Diagnostika školní třídy a diagnostika sociálního klimatu ve třídě: Porovnání verzí

(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
==Diagnostika klimatu školní třídy==
 
==Diagnostika klimatu školní třídy==
Klima školní třídy je činitel, který má významný vliv na žáky a jejich učební výsledky, na mezilidské vztahy v rámci třídy i celé školy. Nesmíme zapomínat ani na rodiče, pro které je klima školní třídy také velmi důležité. K poznání klimatu školní třídy můžeme využít různých výzkumných metod, které jsou uvedeny níže. Poznáním klimatu konkrétní třídy však práce nekončí, na klimatu je nutné dále pracovat a usměrňovat jej, aby se vyvíjelo správným směrem. <ref name=":0">Petlák, E. (2006). ''Klíma školy a klíma triedy''. Bratislava: Iris.</ref>  Při práci s třídním klimatem je nutné pamatovat na to, že se nejedná o jakýsi náhlý jev, který se objeví spolu s aktuálními potížemi v rámci třídy. Třídní klima je dlouhodobě utvářený fenomén, který má za následek subjektivní názory a hodnocení každého jeho účastníka. <ref name=":2">Felcmanová, L., & kol. (2015). ''Metodika ke katalogu podpůrných opatření k dílčí části pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění.'' Univerzita Palackého v Olomouci.</ref>Pokud byste si chtěli přečíst něco více o klimatu školní třídy či celé školy, najdete ho vypracovaný zde [[Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.]]
+
Klima školní třídy je činitel, který má významný vliv na žáky a jejich učební výsledky, na mezilidské vztahy v rámci třídy i celé školy. Nesmíme zapomínat ani na rodiče, pro které je klima školní třídy také velmi důležité. K poznání klimatu školní třídy můžeme využít různých výzkumných metod, které jsou uvedeny níže. Poznáním klimatu konkrétní třídy však práce nekončí, na klimatu je nutné dále pracovat a usměrňovat jej, aby se vyvíjelo správným směrem. <ref name=":0">Petlák, E. (2006). ''Klíma školy a klíma triedy''. Bratislava: Iris.</ref>  Při práci s třídním klimatem je nutné pamatovat na to, že se nejedná o náhlý jev, který se objeví spolu s aktuálními potížemi v rámci třídy. Třídní klima je dlouhodobě utvářený fenomén, který má za následek subjektivní názory a hodnocení každého jeho účastníka. <ref name=":2">Felcmanová, L., & kol. (2015). ''Metodika ke katalogu podpůrných opatření k dílčí části pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění.'' Univerzita Palackého v Olomouci.</ref> Více o klimatu školní třídy či celé školy najdete zde: [[Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.]]
  
Diagnostické šetření klimatu školní třídy může probíhat v rámci dvou kontextů. Prvním je šetření klimatu třídy '''v rámci celého klimatu školy'''. Tuto možnost uvádíme, protože klima celé školy nepřímo ovlivňuje i klima v každé třídě a každá třída zase nazpět ovlivňuje klima školy. Druhým kontextem, jak může probíhat diagnostické šetření klimatu třídy, je '''v rámci konkrétní třídy''', kdy se klade důraz na její charakteristiky. Toto šetření se může týkat materiálního a technického prostředí třídy, samotné výuky, organizace dění ve třídě, ale i oblasti sociálních dějů a vztahů ve třídě, na což je zaměřena celá jedna kapitola tohoto článku. <ref name=":2" />
+
Diagnostické šetření klimatu školní třídy může probíhat v rámci dvou kontextů. Prvním je šetření klimatu třídy '''v rámci celého klimatu školy'''. Tuto možnost uvádíme, protože klima celé školy nepřímo ovlivňuje i klima v každé třídě a každá třída zase nazpět ovlivňuje klima školy. Druhým kontextem, jak může probíhat diagnostické šetření klimatu třídy, je '''v rámci konkrétní třídy''', kdy se klade důraz na její charakteristiky. Toto šetření se může týkat materiálního a technického prostředí třídy, samotné výuky, organizace dění ve třídě, ale i oblasti sociálních dějů a vztahů ve třídě. <ref name=":2" />
  
 
===Proč měřit třídní klima?===
 
===Proč měřit třídní klima?===
Mezi důvody a možnosti využití zkoumání klimatu školní třídy patří například popis současného klimatu ze strany žáků, porovnání toho, jak klima vnímají různí učitelé nebo také porovnání současného klimatu s předchozím. Také musíme uvést, že zjišťovat třídní klima je užitečné pro odhalení vazby mezi klimatem třídy a prospěchem žáků či jejich chováním. Dále můžeme zjišťovat rozdílnost pohledu učitele a studentů nebo porovnat pohled různých skupin žáků ve třídě. Nedílnou součástí možností, proč měřit třídní klima je i porovnání současného stavu klimatu s tím, co by si žáci nebo i učitelé a rodiče přáli. <ref>Mareš, J., Ježek, S. (2012). ''Klima školní třídy.'' Praha: Národní ústav pro vzdělání.</ref> Zkoumání klimatu školní třídy se uplatňuje i při zjišťování rozdílů mezi klimatem třídy ve vesnické a městské škole. Dále se zjišťování klimatu školní třídy může uplatnit při úsilí o sjednocení požadavků a vlivu na žáky. <ref name=":0" />
+
Mezi důvody a možnosti využití zkoumání klimatu školní třídy patří například popis současného klimatu ze strany žáků, porovnání toho, jak klima vnímají různí učitelé nebo také porovnání současného klimatu s předchozím. Zjišťovat třídní klima je užitečné pro odhalení vazby mezi klimatem třídy a prospěchem žáků či jejich chováním. Dále můžeme zjišťovat rozdílnost pohledu učitele a studentů nebo porovnat pohled různých skupin žáků ve třídě. Užitečné je i porovnání současného stavu klimatu s tím, co by si žáci nebo i učitelé a rodiče přáli. <ref>Mareš, J., Ježek, S. (2012). ''Klima školní třídy.'' Praha: Národní ústav pro vzdělání.</ref> Zkoumání klimatu školní třídy se uplatňuje i při zjišťování rozdílů mezi klimatem třídy ve vesnické a městské škole. Dále se zjišťování klimatu školní třídy může uplatnit při úsilí o sjednocení požadavků a vlivu na žáky. <ref name=":0" />
  
