Byte – jednotka informace

Byte, v češtině označováno jako bajt, je základní jednotka digitální informace. Bajt se skládá z 8 bitů, které označují jeden znak textu v informatice (jeden znak ASCII tabulky).[1]


Historie

Termín byte zavedl Werner Buchholz v roce 1956. Zpočátku tento termín popisoval skupinu 1–6 bitů, přechod na osmibitový byte se udál ke konci roku a později se osmibitový byte stal standardem pro počítač System/360; jeho popularita pak vedla k tomu, že osmibitový bajt je dnes standardem.[2]

Používali se varianty kódování čtyř-bitové BCD (Binary Coded Decimal) a šesti-bitové kódy pro tisk grafických vzorů, které používala americká armáda a námořnictvo. Tyto sady byly v roce 1963 rozšířeny na sedmi-bitové kódování. Během 60. let 20. století vzniklo jako produkt System/360 osmi-bitové kódování (EBCDIC), což bylo rozšíření původního šesti-bitového kódování (BCDIC).

Po roce 1970 byl propagován vývoj mikroprocesorů o velikosti osmi-bitového úložiště, jedním z těchto mikroprocesorů byl např. Intel 8008.[3]

Značení

Pokud se bajt používá jako jednotka informace, značí se zpravidla velkým písmenem B, zatímco malým b se značí bit; tak definuje značky také norma IEEE 1541. Velké B se však užívá v soustavě SI pro jednotku hladinu akustického tlaku bel (a navíc jsou značky začínající velkým písmenem v soustavě SI vyhrazeny pro jednotky odvozené ze jmen osob; bajt však do této soustavy nepatří). Pro co nejvyšší jednoznačnost se proto bit někdy nezkracuje a ponechává se jako „bit“ (např. Mbit/s pro megabit za sekundu), tak to specifikuje také norma IEC 60027.[4]

Násobky a užívané předpony

S bajty se používají běžné předpony soustavy SI jako kilo-, mega-, giga- atd., např. 10 GB, 11 Mb/s. Tyto předpony však mají někdy odlišný význam, který je nutno rozlišit z kontextu. Z technologických důvodů jsou velikosti některých počítačových pamětí obvykle násobkem nějaké mocniny dvou. Takto upravené předpony se používají zejména při vyjadřování velikosti polovodičových pamětí, zatímco například kapacity pevných disků používají dekadické předpony.

Bez znalosti kontextu tedy může být složité určit, jaký význam byl zamýšlen, přičemž rozdíl může dosahovat až několika procent (nejasnosti kolem skutečné kapacity prodávaných pamětí dokonce vedly k právním sporům[2]).

V prosinci 1998 IEC vytvořila dodatek k normě IEC 60027-2 (v Česku převzatá jako ČSN IEC 60027-2), ve kterém zavedla pro počítačové jednotky nový systém označování násobků. V tomto systému bylo pro původní „velké kilo“ = 1024 B navrženo označení kibibajt a značka KiB, zatímco jednotka kilobajt (se značkou kB) označuje 1000 B, tak jak je obvyklé v soustavě SI.

Přehled násobků bajtů

Byte.JPG[5]

Odkazy

Reference

  1. Bajt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bajt
  2. ucimese.webnode.cz. . [online]. 28.1.2015 [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://ucimse.webnode.cz/teorie/jednotky-kapacity-pameti
  3. Byte. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Byte
  4. Bajt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bajt
  5. Byte. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-01-22]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Byte

Externí zdroje

Werner Buchholz
BCD

Klíčová slova

Byte (bajt), jednotka informace

Související články