Dýchací soustava: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Dýchací systém ==
 
== Dýchací systém ==
 +
Energie uvolňována oxidací živin za spotřeby kyslíku a uvolňování oxidu uhličitého je pro život nezbytná. Dýchání je proces výměny dýchacích plynů, na kterém se podílá orgány dýchací soustavy a dýchací svaly. Můžeme rozlišovat ''dýchání zevní'', kdy přijímáme O<sub>2 </sub>z okolního prostředí do organismu a vydáváme CO<sub>2</sub>, a ''dýchání vnitřní'', kdy dochází k přechodu O<sub>2</sub> z krve do buněk (C0<sub>2</sub> v opačném směru).
  
* výměna plynů mezi organismem a zevním prostředím
 
 
* vdech – '''inspirium''' – příjem O2
 
* vdech – '''inspirium''' – příjem O2
* výdech – '''expirium''' – odevzdávání CO2 a vodních par
+
* výdech – '''expirium''' – odevzdávání CO<sub>2</sub> a vodních par
* účast orgánů dýchací soustavy a dýchacích svalů
+
* '''horní cesty dýchací''' – nos, dutina nosní, nosohltan
 
+
* '''dolní cesty dýchací''' – hrtan, průdušnice, hlavní průdušky
* '''horní cesty dýchací''' / HCD – nos, dutina nosní, nosohltan
+
** dělení  HCD a DCD je v místě křížení dýchacích cest s trávicí trubicí v hltanu
 
+
** dýchací cesty jsou vyztuženy chrupavkami – jsou neustále otevřené a vystlány řasinkovým cylindrickým epitelem
* '''dolní cesty dýchací''' / DCD – hrtan, průdušnice, hlavní průdušky
+
** stěny dýchacích cest se skládají ze '''sliznice''' s cylindrickým epitelem, který má kmitající řasinky -> posunují hlen a prach, '''podslizničního vaziva''' s lymfatickou tkání, '''vaziva a hladké svaloviny '''a '''chrupavčitého či kostěného skeletu'''
 
+
[[Soubor:Dýchací soustava.jpg|náhled|www.szskm.cz]]
* dělení  HCD a DCD je v místě křížení dýchacích cest s trávicí trubicí v hltanu
+
== Stavba a funkce dýchacích cest ==
* dýchací cesty jsou vyztuženy chrupavkami – jsou neustále otevřené a vystlány řasinkovým cylindrickým epitelem
+
Dýchací cesty jsou tvořeny dutinami a trubicemi, zprostředkovávají proudění vzduchu a zbavují se nečistot. Dochází zde k úpravě teploty vdechovaného vzduchu a k jeho zvlhčení. Díky hlasovým vazům zde vzniká také '''hlas'''.
 
+
=== Nos - nasus ===
 
 
<gallery>
 
Soubor:dýchací soustava.jpg|www.szskm.cz
 
</gallery>
 
 
 
 
 
=== Horní cesty dýchací ===
 
 
 
==== Nos - nasus ====
 
 
 
* typický útvar lidského obličeje
 
 
* kostěný podklad nosu je tvořen nosními kůstkami, na povrchu zevního nosu je kůže s mazovými a potními žlázami
 
* kostěný podklad nosu je tvořen nosními kůstkami, na povrchu zevního nosu je kůže s mazovými a potními žlázami
 
* anatomické dělení na:
 
* anatomické dělení na:
 
+
** kořen – '''radix nasi'''
# kořen – '''radix nasi'''
+
** hřbet – '''dorsum nasi'''
# hřbet – '''dorsum nasi'''              
+
** hrot – '''apex nasi'''
# hrot – '''apex nasi'''  
+
** křídla – '''ala nasi'''
# křídla – '''ala nasi'''
+
=== Dutina nosní - cavum nasi ===
 
 
==== Dutina nosní - cavum nasi ====
 
 
 
 
* začíná na spodní straně zevního nosu dírkami – '''nares'''
 
* začíná na spodní straně zevního nosu dírkami – '''nares'''
* ústí zadními otvory – '''choanae''' – do nosohltanu – '''nasopharynx'''
+
* ústí zadními otvory – '''choanae''' – do nosohltanu – '''nasopharynx''', který je křižovatkou dýchacích a trávicích cest, ústí do něj pravá i levá Eustachova trubice (slouží k vyrovnání tlakových změn v dutině středního ucha)
 
* nosní dutina je uložena nad dutinou ústní (oddělena tvrdým a měkkým patrem, rozdělená na 2 asymetrické části nosní přepážkou)
 
* nosní dutina je uložena nad dutinou ústní (oddělena tvrdým a měkkým patrem, rozdělená na 2 asymetrické části nosní přepážkou)
* nosní přepážka – '''septum nasi''' – chrupavčitá část tvořena kosti čichovou a radliční
+
* nosní přepážka – '''septum nasi''' – chrupavčitá část tvořena kostí čichovou a radliční
* strop – tvoří nosní kůstky, kost čelní, dírková ploténka kosti čichové, tělo kosti klínové
+
* strop – tvoří nosní kůstky, kost čelní, dírková ploténka kosti čichové, tělo kosti klínové; nachází se zde čichové pole
 
* kostěný podklad dutiny nosní – tvoří strop a boční stěny
 
* kostěný podklad dutiny nosní – tvoří strop a boční stěny
 
+
'''Skořepy nosní''':
'''skořepy nosní''':  
 
 
 
 
# horní – '''concha nasalis superior'''
 
# horní – '''concha nasalis superior'''
 
# střední – '''concha nasalis media'''
 
# střední – '''concha nasalis media'''
 
# dolní – '''concha nasalis inferior'''
 
# dolní – '''concha nasalis inferior'''
 
+
'''Sliznice dutiny nosní:'''
'''sliznice dutiny nosní:'''  
 
 
 
 
# čichový oddíl – strop nosní – sliznice obsahuje čichové buňky, jde o tzv. smyslový epitel čichový
 
# čichový oddíl – strop nosní – sliznice obsahuje čichové buňky, jde o tzv. smyslový epitel čichový
 
# dýchací oddíl – sliznice s množstvím žilních cév a pletení, které při poranění krvácejí, sliznice obsahuje hlenové žlázky, které produkují hlen k ochraně – zvlhčování a oteplování vzduchu, řasinkový epitel zachycuje nečistoty
 
