Pojem „rešeršní systém“, jeho základní komponenty, typologie rešeršních systémů, charakteristika booleovského modelu vyhledávání bibliografických informací a jeho alternativy.: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 98 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
 
 
==[[Rešeršní systém]]==
 
==[[Rešeršní systém]]==
je [[Informační systém|informační systém]], jehož funkcí je vyhledávání a výběr (selekce) informací relevantních informačním požadavkům uživatelů (TDKIV). Vyhledávací systém (Retrieval system, Search system) umožňující přístup k reprezentaci [[Dokument|dokumentů]] ([[Index|indexu]]), jejich adresám ve fondu ([[Databáze|databázi]] úplných textů) a k dokumentům samotným. (ČSN ISO). U bibliografických databází jde o přístup k reprezentaci bibliografických záznamů (indexu). Báze vyhledává v indexech nikoli přímo v záznamech. <ref>Švejda, Jan. rešeršní systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001830&local_base=KTD.</ref>
+
Rešeršní systém je [[Informační systém|informační systém]], jehož funkcí je vyhledávání a výběr (selekce) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance|informací relevantních]] [[Informační požadavek|informačním požadavkům]] uživatelů. Vyhledávací systém (Retrieval system, Search system) umožňující přístup k reprezentaci [[Dokument|dokumentů]] [[Index|indexu]]), jejich adresám ve fondu ([[Databáze|databázi]] úplných textů) a k dokumentům samotným. Báze vyhledává v indexech nikoli přímo v záznamech. <ref>Švejda, Jan. rešeršní systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001830&local_base=KTD.</ref> V současné době si pod pojmem rešeršní systém často představujeme systém automatizovaný, nicméně za rešeršní systém můžeme považovat i [[Lístkový katalog|lístkový katalog]] či tištěný referátový časopis. Vyhledávací systémy nejsou využívány pouze při vyhledávání [[Informace|informací]] textového charakteru, ale i pro vyhledávání obrazových, zvukových, multimediálních a dalších informací.
 
 
V současné době si pod pojmem rešeršní systém samozřejmě představujeme systém automatizovaný, nicméně za rešeršní systém můžeme považovat i lístkový katalog či tištěný referátový časopis. Vyhledávací systémy nejsou využívány pouze při vyhledávání [[Informace|informací]] textového charakteru, ale i pro vyhledávání obrazových, zvukových, multimediálních a dalších informací.
 
  
 
== Typologie rešeršních systémů (Hildreth, 1995) ==
 
== Typologie rešeršních systémů (Hildreth, 1995) ==
 
=== '''Query-oriented''' (orientované na dotaz) – (vytvořené pro formulování dotazů) ===
 
=== '''Query-oriented''' (orientované na dotaz) – (vytvořené pro formulování dotazů) ===
* Convented (exaktní, přesně hledání) – boolean logic
+
* je založený na formulování dotazu, těžší pro uživatele
* Non-convented – vector space, fuzzy, probabilistic - nejlepší shoda (uživatel vždy dostane nějaké výsledky)
 
 
 
* je založeny na formulování dotazu, jsou těžší pro uživatele
 
 
* čistě mechanický proces
 
* čistě mechanický proces
 
* vhodné, pokud uživatel ví, co chce a dokáže to popsat jazykem systému
 
* vhodné, pokud uživatel ví, co chce a dokáže to popsat jazykem systému
  
 +
'''Dělí se na:'''
 +
* Convented (exaktní, přesně hledání) – [[Booleova algebra|boolean logic]]
 +
* Non-convented ([[Vektorový prostor|vector space]], [[Fuzzy logika|fuzzy]], [[Pravděpodobnost|probabilistic]]) - nejlepší shoda (uživatel vždy dostane nějaké výsledky)
  
 
=== '''Non-query-orineted''' – (vytvořené pro nepřesně formulované dotazy) ===
 
=== '''Non-query-orineted''' – (vytvořené pro nepřesně formulované dotazy) ===
 
* Exploratory (objevovatelské, pro nepřesně definované dotazy) – [[Hypertextový systém|hypertextové systémy]], [[Browse systémy|browse systémy]]
 
* Exploratory (objevovatelské, pro nepřesně definované dotazy) – [[Hypertextový systém|hypertextové systémy]], [[Browse systémy|browse systémy]]
 
 
* umožňuje nacházet podobné záznamy
 
* umožňuje nacházet podobné záznamy
 
* kognitivně snazší
 
* kognitivně snazší
 
* vhodné, pokud cíl není přesně specifikován
 
* vhodné, pokud cíl není přesně specifikován
* pro předmětové hledání stále většinou uživatel musí přředvídat, které slovo ze seznamu představuje to, co hledá
+
* pro předmětové hledání stále většinou uživatel musí předvídat, které slovo ze seznamu představuje to, co hledá
  
 
== Základní komponenty rešeršních systémů ==
 
== Základní komponenty rešeršních systémů ==
 
=== '''1. Index (Indexační soubor)''' ===
 
=== '''1. Index (Indexační soubor)''' ===
* Je reprezentantem [[Bibliografický záznam|bibliografických záznamů]] (popř. Textů dokumentů).<br />
+
* Je reprezentantem [[Bibliografický záznam|bibliografických záznamů]] (popř. textů dokumentů).
* Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ ([[Klíčová slova|klíčová slova]], [[Deskriptory|deskriptory ]], jména autorů, slova z názvů atd.).
+
* Záznamy se reprezentují pomocí TERMŮ ([[Klíčová slova|klíčová slova]], [[Deskriptory|deskriptory]], jména autorů, slova z názvů atd.).
 
* Slouží jako nástroj pro vyhledávání v databázích.
 
* Slouží jako nástroj pro vyhledávání v databázích.
* Invertovaný soubor jako specifický případ indexačního souboru.
 