 
===Jak měřit třídní klima?===
 
===Jak měřit třídní klima?===
Prvním úkolem při měření klimatu je '''odhalení aktuálního klimatu''' ve třídě. K tomuto poznání nás dovedou dvě cesty. První je zaměřená na '''objektivní informace''', kdy ke zjištění aktuální stavu použijeme určitý nástroj a sami se snažíme aktuální stav, co nejméně ovlivnit. K tomuto způsobu patří například záznamy z kamer a výstupy ze vzdělávání. Druhou cestou je cesta přes '''subjektivní hodnocení, pocity, přání''' apod. Subjektivní výpovědi získáme například pomocí dotazníků, rozhovorů a dalších technik. Při zjišťování klimatu školní třídy se většinou využívá druhé cesty, tedy získání subjektivních výpovědí, nicméně i zde musíme získané údaje objektivizovat. Objektivizace dosáhneme například pomocí vytvoření reprezentativního vzorku nebo konkrétním dotazováním. <ref name=":1">Čapek, R. (2010). ''Třídní klima a školní klima.'' Praha: Grada. </ref>  
+
Prvním úkolem při měření klimatu je '''odhalení aktuálního klimatu''' ve třídě. K tomuto poznání nás dovedou dvě cesty. První je zaměřená na '''objektivní informace''', kdy ke zjištění aktuálního stavu použijeme určitý nástroj a sami se snažíme aktuální stav co nejméně ovlivnit. K tomuto způsobu patří například záznamy z kamer a výstupy ze vzdělávání. Druhou cestou je cesta přes '''subjektivní hodnocení, pocity, přání''' apod. Subjektivní výpovědi získáme například pomocí dotazníků, rozhovorů a dalších technik. Při zjišťování klimatu školní třídy se většinou využívá druhé cesty, tedy získání subjektivních výpovědí, nicméně i zde musíme získané údaje objektivizovat. Objektivizace dosáhneme např. pomocí vytvoření reprezentativního vzorku nebo konkrétním dotazováním. <ref name=":1">Čapek, R. (2010). ''Třídní klima a školní klima.'' Praha: Grada. </ref>  
  
 
====Přístupy k měření třídního klimatu====
 
====Přístupy k měření třídního klimatu====
Přístupy k měření třídní klimatu se dají rozdělit, do několika skupin. Z těchto skupin si učitel, školní psycholog či jiný odborník může vybrat diagnostické nástroje, které mu klima umožní poznat a ovlivňovat. V následujících řádcích si tyto pojetí pojmenujeme a blíže popíšeme.  
+
Přístupy k měření třídní klimatu se dají rozdělit do několika skupin. Z těchto skupin si učitel, školní psycholog či jiný odborník může vybrat diagnostické nástroje, které mu klima umožní poznat a ovlivnit.
  
*'''Sociometrický přístup'''. V rámci toho pojetí je ústředním objektem zkoumání školní třídy třída nikoliv učitele. Badatele zajímá třída jako určitá sociální skupina, ve které se mezi žáky vyvíjí vztahy, které mají vliv na jejich rozvoj. K diagnostickým metodám tohoto přístupu patří např. SO-RA-D, který diagnostikuje vztahy mezi žáky. <ref name=":1" />
+
*'''Sociometrický přístup'''. V rámci toho pojetí je ústředním objektem zkoumání školní třídy třída nikoliv učitel. Badatele zajímá třída jako určitá sociální skupina, ve které se mezi žáky vyvíjí vztahy, které mají vliv na jejich rozvoj. K diagnostickým metodám tohoto přístupu patří např. SO-RA-D, který diagnostikuje vztahy mezi žáky. <ref name=":1" />
*'''Organizačně-sociologický přístup'''. Zde je předmětem studia opět školní třída, ale chápou ji jako organizační útvar. Do zkoumání zařazují i učitele, kterého vnímají jako vedoucího třídy. Již z názvu vyplývá, že jde o zkoumání toho, jak žáci ve třídě žijí. V rámci toho přístupu se využívá standardizované pozorování výchovně-vzdělávací interakce. <ref name=":0" /><ref name=":1" />
+
*'''Organizačně-sociologický přístup'''. Zde je předmětem studia opět školní třída, ale je chápána jako organizační útvar. Do zkoumání je zařazen i učitel, který je vnímán jako vedoucí třídy. Již z názvu vyplývá, že jde o zkoumání toho, jak žáci ve třídě žijí. V rámci toho přístupu se využívá standardizované pozorování výchovně-vzdělávací interakce. <ref name=":0" /><ref name=":1" />
*'''Interakční přístup'''. V tomto přístupu je ústředním objektem zkoumání třída a učitel. Zde se zaměřují na samotnou interakci mezi učitelem a žáky v rámci vyučování. <ref name=":1" /> Tento přístup může využít samotný učitel, který si ze své hodiny udělá záznam a tak zjistí, jaké chyby při interakci dělá. <ref name=":0" /> Využívá se zde opět standardizované pozorování, interakční analýza, nahrávky, počítačové metody apod. <ref name=":1" />
+
*'''Interakční přístup'''. V tomto přístupu je ústředním objektem zkoumání třída a učitel. Zaměřuje na samotnou interakci mezi učitelem a žáky v rámci vyučování. <ref name=":1" /> Tento přístup může využít samotný učitel, který si ze své hodiny udělá záznam a tak zjistí, jaké chyby při interakci dělá. <ref name=":0" /> Využívá se zde opět standardizované pozorování, interakční analýza, nahrávky, počítačové metody apod. <ref name=":1" />
*'''Pedagogicko-psychologický přístup'''. Opět je ve středu pozornosti školní třída a učitel, nicméně teď se badatele zaměřuje na dva aspekty. Na pedagogické aspekty, kdy badatel sleduje, jak žáci spolupracují, jak se učí, jejich aktivitu v hodině apod. Psychologický pohled se zaměřuje na chování, ochotu vypomoct, na vzájemné hodnocení a vnímání. <ref name=":0" /> Diagnostickou metodou, která spadá pod tento přístup je např. CLI (Classroom Life Instrument)<ref name=":1" />.
+
*'''Pedagogicko-psychologický přístup'''. Opět je ve středu pozornosti školní třída a učitel, nicméně badatel se zaměřuje na dva aspekty. Na pedagogické aspekty: jak žáci spolupracují, jak se učí, jejich aktivitu v hodině apod. Psychologický pohled se zaměřuje na chování, ochotu vypomoct, na vzájemné hodnocení a vnímání. <ref name=":0" /> Diagnostickou metodou, která spadá pod tento přístup, je např. CLI (Classroom Life Instrument)<ref name=":1" />.
 