# dýchací oddíl – sliznice s množstvím žilních cév a pletení, které při poranění krvácejí, sliznice obsahuje hlenové žlázky, které produkují hlen k ochraně – zvlhčování a oteplování vzduchu, řasinkový epitel zachycuje nečistoty
 
+
=== Vedlejší dutiny nosní - '''sinus paranasales''' ===
* vedlejší dutiny nosní = '''sinus paranasales''' - menší dutiny, které komunikují s vlastní dutinou nosní,vyskytují se v kostech, které dutinu nosní obklopují, jsou vystlány stejným epitelem jako dutina nosní, u novorozence nejsou vyvinuty, rozvíjí se až v dětství, v dospělosti mají větší obsah než vlastní dutina nosní
+
* menší dutiny, které komunikují s vlastní dutinou nosní
+
* vyskytují se v kostech, které dutinu nosní obklopují, a jsou vystlány stejným epitelem jako dutina nosní
 +
* u novorozence nejsou vyvinuty, rozvíjí se až v dětství, v dospělosti mají větší obsah než vlastní dutina nosní
 
# dutina horní čelisti = '''sinus maxillaris'''
 
# dutina horní čelisti = '''sinus maxillaris'''
 
# dutina kosti klínové = '''sinus sphenoidalis'''
 
# dutina kosti klínové = '''sinus sphenoidalis'''
 
# dutina kosti čelní = '''sinus frontalis'''
 
# dutina kosti čelní = '''sinus frontalis'''
 
# dutina kosti čichové = '''sinus ethmoidales'''
 
# dutina kosti čichové = '''sinus ethmoidales'''
 
+
=== Hrtan - larynx ===
=== Dolní cesty dýchací ===
+
* dutý nepárový orgán tvořený chrupavkami spojenými svaly a vazy
 
+
* horní část – trojboká pyramida, dolní část – válec
==== Hrtan - larynx ====
 
 
 
* dutý nepárový orgán
 
* horní část – trojboká pyramida
 
* dolní část – válec
 
 
* morfologie umožňuje dýchání a řeč (fonaci)
 
* morfologie umožňuje dýchání a řeč (fonaci)
* hrtan je tvořený chrupavkami spojenými svaly a vazy
 
 
* dutina hrtanová je vystlána sliznicí se smíšenými žlázkami
 
* dutina hrtanová je vystlána sliznicí se smíšenými žlázkami
 
+
** chrupavka štítná – '''cartilago thyroidea''' - 2 ploténky stříškovitě vpředu spojené, u mužů s nápadnou vyvýšeninou – '''prominentia laryngea''' (ohryzek), výběžky jsou vazivem spojeny – nahoru k jazylce ('''os hyoideum'''), dolů k prstencové chrupavce, pod ní je uložena štítná žláza
* chrupavka štítná – '''cartilago thyroidea''' - 2 ploténky stříškovitě vpředu spojené, u mužů s nápadnou vyvýšeninou – '''prominentia laryngea''' (ohryzek), výběžky jsou vazivem spojeny – nahoru k jazylce ('''os hyoideum'''), dolů k prstencové chrupavce  
+
** chrupavka prstencová – '''cartilago cricoidea''' - má tvar pečetního prstenu, na horní okraj nasedají 2 drobné chrupavky hlasivkové (cartilagines arytenoideae)
* chrupavka prstencová – '''cartilago cricoidea''' - má tvar pečetního prstenu, na horní okraj nasedají 2 drobné chrupavky hlasivkové
+
** chrupavka hrtanová – '''cartilago epiglottica''' - je podkladem pro hrtanovou příklopku ('''epiglotis'''), která odděluje hrtan od hltanu, a uplatňuje se tak při polykání (hrtan se zvedá a epiglotis automaticky uzavírá vchod do dýchacích cest)
* chrupavky hlasivkové – '''cartilagines arytenoideae'''
 
* chrupavka hrtanová – '''epiglotis''' - uplatňuje se při polykání uzavírá vchod do hrtanu – brání průniku sousta do dýchacích cest
 
 
 
 
'''Hlasivky'''
 
'''Hlasivky'''
 
+
* 2 páry hlasových vazů uložené v hrtanu, které se táhnou od předních hrotů chrupavek hlasivkových k chrupavce štítné
* 2 páry hlasových vazů od předních hrotů chrupavek hlasivkových k chrupavce štítné
+
** horní – pravé vazy hlasivkové – ohraničují nejužší místo dýchacích cest a tvoří tak hlasivkovou štěrbinu – '''rima glottidis'''
* horní – pravé vazy hlasivkové – ohraničují nejužší místo dýchacích cest a tvoří tak hlasivkovou štěrbinu – '''rima glottis'''
+
** dolní – nepravé vazy hlasivkové  
* dolní – nepravé vazy hlasivkové  
 
 
* tvorba zvuku - rozechvívání pravých hlasivkových vazů vzduchem při výdechu
 
* tvorba zvuku - rozechvívání pravých hlasivkových vazů vzduchem při výdechu
 
+
* výška zvuku závisí na:
výška zvuku závisí na:  
 
 
 
 
# rychlosti proudícího vzduchu
 
# rychlosti proudícího vzduchu
 
# prostornosti hrtanu
 
# prostornosti hrtanu
 
# šířce štěrbiny
 
# šířce štěrbiny
# napětí vazů a jejich délce
+
# napětí, postavení a délce vazů
 
+
* tak vzniká základní tón, který se zesiluje/zeslabuje pomocí jazyka, patra, zubů, rtů -> artikulovaná řeč
* tak vzniká základní tón, který se zesiluje/zeslabuje pomocí jazyka, patra, zubů, rtů
+
=== Průdušnice - trachea ===
 
+
* 12-13 cm dlouhá trubice uložená před jícnem, prochází hrudní dutinou a navazuje na chrupavku prstencovou
==== Průdušnice - trachea ====
+
* epitel je zde téměř bez řasinek, postupně zaniká, je zde  méně hlenových žláz
 
+
* je vyztužena 15-20 podkovovitými chrupavkami, které na rozdíl od chrupavek hrtanu nejsou uzavřené (tvar písmene C)
* 12-13 cm dlouhá trubice uložená před jícnem
+
* chrupavky jsou spojené vazivem a hladkou svalovinou a umožňují pohyb
* navazuje na chrupavku prstencovou
+
* s jícnem trachea vstupuje v oblasti 4.-5. hrudního obratle do mezihrudí, kde se dělí se na pravou a levou průdušku
* je vyztužena 15-20 podkovovitými chrupavkami, které na rozdíl od chrupavek hrtanu nejsou uzavřené
+
=== Průdušky - bronchus principalis dexter et sinister ===
* kromě vazivových spojů jsou chrupavky spojené svalovými vlákny, které umožňují změnu délky
+
* dexter – pokračování průdušnice X sinister – více se ohýbá, ustupuje oblouku aorty
* s jícnem trachea vstupuje v oblasti 4.-5. hrudního obratle do mezihrudí
 
