Důsledky informačního zahlcení: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.<br />
+
'''Důsledky informačního zahlcení''' souvisejí s [[Informační exploze|informační explozí]], která přišla s rozvojem informačních technologií v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.<br />
  
 
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''"Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.<ref name="citNKPIO">HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.</ref>
 
*Informační zahlcení charakterizuje (podle [[Alvin Toffler|Tofflera]]) databáze [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] takto: ''"Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím [[Informace|informací]], především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“''.<ref name="citNKPIO">HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.</ref>
  
==Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení==
+
==Informační exploze – od vzniku písma do současnosti==
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanály|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:<br />
+
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a [[Komunikační kanál|komunikačních kanálů]] v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:<br />
 
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.
 
#'''Vznik písma''' ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a  zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.
 
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.
 
#'''Vynález [[Knihtisk|knihtisku]]''' (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.
 
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.
 
#'''Vývoj informačních technologií''' s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem [[Počítač|počítačů]] v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl [[Www|internet]], který zásadně změnil práci s informacemi.
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.<ref name="Alvin Toffler">TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler</ref><ref name="SoučIV" />
+
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – '''informační zahlcení'''. Termín jako první použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog '''Alvin Toffler''' (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.<ref name="Alvin Toffler">TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler</ref><ref name="SoučIV" />
  
 
==Informační exploze a její předpoklady==
 
==Informační exploze a její předpoklady==
Řádek 23: Řádek 23:
 
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.<br />  
 
*'''[[Data|Data]]''' vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více '''informací''' než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.<br />  
  
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více [[Informační specialista|specialistů]] na informace.<br />  
+
*Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více specialistů na informace.<br />  
  
 
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -> znalosti'''.<ref name="SoučIV" /><br />
 
*Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje.  Tím se tak narušuje proces: '''informace -> znalosti'''.<ref name="SoučIV" /><br />
Řádek 36: Řádek 36:
 
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===
 
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení===
 
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače ([[Povrchový a hluboký web|povrchový web]]).
 
#'''Search engines'''  - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače ([[Povrchový a hluboký web|povrchový web]]).
#'''Tvorba znalostních bází založených na [[Crowdsourcing|crowdsourcingu]]''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]].
+
#'''Tvorba znalostních bází založených na [[Crowdsourcing|crowdsourcingu]]''' – např. [[Wikipedie|Wikipedie]].
 
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.<ref name="SoučIV" />
 
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.<ref name="SoučIV" />
  
Řádek 51: Řádek 51:
  
 
===Doporučená literatura===
 
===Doporučená literatura===
* GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
+
* GLEICK, James. ''Informace: historie, teorie, záplava.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
  
 
===Grafická příloha===
 
===Grafická příloha===
Řádek 61: Řádek 61:
 
*[[Moorův zákon]]
 
*[[Moorův zákon]]
 
*[[Www|Internet]]
 
*[[Www|Internet]]
*[[Kybeprostor]]
+
*[[Kyberprostor]]
 
*[[Alvin Toffler]]
 
*[[Alvin Toffler]]
  
==Klíčová slova==
+
===Klíčová slova===
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace
+
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, počítač, Moorův zákon, internet, data, search engines
  
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 23. 4. 2017, 10:54

Důsledky informačního zahlcení souvisejí s informační explozí, která přišla s rozvojem informačních technologií v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.

  • Informační zahlcení charakterizuje (podle Tofflera) databáze Národní knihovny ČR takto: "Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“.[1]

Informační exploze – od vzniku písma do současnosti

Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a komunikačních kanálů v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:

  1. Vznik písma ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.
  2. Vynález knihtisku (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.
  3. Vývoj informačních technologií s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem počítačů v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl internet, který zásadně změnil práci s informacemi.

Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – informační zahlcení. Termín jako první použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog Alvin Toffler (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.[2][3]

Informační exploze a její předpoklady

Obr. 1: Počet webových serverů na internetu v letech 2000-2009.

Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, znalostech a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).

Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat 3 hlavními faktory:

  1. Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě (digitalizace – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).
  2. Dostupnost k těmto informacím a dokumentům díky lepšímu síťovému připojení (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).
  3. Platnost Moorova zákona o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).[3]


Důsledky a problémy informační exploze

  • Data vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více informací než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.
  • Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více specialistů na informace.
  • Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje. Tím se tak narušuje proces: informace -> znalosti.[3]

Přístup k problematice a možnosti řešení

Vyhledávání informací

Vyhledávání skrze 2 přístupy, můžeme vytvářet metadata a tím zpracovávat a vyhledávat informace:

  1. Ruční přístup – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).
  2. Strojové zpracování – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v kyberprostoru. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.

Trojí přístup řešení informačního zahlcení

  1. Search engines - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí googlovského vyhledávače (povrchový web).
  2. Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu – např. Wikipedie.
  3. Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.[3]

Odkazy

Reference

  1. HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
  2. TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.

Použitá literatura

Doporučená literatura

  • GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.

Grafická příloha

Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229

Související články

Klíčová slova

Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, počítač, Moorův zákon, internet, data, search engines