Co je to infomační bezpečnost? Popište problematiku a z technického i sociologického hlediska: Porovnání verzí

m
m
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 5: Řádek 5:
 
==Cíle informační bezpečnosti==
 
==Cíle informační bezpečnosti==
  
*Confidentiality (důvěrnost): K informacím má přístup pouze oprávněná osoba nebo osoby
+
* '''Confidentiality''' (důvěrnost): K informacím má přístup pouze oprávněná osoba nebo osoby.
*Integrity (celistvost): Jsou jasně stanovena práva pro pozměňování a případné zničení informací
+
* '''Integrity''' (celistvost): Jsou jasně stanovena práva pro pozměňování a případné zničení informací.
*Availability (dostupnost): Zajištění dostupnosti informací
+
* '''Availability''' (dostupnost): Zajištění dostupnosti informací.
 
V '''praxi''' je důležité zajistit také:
 
V '''praxi''' je důležité zajistit také:
* '''[[Autentizace a Autorizace|Autentizaci]]''' (ověření, že subjekt je tím, za koho se vydává)  
+
* '''[[Autentizace a Autorizace|Autentizaci]]''' (ověření, že subjekt je tím, za koho se vydává).
* '''[[Autentizace a Autorizace|Autorizaci]]''' (omezení dostupnosti operací, jakými jsou například čtení nebo zápis informací, jen pro oprávněné uživatele)
+
* '''[[Autentizace a Autorizace|Autorizaci]]''' (omezení dostupnosti operací, jakými jsou například čtení nebo zápis informací, jen pro oprávněné uživatele).
*'''Nepopiratelnost''' (vyloučení možnosti popřít dřívější provedení nějaké operace)
+
*'''Nepopiratelnost''' (vyloučení možnosti popřít dřívější provedení nějaké operace).
  
== Standardní kroky řešení bezpečnosti ==
+
==Technické aspekty informační bezpečnosti==
Řešení bezpečnosti je obvykle rozpracováno do těchto kroků:
 
*studie informační bezpečnosti
 
*riziková analýza
 
*tvorba bezpečnostní politiky
 
*bezpečnostní standardy
 
*bezpečnostní projekt
 
*implementace bezpečnosti
 
*monitoring a audit
 
  
=== Studie informační bezpečnosti ===
+
Řešení informační bezpečnosti z technického hlediska je obvykle rozděleno do šesti kroků: studie informační bezpečnosti, riziková analýza, tvorba bezpečnostní politiky, bezpečnostní standardy, bezpečnostní projekt, implementace bezpečnosti, monitoring a audit.
Jako první krok se obvykle provádí studie informační bezpečnosti. To je '''zmapování''' výchozího stavu bezpečnosti v organizaci, ze kterého se vychází.  
 
  
V této fázi musí být také stanoveny cíle a strategie řešení bezpečnosti IS. Někteří autoři doporučují již v tomto bodě vycházet ze stanovené celkové bezpečnostní politiky (CBP), která by tedy měla být vytvořena předtím.  
+
==='''[[Standardizace informační bezpečnosti]]'''===
 +
Informační bezpečnost v současné době zaopatřuje řada norem ISO 27000. Základní normy informační bezpečnosti jsou<ref>BUDÍN, Emil. Využití automatizovaných nástrojů pro řízení bezpečnosti informací dle norem řady ČSN ISO/IEC 27000. Brmo, 2014. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/212378/ff_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Škyřík.</ref>:
 +
*ČSN ISO/IEC 27002:2014 Informační technologie -Bezpečnostní techniky - Soubor postupů pro opatření bezpečnosti informací
 +
*ČSN ISO/IEC 27001:2014 Informační technologie - Bezpečnostní techniky - Systémy řízení bezpečnosti informací - Požadavky
  
CBP je základní dokument, ve kterém je popsán základní rámec, ve kterém řešení probíhá, tj. jsou určeny jak legislativní hranice řešení, tak hranice IS apod. Jiní ale uvádějí, že CBP je výsledkem teprve provedené rizikové analýzy.
+
==='''Postup při zvyšování informační bezpečnosti informačního systému'''===
  