* dělí se na pravou a levou průdušku
 
 
 
==== Průdušky - bronchus principalis dexter et sinister ====
 
 
* dexter – pokračování průdušnice
 
* sinister – více se ohýbá, ustupuje oblouku aorty
 
 
* stavba je obdobná průdušnici – pravidelné neuzavřené chrupavky, spojené s vazivem a svalovými vlákny
 
* stavba je obdobná průdušnici – pravidelné neuzavřené chrupavky, spojené s vazivem a svalovými vlákny
 
* řasinkový epitel kmitá směrem nahoru a napomáhá odstranit z dýchacích cest vdechnuté částice prachu  
 
* řasinkový epitel kmitá směrem nahoru a napomáhá odstranit z dýchacích cest vdechnuté částice prachu  
 
+
* průdušky přechází v průdušinky ('''bronchioli''') -> místo, které se už zabořuje do plic
=== Plíce - pulmo ===
+
== Plíce - pulmo dexter et sinister ==
 
+
* uloženy v hrudní dutině, odděleny vazivovou mezihrudní přepážkou – '''mediastinem'''
* tvoří je 2 laloky – pulmo dexter et sinister
+
* plíce při narození jsou čisté, růžové, věkem se zanášejí spodinami a jejich barva se mění do šedivé až šedočerné
+
* plíce má plochý, mírně vyklenutý základ, vnější část kopíruje hrudník a vrchol plíce přesahuje 1. žebro, nasedají na bránici
* uloženy v hrudní dutině, odděleny vazivovou mezihrudní přepážkou – '''mediastinem'''  
+
* pravá plíce má 3 laloky - '''lobi -''' (horní/střední/dolní), levá pouze 2 laloky (horní/dolní)
 
+
* laloky se dále dělí na segmenty, kde dochází k členění původních průdušek na průdušinky
'''Stavba plic''':
+
* průdušinky přechází v trubičky sklípkové - '''ductuli alveorales''', n jejichž konci jsou váčky - '''sacculi alveorales''' - a v rámci každého váčku nasedá plicní sklípek - '''alveoli pulmonis'''
 
+
** vnitřní stěnu plicního sklípku tvoří jednovrstevný respirační epitel, který tvoří vlastní dýchací plochu, na zevní straně je pak epitel s hustou kapilární sítí, kde dochází k <u>vlastní výměně dýchacích plynů</u>
* vrchol plíce přesahuje 1. žebro
+
** dýchací plocha je velká 80-130m<sup>2</sup>, výkonná plocha je průměrně 80m<sup>2</sup>
* žeberní plocha je vyklenutá     
+
** aktivita plicních sklípků se liší, v klidu 4l krve/min., při aktivitě 25-30l krve/min.)
* každá plíce je rozdělena hlubokými zářezy na laloky '''lobi''' – dexter. má 3 laloky, sinister má 2 laloky
+
** plicní sklípky měří zhruba 4mm
* na mezihrudní straně je tzv. branka plicní – '''hilus pulmonis''', kde do plíce vstupuje céva, nerv a průduška – společně tvoří        tzv. kořen plicní – '''radix pulmonalis               
+
** skupina plicních sklípků patřící k 1 průdušince tvoří tzv. lalůček – '''acinus''', 12-18 lalůčků tvoří plicní lalůček – lobulus pulmonis
+
* celé plíce jsou obaleny jemnou vazivovou blánou -''' pleura pulmonalis''' - neboli poplicnice, v rámci dutiny hrudní přechází na hrudník, kde se označuje jako '''pleura parietalis''' (pohrudnice) -> mezi  nimi je štěrbina, která je vyplněná tekutinou zajišťující klouzavý pohyb plic
* spodina plic je mírně vyklenutá a nasedá na diaphragmu
+
* na mezihrudní straně je tzv. branka plicní – '''hilus pulmonis''', kde do plíce vstupuje céva, nerv a průduška společně tvoří tzv. kořen plicní '''radix pulmonalis               
* povrch plic pokrývá vazivová blána – poplicnice – '''pleura pulmonalis''', která na vnitřní straně hrudníku přechází v blánu hrudní – pohrudnici – '''pleura parietalis'''              
 
* mezi oběma štěrbinami vzniká prostor vyplněný čirou tekutinou, která umožňuje klouzavý pohyb plíce
 
   
 
* v mládí je povrch plic narůžovělý, věkem se barví do šedočerna (mramorový povrch) z usazených zplodin
 
* hlavní průduška se v plících dělí na průdušky segmentální, které vstupují do jednotlivých laloků
 
* pulmo dexter – 3 laloky (horní – 3 segm.průdušky, střední - 2, dolní - 5)
 
* pulmo sinister – 2 laloky (horní – 5 segm.průdušek, dolní – 4-5)
 
* ze segmentálních průdušek odstupují průdušinky – '''bronchioli''', které se otevírají k jednotlivým plicním lalůčkům, až do průměru 1mm obsahují chrupavku
 
* jemné průdušinky se větví v trubičky sklípkové – '''ductuli alveolares''', které přecházejí ve sklípkové váčky – '''sacculi alveolares''',na jejich stěnu nasedají plicní sklípky – '''alveoli pulmonis'''
 
* skupina plicních sklípků patřící k 1 průdušince tvoří tzv. lalůček – '''acinus'''
 
* 12-18 lalůčků tvoří plicní lalůček – '''lobulus pulmonis'''
 
* '''alveoli pulmonis''' – vnitřní stěnu tvoří jednovrstevný respirační epitel, který tvoří vlastní dýchací plochu. Na zevní straně je epitel s hustou kapilární sítí výměna dýchacích plynů
 
* celková dýchací plocha – 80-130 m2
 
* výkonná plocha průměrně 80 m2
 
* klid – průtok 4 l/min krve
 
* práce – průtok 25-30 l/min krve
 
 
* krev přichází plicním kmenem z pravé komory do plic a odtud odchází plicními žílami do levé síně – malý krevní oběh
 