  
Tvorba invertovaného souboru:
+
Pomocný soubor strukturovaný a tříděný podle jiného hlediska než základní (primární) soubor. Obsahuje záznamy o struktuře ve formě "klíč, adresa", kde klíč je hodnota (slovo, fráze, atribut) a adresa je ukazatel na místo uložení této hodnoty v základním souboru. Účelem indexového souboru je urychlit přístup k [[Data|datům]] a tím zkrátit dobu vyhledávání.  <ref>Kučerová, Helena. indexový soubor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000106&local_base=KTD.</ref>
Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.<br />
+
 
 +
'''Tvorba invertovaného souboru:'''
 +
 
 +
Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.
  
Pomocný soubor strukturovaný a tříděný podle jiného hlediska než základní (primární) soubor. Obsahuje záznamy o struktuře ve formě "klíč, adresa", kde klíč je hodnota (slovo, fráze, atribut) a adresa je ukazatel na místo uložení této hodnoty v základním souboru. Účelem indexového souboru je urychlit přístup k datům a tím zkrátit dobu vyhledávání.  <ref>Kučerová, Helena. indexový soubor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000106&local_base=KTD.</ref>
+
'''Index může obsahovat také informaci o:'''
 +
* frekvenci výskytu termu
 +
* pozici termu v dokumentu – používá se při vyhledávání frází nebo použití [[Proximitní operátory|proximitních operátorů]]
  
 
=== '''2. [[Tezaurus]]''' ===
 
=== '''2. [[Tezaurus]]''' ===
* řídí jazykovou stránku, je ještě za indexy, slovník určitého jazyka či terminologie
+
Řízený a měnitelný slovník deskriptorového [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]] uspořádaný tak, že explicitně zachycuje apriorní (paradigmatické) vztahy mezi [[Lexikální jednotky|lexikálními jednotkami]]. Podle jazykového zaměření se rozlišuje jednojazyčný a vícejazyčný tezaurus, podle šíře tematického zaměření speciální, polytematický a univerzální tezaurus, podle struktury fasetový a tematický tezaurus, podle funkce tradiční, indexační a vyhledávací tezaurus. Dále se vyčleňuje cílový a zdrojový tezaurus. <ref>Balíková, Marie. tezaurus. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001649&local_base=KTD.</ref> Řídí jazykovou stránku deskriptorů. Tezaurus uživatelům pomáhá najít přesné výrazy jejich oblasti zájmu. Skládá se z lexikálních (slovních) jednotek, kterými jsou buď preferované termíny ([[Deskriptor|deskriptory]]), či nepreferované termíny (nedeskriptory).
 +
 
 +
'''Tezaurus reprezentují vztahy mezi jednotlivými slovními jednotkami, přičemž jsou v základu definovány následovně:'''
 +
*BT (Broader term): obecnější termín
 +
*NT (Narrower term): užší termín
 +
*RT (Related term): související termín
 +
*UF nebo USE FOR: užíváno pro
 +
*USE: užívaný preferovaný termín (deskriptor)<ref>Černý, Jan. Tezaurus: silný nástroj pro tvorbu dotazu. Informační gramotnost [online]. 2017 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z:https://www.informacnigramotnost.cz/tezaurus-silny-nastroj-pro-tvorbu-dotazu/</ref>
 +
 
 +
'''Výhody:'''
 +
*konzistence
 +
*kontrola synonym či antonym
 +
*hierarchická struktura, kontext, vztahy mezi pojmy
 +
 
 +
'''Nevýhody:'''
 +
*obtížnější používání
 +
*každá databáze má svůj tezaurus, což vede k problémům při vyhledávání ve více databázích současně
 +
 
 +
'''Nástroje pro práci s tezaury'''
 +
*Mapping – přiřazení termínu tezauru ke klíčovému slovu uživatele
 +
*Focus – odlišení hlavního a vedlejšího tématu (pouze u některých databázích)
 +
*Explode – vyhledávání vybraného termínu tezauru nebo jeho podřazených termínů
 +
*Subheadings – omezení termínu tezauru na podhesla (pouze u některých databázích)
 +
*Rozšíření dotazu s využitím tezauru
 +
 
 +
=== '''3. [[Uživatelské rozhraní|Uživatelské rozhraní (UI)]]''' ===
 +
Rozhraní mezi uživatelem a [[Počítač|počítačovým programem]], které mj. zahrnuje možnosti a postup ovládání programu, chybová hlášení programu, formu a obsahu nápovědy apod. <ref>Potáček, Jiří. uživatelské rozhraní. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000070&local_base=KTD.</ref>
 +
 
 +
Uživatelské rozhraní (User interface) je základním prostředkem komunikace rešeršního systému s uživatelem a silně ovlivňuje zájem uživatele o jeho užívání. Navrhováním a tvorbou uživatelských rozhraní („information  design“) se zabývá multidisciplinární věda s názvem komunikace člověk-počítač („human-computer interaction“, zkratka [[Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií|HCI]]).
  
=== '''2. [[Uživatelské rozhraní]]''' ===
+
Současná grafická uživatelská rozhraní (GUI) běžně disponují několika prvky, které usnadňují uživateli manipulaci se [[Software|softwarem ]] prostřednictvím grafické prezentace většiny aktivit systému:
Místo, kde dochází k výměně informací mezi člověkem (uživatelem) a počítačovým programem přes grafická uživatelská rozhraní (GUI).
+
*„Command language“ – jednoduchý umělý příkazový jazyk vytvořený speciálně pro rešeršní účely, který je základem uživatelských rozhraní, ale není dostatečně přívětivý pro uživatele-laiky. Proto bývá sám o sobě více užíván profesionálními rešeršéry než samostatně vyhledávajícími koncovými uživateli.
 +
*Menu s výběrem dostupných příkazů plnící funkci nápovědy při užívání systému. Uživatelé se díky němu nemusí učit nazpaměť jednotlivé příkazy, ale někdy mohou strávit příliš mnoho času hledáním správného příkazu v seznamu položek menu.
 +
*Formuláře k vyplnění, které vedou uživatele procesem přímo, krok za krokem až k výsledku bez nutnosti komplikovanějšího rozhodování.
 +
*Propojení prvků rešeršního systému prostřednictvím [[Hypertext|hypertextových odkazů]]
 +
*Běžnou součást uživatelských rozhraní současných rešeršních systémů představuje interaktivní historie vyhledávání
 +
*Současná uživatelská rozhraní také běžně nabízejí částečnou personalizaci některých služeb a funkcí na základě potřeb individuálního uživatele.
  