*'''Školně-etnografický přístup'''. Zde se klade důraz na celkový život ve škole, školní třídu i na učitele. Výzkumník se zajímá o názory, pocity nebo i vnímání jednotlivých aktérů klimatu, zajímá se také o vliv sociokultury na vytváření klimatu. V rámci toho přístupu se využívá zúčastnění pozorování, kdy badatel vede rozhovory s jednotlivými aktéry. <ref name=":1" /><ref name=":0" />
 
*'''Školně-etnografický přístup'''. Zde se klade důraz na celkový život ve škole, školní třídu i na učitele. Výzkumník se zajímá o názory, pocity nebo i vnímání jednotlivých aktérů klimatu, zajímá se také o vliv sociokultury na vytváření klimatu. V rámci toho přístupu se využívá zúčastnění pozorování, kdy badatel vede rozhovory s jednotlivými aktéry. <ref name=":1" /><ref name=":0" />
 
*'''Výchovně psychologický přístup.''' Předmětem zájmu tohoto pojetí je osobnost žáka a sociální prostředí školní třídy, které by mělo umožnit rozvoj žákovi osobnosti. V rámci toho přístupu badatel soustředí pozornost zejména na pubertální a prepubertální vývoj žáků. Zde se používají různorodé diagnostické metody. <ref name=":1" />
 
*'''Výchovně psychologický přístup.''' Předmětem zájmu tohoto pojetí je osobnost žáka a sociální prostředí školní třídy, které by mělo umožnit rozvoj žákovi osobnosti. V rámci toho přístupu badatel soustředí pozornost zejména na pubertální a prepubertální vývoj žáků. Zde se používají různorodé diagnostické metody. <ref name=":1" />
Řádek 27: Řádek 27:
 
Kvalitativní metody jsou výhodnější zejména tehdy, když chceme získané výsledky z šetření třídního klimatu využít v praktické rovině. V praxi se nám bude lépe pracovat, jestliže budeme znát kontext onoho aspektu školy, a právě k tomuto kontextu nás dovedou kvalitativní metody. Mezi hlavní představitele kvalitativních metod patří '''pozorování a rozhovor.''' <ref name=":1" />
 
Kvalitativní metody jsou výhodnější zejména tehdy, když chceme získané výsledky z šetření třídního klimatu využít v praktické rovině. V praxi se nám bude lépe pracovat, jestliže budeme znát kontext onoho aspektu školy, a právě k tomuto kontextu nás dovedou kvalitativní metody. Mezi hlavní představitele kvalitativních metod patří '''pozorování a rozhovor.''' <ref name=":1" />
  
'''Pozorování''' je typické tím, že povětšinou doplňuje ostatní metody diagnostiky. Díky němu můžeme třídu pozorovat v přirozením prostředí a zaznamenávat si události, které upoutají naši pozornost. Následně se můžeme na vytipované jevy detailněji zaměřit. <ref name=":2" /> Od pozorování je v poslední době ustupováno, a to hned z několika důvodů. Pozorování je povětšinou krátkodobou záležitostí, kdežto třídní klima je dlouhodobý jev. Pozorovatel nepatří mezi aktéry ve třídě, které klima vytvářejí, proto jsou pro něj některé projevy nečitelné. Pozorovatel vidí subjektivní interakce a vnímání, kterými je ono klima konstruováno, až „z druhé ruky“. Specifickým příkladem pozorování může být hospitace, kdy se jedná o prozkoumání výchovně-vzdělávacího děje. Hospitace neovlivňuje jen aktuální třídní klima, může ovlivňovat klima celé školy. Hospitace je věcí celého pedagogického sboru, spolupráce a součinnosti učitelů s vedením školy, tudíž by výsledky z ní vyplývající měli být objektivní a pravdivé. Objektivity můžeme dosáhnout pomocí ratingu. Rating je typ pozorování, při kterém pozorovatel otázku hodnotí kvantitativně na posuzovací škále. <ref name=":1" />
+
'''Pozorování''' je typické tím, že povětšinou doplňuje ostatní metody diagnostiky. Díky němu můžeme třídu pozorovat v přirozením prostředí a zaznamenávat si události, které upoutají naši pozornost. Následně se můžeme na vytipované jevy detailněji zaměřit. <ref name=":2" /> Od pozorování je v poslední době ustupováno, a to hned z několika důvodů. Pozorování je povětšinou krátkodobou záležitostí, kdežto třídní klima je dlouhodobý jev. Pozorovatel nepatří mezi aktéry ve třídě, které klima vytvářejí, proto jsou pro něj některé projevy nečitelné. Pozorovatel vidí subjektivní interakce a vnímání, kterými je ono klima konstruováno, až „z druhé ruky“. Specifickým příkladem pozorování může být hospitace, kdy se jedná o prozkoumání výchovně-vzdělávacího děje. Hospitace neovlivňuje jen aktuální třídní klima, může ovlivňovat klima celé školy. Hospitace je věcí celého pedagogického sboru, spolupráce a součinnosti učitelů s vedením školy, tudíž by výsledky z ní vyplývající měly být objektivní a pravdivé. Objektivity můžeme dosáhnout pomocí ratingu. Rating je typ pozorování, při kterém pozorovatel otázku hodnotí kvantitativně na posuzovací škále. <ref name=":1" />
  