* krev přichází plicním kmenem z pravé komory do plic a odtud odchází plicními žílami do levé síně – malý krevní oběh
* výživa plic je zprostředkovaná tenkými průduškovými tepnami, které odstupují přímo z aorty
+
* výživa plic je zprostředkovaná tenkými průduškovými tepnami, které odstupují přímo z aorty  
 
 
 
'''Mechanika dýchání'''  
 
'''Mechanika dýchání'''  
 
+
* '''vdech''' – aktivní činnost dýchacích svalů – hlavní dýchací sval je bránice (60 %) + zevní mezižeberní svaly
* '''vdech''' – aktivní činnost dýchacích svalů – bránice (60%), zevní mezižeberní svaly
 
 
* '''výdech''' – pasivní výkon, na kterém se podílí – hmotnost hrudníku, pokles pružnosti plic a žeberních chrupavek, tlak břišních orgánů na bránici, vnitřní mezižeberní svaly
 
* '''výdech''' – pasivní výkon, na kterém se podílí – hmotnost hrudníku, pokles pružnosti plic a žeberních chrupavek, tlak břišních orgánů na bránici, vnitřní mezižeberní svaly
 
* pomocné dýchací svaly – svaly oblasti hlavy, páteře, pletence HK i DK
 
* pomocné dýchací svaly – svaly oblasti hlavy, páteře, pletence HK i DK
 
 
* žeberní – '''kostální dýchání''' – typické pro ženy, horní – 2.-5. žebro, dolní – 6.-10. žebro                                         
 
* žeberní – '''kostální dýchání''' – typické pro ženy, horní – 2.-5. žebro, dolní – 6.-10. žebro                                         
 
* brániční – '''abdominální dýchání''' – typické pro muže a děti
 
* brániční – '''abdominální dýchání''' – typické pro muže a děti
 
* nejčastější je kombinace tzv. '''kostoabdominální''' typ dýchání
 
* nejčastější je kombinace tzv. '''kostoabdominální''' typ dýchání
 
+
* pro úzkostné a panické stavy je příznačné povrchní dýchání, lidé hyperventilují -> nepoměr dýchacích plynů
'''Minutová ventilace'''
 
 
 
* součet dechových objemů při klidném dýchání za 1 minutu – dynamická hodnota plicní ventilace
 
* závisí na dechovém objemu a dechové frekvenci
 
* lid – průměrně 8 l/min
 
* práce – průměrně 80 l/min
 
 
 
'''Dechová frekvence'''
 
 
 
* počet dechů za minutu (vdech + výdech)
 
* dospělí – 16-18 l/min
 
* děti – 20-26 l/min
 
* sportovci – 10-14 l/min
 
 
 
 
'''Vitální kapacita plic'''  
 
'''Vitální kapacita plic'''  
 
+
* maximální objem vzduchu, který je vypuzen z plic usilovným výdechem po maximálním vdechu -> inspirační rezervní objem (2,5-3l) + expirační rezervní objem (1,5-2l)= vitální kapacita plic
* maximální objem vzduchu, který je vypuzen z plic usilovným výdechem po maximálním vdechu
+
* přestože všechen vzduch vytlačíme, zbývá rezervní objem (1,5l), který nikdy nevytlačíme (jinak by plíce splaskly)
 
+
* vitální kapacita + rezervní objem = celková plicní kapacita
* TLC – celková kapacita plic
+
** každý dýchá jinak, závisí to na zdravotíms tavu, věku, výšce, hmotnosti, pohlaví, tréninku, těhotenství...
* VC – vitální kapacita
+
** u žen průměrně 2,5-4l, u mužů 3,5-5l
* IRV – inspirační rezervní objem (2-2,5 l)
 
* ERV – expirační rezervní objem (1,5 l)
 
* VT – dechový objem – respirační objem (0,5 l)
 
* FRV – funkční reziduální kapacita
 
* RV – reziduální objem (1,5 l)
 
 
 
* VT + IRV + ERV = VC
 
* VC + RV = TLC
 
 
 
* VC u mužů –  3,5 - 5 l
 
* VC u žen –  2,5 - 4 l
 
 
* měření pomocí spirometru
 
* měření pomocí spirometru
* závisí na zdravotním stavu, tréninku, pohlaví, věku, výšce, hmotnosti
+
* '''minutová ventilace''' je součet dechových objemů při klidném dýchání za 1 minutu
 
+
** v klidu průměrně 8 l/min, při práci průměrně 80 l/min
 +
* '''dechová frekvence''' je počet dechů za 1 minutu (vdech + výdech)
 +
** dospělí – 16-18 l/min, děti – 20-26 l/min, sportovci – 10-14 l/min
 
'''Řízení dýchání'''  
 
'''Řízení dýchání'''  
 
+
* automatická činnosti řízená z dýchacího centra, které je v prodloužené míše
* dýchací centrum – prodloužená mícha
+
** vdechové centrum – '''apneustické'''
* vdechové centrum – '''apneustické'''
+
** výdechové centrum – '''pneumotaxické'''
* výdechové centrum – '''pneumotaxické'''
+
* obě centra jsou uložena na pomezí prodl. míchy a Varolova mostu
 
+
* nervus vagus se také podílí na dýcání, svými vlákny prochází až do plicních sklípků, kde ovlilvňuje nervovoými vzruchy napětí na nich a podílí se zde sympatikus a parasympatikus
 
* rytmické vzruchy přicházejí míšními nervy k dýchacím svalům, kde vyvolávají rytmické pohyby
 
* rytmické vzruchy přicházejí míšními nervy k dýchacím svalům, kde vyvolávají rytmické pohyby
* dýchání se automaticky přizpůsobuje potřebám organismu, bez vědomého ovlivnění  
+
* dýchání se přizpůsobuje potřebám organismu bez vědomého ovlivnění  
 
* činnost je ovlivněna chemickými a nervovými podněty
 
* činnost je ovlivněna chemickými a nervovými podněty
 
+
* nadřazené je centrum v mozkové kůře, díky kterému můžeme vůlí dech na chvíli zadržet
* chemie – složení krve obsah O2 a CO2
+
* dechová centra je spojena s chemoreceptory, které hlídají chemické rozložení, reagují na změny a složení krve (obsah 0<sup><sub>2</sub></sup> a CO<sub>2</sub>), zejména hlídají aortu a arterii carotis
* chemoreceptory – zakončení, arteria carotis, aorta
+
* emoce (z limbického systému) se také podílí na rychlosti dechu -> ovlivněny primárními reflexy
* nervus vagus – zakončení v oblasti plicních sklípků reaguje, napětí stěn ovlivňuje nervové vzruchy – informace do dýchacího centra
 
