Autority

Ve formátu Marc 21 se autority rozdělují na personální (jména autorů), názvy korporací, konferenční (jméno akce) a na názvové autority. V poli 06 se nachází kód autoritního záznamu. Údaje o pevné délce v poli 08 označují druh záznamu souboru autorit. Oblast personálních autorit slouží k přesnému vyjádření autorova jména a informací o něm. Tyto údaje se musejí hlavně zobrazit v poli 100. Toto pole není v žádném případě duplicitní. Další specifické údaje se nacházejí v polích 600 (Vedlejší věcné záhlaví, 700 (Vedlejší záhlaví). Pole 110 se používá pro tvorbu korporativního záhlaví, další informace můžeme najít v polích 610 a 710 (Vedlejší záhlaví). Blok týkající se záhlaví pro jména akcí obsahuje označení obsahu indikátorů a podpolí, jež se nejčastěji používají v polích pro jména akcí v záhlaví, tj. v polích 111, 611, 711. Pro zápis unifikovaných názvů použije pole 130, 240.


Jména osob (personální autority)


Jméno tvůrce se zapíše pod takovou formou, kterou autor běžně používá a v jazyce daného autora. Vycházíme z hlavního pramene popisu díla nebo z databáze národních autorit. Ne, ve všech případech lze aplikovat unifikovaný zápis jména (příjmení, jméno) a to, když autor uvede pouze rodné jméno např. svatí, papežové, panovníci nebo osoby těžko geograficky zařaditelné a další významné osobnosti. Pokud v tomto ohledu existuje počeštěná forma jména těchto osob, použijeme ji. Jestliže je jméno složeno z více části postupujeme podle příručkových pramenů vydaných v jazyce autora nebo země, kde působí (AACR2, RDA). V případě že seznamy neexistují nebo se k nim nedostaneme, vycházíme z pravidel země nebo jazyka spojené s autorem. Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami. Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority. Úvodní členy na počátku polí pro jmenná záhlaví se obvykle vynechávají, pokud nejsou zapisovány záměrně. Vynechávají se úvodní členy, kterými začíná název nebo jeho část v polích pro vedlejší záhlaví jméno/název, tj. v polích 600,700,800.

Indikátory

První indikátor:
0-jméno se uvádí pouze pod křestním jménem
1-jméno se uvedeno pod příjmením
3-jméno se označí pod jménem rodiny

Druhý indikátor není definován.

Jména rodů a rodin

U jména rodin šlechtických a panovnických rodů použijeme českou variantou formu jména. Jméno musí být zpětně vyhledatelné. Ostatní jména zapisujeme v jazyce originálu. Za jménem se nachází kulatá závorka s daným kvalifikátorem. V kvalifikátoru uvedeme „rod“ pokud se jedná o jméno šlechtického nebo panovnického rodu, jestli bychom chtěli zapsat jméno současné rodiny nebo starší rodiny, která nebyla šlechtická ani panovnická, dáme přednost výrazu „rodina“. Koncovky u rodin a rodů se rozlišují následovně: rodina – ovi, rod- ové. U jmen, která vycházejí forem z přídavných jmen se použije 1. pád množného čísla. Př. 100 3 $a Lobkowiczové (rod)

Římské číslice

V pod poli $b zapisujeme římská číslice samotné nebo s další částí křestního jména. Používají se v případě označení nějakého titulu. V indikátoru uvedeme hodnotu 0. Za číslicí následuje tečka. Římské číslice se vážou k osobnímu jménu. Pokud se ale číslice týkají spíše titulů samotných, zapisujeme číslici do pod pole $c.

Životní data osob

V záhlaví dat bychom neměli používat výrazy „stol“ a „činný“. Pokud je to možné datum se musí shodovat se skutečnými roky narození a úmrtí, jestliže nevíme přesná data použijeme zkratku „ca“. Jedná se zejména o roky úmrtí v období světových válek. Data do záhlaví uvedeme v případě: 1. Osoba žije, rok narození známe ($a Kozlová, Johanna, $d1980-), 2. Osoba již nežije, roky narození a úmrtí jsou známé ($a Šilar, Jan, $d 1911-2005) 3. Osoba již nežije a známe pouze rok narození ($a Woolner, Ronald, $d 1908) 4. Osoba nežije a je znám pouze rok úmrtí ($a Šmeralová, Soňa, $d zemř. 1971)5. Pokud se najdou osoby se stejným jménem i rokem narození zapisuje se to: $a (Novák, Jiří, $d 1967 ún. 5-, $a Novák, Jiří, $d 1967 břez 7)

Rozpis iniciál rodného/ křestního jména nebo úplnější forma jména

Pod pole obsahuje úplnější formu jména zapsanou v kulatých závorkách. Nemusí se jednat pouze o rozpis iniciál ale také o rozšíření o další, neuvedené jméno. Tato forma se používá, pokud musíme rozlišit dvě jinak identická záhlaví nebo v případě že autor se ve většinou uvádí v úplné formě jména. Př. 100 1 $a Lawrence C. H. $q (Clifford Hugh), $d 1921

Doplňky ke jménu jiné než data

Doplňky používáme jenom když jsou úzce spojeny se jménem. Tyto atributy musíme v autoritním záhlaví napsat hlavně u nejvyšších panovnických, církevních hodností. V ostatních situacích se rozhodneme podle následujících pravidel:

Církevní hodnosti

Titul, který v autoritním záznamu uvádíme vždy a upřednostňujeme ho před ostatními, je papež. Např. biskup a další církevní hodnosti zapisujeme do záznamu pouze v situaci, kdy osoba uvedla jenom křestní jméno. Pokud osoba vlastní více titulů zapíšeme ten nejvyšší z jeho hodností.

