Automatizace knihovnických procesů a služeb, aktuální situace, doloženo případovými studiemi.: Porovnání verzí

 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 28. 9. 2020, 17:05

Automatizace knihoven


je proces zavádění informačních a komunikačních technologií do základních knihovnických procesů jako je např. katalogizace či výpůjční proces za účelem jejich zrychlení, zjednodušení, zefektivnění a zkvalitnění. Automatizace knihoven také kromě zrychlení a zefektivnění základních knihovnických procesů ve velké míře rozšiřuje informační potenciál a nabídku služeb knihoven (např. meziknihovní výpůjčky).[1] Důležitým mezníkem bylo využívání mikropočítačů, zavedení standardizace ukládání dat a internet.[2]

Principy automatizace knihovnických procesů

1. Princip systémového přístupu - řešení dílčích problémů s ohledem na systém
2. Princip kooperace a integrace
3. Princip normalizace a standardizace - zajištění kompatibility systémů[3]

Vývoj automatizace knihoven

Proces zavádění informačních a komunikačních technologií do knihovnické praxe, ve světě probíhal rozdílně. V takzvaném západním bloku začala automatizace knihoven mnohem dříve, než ve státech východního bloku. Bylo to dáno určitou izolací vůči vědecko-technickým poznatkům západního světa, kde byl vývoji informačně-komunikačních technologií aktivně podporován. Kromě rozdílu v technickém pokroku, v automatizaci knihoven sehrála svoji roli i míra vzájemné spolupráce, která byla také mnohem větší v zemích západního světa. Jen vzájemná spolupráce různých knihovních institucí pak umožnila vznik prvních knihovnicko-informačních sítí.[1]

Podle Jiřího Cejpka se proces automatizace knihoven dělí na čtyři fáze [4]:

První fáze

- automatizaci nejen přístupových cest ke knihovnímu fondu a výpůjčního procesu, ale i zavádění informačních technologií do řízení knihovny, což umožňuje generovat statistická data činnosti knihovny

Druhá fáze

- zajištění přístupu k externím informačním databázím a zdrojům = rozšíření informačního potenciálu samotné knihovny

Třetí fáze

- digitalizace - digitalizaci knihovních jednotek (textového, obrazového, či zvukového typu)

Čtvrtá fáze

- Zavedení internetu.
a) přístup k internetu uživatelům (rozšíření informačního potenciálu knihovny)
b) zabudování internetu do základních knihovnických procesů a služeb

- rozšíření služeb knihoven
- služby on-line.
- vzájemná komunikace a spolupráce knihoven (např. sdílená katalogizace)

Vývoj automatizace knihoven v západních státech

Jako první v tomto procesu sehrála svoji roli Knihovna Kongresu (Library of Congres) Spojených Států Amerických. O možnosti automatizace se začala zajímat již koncem 50. let 20. století. Byla podpořena grantem Výboru pro knihovní zdroje, díky kterému pak byly definovány základní požadavky na knihovní systémy, kterých by v rámci automatizace mělo být dosaženo. Byly zde např. vymezeny funkce, které by měl systém minimálně splňovat:
• Katalogizace a údržba katalogu
• Řízení výpůjček
• Komunikace s ostatními knihovnami a organizacemi
• Vytváření autoritních záznamů [5]

1. Etapa automatizace (60. léta)

Naplno se snahy o automatizaci knihovnických procesů rozeběhly až v šedesátých letech. 60. léta by se dala nazvat první etapou těchto procesů a vycházela z dostupných technických možností:
• sálová PC, diskové paměti
• vstupní média: děrné štítky (přesně velký štítek, do kterého se vyděroval záznam) a magnetické pásky
• dávkový režim = bylo možné zpracovat jen omezené množství dat konkrétně zadaným algoritmem (např. katalogizace)
• tištěné výstupy
• systém rozdělen na dílčí podsystémy – evidence výpůjček, tisk objednávek, tisk katalogů atd.
• snaha o standardizovaný záznam (autoritní záznam

Pilotním projektem testování sjednocených a strojově čitelných záznamů ve standardizovaném formátu a jejich následné distribuce na lokální počítačové stroje byl MARC (MAchine Redeable Cataloging = strojově čitelný výměnný formát bibliografických dat).