Rozhraní mezi uživatelem a počítačovým programem, které mj. zahrnuje možnosti a postup ovládání programu, chybová hlášení programu, formu a obsahu nápovědy apod. <ref>Potáček, Jiří. uživatelské rozhraní. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000070&local_base=KTD.</ref>
+
Právě nedostatečná přívětivost uživatelského rozhraní bývá často uváděna jako hlavní důvod, proč potenciální uživatelé odmítají užívat určitý rešeršní systém. Rešeršní systém je pouze tak dobrý jako jeho uživatelské rozhraní.
  
- typy:
+
'''Mezi faktory ovlivňující přívětivost uživatelského rozhraní patří zejména:'''
1. příkazové
+
*srozumitelnost užívané terminologie (tj. odborných termínů a zkratek) pro uživatele;
2. menu
+
*design obrazovky
3. grafické - používá nástroje WIMP = windows, icons, menu, pointer  (WIKI!!)
+
*plynulost navigace systémem
 +
*[[Zpětná vazba v rešeršních službách|zpětná vazba]] – komunikace systému s uživatelem <ref>PEŠKOVÁ, Lenka. Vyhledávání informací v oborových databázích s přihlédnutím k praxi na České zemědělské univerzitě v Praze [Information retrieval in professional databases with regard to to practices at Czech University of Life Sciences Prague]. Horoměřice, 2009. 174 s., 11, 21, 5 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická  fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Konzultant rigorózní práce Eva Bratková</ref>
  
=== '''3. [[Dotazovací jazyk]]''' ===
+
=== '''4. [[Dotazovací jazyk]]''' ===
Jazyk určeny ke komunikaci uživatele s rešeršním systémem.<br />
+
Jazyk určený ke komunikaci uživatele s vyhledávacím programem, umožňující vyhledávání a případnou úpravu požadovaných dat. Základními typy jsou jazyky procedurální vyžadující algoritmický popis přístupu k hledaným informacím a jazyky neprocedurální, zadávající pouze podmínky, jež mají vyhledané údaje splňovat. Z hlediska uživatelského se rozlišují jazyky umožňující výběr z předdefinovaných dotazů (např. menu), jazyky pro listování (browsing, navigaci) a strukturované jazyky s klíčovými slovy (např. [[SQL]]); ve stadiu výzkumů je využití přirozeného jazyka ve funkci dotazovacího jazyka.
Umožňuje vyhledávání a případnou další úpravu získaných dat.
+
Umělý jazyk užívaný k vyhledávání, často kombinace indexačního jazyka s nabídkami nebo příkazy daného [[Softwarový systém|softwarového systému]]. <ref>Kučerová, Helena. dotazovací jazyk. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000098&local_base=KTD.</ref>
  
 
'''Typy dotazovacích jazyků:'''
 
'''Typy dotazovacích jazyků:'''
Řádek 59: Řádek 93:
 
# Jazyky založené na přirozeném jazyce
 
# Jazyky založené na přirozeném jazyce
  
Jazyk určený ke komunikaci uživatele s vyhledávacím programem, umožňující vyhledávání a případnou úpravu požadovaných dat. Základními typy jsou jazyky procedurální vyžadující algoritmický popis přístupu k hledaným informacím a jazyky neprocedurální, zadávající pouze podmínky, jež mají vyhledané údaje splňovat. Z hlediska uživatelského se rozlišují jazyky umožňující výběr z předdefinovaných dotazů (např. menu), jazyky pro listování (browsing, navigaci) a strukturované jazyky s klíčovými slovy (např. [[SQL]]); ve stadiu výzkumů je využití přirozeného jazyka ve funkci dotazovacího jazyka.
+
=== '''5. [[Selekční údaje]]''' ===
Umělý jazyk užívaný k vyhledávání, často kombinace indexačního jazyka s nabídkami nebo příkazy daného  [[Softwarový systém|softwarového systému]]. <ref>Kučerová, Helena. dotazovací jazyk. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000098&local_base=KTD.</ref>
+
Selekční údaj může být jméno, termín, kód atd. zastupující bibliografickou či [[Autoritní entity|autoritní entitu]]. Je to údaj, pomocí kterého lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, [[Faktografické dokumenty|faktografické]]) nebo přímo dokumenty. Prostřednictvím selekčního údaje jsou bibliografická nebo autoritní data organizována, vyhledávána a identifikována. Každý prvek, podle nějž lze vyhledat a identifikovat bibliografický záznam. Selekční údaje rovněž umožňují pořádací funkci katalogu. <ref>Balíková, Marie, Buřilová, Marcela. selekční údaj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001629&local_base=KTD.</ref>
  
=== '''4. [[Selekční údaje]]''' ===
+
== [[Booleovský model]] ==
Údaje, pomocí kterých lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, [[Faktografické dokumenty|faktografické]]) nebo přímo dokumenty. Selektční údaje = abstract, descriptors, subject, title.
+
[[George Boole]] (1815 - 1864), zakladatel [[Matematická logika|matematické logiky]], vybudoval základy, na kterých stojí dnešní [[Informatika|informatika]]. Podle něj jsou také pojmenovány Booleovské operátory. Ty představil v roce 1854 ve svém nejslavnějším díle ''Zkoumání zákonů myšlení'', na nichž jsou založeny matematické teorie logiky a pravděpodobnosti. Jako první zavedl logické vztahy v [[Algebraické rovnice|algebraických rovnicích]]. Vyšel z dvojkové číselné soustavy ([[Binární čísela|binárních čísel]]), jak ji ve druhé polovině 17. století vyvinul německý učenec [[Gottfried Wilhelm Leibniz]] (1646-1716). Boole označil ve dvojkovém systému „+“ jako „ano“ nebo „správně“ a „0“ jako „ne“ nebo „špatně“. Zavedl další operandy: „a“ (&), „nebo“ (Ú) a „ne“ (přeškrtnutí). <ref>Tesařík, Bohumil. Zakladatel moderní informatiky George Boole. Třípól. 2014 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.</ref>
  