=== Riziková analýza ===
+
Jako první krok se obvykle provádí '''studie informační bezpečnosti'''. To je '''zmapování''' výchozího stavu bezpečnosti v organizaci, ze kterého se vychází. V této fázi musí být také stanoveny cíle a strategie řešení bezpečnosti IS. '''Riziková analýza''' - pro fungování a přežití organizace je nutné poznat, jaká hrozí rizika, tato rizika vyhodnotit a buď je snížit, nebo zcela odstranit, anebo je, pokud jsou přijatelná, akceptovat. Proti některým rizikům se může organizace pojistit (povodeň), proti jiným ne. Pro analýzu rizik existují specializované programy, nástroje a postupy, např. Cobra, CRAMM, NetRecon, RiskWatch aj.
Pro fungování a přežití organizace je nutné poznat, jaká hrozí rizika, tato rizika vyhodnotit a buď je snížit, nebo zcela odstranit, anebo je, pokud jsou přijatelná, akceptovat. Toto se týká všech oblastí působení organizace, tedy i informačního systému.
 
 
Proti některým rizikům se může organizace pojistit (povodeň), proti jiným ne. Proto je nezbytným a zcela zásadním krokem analýza rizik, neboli riziková analýza, která musí poskytnout odpověď na tyto otázky:
 
*Jaké hrozí riziko při nechránění informačních aktiv, tedy co se může stát?
 
*Jak, kým, jakým způsobem může být bezpečnost informací porušena?
 
*Jaká je pravděpodobnost, že se tak stane?
 
  
Pro analýzu rizik existují specializované programy, nástroje a postupy, např. Cobra, CRAMM, NetRecon, RiskWatch aj.  
+
'''Tvorba bezpečnostní politiky''' - z analýzy rizik vychází tvorba bezpečnostní politiky. Obvykle se rozlišují dva druhy bezpečnostní politiky, a to celková BP (CPB) a systémová BP (SPB). Rozdíl mezi nimi je ten, že CBP je stručný dokument, který shrnuje hlavní zásady, co se bude chránit, kdo za to nese odpovědnost, jakým způsobem se bude postupovat při budování bezpečnosti. Systémová bezpečnostní politika definuje způsob implementace v konkrétním prostředí daného systému.  
  
Poradenské firmy mají často vyvinuty svoje vlastní nástroje, ty obvykle spočívají v množství dotazů, které konzultant pokládá a daný softwarový nástroj pomůže odpovědi vyhodnotit.
+
'''Bezpečnostní politika''' vytyčí cíle, kterých by mělo být dosaženo. Pro jejich naplnění jsou vytvořeny bezpečnostní standardy a detailní procedury. Další fáze tvorby bezpečnosti již zahrnuje zcela konkrétní opatření, tj. technická opatření hardwarového nebo softwarového typu, různé prostředky bezpečnosti, různé postupy (např. změna hesel), směrnice, normy apod.  
  
Analýzu rizik je nutno pravidelně opakovat, a to z toho důvodu, že situace v organizaci i bezpečnostní situace se stále mění.
+
'''Implementace bezpečnosti''' - konkrétní nasazení výše uvedených bezpečnostních technologií, norem atd. v dané organizaci. Může trvat i roky - pilotní projekt obvykle dopadá dobře, a přesto se řadu konečných řešení již nikdy nepodaří realizovat. '''Monitoring a audit''' - po vybudování bezpečnostních mechanismů je třeba neustále prověřovat, zda odpovídají dané situaci, jsou dobře nastaveny, zda se podmínky nezměnily tak, že již nevyhovují atd. Vzhledem k tomu, že budování bezpečnosti je nikdy nekončící proces, jde vlastně stále o opakování kroků: maximální prevence bezpečnostních incidentů, detekce incidentů, zlepšení prevence, obnova stavu před incidentem, např. zálohování.
 
 
=== Tvorba bezpečnostní politiky ===
 
Z analýzy rizik vychází tvorba bezpečnostní politiky (BP). Obvykle se rozlišují dva druhy bezpečnostní politiky, a to celková BP (CPB) a systémová BP (SPB).
 
 
 
Rozdíl mezi nimi je ten, že CBP je stručný dokument, který shrnuje hlavní zásady, co se bude chránit, kdo za to nese odpovědnost, jakým způsobem se bude postupovat při budování bezpečnosti.
 
 
Systémová bezpečnostní politika definuje způsob implementace v konkrétním prostředí daného systému.
 
