Crohnova choroba

Crohnova choroba (colitis regionalis, ileitis terminalis) je poměrně vzácným typem zánětu trávící trubice. Jedná se o chronický nespecifický zánět postihující celou tloušťku stěny střeva. Tímto zánětem může být postižena kterákoliv část trávící trubice (od jícnu po rectum), nejčastěji to však bývá konec tenkého střeva. Nemoc se objevuje spíše u mladých lidí ve věku mezi 20 až 30 lety. Prevalence onemocnění je 40–100:100 000 obyvatel, incidence 4–6:100 000 obyvatel.[1]

  • Crohnova nemoc patří do skupiny zánětlivých onemocnění vnitřností označovaných IBD (anglicky Inflammatory Bowel Disease).
  • Crohnova nemoc může být těžko rozeznatelná od jiných forem IBD, jako např. ulcerózní kolitidy (colitis ulcerosa).
  • Nemoc byla pojmenována podle Burrilla Bernarda Crohna, amerického gastroenterologa. Spolu s Ginzbergem a Oppenheimerem ji popsal v roce 1932 u série čtrnácti pacientů v oblasti napojení tenkého střeva k slepému. Studiu nemoci se věnovali předtím i jiní vědci, pojmenování po Crohnovi je důsledkem abecedního řazení.[1]

Psychické aspekty nemoci

  • Z pětifaktorového modelu osobnosti se nejčastěji objevuje u pacientů vysoké skóre neuroticismu. Některé výzkumy uvádějí taktéž vysoké skóre na škále perfekcionismu[2].
  • Švédský výzkum z roku 1995 se zaměřil na skupinu pacientů s Crohnovou chorobou s problémy v oblasti tračníku (Colon Crohn)- oproti kontrolním skupinám měla tato skupina nezralé vztahy s rodiči a byla více alexytimická (disociace emočních a kognitivních procesů, neschopnost vyjádřit emoce slovy). Výzkum došel k závěru, že pacienti s Crohnovou chorobou v oblasti tračníku mají specifický psychologický profil. [3] Alexytimie je uváděna jako specifický osobností rys pacientů u řady dalších výzkumů[2].
  • Podle výzkumu z roku 2007 přispívá vyšší míra prožívaného stresu k relapsu nemoci.[4]
  • Prevalence úzkosti a deprese byla odhadnuta na 29 až 35 % u pacientů v remisi. Během replasu je však prevalence mnohem vyšší, 80 % u úzkosti a 60 % u deprese[2]. Neexistuje konsenzus, zda psychické problémy předchází či vyplývají z diagnostikované nemoci - např. z analýzy nemocničních záznamů 12499 pacientů s Crohnovou chorobou vyplývá, že se problémy s úzkostí objevují až po diagnostikování nemoci.[5].

Psychoterapeutická léčba

  • Doprovodná psychoterapeutická léčba vede oproti kontrolní skupině k signitikantně nižší hospitalizaci u pacientů, kteří ji podstoupili.[6]
  • Psychoterapie zaměřená na tělo zvyšuje kvalitu života u pacientů s ulcerózní kolitidou, ale nemá vliv na klinické ani fyziologické paramenetry nemoci.[7]

Odkazy

  1. 1,0 1,1 Obereignerů, . (2008). Psychologické aspekty nespecifických střevních zánětů u dětí. Olomouc. Dostupné z http://www.solen.sk/pdf/c2e2a304d346f25b77aa1721b911c7eb.pdf
  2. 2,0 2,1 2,2 Sajadinejad, M. S., Asgari, K., Molavi, H., Kalantari, M., & Adibi, P. (2012). Psychological issues in inflammatory bowel disease: an overview. Gastroenterology research and practice, 2012.
  3. Smith, G. J., Meer, G. V. D., Ursing, B., Prytz, H., & Benoni, C. (1995). Psychological profile of patients suffering from Crohn's disease and ulcerative colitis. Acta Psychiatrica Scandinavica, 92(3), 187-192.
  4. Lalné, . (2014). Impact of psychological factors in relapse of Crohn's disease.
  5. Addolorato, G., Capristo, E., Stefanini, G. F., & Gasbarrini, G. (1997). Inflammatory bowel disease: a study of the association between anxiety and depression, physical morbidity, and nutritional status. Scandinavian journal of gastroenterology, 32(10), 1013-1021.
  6. Deter, H. C., Keller, W., von Wietersheim, J., Jantschek, G., Duchmann, R., & Zeitz, M. (2007). Psychological treatment may reduce the need for healthcare in patients with Crohn's disease. Inflammatory bowel diseases, 13(6), 745-752.
  7. Elsenbruch, S., Langhorst, J., Popkirowa, K., Müller, T., Luedtke, R., Franken, U., ... & Dobos, G. (2005). Effects of mind-body therapy on quality of life and neuroendocrine and cellular immune functions in patients with ulcerative colitis. Psychotherapy and psychosomatics, 74(5), 277-287.

Použitá literatura

  • Hrodek Otto, & Vavřinec Jan. (2002). Pediatrie. (1. vyd., xxxii, 767 s.) Praha: Galén.
  • Lukáš Karel. (1997). Idiopatické střevní záněty: diagnostika a léčba pro praxi. (Vyd. 1., 175 s.) Praha: Triton.

Externí odkazy