Jméno, termín, kód atd. zastupující bibliografickou či [[Autoritní entity|autoritní entitu]]. Prostřednictvím selekčního údaje jsou bibliografická nebo autoritní data organizována, vyhledávána a identifikována. Každý prvek, podle nějž lze vyhledat a identifikovat bibliografický záznam. Selekční údaje rovněž umožňují pořádací funkci katalogu. <ref>Balíková, Marie, Buřilová, Marcela. selekční údaj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001629&local_base=KTD.</ref>
+
Dvouhodnotová logika založená na tom, že logické výroky jsou buď pravdivé nebo nepravdivé. Proměnné mohou mít jen jednu ze dvou možných hodnot (pravda, nepravda), vztahy mezi proměnnými se logicky vyjadřují [[Booleovské operátory|operátory]] (AND, OR, NOT). V oblasti vyhledávání informací nachází [[Booleovská logika|booleovská logika]] uplatnění v [[Dotazovací jazyk|dotazovacích jazycích]], a to především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro [[World Wide Web|WWW]] dokumenty). <ref>Sklenák, Vilém. booleovská logika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.</ref> Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).
  
== [[Booleovská logika]] ==
+
*'''Operátor AND''': po použití operátoru AND vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující všechny vyhledané termíny. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání a používá se pro spojení významově odlišných pojmů. Lze jej nahradit znaménkem +. Příklad - informační výchova AND student. Výsledky dokumentů pak budou obsahovat obě slova, tedy informační výchovu a studenty.  
[[George Boole]], zakladatel [[Matematická logika|matematické logiky]], který vybudoval základy, na kterých stojí dnešní [[Informatika|informatika]]. Podle něj jsou také pojmenovány Booleovské operátory. Ty představil ve svém nejslavnějším díle Zkoumání zákonů myšlení, na nichž jsou založeny matematické teorie logiky a pravděpodobnosti (zkráceně obvykle uváděné jako Zákony myšlení). Vydal jej ve svých 39 letech v roce 1854. Jako první zavedl logické vztahy v [[Algebraické rovnice|algebraických rovnicích]]. Vyšel z dvojkové číselné soustavy ([[Binární čísela|binárních čísel]]), jak ji ve druhé polovině 17. století vyvinul německý učenec Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716). Boole označil v dvojkovém systému „+“ jako „ano“ nebo „správně“ a „0“ jako „ne“ nebo „špatně“. Zavedl další operandy: „a“ (&), „nebo“ (Ú) a „ne“ (přeškrtnutí). <ref>Tesařík, Bohumil. Zakladatel moderní informatiky George Boole. Třípól. 2014 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.</ref>
+
*'''Operátor OR''': po použití operátoru OR vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující alespoň jeden z uvedených termínů. Tento operátor rozšiřuje dotaz a používá se pro spojení synonym a příbuzných pojmů. Umožní vyhledat obě zadaná klíčová slova spolu, nebo i dokumenty, které obsahují jedno z nich. Příklad - [[Televize|televize]] OR TV.
 +
*'''Operátor NOT''': po použití operátoru NOT vyhledávací systém vyloučí záznamy obsahující výraz uvedený za operátorem NOT. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání. Lze jej nahradit znaménkem -. Výsledek vyhledávání (záznam) nesmí obsahovat slovo uvedené za operátorem (inteligence NOT umělá). <ref>Rešeršní dotazy a operátory. Informační výchova na UTB ve Zlíně [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://iva.k.utb.cz/lekce/resersni-dotazy-a-operatory/</ref>
  
Dvouhodnotová logika založená na tom, že logické výroky jsou buď pravdivé nebo nepravdivé. Proměnné mohou mít jen jednu ze dvou možných hodnot (pravda, nepravda), vztahy mezi proměnnými se logicky vyjadřují [[Booleovské operátory|operátory]] (AND, OR, NOT). V oblasti vyhledávání informací nachází booleovská logika uplatnění v [[Dotazovací jazyk|dotazovacích jazycích]], a to především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro [[World Wide Web|WWW]] dokumenty). <ref>Sklenák, Vilém. booleovská logika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.</ref> Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).
+
Booleovské operátory mají nejširší použití, ale také své limity. Mnohé dokáží napravit tzv. proximitní operátory, jichž je několik druhů, ale vývoj postoupil dále. Některé vyhledávací systémy už pracují na principech tzv. fuzzy logiky, ale rozhodně to není běžné. Proximitní operátory jsou velkou podporou klasických databázových systémů, ale i vyhledávání na [[Internet|internetu]].
  
*'''Operátor AND''': po použití operátoru AND vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující všechny vyhledané termíny. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání a používá se pro spojení významově odlišných pojmů. Lze jej nahradit znaménkem +. Příklad - informační výchova AND student. Výsledky dokumentů pak budou obsahovat obě slova, tedy informační výchovu a studenty.
+
'''Proximitní operátory:''' Proximitní operátory specifikují posloupnost a vzdálenost mezi dvěma vyhledávanými výrazy a umisťují se mezi jednotlivá slova ve vyhledávacím řetězci. Mezi jejich příklady patří (w), (n), (l), (a), (s), near, with, adj.<ref name=":1">Papík, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. [online]. Praha, 2011 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf</ref>
*'''Operátor OR''': po použití operátoru OR vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující alespoň jeden z uvedených termínů. Tento operátor rozšiřuje dotaz a používá se pro spojení synonym a příbuzných pojmů. Umožní vyhledat obě zadaná klíčová slova spolu, nebo i dokumenty, které obsahují jedno z nich. Příklad - televize OR TV.
 
