Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky

Verze z 24. 4. 2020, 12:01, kterou vytvořil Jitka.Doubkova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „== Predikátová logika == Výroková logika se zabývala pravdivostí jednoduchých tvrzení, která byla spojena logickými operátory (spojkami). Predik…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Predikátová logika

Výroková logika se zabývala pravdivostí jednoduchých tvrzení, která byla spojena logickými operátory (spojkami). Predikátová logika toto trochu rozšiřuje, neboť zkoumá vlastnosti a vztahy prvků daných množin. Jinými slovy si všímá i struktury vět samotných a obsahuje predikáty a kvantifikátory.[1]


Syntax výrokové logiky

Syntax nebo-li jazyk predikátové logiky se skládá z proměnných, konstant, relačních a funkčních symbolů, predikátů, kvantifikátorů, termů, atomických formulí a predikátových formulí.

Predikáty

Jsou nositeli vlastností objektu u kterého jsou uvedeny tj. vypovídají o vlastnostech mezi předměty určeného universa.

příklady:

Výrok Praha je krásné město. Stanovíme si, že s vlastností "být krásným městem" spojíme predikát "K" a jako symbol pro Prahu určíme "p", větu pak formálně zapíšeme takto: K(p)

Martin má rád Jitku

Obdobně jako v předchozím příkladu označíme Martina symbolem "m" a Jitku "j". Binární predikát (tedy vlastnost) označíme symbolem "R" . Celou větu pak zapíšeme jako R(m,j)