Biblioterapie: definice pojmu, možnosti a limity využití, klíčové osobnosti a vybrané projekty

Definice


Definicí biblioterapie existuje v různých zdrojích více. Claudia E. a Charles F. Cornett ve své knize Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time (1980) představují výklady pojmu z různých děl. Z pohledu klinické medicíny existují například definice, kde je biblioterapie popisována jako použití knih a jejich četby jako léčby nervových chorob nebo využití vybraných vybraných textů jako pomůcek v medicíně a psychoterapii.

Některé definice se zaměřují na biblioterapii z pohledu člověka, který ji zprostředkovává, jako vedení k řešení osobních problémů skrz řízené čtení nebo dostat tu správnou knihu ke správnému dítěti ve správný čas o správném problému.[1]

Nejjednodušeji ji lze nazvat jako léčbu knihou.

Dělení biblioterapie

Dělení podle Tanji C. Vollmer:

  • Receptivní (řízená) - terapeutem je vybrán textový materiál, který by měl rezonovat s účastníkem a jeho vnitřním rozpoložením, stimulovat myšlenky a pocity. Jde primárně o pasivní přijímání textu.
  • Symbolická (induktivní) - stejně jako při receptivní biblioterapii se jedná o četbu vhodně zvoleného textu. Na tu v tomto typu navazuje rozhovor s terapeutem, nebo také jiná podpůrná forma terapie (např. arteterapie, choreoterapie, muzikoterapie).
  • Expresivní (kreativní terapeutické psaní) - jedná se o samotnou tvorbu textů účastníkem terapie.[2]

Dělení podle Tomasze Kruszewskiho:

  • Klinická - spočívá v použití sebepoznávací literatury vyvolávající pocity hledání, očištění a nebo projekce. Vybírání takovéto literatury by mělo probíhat pod dohledem psychoterapeuta.
  • Institucionální - zaměřuje se na relaxační literaturu a je vhodná pro použití u hospitalizovaných pacientů, kdy se pokouší zachytit zdravotní stav pacienta.
  • Vývojová - neřeší přímo zdravotní problémy, ale spíše má podpořit proces psychologického vývoje a zajistit psychickou vyrovnanost jedince.[3]

Dílčí metody

  • Hagioterapie je založena na práci s náboženskými texty. Skrze ty vede účastníky k reflexi svých morálů a vnitřních hodnot, jejich upevnění, vnitřnímu vyzrávání a podnětům ke katarzi.[4]
  • Fabuloterapie (nebo také léčba pohádkou, případně pohádkoterapie) je snaha o snižování úzkoztí skrz četbu pohádek. Nejvíce rozšířená je ve využití pro děti, umožňuje jim se seznámit se strachy a pocity, které doposud neznají. Své místo má ale určitě i v biblioterapii pro dospělé.[5]
  • Imagoterapie zase využívá literární postavy ke ztotožnění se s nimi. Účastník tak při četbě vnímá chování a emoce, které postava prožívá, a může tak získat nadhled sám na sebe a na své vlastní jednání.[6]
  • Poetoterapie (také poezioterapie) se zaměřuje na léčebné účinky četby a vnímání básní, případně se může jednat i o psaní básní a tak odhalování pocitů účastníkem samotným.[7]

Možnosti

Možnosti využití biblioterapie jsou široké. Obzvláště nápomocným prostředkem může být v případech úzkostí, deprese, poruch příjmu potravy, existenčních starostech, problémech ve vztazích nebo závislostech na návykových látkách. Své využití může mít i ve zvládání hněvu, společensky vhodného chování, stydlivosti, zármutku, odmítnutí nebo negativním dopadům společnosti jakými jsou rasismus, sexismus či ageismus. [8]

Limity

Tyto typy terapie nemusí být vhodným prostředkem pro každého. Opětované vystavení myšlenkám na své traumatické zkušenosti může být náročné a někteří jedinci se z toho mohou cítit přehlceni. Pokud se máme bavit o univerzálním využití verbálních terapií, je důležitá kontrola kvality poskytovaných služeb.[9]

John Pardneck upozorňuje na to, že by biblioterapie měla být použita pouze jako doplňková forma terapie, ideálně ke klasické terapii, případně je možné ji doplnit podpůrnými kreativními terapiemi jako je arteterapie nebo muzikoterapie. Také důrazně připomíná důležitost výběru té správné literatury.[10]

Osobnosti

Samuel McChord Crothers (1857-1927)

Samuel McChord Crothers byl americký esejista a unitářský duchovní, který se zasloužil o zavedení termínu biblioterapie. Praxi biblioterapie, kde doktor léčí své pacienty knižními doporučeními na míru, popsal ve své satirické eseji A Literary Clinic.[11]

Lidmila Vášová (1939-2020)

PhDr. Lidmila Vášová byla českou představitelkou knihovictví, bibliopedagogiky a bibliopsychologie. Dlouhodobě působila jako pedagožka na Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK, kde vedla semináře a přednášky na pedagogicko-psychologická témata aplikovaná v oboru knihovní a informační vědy, zejména na otázky čtení, čtenáře a čtenářství a také biblioterapii. Podílela se také na zpracování odborných hesel pro Českou terminologickou databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV).[12]

