Cirkadiánní rytmus: Porovnání verzí

m
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
m
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 1: Řádek 1:
  
Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.<ref>Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.</ref> Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními jevy, které se dějí v organismu.<ref>Salem Press Encyclopedia of Health (2016). ''Circadian rhythms.'' January, 2014, 6p</ref>  
+
Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.<ref>Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.</ref> Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními jevy, které se dějí v organismu.<ref>Salem Press Encyclopedia of Health (2016). ''Circadian rhythms.'' January, 2014, 6p</ref>
  
 
Touto doménou se zabývá oblast chronobiologie  
 
Touto doménou se zabývá oblast chronobiologie  
Řádek 8: Řádek 8:
 
Cirkadiánní rytmy:
 
Cirkadiánní rytmy:
  
* Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn podmínek světlo-tma, a které pokračuje v periodě 24,0 h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek  
+
* Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn podmínek světlo-tma, a které pokračuje v periodě 24,0h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek  
* Biologické mechanismy, které zajišťují '''homeostázu''' → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických, hormonálních pochodů
+
* Periodicita je řízena ednogenně ("biologickými hodinami"); rytmy existují i když je člověk v naprosto neperiodickém období
* Když člověka zavřeme do tmy, prodlouží se cyklus asi o dvě hodiny → biologicky je organismus nestaven na 25 – 26 hodin
+
* Jedná se o biologické mechanismy, které zajišťují '''homeostázu''' → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických (teplota, složení moči a krve), hormonálních pochodů
* Velkou roli v tom hraje [[Thalamus|thalamus]] (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a '''melatonin''' (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích)
+
* V izolovaném prostředí (když člověka zavřeme do tmy) se ukazuje, že vnitřní perioda není 24 hodin, ale je delší: jedná se o průměrné hodnoty mezi 24,2 - 24,5h
 +
* Perioda 24,5h je průměrná vnitřní perioda u nevidomých; Helena Illnerová se přiklání k tomu, že tato délka je pravděpodobně nejpřirozenější, neboť nevidomí nejsou ovliněni světlem
 +
* Pokud bychom žili v neperiodickém prostředí, tak by každému rytmy běžely s vnitřní periodou; každý má mírně odlišné periody a časy by se potom rozešly
 
== Biologická úroveň ==
 
== Biologická úroveň ==
 
[[Soubor:Hours from sleep onset.jpg|thumb|239x239px|Hodiny od nástupu spánku]]
 
[[Soubor:Hours from sleep onset.jpg|thumb|239x239px|Hodiny od nástupu spánku]]
Řádek 19: Řádek 21:
 
* V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá.
 
* V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá.
 
* Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně.
 
* Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně.
*  
+
* Velkou roli v tom hraje thalamus (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a melatonin (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích)
 
== Chemická úroveň ==
 
== Chemická úroveň ==
 
* této úrovni odpovídají hormony
 
* této úrovni odpovídají hormony
Řádek 44: Řádek 46:
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]
+
 
 +
Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.
 +
 
 +
Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.
 +
 
 +
Gillete, M. (2013). Chronobiology : biological timing in health and disease, 199 () Academic Press, [[Kategorie: Neurofyziologie|*]]
 
[[Kategorie: Neuropsychologie|*]]
 
[[Kategorie: Neuropsychologie|*]]

Verze z 29. 5. 2016, 10:23

Již v roce 1922 Curt Richter naznačoval, že tělo samo o sobě generuje cykly aktvity a neaktivity, nicméně bylo třeba ještě mnoho získat výzkumných dokladů, aby akademická obec přijala tato tvrzení; samotní psychologové tuto možnost v té době silně odmítali.[1] Poslední výzkumy ukazují významnou podobnost ve struktuře fungování cirkadiánních hodin napříč různými živočišnými druhy, jež jsou vyvolávány fyziologickými, biochemickými a molekulárními jevy, které se dějí v organismu.[2]