Křesťanští svatí

V záhlaví se „svatý“ použije v případě křesťanského světce. Pokud tento světec zastával i jiný úřad např. panovnický tak se do záhlaví musí vložit doplněk „vladařský“ a doplněk svatý se zapíše v odkazované formě jména.

Tituly panovníků

V doplňku se objeví titul panovníka a název příslušného státu nebo národa. Zapisujeme pouze nejvyšší tituly a ty, které panovník používá. Nepřipojují se přívlastky spojované se jménem, uvedeme je v odkazech.


Korporativní záhlaví


Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy). Ve vstupním prvku $a zapíšeme jméno ve formě, která daná korporace používá a připojíme ho v jazyce instituce. Formy jména by se měla kontrolovat v souboru geografických autorit. Indikátory máme 3, ale 0 většinou nehraje žádnou roli v korporativním záhlaví. Dále se musí dbát na odlišení druhů 4 kvalifikátorů. Zapisujeme do polí 110 (Hlavní záhlaví), do 610 a 710 (Vedlejší záhlaví).


Indikátory

0 = invertovaná forma jména
1 = Jméno jurisdikce-používá se při tvorbě záhlaví pro státní/ správní orgány a organizace a státní činitele
2 = Jméno v přímém pořadí – používá se při tvorbě záhlaví pro korporace, které se nezapisují pod jménem jurisdikce, ale pod jménem korporace v přímém pořadí

1.Obecný kvalifikátor
Pokud nevíme jistě, jestli se jedná korporaci nebo jméno instituce, které můžeme snadno zaměnit.

2. Kvalifikátor místa
Tento kvalifikátor nám pomáhá rozlišit korporace, které se stejně jmenují nebo názvy jsou zaměnitelné. Kvalifikátor místa se musí povinně zapisovat u: galerie, muzea, knihovny, nemocnice, základní a střední školy. Pokud se kvalifikátor stal součástí jména korporace, neuvádíme ho např. Muzeum hlavního města Prahy.

3.Instituce jako kvalifikátor
Použijeme ho, když zapisujeme vědecké ústavy- např. Akademie věd ČR. V případě, že bychom chtěli kvalifikátor přiradit zahraniční korporaci tak ale jedině v originálním jazyce instituce, nepřekládá se do češtiny.

4. Rok jako kvalifikátor
Tento kvalifikátor použijeme v případě, že jména korporací jsou shodná nebo snadno zaměnitelná, zejména kvalifikátor zapisujeme pro odlišení stejného jména, kterým se korporace identifikovala v různých letech své existence. Pokud to považujeme za nutné lze uvést i více než jeden kvalifikátor. Nejčastěji se vyskytuje vedle sebe obecný kvalifikátor a kvalifikátor místa.

Pod pole $b – podřízená složka
Zapisujeme v případě podřízených a souvisejících korporací v podřízeným vztahu. Pod pole $b je od vstupního prvku $a vždy oddělujeme tečkou.

Pod pole $n –číslo pořadí akce
Používá se pro akci zapsanou v podřízeném vztahu ke korporaci. Součástí tohoto pod pole je i název korporace a akce vyjadřuje podřízenost ke korporaci.

Pod pole $d – datum konání akce
Datum konání dáváme do kulaté závorky. Pokud se před datumem nachází údaj o číslu akce, začátek kulaté závorky připojíme do pod pole $n. Jestliže následuje za datem údaj o místu konání akce, tak se kulatá závorka v pod poli $d neuzavírá a zapíšeme tam místo toho dvojtečku a oboustrannou mezeru.

Pod pole $c – místo konání akce
Místo konání akce zapisujeme do kulaté závorky. Pokud se před místem konání akce nacházejí další údaje (číslo akce, datum konání akce) začátek závorky se objeví v pod poli $n nebo $d. Formu jména místa musíme zkontrolovat v souboru geografických autorit.

KONFERENČNÍ AUTORITY

Volba selekčních údajů

Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno kon-ference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly).

Hlavní záhlaví

  • Pojmenovaná x nepojmenovaná konference/akce.
  • Pojmenovaná: určitý člen v názvu, spíše specifické výrazy než obecně, velká počáteční písmena každého slova v názvu (zejména v angličtině); musejí být uvedena v dokumentu, nejlépe výrazně =>hlavní záhlaví pro konf.
  • Nepojmenovaná: obecný výraz (seminář o katalogizaci) = > konferenční Záhlaví se netvoří.