Marcela Kořínková

Marcela Kořínková je knihovnice v oddělení pro děti a mládež Knihovny Kroměřížska, kde také praktikuje biblioterapii. Absolvovala mnoho seminářů, kterými si doplnila vzdělání a pro aplikování biblioterapie na lidi má několik certifikátů. Se svými přednáškami navštěvuje knihovny po celé republice.[13]

Vybrané projekty

Knihovna Kroměřížska

V Knihovně Kroměřížska poskytují zatím u nás ojedinělou službu biblioterapie. Každý čtvrtek v dopoledních hodinách se s ní mohou jednotlivci i skupiny setkávat v místnosti určené právě jen pro tato sezení. Biblioterapeutická setkání jsou určena jednak pro osoby s psychickými potížemi, ale také pro všechny, kteří se dostali do složité životní situace. Této služby mohou využít nejen dospělí, ale také děti. V roce 2016 získala Knihovna Kroměřížska v kategorii informační počin titul Knihovna roku za průkopnické prosazení biblioterapie v našem knihovnictví právě tím, že se v ní biblioterapie začala praktikovat.

BiblioHelp

BiblioHelp je projekt vytvoření pod záštitou Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s financováním z grantu Ministerstva kultury ČR VISK 3. Jedná se o webové stránky obsahující doporučení literatury pro využití k biblioterapii v široké škále životních zátěžových situací, které se mohou v průběhu života vyskytnout u každého člověka. Jsou zastoupeny jak beletristické , tak naučné knižní tipy včetně titulů na pomezí obou těchto žánrů a poezie. Knihy jsou určeny široké veřejnosti pro jakoukoliv věkovou kategorii čtenáře. Knižní tituly byly vybrány s ohledem na psychologické aspekty četby - měly by se stát pomocníky či rádci v případech, kdy se v sobě či ve svém okolí nemůže dotyčný člověk vyznat, neví, co si počít, jak se správně zachovat, hledá útěchu, porozumění, nebo se chce podívat na svět cizíma očima či touží pomoci svým blízkým.[14]

Odkazy

Reference

  1. CORNETT, Claudia E. a Charles F. CORNETT, 1980. Bibliotherapy: The Right Book at the Right Time. Bloomington, Indiana: Phi Delta Kappa Fundacional Foundation, 44 s. ISBN 0-87367-151-1. Dostupné také z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED192380.pdf.
  2. FABINOVÁ, Petra, 2010. Biblioterapie – v souvislostech života s vědomím smrti [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/5ab6w9/.
  3. KRUSZEWSKI, Tomasz. Biblioterapie - léčba četbou. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2008 [cit. 2021-12-18]. Roč. sv. 60. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://web.archive.org/web/20160308074929/http://ctenar.svkkl.cz/clanky/rocnik-2008/0708-2008/tema-biblioterapie-lecba-cetbou-43-196.htm.
  4. MACHALOVÁ, Jana, 2008. Hagioterapie. Biblioterapie (Inflow) [online]. 1 [cit. 2021-12-18]. Dostupné také z: https://adoc.tips/download/biblioterapie-obsah-tak-pesn-to-tady-nenajde.html.
  5. HAVLOVÁ, Jaroslava. Léčba pohádkou. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014967&local_base=KTD.
  6. Biblioterapie, © 2021. Knihovna Kroměřížska [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://www.knihkm.cz/sluzby/biblioterapie.html.
  7. PLOCOVÁ, Monika, 2021. Poetoterapie. Branické sanatorium Moniky Plocové [online]. [cit. 2021-12-18]. Dostupné z: https://monikaplocova.cz/novinka-poetoterapie.
  8. LINDBERG, Sara, Ⓒ 2022. What Is Bibliotherapy?. Verywell Mind [online]. Dotdash [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://www.verywellmind.com/what-is-bibliotherapy-4687157
  9. JONES, Jill K., John F. EVANS a Raymond C. BARFIELD, 2021. The Utility of Verbal Therapy for Pediatric Cancer Patients and Survivors: Expressive Writing, Video Narratives, and Bibliotherapy Exercises. Frontiers in Pediatrics [online]. 9, 1-9 [cit. 2021-10-29]. Dostupné také z: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fped.2021.579003/full.
  10. PARDNECK, John T., 1992. Bibliotherapy and cancer patients. Family Therapy: The Journal of the California Graduate School of Family Psychology. 19(3), 223–232. ISSN 0091-6544. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=sih&AN=24694415&lang=cs&site=ehost-live.
  11. MCCHORD CROTHERS, Samuel, Ⓒ 2022. A Literary Clinic. The Atlantic [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://www.theatlantic.com/magazine/archive/1916/09/literary-clinic/609754/
  12. Lidmila Vášová, 2001-. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lidmila_V%C3%A1%C5%A1ov%C3%A1
  13. KUNCOVÁ, Jarmila. Správně zvolený text z knížky může při biblioterapii pomoci. Kroměřížský deník [online]. 6.12.2015 [cit. 2022-01-28]. Dostupné z: https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/spravne-zvoleny-text-z-knizky-muze-pri-biblioterapii-pomoci-20151204.html
  14. O projektu, © 2009. BiblioHelp [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné z: https://www.bibliohelp.cz/o-projektu

Související články

Biblioterapie

Klíčová slova

biblioterapie, BiblioHelp,