* emoce – ovlivnění podmíněnými reflexy
 
* centrum – mozková kůra – automatické dýchací pohyby můžeme vůlí na krátký čas ovládnout, ale po určité době (cca 1 min) se vše vrací zpět
 
 
 
 
* '''Eupnoe''' - klidné pravidelné dýchání
 
* '''Eupnoe''' - klidné pravidelné dýchání
 
* '''Hyperpnoe''' – prohloubené dýchání s větší ventilací
 
* '''Hyperpnoe''' – prohloubené dýchání s větší ventilací
* '''Polypnoe''' – zrychlení dechové frekvence
+
* '''Polypnoe''' – zrychlení dechové frekvence, člověk může omdlít
* '''Oligopnoe''' – dýchání se zpomalenou frekvencí
+
* '''Oligopnoe''' – dýchání se zpomalenou frekvencí (např. spánek)
* '''Apnoe''' – krátkodobá zástava dýchání
+
* '''Apnoe''' – krátkodobá zástava dechu
* '''Dyspnoe''' – namáhavé dýchání se zrychlenou frekvencí
+
* '''Dyspnoe''' – namáhavé dýchání se zrychlenou frekvencí (např. v rámci nemoci)
  
 
== Onemocnění dýchací soustavy ==
 
== Onemocnění dýchací soustavy ==
Řádek 211: Řádek 129:
 
=== Pneumotorax ===
 
=== Pneumotorax ===
  
* plíce pokrývá poplicnice
+
* mezi poplicnicí (kryje plíce) a pohrudnicí (kryje hrudník) je čirá tekutina, která umožňuje pohyb plic proti hrudníku
* hrudník kryje pohrudnice
 
* mezi oběma blánami je čirá tekutina, která umožňuje pohyb plic proti hrudníku
 
 
* vlivem pružného napětí vzniká mezi plícemi a hrudní stěnou negativní nitrohrudní tlak, tento „podtlak“ se zvětšuje při vdechu a zmenšuje při výdechu
 
* vlivem pružného napětí vzniká mezi plícemi a hrudní stěnou negativní nitrohrudní tlak, tento „podtlak“ se zvětšuje při vdechu a zmenšuje při výdechu
* vnikne-li vzduch do pohrudniční dutiny dojde k vyrovnání tlaku s atmosférickým tlakem okolí a plíce se smrští nastává plicní kolaps -  pneumotorax  
+
* vnikne-li vzduch do pohrudniční dutiny dojde k vyrovnání tlaku s atmosférickým tlakem okolí a plíce se smrští (vizuálně viditelné) -> nastává plicní kolaps -  pneumotorax  
 +
* člověk je dušný, kašle a cítí bolest na hrudníku
 +
* '''chylotorax''' - způsobeno hnisem
 +
* '''hemotorax''' - způsobeno krví
 +
* podle příčiny dochází k obnově, buď odsátím vzduchu či chirurgickým zásahem
 +
* příčina vzniku:
 +
** spontánní pneumotorax (např. při astmatu)
 +
** traumatický pneumotorax (úraz, např. fraktura žeber)
 +
** plicní fibrosa
 +
** TBC
 +
** karcinom
 +
** přetlakový při potápění, létání
 +
 
 +
=== Pneumonie ===
 +
* zánět plic různého původu (bakterie, viry, mykotické onemocnění, tzn. houby či plísně)
 +
* projevuje se zhoršeným dýcháním, vysokou horečkou, pocení, úbytek váhy a celkově člověk není schopen běžně fungovat
 +
* kritické pro starší či imobilní lidi, žádný aktivní fyzický pohyb vede k povrchnímu dýchání -> hlen z plic se nedostává ven a bakterie/viry bují
 +
* léčba: klid, antibiotika
 +
 
 +
=== Tuberkulóza ===
 +
* infekční onemocnění plic (může se ale týkat i jater, sleziny aj.), dříve označováno jako souchotiny
 +
* přenáší se kapénkovou infekcí
 +
* na počátku je normální chřipka, teplota, pocení (zejména v noci), kašel (chronický kašel s vykašláváním krve)
 +
* v chronickém stavu už teplota být nemusí
 +
* dlouhodobá schvácenost, nechutenství k jídlu -> úbytek a váze
 +
* ne všichni nemocní jsou přenašeči (jsou vůči tomu imunní), často jsou přenašeči z problémových skupin (alkoholici, bezdomovci)
 +
* člověk je pod dohledem a v evidenci ('''dispenzarizace''')
 +
* očkuje se v dětství
 +
* dnes léčitelné > klid, výživový režim a antituberkulotika
  
příčina vzniku:
+
=== Bronchogenní karcinom ===
 +
* rakovina plic
 +
* převažuje u mužů, 20x více u kuřáků (dnes je hypotéza o souvislosti s kouřením potlačována)
 +
* na začátku si toho nikdo nevšimne, chybí primární příznaky, až poté se dostavuje kašel, dušnost, schvácenost, '''hemoptýza''' (vykašlávání krve),  úbytek na váze, ztráta výkonnosti
 +
* často metastázuje do kostí
 +
* léčba záleží na typu a uložení karcinomu -> odstraní se celý segment, chemoterapie, odstranění tkáně (vyšší šance na přežití)
  
* spontánní pro astma
+
=== Plicní embolie ===
* plicní fibrosu
+
* vniknutím elementu do plic dochází k dekompenzaci plic (něco ucpe arterii, např. tuková hmota)
* TBC
+
* dýchací cesty jsou ucpané a dochází k ochabnutí plíce
* karcinom
+
* záleží na velikosti a rozsahu, může dojít k vypadnutí jen části plíce X ucpe-li se hlavní průduška -> udušení
* traumatický při fraktuře žeber
+
* člověk je dušný, kašle, má nepříjemné bolesti na hrudi, je schvácený, při větším rozsahu může dojít až k '''cianóza''' (modrání)
* přetlakový při potápění, létání
+
* rizika: obezita, těhotenství, antikoncepce, stavy po operacích/ úrazech, flebotrombóza (trombóza žil)
* klinický projev – bolest na hrudi, kašel, dušnost, asymetrické pohyby hrudníku při dýchání
 