 
'''Rozhovor''' se považuje za vhodný prostředek k zjišťování klimatu. Díky němu si tazatel může ověřovat, rozvíjet a upřesňovat odpovědi respondenta. Díky skupinovému rozhovoru můžeme sledovat míru souhlasu či nesouhlasu s našimi tvrzeními, emoce, diskuzi či různé postoje. Skupinový rozhovor je vhodný zejména při šetření klimatu u žáků první a druhé třídy. Verbální odpovědi můžeme nahradit neverbálními, kdy jedinec má něco ukázat, nakreslit či někam jít. U malých dětí si však na skupinový rozhovor musíme vyhradit dostatek času. Děti se většinou chtějí vyjádřit ke všem otázkám. <ref name=":1" />
 
'''Rozhovor''' se považuje za vhodný prostředek k zjišťování klimatu. Díky němu si tazatel může ověřovat, rozvíjet a upřesňovat odpovědi respondenta. Díky skupinovému rozhovoru můžeme sledovat míru souhlasu či nesouhlasu s našimi tvrzeními, emoce, diskuzi či různé postoje. Skupinový rozhovor je vhodný zejména při šetření klimatu u žáků první a druhé třídy. Verbální odpovědi můžeme nahradit neverbálními, kdy jedinec má něco ukázat, nakreslit či někam jít. U malých dětí si však na skupinový rozhovor musíme vyhradit dostatek času. Děti se většinou chtějí vyjádřit ke všem otázkám. <ref name=":1" />
  
Mezi další kvalitativní metody patří '''narativní techniky''' (tvorba deníku), '''projektivní metody''' (kresba, nedokončené věty, metafory, návrh znaku třídy apod.) či '''analýza produktů žáků'''. <ref name=":1" /> O těchto metodách se můžete dočíst více ze [[Klinické metody vyšetřování]].   
+
Mezi další kvalitativní metody patří '''narativní techniky''' (tvorba deníku), '''projektivní metody''' (kresba, nedokončené věty, metafory, návrh znaku třídy apod.) či '''analýza produktů žáků'''. <ref name=":1" /> O těchto metodách se můžete dočíst více zde: [[Klinické metody vyšetřování]].   
  
 
====Kvantitativní metody měření třídního klimatu====
 
====Kvantitativní metody měření třídního klimatu====
 
Do kvantitativních metod pro měření klimatu školní třídy patří '''dotazníky'''. Kvantitativní metody jsou typické tím, že výzkumník má stanovené hypotézy, které se prostřednictvím šetření snaží potvrdit či vyvrátit.  V dotazníku jsou složky klimatu zastoupeny jednotlivými položkami a již je přesně definované složení klimatu. <ref name=":1" /> Dotazníky jsou pro diagnostiku třídního klimatu užívány často, nicméně je u nich potřeba čtenářská gramotnost, takže u malých žáků může být jejich použití obtížné. <ref name=":2" />  
 
Do kvantitativních metod pro měření klimatu školní třídy patří '''dotazníky'''. Kvantitativní metody jsou typické tím, že výzkumník má stanovené hypotézy, které se prostřednictvím šetření snaží potvrdit či vyvrátit.  V dotazníku jsou složky klimatu zastoupeny jednotlivými položkami a již je přesně definované složení klimatu. <ref name=":1" /> Dotazníky jsou pro diagnostiku třídního klimatu užívány často, nicméně je u nich potřeba čtenářská gramotnost, takže u malých žáků může být jejich použití obtížné. <ref name=":2" />  
  
Mezi nejužívanější dotazníky k zjišťování třídní klimatu patří KLIT, MCI, CES. V krátkosti se o těchto dotaznících zmíním v následujících bodech.
+
Mezi nejužívanější dotazníky k zjišťování třídního klimatu patří KLIT, MCI, CES.
  
*'''KLIT''' tato metoda se snaží třídní klima postihnout ve třech základních prvcích. Jedná se o podpůrné klima (popis vztahů mezi žáky, vztahů ke třídě, stupeň soudržnosti a kooperace) motivace k negativní školní výkonnosti (popis míry zájmu o školu, tendenci vyhýbání se neúspěchu aj.) a sebeprosazení (popis tendence k výkonové individualizaci). <ref name=":3" />
+
*'''KLIT''' - tato metoda se snaží třídní klima postihnout ve třech základních prvcích. Jedná se o podpůrné klima (popis vztahů mezi žáky, vztahů ke třídě, stupeň soudržnosti a kooperace), motivace k negativní školní výkonnosti (popis míry zájmu o školu, tendenci vyhýbání se neúspěchu aj.) a sebeprosazení (popis tendence k výkonové individualizaci). <ref name=":3" />
  
