bude 0 a spektrogram jako šedou zobrazí např. jen všechno o 50 Hz nižší, ostatní je bílá
  • možnost úpravy dynamiky
  • spektrogram (i oscilogram, prostě analýza) počítá s tím, že zvuk je v nějakém okamžiku stacionární → počítá se průměr
  • okno = analyzuje se jen část signálu, zleva a zprava se ořízne → pak se počítají průměry okna
  • typy okénkových funkcí:
- obdélníkové okno – normálně vyřízlé zprava a zleva (→ může být problém s navazováním, pokud se musí replikovat)
- křivka – řeší ↑ problém – začíná jakoby na nule, pak stoupá a zase klesá k nule (takový cibulky za sebou) → lépe navazuje (nula na nulu)
- Hammingovo (a Hannovo) okno
- Gaussovo okno (používá se v Praatu)


Fouriérova transformace

  • přepíná z oscilogramu na spektrogram (časové → frekvenční zobrazení)


Fouriérův teorém

  • každá periodická složka je rozložitelná na sinusovky, cosinusovky (tzn. složité vlny na jednodušší)
  • problémy:
1) řeč není periodická – řeší se replikací okna do nekonečna → trvání okna se stává periodou
2) v počítači je řeč binární (digitální), ne analogická → algoritmus DFT (diskrétní Fouriérova transformace) – analýza binárního signálu
z počátku velice časově náročná → 1965? vynalezena FFT (fast Fouriér transform) – v okně je vždy počet vzorků odpovídající mocnině dvou → rychlejší
  • výsledkem je amplitudové spektrum


Reference

  • Palková, Z. (1994): Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. (vybrané části)
  • Kent, R. D. - Read, C. (1992): The acoustic analysis of speech. San Diego: Whurr Publishers.
  • Johnson, K. (2003): Acoustic and auditory phonetics. Oxford: Blackwell Publishing.
  • Stevens, K. N. (1998): Acoustic phonetics. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. (vybrané části)
  • Harrington, J. - Cassidy, S. (1999): Techniques in speech acoustics. Dordrecht: Kluwer. (vybrané části)

Zpět na rozcestník: Akustika | Fonetika