Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací: Porovnání verzí

m
Řádek 1: Řádek 1:
Věcné pořádání informací představuje dílčí proces vstupního zpracování informací, který vychází z [[Obsahová analýza|obsahové analýzy dokumentu]]. Trendy v oblasti věcného pořádání informací jsou spjaty s vlivem rozvoje informačních a počítačových technologií, které umožňují ulehčovat náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a aplikací systémů organizace znalostí...<br />
+
Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.<br />
 +
 
 +
 
 +
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.
 +
 
 +
== Pořádání informací a znalostí ==
 +
Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí <ref>obsahové analýzy</ref>.
  
== Definice věcného pořádání ==
 
Při věcném pořádání informací jsou informace získané obsahovou analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími znaky věcných selekčních jazyků. Podle typu pořádacích znaků a principu organizace informací se vyčleňuje předmětové a systematické pořádání informací.<ref>MARIE, Balíková. Věcné pořádání informací. <i>KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct</ref>
 
  
 
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.<ref>MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. <i>Národní knihovna</i>, 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487 Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html</ref><br />
 
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.<ref>MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. <i>Národní knihovna</i>, 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487 Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html</ref><br />

Verze z 28. 5. 2016, 23:53

Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.


Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.

Pořádání informací a znalostí

Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [1].


Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.[2]

Zdroje

Reference

  1. obsahové analýzy
  2. MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna, 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487 Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html

Literatura

  • AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.
  • SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.
  • ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full>. ISSN 1532-2882.
  • KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.