 
 
Výsledkem bezpečnostních politik jsou strategická opatření na úrovni IS.
 
 
 
=== Bezpečnostní standardy ===
 
Bezpečnostní politika vytyčí cíle, kterých by mělo být dosaženo. Pro jejich naplnění jsou vytvořeny bezpečnostní standardy a detailní procedury.
 
 
 
Standardy mají pokrývat jak počítačovou bezpečnost, tak i fyzickou, personální bezpečnost, klasifikaci informací atd. Často se však tato část rovnou spojuje s bezpečnostním projektem.
 
 
 
=== Bezpečnostní projekt ===
 
Další fáze tvorby bezpečnosti již zahrnuje zcela konkrétní opatření, tj. technická opatření hardwarového nebo softwarového typu, různé prostředky bezpečnosti, různé postupy (např. změna hesel), směrnice, normy apod. Některé projekty si můžeme snadněji představit i realizovat, např. projekt fyzické ochrany (zámky, mříže atd.).
 
 
 
Při realizaci bezpečnostních opatření je nutno dbát na to, aby byla vyvážená - nemá smysl drahý trezor dávat do místnosti vybudované z lehkých příček.
 
 
 
Obvykle se bezpečnostní projekt člení na bezpečnost administrativní, personální, technickou, objektovou, bezpečnost informačního systému a kryptografickou ochranu informací.
 
 
 
=== Implementace bezpečnosti  ===
 
Je to konkrétní nasazení výše uvedených bezpečnostních technologií, norem atd. v dané organizaci.
 
 
Může to trvat i roky - pilotní projekt obvykle dopadá dobře, a přesto se řadu konečných řešení již nikdy nepodaří realizovat.  
 
 
 
=== Monitoring a audit ===
 
Po vybudování bezpečnostních mechanismů je třeba neustále prověřovat, zda odpovídají dané situaci, jsou dobře nastaveny, zda se podmínky nezměnily tak, že již nevyhovují atd.
 
 
 
Je nutno mít takové mechanismy, které jednak detekují případné bezpečnostní incidenty (výskyt virů, pokus o průnik zvenku i zvenčí apod.), jednak v sobě případně rovnou mohou obsahovat nápravné kontrolní mechanismy.
 
 
 
Takové mechanismy a prostředky se řadí do kategorie monitoring a audit. Vzhledem k tomu, že budování bezpečnosti je nikdy nekončící proces, jde vlastně stále o opakování kroků:  
 
*maximální prevence bezpečnostních incidentů,  
 
*detekce incidentů,  
 
*zlepšení prevence, obnova stavu před incidentem, např. zálohování.  
 
  
 
== Technické metody pro bezpečnost informací ==
 
== Technické metody pro bezpečnost informací ==
Šifrování dat aneb '''Kryptografie'''
 
 
Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.
 
 
Kryptologie zahrnuje kryptografii a kryptoanalýzu, neboli luštění zašifrovaných zpráv.
 
 
Celé období kryptografie můžeme rozdělit do dvou částí. Tou první je klasická kryptografie, která přibližně trvala do poloviny 20. stol.
 
  
První část se vyznačovala tím, že k šifrování stačila pouze tužka a papír, případně jiné jednoduché pomůcky. Během 1. poloviny 20. stol. ale začaly vznikat různé sofistikované přístroje, které umožňovaly složitější postup při šifrování.  
+
Šifrování dat aneb '''Kryptografie'''.
  
Tím přibližně začala druhá část, kterou nazýváme moderní kryptografie. V dnešní době se k šifrování zpravidla nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.
+
* Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.
 +
* Kryptologie zahrnuje kryptografii a kryptoanalýzu, neboli luštění zašifrovaných zpráv.
 +
* Moderní kryptografie - V dnešní době se k šifrování zpravidla nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.
  
=== Klasické metody kryptografie ===
+
=== '''Klasické metody kryptografie''' ===
 
*'''Steganografie''' - Starší sestrou kryptografie je steganografie neboli ukrývání zprávy jako takové. Sem patří různé neviditelné inkousty, vyrývání zprávy do dřevěné tabulky, která se zalije voskem apod. V moderní době lze tajné texty ukrývat například do souborů s hudbou či obrázky namísto náhodného šumu.
 