*'''Operátor NOT''': po použití operátoru NOT vyhledávací systém vyloučí záznamy obsahující výraz uvedený za operátorem NOT. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání. Lze jej nahradit znaménkem -. Výsledek vyhledávání (záznam) nesmí obsahovat slovo uvedené za operátorem (inteligence NOT umělá). <ref>Rešeršní dotazy a operátory. Informační výchovana UTB ve Zlíně [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://iva.k.utb.cz/lekce/resersni-dotazy-a-operatory/</ref>
 
  
 
=== '''Kritika booleovského systému''' ===
 
=== '''Kritika booleovského systému''' ===
Řádek 83: Řádek 116:
 
* Obtížná zpětná vazba.
 
* Obtížná zpětná vazba.
 
* Omezenost vyjadřovací síly (jakákoli množina popsaná pomocí termů, může být v principu vybrána vhodným booleovským dotazem; není ale garantováno, že pro jakoukoli množinu, která je v centru uživatelova zájmu, je v praxi jednoduché formulovat booleovský dotaz).
 
* Omezenost vyjadřovací síly (jakákoli množina popsaná pomocí termů, může být v principu vybrána vhodným booleovským dotazem; není ale garantováno, že pro jakoukoli množinu, která je v centru uživatelova zájmu, je v praxi jednoduché formulovat booleovský dotaz).
* Chybí kvalifikátor oblasti a možnost změnění operátorů.
+
* Chybí kvalifikátor oblasti a možnost změny operátorů.
  
 
===Booleovské vyhledávání===
 
===Booleovské vyhledávání===
 
Způsob vyhledávání informací, který je založen na aplikaci booleovské logiky. Booleovský dotazovací jazyk nabízí formulaci dotazu jako logického výrazu, který sestává z operandů a logických operátorů. Operandy - rešeršní výrazy - mohou být slova nebo fráze, operátory vyjadřují vztah mezi zadanými operandy (obvykle AND, OR, NOT). Výsledkem booleovského vyhledávání je množina dokumentů, jejíž každá položka obsahuje operandy v souladu s formulací rešeršního dotazu. <ref>Sklenák, Vilém. booleovské vyhledávání. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000585&local_base=KTD.</ref>
 
Způsob vyhledávání informací, který je založen na aplikaci booleovské logiky. Booleovský dotazovací jazyk nabízí formulaci dotazu jako logického výrazu, který sestává z operandů a logických operátorů. Operandy - rešeršní výrazy - mohou být slova nebo fráze, operátory vyjadřují vztah mezi zadanými operandy (obvykle AND, OR, NOT). Výsledkem booleovského vyhledávání je množina dokumentů, jejíž každá položka obsahuje operandy v souladu s formulací rešeršního dotazu. <ref>Sklenák, Vilém. booleovské vyhledávání. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000585&local_base=KTD.</ref>
 +
 +
===Alternativy Booleovského modelu===
 +
====[[Fuzzy model|Fuzzy model vyhledávání]]====
 +
Tento množinový model je založen na fuzzy logice, ve které se výroky ohodnocují mírou pravdivosti. Na rozdíl od klasické logiky, kde se používá logických hodnot nula nebo jedna, operuje fuzzy logika navíc se všemi hodnotami, které se nacházejí mezi tím.
 +
 +
====[[Vektorový model|Vektorový model vyhledávání]]====
 +
Vektorový model počítá míru podobnosti pomocí reprezentace dokumentů a dotazů vektory. Přesněji řečeno reprezentace termínů obsažených v dokumentu, a termínů obsažených v dotazu. Tato hodnota se nazývá koeficient podobnosti a počítá se nejčastěji na základě úhlu, který tyto vektory svírají.
 +
 +
V tomto modelu se navíc uplatňuje nebinární vážení termínů, které je realizováno buď manuálně uživatelem, nebo automaticky systémem na základě frekvence výskytu termínu v celé sbírce dokumentů. <ref>PAČÍSKOVÁ, Jana. Aspekty a trendy inteligentního vyhledávání = Intelligent information retrieval and its trends. Praha, 2014. 78s., 8 s. příl. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richard Papík.</ref>
 +
 +
'''Jednoduchý model s pružným řazením výsledků'''
 +
Systém řazení výsledků je minimálně stejně dobrý nebo lepší než u jiných vyhledávacích modelů Přesto, že vektorový model patří k nejstarším, není dosud známá efektivní implementace. V literatuře není nikde řešen problém jak postupovat při výpočtu podobnosti dokumentů.
 +
 +
'''Výhody:'''
 +
* Zpřesňuje vyhledávací proces
 +
* Uplatňuje se i částečná shoda s dotazem -> vyšší úplnost
 +
* Řazení výsledků podle podobnosti s dotazem
 +
'''Nevýhody:'''
 +
* Předpoklad, že termíny jsou vzájemně nezávislé <ref>ŠMEJKAL, Petr. Rešeršní činnost. Masarykova univerzita. 2009</ref>
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==

Aktuální verze z 29. 9. 2020, 09:46

Rešeršní systém

Rešeršní systém je informační systém, jehož funkcí je vyhledávání a výběr (selekce) informací relevantních informačním požadavkům uživatelů. Vyhledávací systém (Retrieval system, Search system) umožňující přístup k reprezentaci dokumentů indexu), jejich adresám ve fondu (databázi úplných textů) a k dokumentům samotným. Báze vyhledává v indexech nikoli přímo v záznamech. [1] V současné době si pod pojmem rešeršní systém často představujeme systém automatizovaný, nicméně za rešeršní systém můžeme považovat i lístkový katalog či tištěný referátový časopis. Vyhledávací systémy nejsou využívány pouze při vyhledávání informací textového charakteru, ale i pro vyhledávání obrazových, zvukových, multimediálních a dalších informací.

