Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací: Porovnání verzí

m
Řádek 6: Řádek 6:
 
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.
 
Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.
  
Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]].
+
* Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí [[Obsahová analýza|obsahové analýzy]].  
  
Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací<ref>MARIE, Balíková. <i>Indexace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct</ref>. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]]. Tato indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu<ref>MARIE, Balíková. <i>Automatická indexace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct</ref>.
+
* Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací<ref>MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. <i>Národní knihovna</i>. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html</ref>.
 +
 +
* Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací<ref>MARIE, Balíková. <i>Indexace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001549&local_base=KTD</ref>. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – [[Automatická indexace|automatickou indexaci]].  
  
 +
==== Automatická indexace ====
 +
Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu<ref>MARIE, Balíková. <i>Automatická indexace</i>. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001507&local_base=KTD</ref>. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor<ref>JOSEF, Schwarz. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. <i>Ikaros</i>. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu</ref>.
  
Výsledkem obsahové analýzy dokumentu je selekční obraz dokumentu, tj. sestava obsahových údajů, které vypovídají o obsahu, tématu či předmětu dokumentu jako celku, nebo jeho jednotlivých částí. Cílem věcného pořádání informací je vytvořit takový selekční obraz dokumentu, který by umožnil koncovému uživateli dosáhnout při procesu vyhledávání s podporou systémových nástrojů optimální přesnosti a optimální úplnosti, tedy zpřístupnit požadované relevantní dokumenty efektivním způsobem.<ref>MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. <i>Národní knihovna</i>, 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487 Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html</ref><br />
+
 
 +
 
 +
<br />
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==

Verze z 28. 5. 2016, 23:32

Trendy v oblasti věcného pořádání a vyhledávání informací jsou spjaty s rozvojem počítačové technologie. Aplikace automatizovaných nástrojů k pořádání informací umožňují ulehčit náročnou intelektuální činnost spojenou s tvorbou, údržbou a využíváním systémů organizace znalostí. Sémantické zpracování dat zase může zpřesnit vyhledávání na webu.

Pořádání informací a znalostí

Trendy v této oblasti jsou ovlivněny masovým rozšířením elektronických dokumentů a v celkovém pronikání technologií internetu do každodenní práce s informačními zdroji.

  • Velký nárůst nestrukturovaných informací na webu vyvolal potřebu popisovat dokumenty s využitím systémů organizace znalostí. Do rešeršních systémů jsou integrované prvky k organizaci informací, které fungují na principu počítačové lingvistiky a statistickém zpracování textu, ale stále ještě také závisí na intelektuální činnosti informačního pracovníka. Některé nové metody jsou koncepčně příbuzné se starými. Příkladem jsou různé tezaury a klasifikace, používané k třídění znalostí v systémech obsahující informační zdroje. K vyhledávání jsou poté využívány nástroje a pomůcky jako jsou booleovské nebo proximitní operátory, filtry, fasety, vyhledávání v určitém poli apod. Pro efektivní fungování těchto nástrojů je nejprve nutné každý dokument zpracovat pomocí obsahové analýzy.
  • Při zhušťování textu se používají metody statistické (využívají frekvencí výskytu lexikálních jednotek), syntaktické (porovnání struktury textu se slovníkem vzorových syntaktických struktur) a metody sémantické (výběrem z hlediska obsahu podstatných informací[1].
  • Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka nazýváme indexací[2]. Indexace je časově i intelektuálně náročný proces, který provádí většinou pracovník s odbornou kvalifikací – indexátor. V současné době můžeme využít metodu indexace, která tento náročný proces ulehčí – automatickou indexaci.

Automatická indexace

Automatická indexace je realizována pomocí automatických postupů v počítačovém programu[3]. Umožňuje odstranit subjektivní faktory intelektuální indexace a také podstatně snížit časovou náročnost indexačního procesu. Na druhou stranu, metody, které celý proces indexace zjednodušují, ve srovnání s intelektuální indexací snižují kvalitu výsledků. Proto jsou technologie automatické indexace většinou implementovány jako hybridní systémy, ve kterých se uplatňuje automatická indexace jako automatizovaná podpora intelektuální činnosti indexátora. Základní princip takových hybridních systémů spočívá v tom, že pomocí automatizované indexace je připraven seznam výrazů, které jsou potenciálními kandidáty pro výběr indexačních termínů. Tento výběr v závěrečné fázi indexace provádí indexátor[4].



Zdroje

Reference

  1. MARIE, Balíková. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna. 2001, 12(3), s. 175-186. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
  2. MARIE, Balíková. Indexace. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001549&local_base=KTD
  3. MARIE, Balíková. Automatická indexace. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001507&local_base=KTD
  4. JOSEF, Schwarz. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros. 2003, 7(3). ISSN 1212-5075. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu

Literatura

  • AITCHISON, Jean; CLARKE, Stella Dextre. The Thesaurus : A Historical Viewpoint, with a Look to the Future. In ROE, Sandra K.; THOMAS, Alan R. The Thesaurus : Review, Renaissance, and Revision. New York : Haworth Information Press, 2004. s. 5-21. ISBN 0-7890-1978-7.
  • SAUMURE, Kristie; SHIRI, Ali. Knowledge organization trends in library and information studies : a preliminary comparison of the pre- and post-web areas. Journal of information science. 2008, vol. 35, no. 5, s. 651-666. ISSN 0165-5515.
  • ZENG, Marcia Lei; CHAN, Lois Mai. Trends and issues in establishing interoperability among knowledge organization systems. Journal of the American Society for Information Science and Technology (JASIST). 2004, vol. 55, i. 5, s. 377-395. Dostupný také komerčně z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/asi.10387/full>. ISSN 1532-2882.
  • KOŽUCHOVÁ, Kristýna. Polytematický strukturovaný heslář (PSH) a Předmětová hesla Kongresové knihovny (LCSH) v kontextu vybraných trendů ve vývoji systémů organizace znalostí. Praha, 2010. 82 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Havlíčková.