*'''MCI''' neboli dotazník '''My Class Inventory''', který taktéž slouží k hodnocení klimatu školní třídy. Tento dotazník se skládá z 25 otázek a zaměřuje se na pět oblastí klimatu: třenici, obtížnost učení, soudržnost třídy, spokojenost a soutěživost ve třídě. Při šetření klimatu jsou k dispozici dvě formy dotazníku, preferovaná, která zjišťuje, co by si žáci přáli a doporučuje se zadávat jako první a až po 14 dnech zadávat aktuální verzi dotazníku, která zjišťuje aktuální klima ve třídě. Tento dotazník se doporučuje používat u 3. až 6. tříd. <ref name=":3" />
+
*'''MCI''' neboli dotazník '''My Class Inventory''' - tento dotazník se skládá z 25 otázek a zaměřuje se na pět oblastí klimatu: třenici, obtížnost učení, soudržnost třídy, spokojenost a soutěživost ve třídě. Při šetření klimatu jsou k dispozici dvě formy dotazníku - preferovaná a aktuální. Preferovaná zjišťuje, co by si žáci přáli a doporučuje se zadávat jako první. Až po 14 dnech se zadává aktuální verze dotazníku, která zjišťuje aktuální klima ve třídě. Tento dotazník se doporučuje používat u žáků 3. až 6. tříd. <ref name=":3" />
  
*'''CES''' neboli '''Dotazník sociální klimatu školní třídy''', který je tvořen 23 položkami, na které žáci odpovídají ano-ne. Jednotlivé položky jsou členěny do 6 dimenzí – podpora a pomoc učitele žákům, zaměření žáků na úlohy, vztahy mezi žáky, klid a pořádek ve třídě, jasnost pravidel a zájem o průběh vyučování. Opět jsou v dotazníku dvě části, kdy jedna je zaměřena na preferované klima a druhá na aktuální. CES je určen starším žákům, tedy žákům druhého stupně a středních škol. Výhodou tohoto dotazníku je, že se ptá i na učitele a že jej můžeme používat i anonymně. <ref name=":3" />
+
*'''CES''' neboli '''Dotazník sociální klimatu školní třídy''' - je tvořen 23 položkami, na které žáci odpovídají ano-ne. Jednotlivé položky jsou členěny do 6 dimenzí – podpora a pomoc učitele žákům, zaměření žáků na úlohy, vztahy mezi žáky, klid a pořádek ve třídě, jasnost pravidel a zájem žáků o průběh vyučování. Opět jsou v dotazníku dvě části, kdy jedna je zaměřena na preferované klima a druhá na aktuální. CES je určen starším žákům, tedy žákům druhého stupně a středních škol. Výhodou tohoto dotazníku je, že se ptá i na učitele a že jej můžeme používat i anonymně. <ref name=":3" />
  
 
==Diagnostika vztahů ve třídě==
 
==Diagnostika vztahů ve třídě==
Řádek 53: Řádek 53:
 
Existuje mnoho nástrojů, díky kterým může školní psycholog diagnostikovat vztahy ve školní třídě. Školní psychologové nejčastěji využívají '''ankety, dotazníky či sociometrická šetření'''. Použití klinických metod závisí na školním psychologovi a jeho zkušenostech, použití testových metod vyžaduje zácvik a proškolení. <ref name=":3" />  
 
Existuje mnoho nástrojů, díky kterým může školní psycholog diagnostikovat vztahy ve školní třídě. Školní psychologové nejčastěji využívají '''ankety, dotazníky či sociometrická šetření'''. Použití klinických metod závisí na školním psychologovi a jeho zkušenostech, použití testových metod vyžaduje zácvik a proškolení. <ref name=":3" />  
  
*'''Sociometrie''' - nejstarší metoda, která zjišťuje vztahy ve třídě. Díky sociometrii získáváme informace o struktuře a o tom, jak se členové třídy navzájem vnímají. Sociometrii v rámci skupinové interakce klade důraz na přitažlivost, odpudivost a lhostejnost jednotlivých členů třídy. U nás se nejčastěji uplatňuje přístup, kdy se ptáme na pozitivní a negativní preference žáka. Žák má pak odstupňovat první, druhou a třetí známkou tři jedinec, které má nejraději a které má nejméně rád. Výsledky následně zaznačíme do sociometrické matice nebo sociogramu. Je nutné říct, že sociometrie je nejčastěji součástí dalších diagnostických metod, má popisný charakter a nezachycuje motivaci jedinců. Její výhodou je to, že lze použít již od prvních tříd, nicméně její platnost není trvalá, obvykle se jedná o dva až tři týdny. Platí pravidlo: „čím mladší žáky testujeme, tím je kratší platnost výstupů“. <ref name=":3" /> V dnešní době se se sociometríí můžeme setkat i v podobě počítačových programů. Jedním z nich je Walshova socimetrie třídního kolektivu ('''Walsh's classroom sociometrics'''), kterou autor sestavil v 90. letech 20 století. Tato metoda je v USA pro svou rychlost a jednoduchost velmi populární, u nás však není přeložena. Žák zaznamenává do archu jména svých spolužáků podle otázek, na které se jich výzkumník ptá. Následně se údaje zapíší do počítačového programu, díky čemuž se vygeneruje sociogram, mapy sociálního postavení žáka a preference žáka<ref>Forsyth, D.R. (2014). ''Group Dynamics'' (6th. ed.) Belmont, CA: Wadsworth Cengage Learning. </ref>. Další informace o sociometrii se dočtete zde [[Metody sběru dat v sociální psychologii, jejich specifika]].
+
*'''Sociometrie''' - nejstarší metoda, která zjišťuje vztahy ve třídě. Díky sociometrii získáváme informace o struktuře a o tom, jak se členové třídy navzájem vnímají. Sociometriei v rámci skupinové interakce klade důraz na přitažlivost, odpudivost a lhostejnost jednotlivých členů třídy. U nás se nejčastěji uplatňuje přístup, kdy se ptáme na pozitivní a negativní preference žáka. Žák má pak odstupňovat první, druhou a třetí známkou tři jedinec, které má nejraději a které má nejméně rád. Výsledky následně zaznačíme do sociometrické matice nebo sociogramu. Je nutné říct, že sociometrie je nejčastěji součástí dalších diagnostických metod, má popisný charakter a nezachycuje motivaci jedinců. Její výhodou je to, že lze použít již od prvních tříd, nicméně její platnost není trvalá, obvykle se jedná o dva až tři týdny. Platí pravidlo: „čím mladší žáky testujeme, tím je kratší platnost výstupů“. <ref name=":3" /> V dnešní době se se sociometríí můžeme setkat i v podobě počítačových programů. Jedním z nich je Walshova socimetrie třídního kolektivu ('''Walsh's classroom sociometrics'''), kterou autor sestavil v 90. letech 20 století. Tato metoda je v USA pro svou rychlost a jednoduchost velmi populární, u nás však není přeložena. Žák zaznamenává do archu jména svých spolužáků podle otázek, na které se výzkumník ptá. Následně se údaje zapíší do počítačového programu, díky čemuž se vygeneruje sociogram, mapa sociálního postavení žáka a preference žáka<ref>Forsyth, D.R. (2014). ''Group Dynamics'' (6th. ed.) Belmont, CA: Wadsworth Cengage Learning. </ref>. Další informace o sociometrii se dočtete: [[Metody sběru dat v sociální psychologii, jejich specifika]].
  
