Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Biblioterapie je mezi bibliologickými vědami velmi mladou disciplínou. Je to způsobeno tím, že vznikala na základech psychiatrie a psychologie. Původně byla využívána při léčbě psychických poruch, což je praktikováno v současnosti ve Spojených státech amerických a v západní Evropě. [1]
Nejužívanější typy biblioterapice, které na konci 70. let 20. století přiblížila Rhea J. Rubin: • Biblioterapie klinická - je praktikována v otevřeném nebo uzavřeném prostředí (např. psychoterapeutická sezení v nemocnicích nebo v soukromých ordinacích s klienty s poruchami emocionálními nebo s poruchami chování). Hlavním prostředkem terapeutickým je literatura sebepoznávací, vyvolávající mezi jinými také pocity hledání, očištění, projekce.
• Biblioterapie institucionální - má spíše didaktický charakter. Je používána literatura, která zachycuje zdravotní stav pacienta. Patří sem také relaxační literatura. Adresáty jsou v tomto případě hospitalizovaní pacienti.
• Biblioterapie vývojová - je určena pro skupiny nebo individuální klienty. Jedná se o jedince, kteří nemají zdravotní problémy. Vybrané didaktické texty a texty názorné mají podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost. [1]
Zdroje
Reference
- ↑ 1,0 1,1 KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář [online]. 2008, 8 [cit. 2020-10-21]. Dostupné z: https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/2567
Doporučená literatura
Související články
Biblioterapie
[[]]
[[]]
Klíčová slova
biblioterapie,