Typologie rešeršních systémů (Hildreth, 1995)

Query-oriented (orientované na dotaz) – (vytvořené pro formulování dotazů)

  • je založený na formulování dotazu, těžší pro uživatele
  • čistě mechanický proces
  • vhodné, pokud uživatel ví, co chce a dokáže to popsat jazykem systému

Dělí se na:

Non-query-orineted – (vytvořené pro nepřesně formulované dotazy)

  • Exploratory (objevovatelské, pro nepřesně definované dotazy) – hypertextové systémy, browse systémy
  • umožňuje nacházet podobné záznamy
  • kognitivně snazší
  • vhodné, pokud cíl není přesně specifikován
  • pro předmětové hledání stále většinou uživatel musí předvídat, které slovo ze seznamu představuje to, co hledá

Základní komponenty rešeršních systémů

1. Index (Indexační soubor)

Pomocný soubor strukturovaný a tříděný podle jiného hlediska než základní (primární) soubor. Obsahuje záznamy o struktuře ve formě "klíč, adresa", kde klíč je hodnota (slovo, fráze, atribut) a adresa je ukazatel na místo uložení této hodnoty v základním souboru. Účelem indexového souboru je urychlit přístup k datům a tím zkrátit dobu vyhledávání. [2]

Tvorba invertovaného souboru:

Čtení záznamů (sekvenčně) rozpoznávání slov a výběr TERMŮ pro nesetříděný soubor → uložení nesetříděného souboru → setřídění invertovaného souboru (abeceda termů) → odstranění duplicit → vypočet frekvencí daného termínu → vytvoření finálního invertovaného souboru.

Index může obsahovat také informaci o:

  • frekvenci výskytu termu
  • pozici termu v dokumentu – používá se při vyhledávání frází nebo použití proximitních operátorů

2. Tezaurus

Řízený a měnitelný slovník deskriptorového selekčního jazyka uspořádaný tak, že explicitně zachycuje apriorní (paradigmatické) vztahy mezi lexikálními jednotkami. Podle jazykového zaměření se rozlišuje jednojazyčný a vícejazyčný tezaurus, podle šíře tematického zaměření speciální, polytematický a univerzální tezaurus, podle struktury fasetový a tematický tezaurus, podle funkce tradiční, indexační a vyhledávací tezaurus. Dále se vyčleňuje cílový a zdrojový tezaurus. [3] Řídí jazykovou stránku deskriptorů. Tezaurus uživatelům pomáhá najít přesné výrazy jejich oblasti zájmu. Skládá se z lexikálních (slovních) jednotek, kterými jsou buď preferované termíny (deskriptory), či nepreferované termíny (nedeskriptory).

Tezaurus reprezentují vztahy mezi jednotlivými slovními jednotkami, přičemž jsou v základu definovány následovně:

  • BT (Broader term): obecnější termín
  • NT (Narrower term): užší termín
  • RT (Related term): související termín
  • UF nebo USE FOR: užíváno pro
  • USE: užívaný preferovaný termín (deskriptor)[4]

Výhody:

  • konzistence
  • kontrola synonym či antonym
  • hierarchická struktura, kontext, vztahy mezi pojmy

Nevýhody:

  • obtížnější používání
  • každá databáze má svůj tezaurus, což vede k problémům při vyhledávání ve více databázích současně

Nástroje pro práci s tezaury

  • Mapping – přiřazení termínu tezauru ke klíčovému slovu uživatele
  • Focus – odlišení hlavního a vedlejšího tématu (pouze u některých databázích)
  • Explode – vyhledávání vybraného termínu tezauru nebo jeho podřazených termínů
  • Subheadings – omezení termínu tezauru na podhesla (pouze u některých databázích)
  • Rozšíření dotazu s využitím tezauru

3. Uživatelské rozhraní (UI)

Rozhraní mezi uživatelem a počítačovým programem, které mj. zahrnuje možnosti a postup ovládání programu, chybová hlášení programu, formu a obsahu nápovědy apod. [5]

Uživatelské rozhraní (User interface) je základním prostředkem komunikace rešeršního systému s uživatelem a silně ovlivňuje zájem uživatele o jeho užívání. Navrhováním a tvorbou uživatelských rozhraní („information design“) se zabývá multidisciplinární věda s názvem komunikace člověk-počítač („human-computer interaction“, zkratka HCI).

Současná grafická uživatelská rozhraní (GUI) běžně disponují několika prvky, které usnadňují uživateli manipulaci se softwarem prostřednictvím grafické prezentace většiny aktivit systému:

  • „Command language“ – jednoduchý umělý příkazový jazyk vytvořený speciálně pro rešeršní účely, který je základem uživatelských rozhraní, ale není dostatečně přívětivý pro uživatele-laiky. Proto bývá sám o sobě více užíván profesionálními rešeršéry než samostatně vyhledávajícími koncovými uživateli.
  • Menu s výběrem dostupných příkazů plnící funkci nápovědy při užívání systému. Uživatelé se díky němu nemusí učit nazpaměť jednotlivé příkazy, ale někdy mohou strávit příliš mnoho času hledáním správného příkazu v seznamu položek menu.
  • Formuláře k vyplnění, které vedou uživatele procesem přímo, krok za krokem až k výsledku bez nutnosti komplikovanějšího rozhodování.
  • Propojení prvků rešeršního systému prostřednictvím hypertextových odkazů
  • Běžnou součást uživatelských rozhraní současných rešeršních systémů představuje interaktivní historie vyhledávání
  • Současná uživatelská rozhraní také běžně nabízejí částečnou personalizaci některých služeb a funkcí na základě potřeb individuálního uživatele.