*'''SO-RA-D''' – '''Sociometrický ratingový dotazník'''. Tento dotazník je nejstarší standardizovaná metoda pro sledování vztahů u nás. SO-RA-D je určen pro žáky od 6. třídy až po maturitní ročníky a je vhodný ke skupinovému použití. Zaměřuje se na atributy osobnosti, které se projevují v mezilidských vztazích. Díky této metodě můžeme posoudit současnou strukturu třídy a typ vztahů. Hodnocení je zaměřeno i na soudržnost a emoční atmosféru. Výstupy mohou být znázorněny pomocí indexů. Jedná se o index vlivu, index náklonnosti a index obliby. Získané informace o oblíbenosti, vlivu, sympatii či antipatii vůči spolužákům nám pomohou odhalit sociálně-psychologickou charakteristiku žáka a jeho rysy osobnosti, které se v rámci sociální interakce projevují. <ref name=":3" />
+
*'''SO-RA-D''' – '''Sociometrický ratingový dotazník''' - nejstarší standardizovaná metoda pro sledování vztahů u nás. SO-RA-D je určen pro žáky od 6. třídy až po maturitní ročníky a je vhodný ke skupinovému použití. Zaměřuje se na atributy osobnosti, které se projevují v mezilidských vztazích. Díky této metodě můžeme posoudit současnou strukturu třídy a typ vztahů. Hodnocení je zaměřeno i na soudržnost a emoční atmosféru. Výstupy mohou být znázorněny pomocí indexů. Jedná se o index vlivu, index náklonnosti a index obliby. Získané informace o oblíbenosti, vlivu, sympatii či antipatii vůči spolužákům nám pomohou odhalit sociálně-psychologickou charakteristiku žáka a jeho rysy osobnosti, které se v rámci sociální interakce projevují. <ref name=":3" />
  
 
*'''B-3''' a '''B-4''' -  tyto dotazníky jsou zaměřeny na diagnostiku vztahů ve školní třídě a sestavil je český odborník Richard Braun. Dotazník '''B-4''' je určen pro žáky 2. a 3. tříd, jedná se o zjednodušenou verzi dotazníku B-3. Zjišťuje spokojenost žáka se svou třídou a preference ve třídě. Jeho vyhodnocení probíhá kvantitativně i kvalitativně, díky čemuž je možné srovnávat třídy v jedné škole. <ref name=":1" /> Dotazník '''B-3''' je určen pro žáky od 4. tříd až po maturanty. B-3 ukazuje na atraktivitu či neatraktivitu žáků, znázorňuje oblibu pomocí sociogramu, hierarchii třídy, pohled žáků na kvalitu třídy, ale také oproti jiným dotazníkům i sebevnímání žáka v rámci třídy. U tohoto dotazníku je výhodou to, že jej lze vyhodnocovat i na internetu. <ref name=":3" />
 
*'''B-3''' a '''B-4''' -  tyto dotazníky jsou zaměřeny na diagnostiku vztahů ve školní třídě a sestavil je český odborník Richard Braun. Dotazník '''B-4''' je určen pro žáky 2. a 3. tříd, jedná se o zjednodušenou verzi dotazníku B-3. Zjišťuje spokojenost žáka se svou třídou a preference ve třídě. Jeho vyhodnocení probíhá kvantitativně i kvalitativně, díky čemuž je možné srovnávat třídy v jedné škole. <ref name=":1" /> Dotazník '''B-3''' je určen pro žáky od 4. tříd až po maturanty. B-3 ukazuje na atraktivitu či neatraktivitu žáků, znázorňuje oblibu pomocí sociogramu, hierarchii třídy, pohled žáků na kvalitu třídy, ale také oproti jiným dotazníkům i sebevnímání žáka v rámci třídy. U tohoto dotazníku je výhodou to, že jej lze vyhodnocovat i na internetu. <ref name=":3" />
Řádek 62: Řádek 62:
  
 
*'''Hry s psychologickým obsahem''' - jedná se o další metodu, kterou školní psychologové pro diagnostiku vztahů ve třídě využívají. Výhodou psychologických her je to, že navazují nenásilnou formou na intervenci a jejich použití je poměrně široké. Při hrách jsou děti obvykle spontánní a považují je za zábavné, což zvyšuje hodnotu výstupů. Hry s psychologickým obsahem můžeme rozdělit na '''pohybové hry''' a '''hry tužka-papír.''' <ref name=":3" />   
 