* terapie – odsátí vzduchu, klid, event. chirurgický zákrok
 
 
  
* '''Pneumonie''' - zánět plic - viry, mykóza → klid, antibiotika
+
=== Syndrom spánkové apnoe ===
* '''Tuberkulóza''' (nejen plic, i jater, sleziny, kostí) - infekce způsobená bakteriemi (jako chřipka), rychle šiřitelná → antituberkulotity
+
* krátkodobá zástava dýchání během spánku, která trvá několik vteřin
* '''Bronchygenní karcinom''' = rakovina plic - převažuje u mužů, 20 x víc u kuřáků, chybí primární příznaky, pak kašel, dušnost, vykašlávání krve = hemoptýza
+
* převažuje u mužů kolem 40-60 let
* '''Plicní embolie''' - do plic se může dostat vzduch, bublina apod.
+
* rizikové faktory: kuřáctví, obezita, genetické faktory
* '''Syndrom spánkové apnoe''' - krátkodobá zástava dýchání během spánku - chrčení, muži 40 - 60 let, obezita
+
* obstrukční onemocnění svalů v oblasti hrtanu
 +
* díky fungování dechového centra, které se podráždí, se člověk nadechne
 +
* nádech po apnoické pauze je intenzivní, připomíná chrápání
 +
* vnější projevy: nevrlost, deprese, impotence, problémy ve vztahu, snížený výkon, poruchy soustředění
 +
* je třeba neurologické vyšetření, absence tlumivých léků + dnes existuje spánkové EEG ve spánkových laboratořích
 +
* nedá se vyléčit, jen težimové opatření
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 +
Šmarda, J. (2007). ''Biologie pro psychology a pedagogy.'' Praha: Portál.
  
[[Kategorie: Anatomie|*]]
+
přednáška Dr. Šivicové[[Kategorie: Anatomie|*]]

Aktuální verze z 15. 5. 2017, 10:37

Dýchací systém

Energie uvolňována oxidací živin za spotřeby kyslíku a uvolňování oxidu uhličitého je pro život nezbytná. Dýchání je proces výměny dýchacích plynů, na kterém se podílá orgány dýchací soustavy a dýchací svaly. Můžeme rozlišovat dýchání zevní, kdy přijímáme O2 z okolního prostředí do organismu a vydáváme CO2, a dýchání vnitřní, kdy dochází k přechodu O2 z krve do buněk (C02 v opačném směru).

  • vdech – inspirium – příjem O2
  • výdech – expirium – odevzdávání CO2 a vodních par
  • horní cesty dýchací – nos, dutina nosní, nosohltan
  • dolní cesty dýchací – hrtan, průdušnice, hlavní průdušky
    • dělení HCD a DCD je v místě křížení dýchacích cest s trávicí trubicí v hltanu
    • dýchací cesty jsou vyztuženy chrupavkami – jsou neustále otevřené a vystlány řasinkovým cylindrickým epitelem
    • stěny dýchacích cest se skládají ze sliznice s cylindrickým epitelem, který má kmitající řasinky -> posunují hlen a prach, podslizničního vaziva s lymfatickou tkání, vaziva a hladké svaloviny a chrupavčitého či kostěného skeletu
www.szskm.cz

Stavba a funkce dýchacích cest

Dýchací cesty jsou tvořeny dutinami a trubicemi, zprostředkovávají proudění vzduchu a zbavují se nečistot. Dochází zde k úpravě teploty vdechovaného vzduchu a k jeho zvlhčení. Díky hlasovým vazům zde vzniká také hlas.

Nos - nasus

  • kostěný podklad nosu je tvořen nosními kůstkami, na povrchu zevního nosu je kůže s mazovými a potními žlázami
  • anatomické dělení na:
    • kořen – radix nasi
    • hřbet – dorsum nasi
    • hrot – apex nasi
    • křídla – ala nasi

Dutina nosní - cavum nasi

  • začíná na spodní straně zevního nosu dírkami – nares
  • ústí zadními otvory – choanae – do nosohltanu – nasopharynx, který je křižovatkou dýchacích a trávicích cest, ústí do něj pravá i levá Eustachova trubice (slouží k vyrovnání tlakových změn v dutině středního ucha)
  • nosní dutina je uložena nad dutinou ústní (oddělena tvrdým a měkkým patrem, rozdělená na 2 asymetrické části nosní přepážkou)
  • nosní přepážka – septum nasi – chrupavčitá část tvořena kostí čichovou a radliční
  • strop – tvoří nosní kůstky, kost čelní, dírková ploténka kosti čichové, tělo kosti klínové; nachází se zde čichové pole
  • kostěný podklad dutiny nosní – tvoří strop a boční stěny

Skořepy nosní:

  1. horní – concha nasalis superior
  2. střední – concha nasalis media
  3. dolní – concha nasalis inferior

Sliznice dutiny nosní:

  1. čichový oddíl – strop nosní – sliznice obsahuje čichové buňky, jde o tzv. smyslový epitel čichový
  2. dýchací oddíl – sliznice s množstvím žilních cév a pletení, které při poranění krvácejí, sliznice obsahuje hlenové žlázky, které produkují hlen k ochraně – zvlhčování a oteplování vzduchu, řasinkový epitel zachycuje nečistoty

Vedlejší dutiny nosní - sinus paranasales

  • menší dutiny, které komunikují s vlastní dutinou nosní
  • vyskytují se v kostech, které dutinu nosní obklopují, a jsou vystlány stejným epitelem jako dutina nosní
  • u novorozence nejsou vyvinuty, rozvíjí se až v dětství, v dospělosti mají větší obsah než vlastní dutina nosní
  1. dutina horní čelisti = sinus maxillaris
  2. dutina kosti klínové = sinus sphenoidalis
  3. dutina kosti čelní = sinus frontalis
  4. dutina kosti čichové = sinus ethmoidales