Právě nedostatečná přívětivost uživatelského rozhraní bývá často uváděna jako hlavní důvod, proč potenciální uživatelé odmítají užívat určitý rešeršní systém. Rešeršní systém je pouze tak dobrý jako jeho uživatelské rozhraní.

Mezi faktory ovlivňující přívětivost uživatelského rozhraní patří zejména:

  • srozumitelnost užívané terminologie (tj. odborných termínů a zkratek) pro uživatele;
  • design obrazovky
  • plynulost navigace systémem
  • zpětná vazba – komunikace systému s uživatelem [6]

4. Dotazovací jazyk

Jazyk určený ke komunikaci uživatele s vyhledávacím programem, umožňující vyhledávání a případnou úpravu požadovaných dat. Základními typy jsou jazyky procedurální vyžadující algoritmický popis přístupu k hledaným informacím a jazyky neprocedurální, zadávající pouze podmínky, jež mají vyhledané údaje splňovat. Z hlediska uživatelského se rozlišují jazyky umožňující výběr z předdefinovaných dotazů (např. menu), jazyky pro listování (browsing, navigaci) a strukturované jazyky s klíčovými slovy (např. SQL); ve stadiu výzkumů je využití přirozeného jazyka ve funkci dotazovacího jazyka. Umělý jazyk užívaný k vyhledávání, často kombinace indexačního jazyka s nabídkami nebo příkazy daného softwarového systému. [7]

Typy dotazovacích jazyků:

  1. Založené na menu
  2. Obrázkové jazyky
  3. Pro listování a navigační
  4. Strukturované jazyky s klíčovými slovy
  5. Jazyky založené na přirozeném jazyce

5. Selekční údaje

Selekční údaj může být jméno, termín, kód atd. zastupující bibliografickou či autoritní entitu. Je to údaj, pomocí kterého lze pořádat, ukládat a vyhledávat záznamy (bibliografické, faktografické) nebo přímo dokumenty. Prostřednictvím selekčního údaje jsou bibliografická nebo autoritní data organizována, vyhledávána a identifikována. Každý prvek, podle nějž lze vyhledat a identifikovat bibliografický záznam. Selekční údaje rovněž umožňují pořádací funkci katalogu. [8]

Booleovský model

George Boole (1815 - 1864), zakladatel matematické logiky, vybudoval základy, na kterých stojí dnešní informatika. Podle něj jsou také pojmenovány Booleovské operátory. Ty představil v roce 1854 ve svém nejslavnějším díle Zkoumání zákonů myšlení, na nichž jsou založeny matematické teorie logiky a pravděpodobnosti. Jako první zavedl logické vztahy v algebraických rovnicích. Vyšel z dvojkové číselné soustavy (binárních čísel), jak ji ve druhé polovině 17. století vyvinul německý učenec Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716). Boole označil ve dvojkovém systému „+“ jako „ano“ nebo „správně“ a „0“ jako „ne“ nebo „špatně“. Zavedl další operandy: „a“ (&), „nebo“ (Ú) a „ne“ (přeškrtnutí). [9]

Dvouhodnotová logika založená na tom, že logické výroky jsou buď pravdivé nebo nepravdivé. Proměnné mohou mít jen jednu ze dvou možných hodnot (pravda, nepravda), vztahy mezi proměnnými se logicky vyjadřují operátory (AND, OR, NOT). V oblasti vyhledávání informací nachází booleovská logika uplatnění v dotazovacích jazycích, a to především u textově orientovaných systémů (plnotextové databáze, bibliografické databáze, vyhledávací nástroje pro WWW dokumenty). [10] Dvouhodnotová logika (proměnné mohou mít jen jednu hodnotu - pravda/nepravda). Vztahy mezi proměnnými se vyjadřují operátory (AND, OR, NOT).

  • Operátor AND: po použití operátoru AND vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující všechny vyhledané termíny. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání a používá se pro spojení významově odlišných pojmů. Lze jej nahradit znaménkem +. Příklad - informační výchova AND student. Výsledky dokumentů pak budou obsahovat obě slova, tedy informační výchovu a studenty.
  • Operátor OR: po použití operátoru OR vyhledávací systém vyhledá záznamy obsahující alespoň jeden z uvedených termínů. Tento operátor rozšiřuje dotaz a používá se pro spojení synonym a příbuzných pojmů. Umožní vyhledat obě zadaná klíčová slova spolu, nebo i dokumenty, které obsahují jedno z nich. Příklad - televize OR TV.
  • Operátor NOT: po použití operátoru NOT vyhledávací systém vyloučí záznamy obsahující výraz uvedený za operátorem NOT. Tento operátor zužuje výsledky vyhledávání. Lze jej nahradit znaménkem -. Výsledek vyhledávání (záznam) nesmí obsahovat slovo uvedené za operátorem (inteligence NOT umělá). [11]

Booleovské operátory mají nejširší použití, ale také své limity. Mnohé dokáží napravit tzv. proximitní operátory, jichž je několik druhů, ale vývoj postoupil dále. Některé vyhledávací systémy už pracují na principech tzv. fuzzy logiky, ale rozhodně to není běžné. Proximitní operátory jsou velkou podporou klasických databázových systémů, ale i vyhledávání na internetu.

Proximitní operátory: Proximitní operátory specifikují posloupnost a vzdálenost mezi dvěma vyhledávanými výrazy a umisťují se mezi jednotlivá slova ve vyhledávacím řetězci. Mezi jejich příklady patří (w), (n), (l), (a), (s), near, with, adj.[12]

Kritika booleovského systému

  • Nelze řídit velikost výstupu.
  • Všechny záznamy jsou stejně důležité, množinu výsledků nelze uspořádat podle relevance.
  • Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dokumentu.
  • Neumožňuje vzít v úvahu důležitost termínů v dotazu.
  • Obtížná zpětná vazba.
  • Omezenost vyjadřovací síly (jakákoli množina popsaná pomocí termů, může být v principu vybrána vhodným booleovským dotazem; není ale garantováno, že pro jakoukoli množinu, která je v centru uživatelova zájmu, je v praxi jednoduché formulovat booleovský dotaz).
  • Chybí kvalifikátor oblasti a možnost změny operátorů.