*'''Hry s psychologickým obsahem''' - jedná se o další metodu, kterou školní psychologové pro diagnostiku vztahů ve třídě využívají. Výhodou psychologických her je to, že navazují nenásilnou formou na intervenci a jejich použití je poměrně široké. Při hrách jsou děti obvykle spontánní a považují je za zábavné, což zvyšuje hodnotu výstupů. Hry s psychologickým obsahem můžeme rozdělit na '''pohybové hry''' a '''hry tužka-papír.''' <ref name=":3" />   
**Pohybové hry slouží k vyjádření názorů a postojů žáků pohybem, ovšem je to náročné pro školního psychologa, jelikož je pro hodnocení potřeba dobré pozorování. Proto si školní psycholog může přizvat dalšího pozorovatele nebo se zaměřit jen na některé žáky. Také se při hře může využít videozáznam, který pozorovateli pomůže. Pohybové hry se uplatňují zejména u mladších žáků a při rozehřátí třídy. Mezi pohybové hry, které směřují ke vztahům v rámci třídy patří např. hra „Dotkni se toho, kdo...“. <ref name=":3" />
+
**Pohybové hry slouží k vyjádření názorů a postojů žáků pohybem, ovšem je to náročné pro školního psychologa, jelikož je pro hodnocení potřeba dobré pozorování. Proto si školní psycholog může přizvat dalšího pozorovatele nebo se zaměřit jen na některé žáky. Při hře může využít videozáznam, který pozorovateli pomůže. Pohybové hry se uplatňují zejména u mladších žáků a při rozehřátí třídy. Mezi pohybové hry, které směřují ke vztahům v rámci třídy patří např. hra „Dotkni se toho, kdo...“. <ref name=":3" />
**Metody tužka-papír spočívají v tom, že žáci zapisují své odpovědi do záznamových archů. Jejich výhodou oproti pohybovým hrám je to, že se dají archivovat a následně využívat. Hry tužka-papír se využívají spíše pro starší žáky. Školní psycholog je může analyzovat buď sám nebo týmově s ostatními pracovníky školního poradenského pracoviště. Do této skupin her patří např. hra „Všem jsme stejní, v čem rozdílní“. Tato hra je taktéž určena pro utužení vztahů ve třídě. <ref name=":3" />
+
**Metody tužka-papír spočívají v tom, že žáci zapisují své odpovědi do záznamových archů. Jejich výhodou oproti pohybovým hrám je to, že se dají archivovat a následně využívat. Hry tužka-papír se využívají spíše pro starší žáky. Školní psycholog je může analyzovat buď sám nebo týmově s ostatními pracovníky školního poradenského pracoviště. Do této skupin her patří např. hra „V čem jsme stejní, v čem rozdílní“. Tato hra je taktéž určena pro utužení vztahů ve třídě. <ref name=":3" />
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
Řádek 82: Řádek 82:
  
 
Mareš, J. (1998a). S''ociální klima školní třídy''. Přehledová studie. AŠR ČR a SR, IPPP. Dostupné z: <nowiki>http://www.klima.pedagogika.cz/trida/doc/Mares_Klima_tridy.pdf</nowiki>. Čáp, J., Mareš, J. (2001). ''Psychologie pro učitele''. Praha: Portál.
 
Mareš, J. (1998a). S''ociální klima školní třídy''. Přehledová studie. AŠR ČR a SR, IPPP. Dostupné z: <nowiki>http://www.klima.pedagogika.cz/trida/doc/Mares_Klima_tridy.pdf</nowiki>. Čáp, J., Mareš, J. (2001). ''Psychologie pro učitele''. Praha: Portál.
 +
 +
===Externí odkazy===
 +
https://walsh-s-classroom-sociometrics.software.informer.com/
  
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
třída, školní třída, klima, vztahy, diagnostika
+
třída, školní třída, klima třídy, vztahy, diagnostika

Verze z 4. 4. 2020, 19:45

Diagnostikování ve škole a školní třídě

Diagnostika nabízí řadu různých nástrojů, díky kterým můžeme zaznamenat vztahy v konkrétní třídě, klima dané třídy, ale i klima celé školy. Školní psycholog by měl diagnostiku provádět dlouhodobě a klást důraz na prevenci. Školní psycholog může při diagnostice využívat řadu různých metod. Jedná se o metody klinické, dotazníkové, ale i interakční. Interakční metody spočívají v tom, že je diagnostika prováděna formou hry. O povaze klinických a dotazníkových neboli testových metod se více dočtete ve článku Otázky z psychodiagnostiky dospělých (NMgr Psychologie FF UK). Hlavním cílem diagnostiky prováděné ve škole a školní třídě je sledovat dětský kolektiv. Monitoruje se zejména to, zda se ve třídě či celé škole nevyskytují patologické fenomény. Jestliže by se tyto patologické jevy objevily, bylo by potřeba zahájit okamžitou intervenci. [1] O počátek pedagogicko-psychologické diagnostiky vztahů mezi dětmi ve škole a třídě se zasloužil v 70. letech Vladimír Hrabal. V 90. letech bylo rozšířeno i šetření klimatu školy a školních tříd, kdy se na něj soustředili zejména J. Průcha, J. Lašek, J. Mareš a další. [2]

Diagnostika klimatu školní třídy

Klima školní třídy je činitel, který má významný vliv na žáky a jejich učební výsledky, na mezilidské vztahy v rámci třídy i celé školy. Nesmíme zapomínat ani na rodiče, pro které je klima školní třídy také velmi důležité. K poznání klimatu školní třídy můžeme využít různých výzkumných metod, které jsou uvedeny níže. Poznáním klimatu konkrétní třídy však práce nekončí, na klimatu je nutné dále pracovat a usměrňovat jej, aby se vyvíjelo správným směrem. [3] Při práci s třídním klimatem je nutné pamatovat na to, že se nejedná o náhlý jev, který se objeví spolu s aktuálními potížemi v rámci třídy. Třídní klima je dlouhodobě utvářený fenomén, který má za následek subjektivní názory a hodnocení každého jeho účastníka. [4] Více o klimatu školní třídy či celé školy najdete zde: Sociální klima ve škole a školní třídě. Možnosti poznávání a intervencí. Sociální vývoj jedince a jeho význam pro výchovu a vzdělávání. Rozvíjení sociálních dovedností žáků ve škole.

