Bibliografie: Porovnání verzí

Řádek 18: Řádek 18:
 
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]
 
[[Soubor:Bibliografie podle Otty.jpg|250px|náhled|vpravo|Bibliografie v Ottově slovníku naučném]]
  
=== Metody bibliografie ===
+
== Metody bibliografie ==
  
==== Enumerativní ====
+
=== Enumerativní ===
 
Také se označuje jako systematická či kompilativní.
 
Také se označuje jako systematická či kompilativní.
 
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).
 
Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference).
Řádek 27: Řádek 27:
 
<ref>Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography</ref>
 
<ref>Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography</ref>
  
==== Analytická ====
+
=== Analytická ===
 
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ <ref>Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&ccl_term=wtd=bibliografie&local_base=ktd</ref>. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. <ref>Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie</ref>
 
Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ <ref>Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&ccl_term=wtd=bibliografie&local_base=ktd</ref>. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. <ref>Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie</ref>
 
   
 
   
=== Odnože ===
+
== Odnože ==
 
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).
 
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography).
 
Webografie<ref>Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography </ref> se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.
 
Webografie<ref>Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography </ref> se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.
 
   
 
   
=== Česká národní bibliografie ===
+
== Česká národní bibliografie ==
 
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. <ref>Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie</ref>
 
Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. <ref>Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie</ref>
  
Řádek 49: Řádek 49:
 
* [[Národní knihovna ČR]]
 
* [[Národní knihovna ČR]]
 
* [[Národní knihovna]]
 
* [[Národní knihovna]]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Bibliografie, Citace, Národní knihovna ČR
 +
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Knihovnické procesy a technologie]]

Verze z 23. 2. 2017, 17:33

Bibliografie se zabývá zejména metodami evidence knih a následné práce s nimi. S knihou pracuje jako s fyzickým objektem, popřípadě jako s kulturním nosičem, a oproti jejímu obsahu se zaměřuje na práci s ní.

Má dva hlavní významy [1]:

a) můžeme bibliografii chápat jako nauku o seznamech dokumentů, o jejich účelu, způsobech využívání, druzích, historickém vývoji a o metodice jejich zpracování,

b) nebo také jako seznam dokumentů zpracovaný podle určitých zásad, pravidel a hledisek, a sestavený podle předem stanovených kritérií. Bibliografie poskytuje informace o primárních informačních zdrojích bez ohledu na to, ve které knihovně se dokument nalézá. [2]


Etymologie a historie

Slovo bibliografie pochází z řeckého βιβλιογραφία, bibliographia, doslova „psaní knihy“. Na počátku našeho letopočtu se tento výraz používal pro přepisování knih (tj. vytváření jejich kopií). Ve 12. století dochází k posunu významu, kdy se používá pro aktivitu pořádání knih. Od 17. století je pojem používán v dnešním významu jako systém popisu (evidence) knih.

Za jednoho z otců bibliografie je považován Konrad Gessner, přírodovědec žijící v 16. století. První soupis všech v době vydání (1825) známých českých literárních děl vytvořil Josef Jungmann. [3]

Bibliografie v Ottově slovníku naučném

Metody bibliografie

Enumerativní

Také se označuje jako systematická či kompilativní. Jedním z příkladů použití enumerativní bibliografie může být seznam použitých zdrojů (reference). Knižní bibliografie by měla obsahovat: 1. jméno autora, 2. název díla, 3. místo vydání, 4. jméno nakladatelství, 5. rok vydání, 6. ISBN, 7. rozsah dokumentu (počet stran), 8. pořadí vydání a případně 9. číslo stránky odkud bylo citováno. V případě periodik je to 1. jméno autora, 2. název článku, 3. název periodika, 4. ročník, číslo 5. rozsah, 6. datum publikování. [4]

Analytická

Je také uváděna jako kritická bibliografie a její záznamy zachycují „jednotlivé obsahově kompaktní a formálně oddělené části dokumentu, např. sborníkové stati, kapitoly z knihy a zejm. články z periodik“ [5]. Dělí se na popisnou, historickou a textovou složku. Popisná bibliografie se zaměřuje na fyzickou podobu knihy jakožto objektu a věnuje se např. popisu formátu, vazby, materiálu, ilustracím atd. Historická bibliografie se věnuje kontextu vzniku knihy, např. na vydavatelství. Textovou bibliografii můžeme chápat jako jiný název pro textovou kritiku. [6]

Odnože

Na rozdíl od dřívějších dob se dnes bibliografické metody používají i na jiná média, než pouze na knihy. Pro jejich popis se používají variace na klasickou bibliografii. Můžeme tak mluvit o filmografii popisující filmy, diskografii zaměřující se na popis hudebních záznamů, a v dnešní době i o webografii (také webliografie, z anglického webography či webliography). Webografie[7] se zaměřuje na soupis webových stránek a vznikla v 90. letech, v době ještě značně komplikovaných možností vyhledávání a opětovného navštěvování stránek.

Česká národní bibliografie

Národní knihovna ČR se už od 20. let 20. století věnuje archivaci dokumentů, které vyšly na našem území (viz. Povinný výtisk) a informování o nich. Od roku 1996 je databáze české národní bibliografie dostupná online (záznamy jsou zpětně doplňovány). Obsahuje záznamy o knihách vydávaných od roku 1901, českých periodikách, grafických dokumentech (plakáty, pohlednice, kalendáře, učební pomůcky, hry), hudebninách a zvukových záznamech, kartografii, národních autoritách a elektronických zdrojích. [8]

Odkazy

Reference

  1. Význam termínu bibliografie. In: Ptejte se knihovny [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2008 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/vyznam-terminu-bibliografie
  2. Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&ccl_term=wtd=bibliografie&local_base=ktd
  3. Ottův slovník naučný IV. [online]. Praha, 1891 [cit. 2017-02-14]. ISBN 80-7185-063-2. Dostupné z: https://archive.org/
  4. Bibliography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bibliography
  5. Databáze Národní knihovny ČR: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/4XIDDAHYDL4Q3QXY1A4496C25F3BM1PDTI1GLVURVE42K818IM-40749?func=find-c&ccl_term=wtd=bibliografie&local_base=ktd
  6. Bibliografie. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografie
  7. Webography. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Webography
  8. Česká národni bibliografie. Národní knihovna České republiky [online]. 2012 [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/ceska-narodni-bibliografie

Související články

Klíčová slova

Bibliografie, Citace, Národní knihovna ČR