*'''Steganografie''' - Starší sestrou kryptografie je steganografie neboli ukrývání zprávy jako takové. Sem patří různé neviditelné inkousty, vyrývání zprávy do dřevěné tabulky, která se zalije voskem apod. V moderní době lze tajné texty ukrývat například do souborů s hudbou či obrázky namísto náhodného šumu.
 
 
*'''Substituční šifry''' - Substituční šifra obecně spočívá v nahrazení každého znaku zprávy jiným znakem podle nějakého pravidla. Pravděpodobně nejstarší popis substituční šifry je v Kámasútře, která se datuje do 4. století, ovšem její autor čerpal z pramenů až o 800 let starších.
 
*'''Substituční šifry''' - Substituční šifra obecně spočívá v nahrazení každého znaku zprávy jiným znakem podle nějakého pravidla. Pravděpodobně nejstarší popis substituční šifry je v Kámasútře, která se datuje do 4. století, ovšem její autor čerpal z pramenů až o 800 let starších.
 
 
*'''Aditivní šifry''' - Caesarova šifra je pojmenovaná po Juliu Caesarovi, který ji pravděpodobně používal jako první. Každé písmeno tajné zprávy je posunuto v abecedě o pevný počet pozic. Šifra je z dnešního pohledu velmi snadno luštitelná, protože je jen málo možných klíčů. Ve své době ale představovala nevídanou metodu a osvědčila se velmi dobře.
 
*'''Aditivní šifry''' - Caesarova šifra je pojmenovaná po Juliu Caesarovi, který ji pravděpodobně používal jako první. Každé písmeno tajné zprávy je posunuto v abecedě o pevný počet pozic. Šifra je z dnešního pohledu velmi snadno luštitelná, protože je jen málo možných klíčů. Ve své době ale představovala nevídanou metodu a osvědčila se velmi dobře.
 
 
*'''Transpoziční mřížka''' - Tabulka, v níž jsou některá políčka vystřižena a do těchto je vpisován otevřený text. Po zaplnění všech políček je tabulka otočena o 90° a postup se opakuje. Tuto šifru použil Jules Verne ve své knize Matyáš Sandorf (Nový hrabě Monte Christo). Jsou možné i jiné tvary tabulky než čtverec. Například lze použít šestiúhelník se šestiúhelníkovými políčky, který se 5× otáčí o 60°. Klíčem této šifry je rozložení vystříhaných políček.
 
*'''Transpoziční mřížka''' - Tabulka, v níž jsou některá políčka vystřižena a do těchto je vpisován otevřený text. Po zaplnění všech políček je tabulka otočena o 90° a postup se opakuje. Tuto šifru použil Jules Verne ve své knize Matyáš Sandorf (Nový hrabě Monte Christo). Jsou možné i jiné tvary tabulky než čtverec. Například lze použít šestiúhelník se šestiúhelníkovými políčky, který se 5× otáčí o 60°. Klíčem této šifry je rozložení vystříhaných políček.
  
 +
=== '''Moderní metody kryptografie''' ===
  
=== Moderní metody kryptografie ===
+
'''Symetrické šifry''' (klíč k zašifrování i k dešifrování je stejný)
'''symetrické šifry''' (klíč k zašifrování i k dešifrování je stejný)
+
*První standardizovaná symetrická šifra DES (Data Encryption Standard).
 
+
*Současný kryptografický standard AES (Advanced Encryption Standard), jinak také Rijndael (rozdíl je v tom, že AES podporuje jen některé délky bloku a klíče).
*První standardizovaná symetrická šifra DES (Data Encryption Standard)
+
*Finalisté soutěže o návrh standardu AES (Advanced Encryption Standard) - Twofish, RC6, Serpent, Mars a Rijndael, který soutěž vyhrál a byl přijat za standard AES.
 
