Bibliotheca Universalis: Porovnání verzí

(popis projektu)
 
Řádek 5: Řádek 5:
 
Bibliotheca Universalis
 
Bibliotheca Universalis
 
Během konference ministrů G7 v roce 1995 vznikl podnět k uskutečnění projektu s názvem Bibliotheca Universalis. Hlavními garanty projektu byly Francie a Japonsko.
 
Během konference ministrů G7 v roce 1995 vznikl podnět k uskutečnění projektu s názvem Bibliotheca Universalis. Hlavními garanty projektu byly Francie a Japonsko.
“Zakládajícími partnery projektu byly instituce ze zemí G-7, a to: Bibliotheque Nationale de France a Ministerstvo kultury a komunikací (Francie), National Diet Library (Japonsko), The Library of Congress (USA), The National Library of Canada (Kanada), Discoteca di Stato (Itálie), Die Deutsche Bibliothek (Německo) a The British Library (Velká Británie).”(Knoll, 2000)
+
“Zakládajícími partnery projektu byly instituce ze zemí G-7, a to: Bibliotheque Nationale de France a Ministerstvo kultury a komunikací (Francie), National Diet Library (Japonsko), The Library of Congress (USA), The National Library of Canada (Kanada), Discoteca di Stato (Itálie), Die Deutsche Bibliothek (Německo) a The British Library (Velká Británie).” <ref>KNOLL, Adolf. <i>Národní knihovna se zapojuje do projektu Bibliotheca Universalis</i>. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000.</ref>
 
Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění významných světových děl kulturního a vědeckého dědictví v online prostředí prostřednictvím sítě, jenž propojovala již existující jednotlivé digitalizační programy.
 
Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění významných světových děl kulturního a vědeckého dědictví v online prostředí prostřednictvím sítě, jenž propojovala již existující jednotlivé digitalizační programy.
 
V roce 1997 se do projektu zapojila i Národní knihovna ČR.
 
V roce 1997 se do projektu zapojila i Národní knihovna ČR.
 
Memoriae Mundi Series Bohemica  
 
Memoriae Mundi Series Bohemica  
 
Manuscriptorium
 
Manuscriptorium

Verze z 19. 2. 2019, 11:37



Bibliotheca Universalis Během konference ministrů G7 v roce 1995 vznikl podnět k uskutečnění projektu s názvem Bibliotheca Universalis. Hlavními garanty projektu byly Francie a Japonsko. “Zakládajícími partnery projektu byly instituce ze zemí G-7, a to: Bibliotheque Nationale de France a Ministerstvo kultury a komunikací (Francie), National Diet Library (Japonsko), The Library of Congress (USA), The National Library of Canada (Kanada), Discoteca di Stato (Itálie), Die Deutsche Bibliothek (Německo) a The British Library (Velká Británie).” [1] Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění významných světových děl kulturního a vědeckého dědictví v online prostředí prostřednictvím sítě, jenž propojovala již existující jednotlivé digitalizační programy. V roce 1997 se do projektu zapojila i Národní knihovna ČR. Memoriae Mundi Series Bohemica

Manuscriptorium

  1. KNOLL, Adolf. Národní knihovna se zapojuje do projektu Bibliotheca Universalis. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000.