Touto doménou se zabývá oblast chronobiologie

Helena Illnerová [3]

Cirkadiánní rytmy:

  • Označení pro nastavení organismu v průběhu 24 hodin, které se děje v průběhu změn podmínek světlo-tma, a které pokračuje v periodě 24,0h i pokud je organismus izolován od vnějších vodítek
  • Periodicita je řízena ednogenně ("biologickými hodinami"); rytmy existují i když je člověk v naprosto neperiodickém období
  • Jedná se o biologické mechanismy, které zajišťují homeostázu → týká se to nejen spánku/bdění, ale i chemických, biologických (teplota, složení moči a krve), hormonálních pochodů
  • V izolovaném prostředí (když člověka zavřeme do tmy) se ukazuje, že vnitřní perioda není 24 hodin, ale je delší: jedná se o průměrné hodnoty mezi 24,2 - 24,5h
  • Perioda 24,5h je průměrná vnitřní perioda u nevidomých; Helena Illnerová se přiklání k tomu, že tato délka je pravděpodobně nejpřirozenější, neboť nevidomí nejsou ovliněni světlem
  • Pokud bychom žili v neperiodickém prostředí, tak by každému rytmy běžely s vnitřní periodou; každý má mírně odlišné periody a časy by se potom rozešly

Biologická úroveň

Hodiny od nástupu spánku
  • Tělesná teplota
  • 1 až 2 hodiny po usnutí dochází k poklesu teploty, v polovině spánku se teplota zase zvýší, a pak až ke konci zase klesá. Nejnižší teplotu má člověk těsně před probuzením.
  • Nejnižší teplota je přibližně kolem 3:00 ráno, naopak nejvyšší odpoledne mezi 16:00 - 18:00
  • V průběhu dne se, díky metabolické aktivaci, teplota zvyšuje, v poledne je teplota na vrcholu a odpoledne zase klesá.
  • Kvůli těmto změnám se v nemocnicích měří teplota 3x denně.
  • Velkou roli v tom hraje thalamus (reguluje spánek/bdění, chemické pochody) a melatonin (vznik v epifýze, jeho množství je závislé - přímá úměra - na slunečních paprscích)

Chemická úroveň

  • této úrovni odpovídají hormony
  • růstový hormon - simuluje anabolickou aktivitu, po usnutí se jeho hladina zvyšuje, od vrcholu noci pak prudce klesá a jeho hladina se zvyšuje až ve dne
  • kortizol - v noci se jeho hladina pořád zvyšuje (na rozdíl od STH), ve dne jeho hodnoty klesají a kolísají
  • pokud někoho zavřeme do temné místnosti, tak spánek/bdění, teplota a STH se budou stále držet té své křivky, nebude docházet k výkyvům; kortizon se ale tímto úplně rozhodí a nebude korelovat s cirkadiánními rytmy

Psychogenní úroveň

  • Spánek/bdění
  • Spánek nemá jednotnou definici, není ani dokázána biologická potřeba spánku
  • Při 8 denní spánkové deprivaci se biologicky nezaznamenaly žádné fyziologické změny (v hormonech, imunitě,…)
  • 2 fáze spánku:
  1. nonREM
  2. REM

Otázky

Následující otázky můžete využít ke zjištění, kolik jste si s tohoto článku zapamatovali faktů. Odpovědi naleznete níže.

  1. BCD

Odpovědi

  1. ABCD


Zdroje

Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.

Foster, R. G., & Kreitzman, L. (2014). The rhythms of life: What your body clock means to you! Experimental Physiology, 99(4), 599-606.

Gillete, M. (2013). Chronobiology : biological timing in health and disease, 199 () Academic Press,

  1. Kalat, J. W. (2016). Biological Psychology (12th ed.). Boston: Cengage Learning.
  2. Salem Press Encyclopedia of Health (2016). Circadian rhythms. January, 2014, 6p
  3. Hydepark civilizace (2014). Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd [Videosoubor]. Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/213411058091116/