 
*Současný kryptografický standard AES (Advanced Encryption Standard), jinak také Rijndael (rozdíl je v tom, že AES podporuje jen některé délky bloku a klíče)
 
 
 
*Finalisté soutěže o návrh standardu AES (Advanced Encryption Standard) - Twofish, RC6, Serpent, Mars a Rijndael, který soutěž vyhrál a byl přijat za standard AES
 
 
 
'''asymetrické šifry''' (klíč k zašifrování je jiný než k dešifrování, jednocestné matematické funkce)
 
*Asymetrická kryptografie – používá soukromý a veřejný klíč
 
 
 
*RSA, nejpoužívanější asymetrická šifra
 
  
*Phil Zimmermann, PGP a OpenPGP
+
'''Asymetrické šifry''' (klíč k zašifrování je jiný než k dešifrování, jednocestné matematické funkce)
 +
*Asymetrická kryptografie – používá soukromý a veřejný klíč.
 +
*RSA, nejpoužívanější asymetrická šifra.
 +
*Phil Zimmermann, PGP a OpenPGP.
 +
*Hašovací funkce.
 +
*Digitální podpis.
  
*hašovací funkce
+
==Zdroje==
  
*digitální podpis
+
===Reference===
 +
<references />
  
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Aktuální verze z 18. 7. 2016, 16:11

Informační bezpečnost je komplex opatření, který zahrnuje proces navrhování, schvalování a implementaci softwarových, hardwarových, technických, personálních ochranných opatření spojených s minimalizací možných ztrát, vzniklých v důsledku poškození, zničení nebo zneužití informačních systémů. Předmětem ochrany z pohledu informační bezpečnosti jsou informace bez ohledu na to, zda jsou uloženy v informačním systému, vytištěny na papíře nebo existují pouze v něčí mysli.

Informační bezpečnost lze řešit pomocí dvou cest. Za prvé technickými opatřeními a za druhé propagací a zvyšováním uživatelské gramotnosti.

Cíle informační bezpečnosti

  • Confidentiality (důvěrnost): K informacím má přístup pouze oprávněná osoba nebo osoby.
  • Integrity (celistvost): Jsou jasně stanovena práva pro pozměňování a případné zničení informací.
  • Availability (dostupnost): Zajištění dostupnosti informací.

V praxi je důležité zajistit také:

  • Autentizaci (ověření, že subjekt je tím, za koho se vydává).
  • Autorizaci (omezení dostupnosti operací, jakými jsou například čtení nebo zápis informací, jen pro oprávněné uživatele).
  • Nepopiratelnost (vyloučení možnosti popřít dřívější provedení nějaké operace).

Technické aspekty informační bezpečnosti

Řešení informační bezpečnosti z technického hlediska je obvykle rozděleno do šesti kroků: studie informační bezpečnosti, riziková analýza, tvorba bezpečnostní politiky, bezpečnostní standardy, bezpečnostní projekt, implementace bezpečnosti, monitoring a audit.

Standardizace informační bezpečnosti

Informační bezpečnost v současné době zaopatřuje řada norem ISO 27000. Základní normy informační bezpečnosti jsou[1]:

  • ČSN ISO/IEC 27002:2014 Informační technologie -Bezpečnostní techniky - Soubor postupů pro opatření bezpečnosti informací
  • ČSN ISO/IEC 27001:2014 Informační technologie - Bezpečnostní techniky - Systémy řízení bezpečnosti informací - Požadavky

Postup při zvyšování informační bezpečnosti informačního systému

Jako první krok se obvykle provádí studie informační bezpečnosti. To je zmapování výchozího stavu bezpečnosti v organizaci, ze kterého se vychází. V této fázi musí být také stanoveny cíle a strategie řešení bezpečnosti IS. Riziková analýza - pro fungování a přežití organizace je nutné poznat, jaká hrozí rizika, tato rizika vyhodnotit a buď je snížit, nebo zcela odstranit, anebo je, pokud jsou přijatelná, akceptovat. Proti některým rizikům se může organizace pojistit (povodeň), proti jiným ne. Pro analýzu rizik existují specializované programy, nástroje a postupy, např. Cobra, CRAMM, NetRecon, RiskWatch aj.

Tvorba bezpečnostní politiky - z analýzy rizik vychází tvorba bezpečnostní politiky. Obvykle se rozlišují dva druhy bezpečnostní politiky, a to celková BP (CPB) a systémová BP (SPB). Rozdíl mezi nimi je ten, že CBP je stručný dokument, který shrnuje hlavní zásady, co se bude chránit, kdo za to nese odpovědnost, jakým způsobem se bude postupovat při budování bezpečnosti. Systémová bezpečnostní politika definuje způsob implementace v konkrétním prostředí daného systému.