2. etapa automatizace (70. léta)

• sálová PC, minipočítače (s disketami
• vstupní média: děrné a magnetické pásky, snímače čárového kódu
• dávkový režim, dialogový režim (bylo možné navolit, kdy a co přesně chci vytisknout)
• tištěné výstupy (malá a velká písmena, diakritika)
• počátek kooperativních systémů = možnost předávání záznamů mezi knihovnami
• vznik územních a národních informačních sítí pro výměnu záznamů v dávkovém režimu (přímý přístup k bázím prostřednictvím komunikačních sítí po telefonních linkách nebo přes satelit)

3. etapa automatizace (80. a 90. léta)

• sálová PC, dnešní PC
• vstupní média: klávesnice, snímače čárových kódů
• převažuje dialogový režim
• výstupy: na obrazovku, diskety, CD ROM, DVD
• lokální integrované systémy = pro konkrétní knihovnu
• kooperativní systémy = spolupráce mezi knihovnami (sdílená katalogizace)
• podpora uživatelského přístupu přes katalogy OPAC

4. etapa (21. stol.)

• on-line zpřístupňování dokumentů a rukopisů
• poskytování dalších on-line služeb
• využití metadatových formátů (stránky v HTML nebo XML jazyce)[4][6]

Vývoj automatizace knihoven v České republice resp. Československu

Jak již bylo zmíněno, automatizace knihoven v České republice začala ve srovnání se státy západního bloku opožděně. Bylo to dáno politickou a ideologickou izolací, která ve svém důsledku zapříčinila opožděný technologický vývoj, na kterém je automatizace knihovnických procesů postavená. Z těchto důvodů u nás samotná automatizace knihoven České republice začala až druhou fází v 70. letech 20. století.

2. etapa (70. a poč. 80. let 20. stol.)

• Zavádění prvních sálových počítačů s magnetickými pásky a děrnými štítky.
• Během dalšího desetiletí postupně docházelo k zavádění standardů ve zpracování dokumentů, které dovolilo nejen možnou výměnu dat v režimu offline, ale také rychlejší retrokonverzi a přechody na systémy technicky náročnější.
• V Národní knihovně byl vypracován výměnný formát, který přihlížel ke knihovnické praxi a díky kterému bylo možno ukládat záznamy všech druhů dokumentů do paměti počítače. Bohužel však nebyl kompatibilní s formáty jiných zemí.[2]

3. etapa (80. a poč. 90. let 20. stol.)

• zavádění klasických stolních počítačů ve větší míře
• první lokální integrované knihovnické systémy vázáné na jeden počítač
• čárové kódy a jejich čtečky
• první komerční firmy věnující se této problematice
• první pokusy o sdílenou katalogizaci
• přijetí jednoho z formátů MARC (UNIMARC) v roce 1989
• výměna dat v režimu offline

4. etapa (2. pol. 90. let 20. stol. - současnost)

• stolní počítače ve všech knihovnách
• k dispozici nové technické prostředky
• propojení jednotlivých činností v knihovně (efektivnější a jednodušší provoz)
• zavedení internetu
• propojení knihoven
• on-line služby
• centrálních služeb knihoven (meziknihovní výpůjční služby, sdílené elektronické informační zdroje apod.)
• využívání internetu pro informovanost a vzdělávání knihovníků i mimo velká centra
• množství komerčních knihovních systémů (dle typu knihovny)
• přijetí formátu MARC21
• zavedení pravidel popisu AACR2R a komunikačního protokolu Z39.50[2]


  1. 1,0 1,1 WIKIKNIHOVNA. Automatizace knihovny. WikiMedia.org, 2015 [on-line]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Automatizace_knihovny
  2. 2,0 2,1 2,2 STÖCKLOVÁ, Anna. Automatizace v knihovnách České republiky. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti[online].2006. Dostupné z: http://ikaros.cz/automatizace-v-knihovnach-ceske-republiky
  3. RŮŽIČKA, Jan. Vliv informatizace na knihovnictví. Inflow [online]. 2010. Dostupné z: http://www.inflow.cz/vliv-informatizace-na-knihovnictvi
  4. 4,0 4,1 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. Praha: Karolinum, 1998, str. 104 - 108. ISBN 80-7184-767-4.
  5. WIKISOFIE. Charakterizujte vývoj a současný stav rodiny formátů typu MARC a uveďte a porovnejte jeho hlavní reprezentanty ve světovém kontextu. WikiMedia.org, 2016 [on-line]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_vývoj_a_současný_stav_rodiny_formátů_typu_MARC_a_uveďte_a_porovnejte_jeho_hlavní_reprezentanty_ve_světovém_kontextu
  6. Automatizované knihovnické a informační systémy. vysokeskoly.cz, Dostupné z: http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/knihovnictvi/automatizovane-knihovnicke-a-informacni-systemy