Booleovské vyhledávání

Způsob vyhledávání informací, který je založen na aplikaci booleovské logiky. Booleovský dotazovací jazyk nabízí formulaci dotazu jako logického výrazu, který sestává z operandů a logických operátorů. Operandy - rešeršní výrazy - mohou být slova nebo fráze, operátory vyjadřují vztah mezi zadanými operandy (obvykle AND, OR, NOT). Výsledkem booleovského vyhledávání je množina dokumentů, jejíž každá položka obsahuje operandy v souladu s formulací rešeršního dotazu. [13]

Alternativy Booleovského modelu

Fuzzy model vyhledávání

Tento množinový model je založen na fuzzy logice, ve které se výroky ohodnocují mírou pravdivosti. Na rozdíl od klasické logiky, kde se používá logických hodnot nula nebo jedna, operuje fuzzy logika navíc se všemi hodnotami, které se nacházejí mezi tím.

Vektorový model vyhledávání

Vektorový model počítá míru podobnosti pomocí reprezentace dokumentů a dotazů vektory. Přesněji řečeno reprezentace termínů obsažených v dokumentu, a termínů obsažených v dotazu. Tato hodnota se nazývá koeficient podobnosti a počítá se nejčastěji na základě úhlu, který tyto vektory svírají.

V tomto modelu se navíc uplatňuje nebinární vážení termínů, které je realizováno buď manuálně uživatelem, nebo automaticky systémem na základě frekvence výskytu termínu v celé sbírce dokumentů. [14]

Jednoduchý model s pružným řazením výsledků Systém řazení výsledků je minimálně stejně dobrý nebo lepší než u jiných vyhledávacích modelů Přesto, že vektorový model patří k nejstarším, není dosud známá efektivní implementace. V literatuře není nikde řešen problém jak postupovat při výpočtu podobnosti dokumentů.

Výhody:

  • Zpřesňuje vyhledávací proces
  • Uplatňuje se i částečná shoda s dotazem -> vyšší úplnost
  • Řazení výsledků podle podobnosti s dotazem

Nevýhody:

  • Předpoklad, že termíny jsou vzájemně nezávislé [15]

Zdroje

Reference

  1. Švejda, Jan. rešeršní systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001830&local_base=KTD.
  2. Kučerová, Helena. indexový soubor. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000106&local_base=KTD.
  3. Balíková, Marie. tezaurus. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001649&local_base=KTD.
  4. Černý, Jan. Tezaurus: silný nástroj pro tvorbu dotazu. Informační gramotnost [online]. 2017 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z:https://www.informacnigramotnost.cz/tezaurus-silny-nastroj-pro-tvorbu-dotazu/
  5. Potáček, Jiří. uživatelské rozhraní. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000070&local_base=KTD.
  6. PEŠKOVÁ, Lenka. Vyhledávání informací v oborových databázích s přihlédnutím k praxi na České zemědělské univerzitě v Praze [Information retrieval in professional databases with regard to to practices at Czech University of Life Sciences Prague]. Horoměřice, 2009. 174 s., 11, 21, 5 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Konzultant rigorózní práce Eva Bratková
  7. Kučerová, Helena. dotazovací jazyk. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000098&local_base=KTD.
  8. Balíková, Marie, Buřilová, Marcela. selekční údaj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001629&local_base=KTD.
  9. Tesařík, Bohumil. Zakladatel moderní informatiky George Boole. Třípól. 2014 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.
  10. Sklenák, Vilém. booleovská logika. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000584&local_base=KTD.
  11. Rešeršní dotazy a operátory. Informační výchova na UTB ve Zlíně [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-27]. Dostupné z: https://iva.k.utb.cz/lekce/resersni-dotazy-a-operatory/
  12. Papík, Richard. Rešeršní strategie a informační systémy pro vědu a výzkum. [online]. Praha, 2011 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Re%C5%A1er%C5%A1n%C3%AD-strategie-a-informa%C4%8Dn%C3%AD-syst%C3%A9my-pro-v%C4%9Bdu-a-v%C3%BDzkum_Pap%C3%ADk.pdf
  13. Sklenák, Vilém. booleovské vyhledávání. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2020-08-25]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000585&local_base=KTD.
  14. PAČÍSKOVÁ, Jana. Aspekty a trendy inteligentního vyhledávání = Intelligent information retrieval and its trends. Praha, 2014. 78s., 8 s. příl. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Richard Papík.
  15. ŠMEJKAL, Petr. Rešeršní činnost. Masarykova univerzita. 2009

Doporučená literatura

  • Bártek, Květoslav. Výpočetní technika a specializované programy pro podporu VaV činností I. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 66 s. ISBN 978-80-87240-31-1.
  • Návod na jednotnou formulaci rešeršních dotazů v systému ústřední technické základny. Praha: ÚVTEI, 1974. [46] s. Dokumentace SÚTZ-systém ústř. techn. základny; Verze 1/1974.
  • Matoušová, Miroslava a kol. Rešerše: úvod do teorie a organizace rešeršních služeb. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1988. 227 s. Studijní texty; 20.
  • Červenková, Alena, ed. a Hořava, Michal, ed. Uživatelsky přívětivá rozhraní. Vyd. 1. Praha: Horava & Associates, 2009. 177 s. ISBN 978-80-254-5295-0.
  • Papík, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2011. [6], 169 s. ISBN 978-80-7399-338-2.

Související články

Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách
Charakterizujte a vyhodnoťte současné rešeršní systémy, dotazovací jazyky a selekční údaje významných mezinárodních bibliografických databází oboru informační a knihovní vědy
Rešerše
Rešeršní strategie
Zpětná vazba v rešeršních službách
Booleovské operátory

Klíčová slova

rešeršní systémy, booleovský model, typologie rešeršních systémů