Vedlejší záhlaví

  • Minimálně případů
  • Druhá a třetí konference/akce
  • Popisná jednotka se celá nevěnuje konf./akci

MARC 21

  • 111 – hlavní záhlaví
  • 711 – vedlejší záhlaví
  • X11 – všeobecná pravidla pro zápis do formátu

Pravidla pro zápis jména

  • Vždy v jazyce korporace – preferovaná forma. Vynechejte úvodní mluvnický člen.
  • Má-li konference jako jedna ze série konferencí jak své vlastní jméno, tak i jméno obecnější, použijte vlastní jméno dané konference (všechny další formy jména se zapíší v autoritním záznamu v odkazových polích).
  • Úplná forma – vždy přednost před zkratkou.
  • Kvalifikátory – vždy česky.
  • Podřízená složka ($b) spíše výjimečně
  • Název konference/akce - většinou nestojí o samotě
  • Kvalifikátor se nachází za vstupním prvkem, popř. Podřízenou složkou v „(...)“. Vždy je česky.
  • Pokud je konference/akce jednou z číslovaných akcí se stejným jménem, připojte řadovou číslovku do tohoto podpole. Není-li pořadové číslo konferencí pravidelné, nepřipojujte jej. Jakoukoli nepravidelnost volitelně vy-světlete v poznámce, popř. Vysvětlujícím odkazu.
  • Je-li záhlaví vytvořeno pro jednu akci, připojte rok či roky, kdy byla konference/akce pořádána.

Místo konání akce

  • Připojte jméno místa nebo jinou lokaci (instituci např.), ve které se konference/akce konala. Uveďte jméno místa v češtině, nejlepší je se řídit souborem autorit geografických názvů.
  • Obecné pojmenování zasedání korporace: 2# $ainternational Labour Organisation.$beuropean Regional Con-ference$n(2. :$d1968 :$cženeva, Švýcarsko).[1]

NÁZVOVÉ AUTORITY

Selekční údaje

  • V RDA – zejména oblast „vztahů“.
  • Cílem pravidel je identifikovat vztahy mezi entitami 1. Skupiny FRBR – dílo, vyjádření, provedení, jednotka na-vzájem.
  • Mezi odpovědnými entitami – osoba, korporace, rodina navzájem (v autoritních záznamech).
  • Mezi odpovědnými entitami a zdroji.[2]

Preferovaný název díla

  • Klíčová úloha v RDA podle FRBR – dílo (+ vyjádření) a jejich identifikace a identifikace vztahů.
  • Atributy díla a vyjádření: Vztahy k dalším entitám i mezi stejnými entitami, Autoritní záznam

Pole 130 a 730

  • Anonymní díla – posvátné knihy, anonymní díla před rokem 1500

130 0# $abible.$pevangelium Lukášovo.$lčesky 245 10 $aevangelium podle Lukáše a Žalmy 730 02 $abible.$pžalmy.$lčesky

Specifické případy

  1. Několik děl od různých autorů bez společného názvu - Pokud možno uvést ve vedlejším záhlaví název ve formě preferovaného názvu díla.
  2. Několik děl se společným názvem - Poznámka č. 505.
  3. Dílo je modifikací jiného díla - Propojovací pole - 787 – související názvy.

Edice - pole 490 a 8XX Buď: 490 1# $aspisy Jana Čepa ;$vsv. 3 800 1# $ačep, Jan,$d1902-1974.$tspisy

Nebo: 490 1# $azprávy / Česká botanická společnost$v2002/1 800 1# $ačep, Jan,$d1902-1974.$tsebraná díla.$lčesky.$f1999 810 2# $ačeská botanická společnost.$tzprávy

Funkce preferovaného názvu díla

  • Shromažďovací; identifikační; rozlišovací.
  • Dělení preferovaného názvu díla.
  • Podle úrovně popisu rozlišujeme: individuální a skupinové.

Typologie pro preferovaný název díla

  • Účelová; díla vytvořená po roce 1500; díla vytvořená před rokem 1501 (klasická a byzantská řecká díla, anonymní díla, která nejsou psána řeckým ani latinským písmem); posvátné knihy; liturgická díla, náboženská vy-znání, vyznání víry atd.; oficiální dokumenty papeže atd.

Strukturace

  • Preferovaný název díla se skládá: vstupní prvek (úvodní část) a doplňky (doplňky v podstatě slouží pro identifikaci vyjádření).

Hlavní x vedlejší záhlaví

  • Dílo anonymní - pak hlavní záhlaví ve formě preferovaný název díla (pole 130).
  • Dílo má autora (personálního či korporativního) => autor hlavní záhlaví, preferovaný název díla ve vedlejším záhlaví (pole 240 a další).

Preferované názvy děl

  • Díla po roce 1500; individuální názvy po roce 1500; části díla; skupinové názvy; právnické dokumenty atd.[1]

Zdroje

Reference

  1. 1,0 1,1

Související články


Klíčová slova

personální autority, korporativní autority, konferenční autority, názvové autority