Bezpečnostní politika vytyčí cíle, kterých by mělo být dosaženo. Pro jejich naplnění jsou vytvořeny bezpečnostní standardy a detailní procedury. Další fáze tvorby bezpečnosti již zahrnuje zcela konkrétní opatření, tj. technická opatření hardwarového nebo softwarového typu, různé prostředky bezpečnosti, různé postupy (např. změna hesel), směrnice, normy apod.

Implementace bezpečnosti - konkrétní nasazení výše uvedených bezpečnostních technologií, norem atd. v dané organizaci. Může trvat i roky - pilotní projekt obvykle dopadá dobře, a přesto se řadu konečných řešení již nikdy nepodaří realizovat. Monitoring a audit - po vybudování bezpečnostních mechanismů je třeba neustále prověřovat, zda odpovídají dané situaci, jsou dobře nastaveny, zda se podmínky nezměnily tak, že již nevyhovují atd. Vzhledem k tomu, že budování bezpečnosti je nikdy nekončící proces, jde vlastně stále o opakování kroků: maximální prevence bezpečnostních incidentů, detekce incidentů, zlepšení prevence, obnova stavu před incidentem, např. zálohování.

Technické metody pro bezpečnost informací

Šifrování dat aneb Kryptografie.

  • Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.
  • Kryptologie zahrnuje kryptografii a kryptoanalýzu, neboli luštění zašifrovaných zpráv.
  • Moderní kryptografie - V dnešní době se k šifrování zpravidla nepoužívají žádné zvlášť vytvářené přístroje, ale klasické počítače.

Klasické metody kryptografie

  • Steganografie - Starší sestrou kryptografie je steganografie neboli ukrývání zprávy jako takové. Sem patří různé neviditelné inkousty, vyrývání zprávy do dřevěné tabulky, která se zalije voskem apod. V moderní době lze tajné texty ukrývat například do souborů s hudbou či obrázky namísto náhodného šumu.
  • Substituční šifry - Substituční šifra obecně spočívá v nahrazení každého znaku zprávy jiným znakem podle nějakého pravidla. Pravděpodobně nejstarší popis substituční šifry je v Kámasútře, která se datuje do 4. století, ovšem její autor čerpal z pramenů až o 800 let starších.
  • Aditivní šifry - Caesarova šifra je pojmenovaná po Juliu Caesarovi, který ji pravděpodobně používal jako první. Každé písmeno tajné zprávy je posunuto v abecedě o pevný počet pozic. Šifra je z dnešního pohledu velmi snadno luštitelná, protože je jen málo možných klíčů. Ve své době ale představovala nevídanou metodu a osvědčila se velmi dobře.
  • Transpoziční mřížka - Tabulka, v níž jsou některá políčka vystřižena a do těchto je vpisován otevřený text. Po zaplnění všech políček je tabulka otočena o 90° a postup se opakuje. Tuto šifru použil Jules Verne ve své knize Matyáš Sandorf (Nový hrabě Monte Christo). Jsou možné i jiné tvary tabulky než čtverec. Například lze použít šestiúhelník se šestiúhelníkovými políčky, který se 5× otáčí o 60°. Klíčem této šifry je rozložení vystříhaných políček.

Moderní metody kryptografie

Symetrické šifry (klíč k zašifrování i k dešifrování je stejný)

  • První standardizovaná symetrická šifra DES (Data Encryption Standard).
  • Současný kryptografický standard AES (Advanced Encryption Standard), jinak také Rijndael (rozdíl je v tom, že AES podporuje jen některé délky bloku a klíče).
  • Finalisté soutěže o návrh standardu AES (Advanced Encryption Standard) - Twofish, RC6, Serpent, Mars a Rijndael, který soutěž vyhrál a byl přijat za standard AES.

Asymetrické šifry (klíč k zašifrování je jiný než k dešifrování, jednocestné matematické funkce)

  • Asymetrická kryptografie – používá soukromý a veřejný klíč.
  • RSA, nejpoužívanější asymetrická šifra.
  • Phil Zimmermann, PGP a OpenPGP.
  • Hašovací funkce.
  • Digitální podpis.

Zdroje

Reference

  1. BUDÍN, Emil. Využití automatizovaných nástrojů pro řízení bezpečnosti informací dle norem řady ČSN ISO/IEC 27000. Brmo, 2014. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/212378/ff_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Škyřík.