Byte – jednotka informace: Porovnání verzí

(Kategorie: Informační studia a knihovnictví)
Řádek 9: Řádek 9:
  
 
== Násobky a užívané předpony ==
 
== Násobky a užívané předpony ==
S bajty se používají běžné předpony soustavy SI jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10 GB, 11 Mb/s. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je nutno rozlišit z kontextu. Z technologických důvodů jsou velikosti některých [[počítačových pamětí]] obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti polovodičových pamětí, zatímco například [[kapacity]] [[pevných disků]] používají dekadické předpony.  
+
S bajty se používají běžné předpony soustavy SI jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10 GB, 11 Mb/s. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je nutno rozlišit z kontextu. Z technologických důvodů jsou velikosti některých [[počítačová paměť|počítačových pamětí]] obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti polovodičových pamětí, zatímco například kapacity [[pevný disk|pevných disků]] používají dekadické předpony.  
  
  

Verze z 5. 2. 2015, 17:44

Byte (Bajt) je základní jednotka kapacity paměťových médií.

Bajt, původním anglickým zápisem byte (zřídka také slabika - 1 počítačové slovo) je jednotka množství dat v informatice, zpravidla označuje osm bitů, tzn. osmiciferné binární číslo. Takové množství informace může reprezentovat například celé číslo od 0 do 255 nebo jeden znak abecedy. Jeden bajt je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže počítač (resp. procesor) přímo pracovat.

Termín byte zavedl Werner Buchholz v roce 1956. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1–6 bitů, přechod na osmibitový byte se udál ke konci roku a později se osmibitový byte stal standardem pro počítač System/360; jeho popularita pak vedla k tomu, že osmibitový bajt je dnes standardem.

Značení

Pokud se bajt používá jako jednotka informace, značí se zpravidla velkým písmenem B, zatímco malým b se značí bit; tak definuje značky také norma IEEE 1541. Velké B se však užívá v soustavě SI pro jednotku hladinu akustického tlaku bel (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem v soustavě SI vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob; bajt však do této soustavy nepatří). Pro co nejvyšší jednoznačnost se proto bit někdy nezkracuje a ponechává se jako „bit“ (např. Mbit/s pro megabit za sekundu), tak to specifikuje také norma IEC 60027.

Násobky a užívané předpony

S bajty se používají běžné předpony soustavy SI jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10 GB, 11 Mb/s. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je nutno rozlišit z kontextu. Z technologických důvodů jsou velikosti některých počítačových pamětí obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti polovodičových pamětí, zatímco například kapacity pevných disků používají dekadické předpony.


Bez znalosti kontextu tedy může být složité určit, jaký význam byl zamýšlen, přičemž rozdíl může dosahovat až několika procent (nejasnosti kolem skutečné kapacity prodávaných pamětí dokonce vedly k právním sporům[2]).

V prosinci 1998 IEC vytvořila dodatek k normě IEC 60027-2 (v Česku převzatá jako ČSN IEC 60027-2), ve kterém zavedla pro počítačové jednotky nový systém označování násobků. V tomto systému bylo pro původní „velké kilo“ = 1024 B navrženo označení kibibajt a značka KiB, zatímco jednotka kilobajt (se značkou kB) označuje 1000 B, tak jak je obvyklé v soustavě SI.

Tabulka násobků Bajtu

Zdroje

ucimese.webnode.cz. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://ucimse.webnode.cz/teorie/jednotky-kapacity-pameti

www.krist.euweb.cz. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.krist.euweb.cz/page2.html

Wikipedia. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bajt