Bradfordův zákon: Porovnání verzí

m
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Bradforův zákon''', kterému se také někdy říká Bradfordův zákon rozptylu<ref>KUČEROVÁ, Helena. Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. ''Vyšší odborná škola informačních služeb'' [online]. 2015 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm</ref>, je [[Bibliometrie|bibliometrický]] zákon objevený Samuelem C. Bradfordem v roce 1934. V Terminologické databázi knihovnictví a informační vědy je definován jako: ''„Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem [[dokument|dokumentů]] (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.“''  
+
'''Bradforův zákon''', kterému se také někdy říká Bradfordův zákon rozptylu<ref>KUČEROVÁ, Helena. Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. ''Vyšší odborná škola informačních služeb'' [online]. 2015 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm</ref>, je [[Bibliometrie|bibliometrický]] zákon objevený [[Samuel Clemens Bradford|Samuelem C. Bradfordem]] v roce 1934. V Terminologické databázi knihovnictví a informační vědy je definován jako: ''„Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem [[dokument|dokumentů]] (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.“''  
  
 
Zákon byl objeven při řešení [[rešerše|rešeršního]] problému v oblasti geofyziky. S.C. Bradford zjistil, že články relevantní jeho zadanému tématu je možné najít ve 326 časopisech. Toto množství rozdělil na tři skupiny se stejným množstvím článků . Počet časopisů v každé skupině (zóně) pak narůstal v poměru: 1 : n : n<sup>2</sup>.<ref name=":0">Bradfordův zákon. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon.</ref>
 
Zákon byl objeven při řešení [[rešerše|rešeršního]] problému v oblasti geofyziky. S.C. Bradford zjistil, že články relevantní jeho zadanému tématu je možné najít ve 326 časopisech. Toto množství rozdělil na tři skupiny se stejným množstvím článků . Počet časopisů v každé skupině (zóně) pak narůstal v poměru: 1 : n : n<sup>2</sup>.<ref name=":0">Bradfordův zákon. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon.</ref>
  
[[Soubor:Bradfordslaw.png|náhled|vpravo]]
+
[[Soubor:Bradfordslaw.png|thumb|vpravo|Ilustrace Bradfordova zákona]]
  
 
== Aplikace Bradfordova zákona ==
 
== Aplikace Bradfordova zákona ==
Řádek 15: Řádek 15:
 
== Platnost ==
 
== Platnost ==
  
Přestože mají výzkumníci různé hodnoty klíčových časopisů a vstupní hodnoty, je vzor Bradfordova zákona patrný napříč mnoha obory. Nabízí se myšlenka obecného vzoru lidské interakce v sociálním systému. Znamená to, že pro každý obor je dostatečné identifikovat a uchovávat pouze klíčové publikace, jen vzácně musejí výzkumníci jít mimo tuto nejdůležitější sadu zdrojů.<ref>Bradford's law. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bradford's_law.</ref>. Jako Zipfův zákon, ke kterému se vztahuje nemáme dobré vysvětlení pro platnost zákona.  
+
Přestože mají výzkumníci různé hodnoty klíčových časopisů a vstupní hodnoty, je vzor Bradfordova zákona patrný napříč mnoha obory. Nabízí se myšlenka obecného vzoru lidské interakce v sociálním systému. Znamená to, že pro každý obor je dostatečné identifikovat a uchovávat pouze klíčové publikace, jen vzácně musejí výzkumníci jít mimo tuto nejdůležitější sadu zdrojů.<ref>Bradford's law. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bradford's_law.</ref> Jako Zipfův zákon, ke kterému se vztahuje nemáme dobré vysvětlení pro platnost zákona.  
  
 
== Související zákony ==
 
== Související zákony ==
Řádek 39: Řádek 39:
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]
 
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]
 +
 +
{{Zkontrolováno|20170418144954|[[User:Michal.Bily|Michal.Bily]] ([[User:Michal.Bily|diskuse]])}}

Aktuální verze z 18. 4. 2017, 16:49

Bradforův zákon, kterému se také někdy říká Bradfordův zákon rozptylu[1], je bibliometrický zákon objevený Samuelem C. Bradfordem v roce 1934. V Terminologické databázi knihovnictví a informační vědy je definován jako: „Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru.“

Zákon byl objeven při řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky. S.C. Bradford zjistil, že články relevantní jeho zadanému tématu je možné najít ve 326 časopisech. Toto množství rozdělil na tři skupiny se stejným množstvím článků . Počet časopisů v každé skupině (zóně) pak narůstal v poměru: 1 : n : n2.[2]

Ilustrace Bradfordova zákona

Aplikace Bradfordova zákona

Počet časopisů X je věnovaný určité problematice, tyto časopisy nazývané také klíčové (jádrové) časopisy představují jádro znázorněné centrálním kruhem. Okolo kruhu je možné vytvořit mezikruží tak, že do prvního mezikruží umístíme tolik dalších nejbližších časopisů, aby počet článků o dané problematice byl stejný v mezikruží i v jádře.

Matematicky: X:Y:Z = X:nX:n²X = 1:n:n²

Platnost zákona experimentálně dokázal na více tematických oblastech a zjistil, že n = 5. Bradfordův zákon je možné využít při hodnocení informačních pramenů v jednotlivých vědních oborech, při určení poločasu stárnutí vědeckých informací, nebo v nákupní politice knihovny.[2]

Platnost

Přestože mají výzkumníci různé hodnoty klíčových časopisů a vstupní hodnoty, je vzor Bradfordova zákona patrný napříč mnoha obory. Nabízí se myšlenka obecného vzoru lidské interakce v sociálním systému. Znamená to, že pro každý obor je dostatečné identifikovat a uchovávat pouze klíčové publikace, jen vzácně musejí výzkumníci jít mimo tuto nejdůležitější sadu zdrojů.[3] Jako Zipfův zákon, ke kterému se vztahuje nemáme dobré vysvětlení pro platnost zákona.

Související zákony

Zdroje

Reference

  1. KUČEROVÁ, Helena. Kvantitativní metody zkoumání dokumentové komunikace. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2015 [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/kvant.htm
  2. 2,0 2,1 Bradfordův zákon. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon.
  3. Bradford's law. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-11-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Bradford's_law.

Související články

Klíčová slova

bibliometrie, publikace, publikování, dokument


Změněno.png