Hrtan - larynx

  • dutý nepárový orgán tvořený chrupavkami spojenými svaly a vazy
  • horní část – trojboká pyramida, dolní část – válec
  • morfologie umožňuje dýchání a řeč (fonaci)
  • dutina hrtanová je vystlána sliznicí se smíšenými žlázkami
    • chrupavka štítná – cartilago thyroidea - 2 ploténky stříškovitě vpředu spojené, u mužů s nápadnou vyvýšeninou – prominentia laryngea (ohryzek), výběžky jsou vazivem spojeny – nahoru k jazylce (os hyoideum), dolů k prstencové chrupavce, pod ní je uložena štítná žláza
    • chrupavka prstencová – cartilago cricoidea - má tvar pečetního prstenu, na horní okraj nasedají 2 drobné chrupavky hlasivkové (cartilagines arytenoideae)
    • chrupavka hrtanová – cartilago epiglottica - je podkladem pro hrtanovou příklopku (epiglotis), která odděluje hrtan od hltanu, a uplatňuje se tak při polykání (hrtan se zvedá a epiglotis automaticky uzavírá vchod do dýchacích cest)

Hlasivky

  • 2 páry hlasových vazů uložené v hrtanu, které se táhnou od předních hrotů chrupavek hlasivkových k chrupavce štítné
    • horní – pravé vazy hlasivkové – ohraničují nejužší místo dýchacích cest a tvoří tak hlasivkovou štěrbinu – rima glottidis
    • dolní – nepravé vazy hlasivkové
  • tvorba zvuku - rozechvívání pravých hlasivkových vazů vzduchem při výdechu
  • výška zvuku závisí na:
  1. rychlosti proudícího vzduchu
  2. prostornosti hrtanu
  3. šířce štěrbiny
  4. napětí, postavení a délce vazů
  • tak vzniká základní tón, který se zesiluje/zeslabuje pomocí jazyka, patra, zubů, rtů -> artikulovaná řeč

Průdušnice - trachea

  • 12-13 cm dlouhá trubice uložená před jícnem, prochází hrudní dutinou a navazuje na chrupavku prstencovou
  • epitel je zde téměř bez řasinek, postupně zaniká, je zde méně hlenových žláz
  • je vyztužena 15-20 podkovovitými chrupavkami, které na rozdíl od chrupavek hrtanu nejsou uzavřené (tvar písmene C)
  • chrupavky jsou spojené vazivem a hladkou svalovinou a umožňují pohyb
  • s jícnem trachea vstupuje v oblasti 4.-5. hrudního obratle do mezihrudí, kde se dělí se na pravou a levou průdušku

Průdušky - bronchus principalis dexter et sinister

  • dexter – pokračování průdušnice X sinister – více se ohýbá, ustupuje oblouku aorty
  • stavba je obdobná průdušnici – pravidelné neuzavřené chrupavky, spojené s vazivem a svalovými vlákny
  • řasinkový epitel kmitá směrem nahoru a napomáhá odstranit z dýchacích cest vdechnuté částice prachu
  • průdušky přechází v průdušinky (bronchioli) -> místo, které se už zabořuje do plic

Plíce - pulmo dexter et sinister

  • uloženy v hrudní dutině, odděleny vazivovou mezihrudní přepážkou – mediastinem
  • plíce při narození jsou čisté, růžové, věkem se zanášejí spodinami a jejich barva se mění do šedivé až šedočerné
  • plíce má plochý, mírně vyklenutý základ, vnější část kopíruje hrudník a vrchol plíce přesahuje 1. žebro, nasedají na bránici
  • pravá plíce má 3 laloky - lobi - (horní/střední/dolní), levá pouze 2 laloky (horní/dolní)
  • laloky se dále dělí na segmenty, kde dochází k členění původních průdušek na průdušinky
  • průdušinky přechází v trubičky sklípkové - ductuli alveorales, n jejichž konci jsou váčky - sacculi alveorales - a v rámci každého váčku nasedá plicní sklípek - alveoli pulmonis
    • vnitřní stěnu plicního sklípku tvoří jednovrstevný respirační epitel, který tvoří vlastní dýchací plochu, na zevní straně je pak epitel s hustou kapilární sítí, kde dochází k vlastní výměně dýchacích plynů
    • dýchací plocha je velká 80-130m2, výkonná plocha je průměrně 80m2
    • aktivita plicních sklípků se liší, v klidu 4l krve/min., při aktivitě 25-30l krve/min.)
    • plicní sklípky měří zhruba 4mm
    • skupina plicních sklípků patřící k 1 průdušince tvoří tzv. lalůček – acinus, 12-18 lalůčků tvoří plicní lalůček – lobulus pulmonis
  • celé plíce jsou obaleny jemnou vazivovou blánou - pleura pulmonalis - neboli poplicnice, v rámci dutiny hrudní přechází na hrudník, kde se označuje jako pleura parietalis (pohrudnice) -> mezi nimi je štěrbina, která je vyplněná tekutinou zajišťující klouzavý pohyb plic
  • na mezihrudní straně je tzv. branka plicní – hilus pulmonis, kde do plíce vstupuje céva, nerv a průduška – společně tvoří tzv. kořen plicní – radix pulmonalis
  • krev přichází plicním kmenem z pravé komory do plic a odtud odchází plicními žílami do levé síně – malý krevní oběh
  • výživa plic je zprostředkovaná tenkými průduškovými tepnami, které odstupují přímo z aorty

Mechanika dýchání

  • vdech – aktivní činnost dýchacích svalů – hlavní dýchací sval je bránice (60 %) + zevní mezižeberní svaly
  • výdech – pasivní výkon, na kterém se podílí – hmotnost hrudníku, pokles pružnosti plic a žeberních chrupavek, tlak břišních orgánů na bránici, vnitřní mezižeberní svaly
  • pomocné dýchací svaly – svaly oblasti hlavy, páteře, pletence HK i DK
  • žeberní – kostální dýchání – typické pro ženy, horní – 2.-5. žebro, dolní – 6.-10. žebro
  • brániční – abdominální dýchání – typické pro muže a děti
  • nejčastější je kombinace tzv. kostoabdominální typ dýchání
  • pro úzkostné a panické stavy je příznačné povrchní dýchání, lidé hyperventilují -> nepoměr dýchacích plynů

Vitální kapacita plic

  • maximální objem vzduchu, který je vypuzen z plic usilovným výdechem po maximálním vdechu -> inspirační rezervní objem (2,5-3l) + expirační rezervní objem (1,5-2l)= vitální kapacita plic
  • přestože všechen vzduch vytlačíme, zbývá rezervní objem (1,5l), který nikdy nevytlačíme (jinak by plíce splaskly)
  • vitální kapacita + rezervní objem = celková plicní kapacita
    • každý dýchá jinak, závisí to na zdravotíms tavu, věku, výšce, hmotnosti, pohlaví, tréninku, těhotenství...
    • u žen průměrně 2,5-4l, u mužů 3,5-5l
  • měření pomocí spirometru
  • minutová ventilace je součet dechových objemů při klidném dýchání za 1 minutu
    • v klidu průměrně 8 l/min, při práci průměrně 80 l/min
  • dechová frekvence je počet dechů za 1 minutu (vdech + výdech)
    • dospělí – 16-18 l/min, děti – 20-26 l/min, sportovci – 10-14 l/min

Řízení dýchání

  • automatická činnosti řízená z dýchacího centra, které je v prodloužené míše
    • vdechové centrum – apneustické
    • výdechové centrum – pneumotaxické
  • obě centra jsou uložena na pomezí prodl. míchy a Varolova mostu
  • nervus vagus se také podílí na dýcání, svými vlákny prochází až do plicních sklípků, kde ovlilvňuje nervovoými vzruchy napětí na nich a podílí se zde sympatikus a parasympatikus
  • rytmické vzruchy přicházejí míšními nervy k dýchacím svalům, kde vyvolávají rytmické pohyby
  • dýchání se přizpůsobuje potřebám organismu bez vědomého ovlivnění
  • činnost je ovlivněna chemickými a nervovými podněty
  • nadřazené je centrum v mozkové kůře, díky kterému můžeme vůlí dech na chvíli zadržet
  • dechová centra je spojena s chemoreceptory, které hlídají chemické rozložení, reagují na změny a složení krve (obsah 02 a CO2), zejména hlídají aortu a arterii carotis
  • emoce (z limbického systému) se také podílí na rychlosti dechu -> ovlivněny primárními reflexy
  • Eupnoe - klidné pravidelné dýchání
  • Hyperpnoe – prohloubené dýchání s větší ventilací
  • Polypnoe – zrychlení dechové frekvence, člověk může omdlít
  • Oligopnoe – dýchání se zpomalenou frekvencí (např. spánek)
  • Apnoe – krátkodobá zástava dechu
  • Dyspnoe – namáhavé dýchání se zrychlenou frekvencí (např. v rámci nemoci)

Onemocnění dýchací soustavy

Pneumotorax

  • mezi poplicnicí (kryje plíce) a pohrudnicí (kryje hrudník) je čirá tekutina, která umožňuje pohyb plic proti hrudníku
  • vlivem pružného napětí vzniká mezi plícemi a hrudní stěnou negativní nitrohrudní tlak, tento „podtlak“ se zvětšuje při vdechu a zmenšuje při výdechu
  • vnikne-li vzduch do pohrudniční dutiny dojde k vyrovnání tlaku s atmosférickým tlakem okolí a plíce se smrští (vizuálně viditelné) -> nastává plicní kolaps - pneumotorax
  • člověk je dušný, kašle a cítí bolest na hrudníku
  • chylotorax - způsobeno hnisem
  • hemotorax - způsobeno krví
  • podle příčiny dochází k obnově, buď odsátím vzduchu či chirurgickým zásahem
  • příčina vzniku:
    • spontánní pneumotorax (např. při astmatu)
    • traumatický pneumotorax (úraz, např. fraktura žeber)
    • plicní fibrosa
    • TBC
    • karcinom
    • přetlakový při potápění, létání

Pneumonie

  • zánět plic různého původu (bakterie, viry, mykotické onemocnění, tzn. houby či plísně)
  • projevuje se zhoršeným dýcháním, vysokou horečkou, pocení, úbytek váhy a celkově člověk není schopen běžně fungovat
  • kritické pro starší či imobilní lidi, žádný aktivní fyzický pohyb vede k povrchnímu dýchání -> hlen z plic se nedostává ven a bakterie/viry bují
  • léčba: klid, antibiotika

Tuberkulóza

  • infekční onemocnění plic (může se ale týkat i jater, sleziny aj.), dříve označováno jako souchotiny
  • přenáší se kapénkovou infekcí
  • na počátku je normální chřipka, teplota, pocení (zejména v noci), kašel (chronický kašel s vykašláváním krve)
  • v chronickém stavu už teplota být nemusí
  • dlouhodobá schvácenost, nechutenství k jídlu -> úbytek a váze
  • ne všichni nemocní jsou přenašeči (jsou vůči tomu imunní), často jsou přenašeči z problémových skupin (alkoholici, bezdomovci)
  • člověk je pod dohledem a v evidenci (dispenzarizace)
  • očkuje se v dětství
  • dnes léčitelné > klid, výživový režim a antituberkulotika

Bronchogenní karcinom

  • rakovina plic
  • převažuje u mužů, 20x více u kuřáků (dnes je hypotéza o souvislosti s kouřením potlačována)
  • na začátku si toho nikdo nevšimne, chybí primární příznaky, až poté se dostavuje kašel, dušnost, schvácenost, hemoptýza (vykašlávání krve), úbytek na váze, ztráta výkonnosti
  • často metastázuje do kostí
  • léčba záleží na typu a uložení karcinomu -> odstraní se celý segment, chemoterapie, odstranění tkáně (vyšší šance na přežití)

Plicní embolie

  • vniknutím elementu do plic dochází k dekompenzaci plic (něco ucpe arterii, např. tuková hmota)
  • dýchací cesty jsou ucpané a dochází k ochabnutí plíce
  • záleží na velikosti a rozsahu, může dojít k vypadnutí jen části plíce X ucpe-li se hlavní průduška -> udušení
  • člověk je dušný, kašle, má nepříjemné bolesti na hrudi, je schvácený, při větším rozsahu může dojít až k cianóza (modrání)
  • rizika: obezita, těhotenství, antikoncepce, stavy po operacích/ úrazech, flebotrombóza (trombóza žil)

Syndrom spánkové apnoe

  • krátkodobá zástava dýchání během spánku, která trvá několik vteřin
  • převažuje u mužů kolem 40-60 let
  • rizikové faktory: kuřáctví, obezita, genetické faktory
  • obstrukční onemocnění svalů v oblasti hrtanu
  • díky fungování dechového centra, které se podráždí, se člověk nadechne
  • nádech po apnoické pauze je intenzivní, připomíná chrápání
  • vnější projevy: nevrlost, deprese, impotence, problémy ve vztahu, snížený výkon, poruchy soustředění
  • je třeba neurologické vyšetření, absence tlumivých léků + dnes existuje spánkové EEG ve spánkových laboratořích
  • nedá se vyléčit, jen težimové opatření

Zdroje

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.

přednáška Dr. Šivicové