Diagnostické šetření klimatu školní třídy může probíhat v rámci dvou kontextů. Prvním je šetření klimatu třídy v rámci celého klimatu školy. Tuto možnost uvádíme, protože klima celé školy nepřímo ovlivňuje i klima v každé třídě a každá třída zase nazpět ovlivňuje klima školy. Druhým kontextem, jak může probíhat diagnostické šetření klimatu třídy, je v rámci konkrétní třídy, kdy se klade důraz na její charakteristiky. Toto šetření se může týkat materiálního a technického prostředí třídy, samotné výuky, organizace dění ve třídě, ale i oblasti sociálních dějů a vztahů ve třídě. [4]

Proč měřit třídní klima?

Mezi důvody a možnosti využití zkoumání klimatu školní třídy patří například popis současného klimatu ze strany žáků, porovnání toho, jak klima vnímají různí učitelé nebo také porovnání současného klimatu s předchozím. Zjišťovat třídní klima je užitečné pro odhalení vazby mezi klimatem třídy a prospěchem žáků či jejich chováním. Dále můžeme zjišťovat rozdílnost pohledu učitele a studentů nebo porovnat pohled různých skupin žáků ve třídě. Užitečné je i porovnání současného stavu klimatu s tím, co by si žáci nebo i učitelé a rodiče přáli. [5] Zkoumání klimatu školní třídy se uplatňuje i při zjišťování rozdílů mezi klimatem třídy ve vesnické a městské škole. Dále se zjišťování klimatu školní třídy může uplatnit při úsilí o sjednocení požadavků a vlivu na žáky. [3]

Jak měřit třídní klima?

Prvním úkolem při měření klimatu je odhalení aktuálního klimatu ve třídě. K tomuto poznání nás dovedou dvě cesty. První je zaměřená na objektivní informace, kdy ke zjištění aktuálního stavu použijeme určitý nástroj a sami se snažíme aktuální stav co nejméně ovlivnit. K tomuto způsobu patří například záznamy z kamer a výstupy ze vzdělávání. Druhou cestou je cesta přes subjektivní hodnocení, pocity, přání apod. Subjektivní výpovědi získáme například pomocí dotazníků, rozhovorů a dalších technik. Při zjišťování klimatu školní třídy se většinou využívá druhé cesty, tedy získání subjektivních výpovědí, nicméně i zde musíme získané údaje objektivizovat. Objektivizace dosáhneme např. pomocí vytvoření reprezentativního vzorku nebo konkrétním dotazováním. [6]

Přístupy k měření třídního klimatu

Přístupy k měření třídní klimatu se dají rozdělit do několika skupin. Z těchto skupin si učitel, školní psycholog či jiný odborník může vybrat diagnostické nástroje, které mu klima umožní poznat a ovlivnit.

  • Sociometrický přístup. V rámci toho pojetí je ústředním objektem zkoumání školní třídy třída nikoliv učitel. Badatele zajímá třída jako určitá sociální skupina, ve které se mezi žáky vyvíjí vztahy, které mají vliv na jejich rozvoj. K diagnostickým metodám tohoto přístupu patří např. SO-RA-D, který diagnostikuje vztahy mezi žáky. [6]
  • Organizačně-sociologický přístup. Zde je předmětem studia opět školní třída, ale je chápána jako organizační útvar. Do zkoumání je zařazen i učitel, který je vnímán jako vedoucí třídy. Již z názvu vyplývá, že jde o zkoumání toho, jak žáci ve třídě žijí. V rámci toho přístupu se využívá standardizované pozorování výchovně-vzdělávací interakce. [3][6]
  • Interakční přístup. V tomto přístupu je ústředním objektem zkoumání třída a učitel. Zaměřuje na samotnou interakci mezi učitelem a žáky v rámci vyučování. [6] Tento přístup může využít samotný učitel, který si ze své hodiny udělá záznam a tak zjistí, jaké chyby při interakci dělá. [3] Využívá se zde opět standardizované pozorování, interakční analýza, nahrávky, počítačové metody apod. [6]
  • Pedagogicko-psychologický přístup. Opět je ve středu pozornosti školní třída a učitel, nicméně badatel se zaměřuje na dva aspekty. Na pedagogické aspekty: jak žáci spolupracují, jak se učí, jejich aktivitu v hodině apod. Psychologický pohled se zaměřuje na chování, ochotu vypomoct, na vzájemné hodnocení a vnímání. [3] Diagnostickou metodou, která spadá pod tento přístup, je např. CLI (Classroom Life Instrument)[6].
  • Školně-etnografický přístup. Zde se klade důraz na celkový život ve škole, školní třídu i na učitele. Výzkumník se zajímá o názory, pocity nebo i vnímání jednotlivých aktérů klimatu, zajímá se také o vliv sociokultury na vytváření klimatu. V rámci toho přístupu se využívá zúčastnění pozorování, kdy badatel vede rozhovory s jednotlivými aktéry. [6][3]
  • Výchovně psychologický přístup. Předmětem zájmu tohoto pojetí je osobnost žáka a sociální prostředí školní třídy, které by mělo umožnit rozvoj žákovi osobnosti. V rámci toho přístupu badatel soustředí pozornost zejména na pubertální a prepubertální vývoj žáků. Zde se používají různorodé diagnostické metody. [6]
  • Sociálně psychologický a enviromentalistický přístup. Školní třída je vnímána jako prostředí, kde se žáci učí. Klade se důraz jak na žáky, tak na učitelé, kteří v této třídě vyučují. Výzkumníci se zaměřují na kvalitu klimatu a jeho složky, na současnou podobu klimatu, ale i na klima, které by si žáci a učitelé přáli. Využívají se zde posuzovací škály, kteří vyplňují jak žáci, tak učitelé. [6]

Kvalitativní metody diagnostiky třídního klimatu

Kvalitativní metody jsou výhodnější zejména tehdy, když chceme získané výsledky z šetření třídního klimatu využít v praktické rovině. V praxi se nám bude lépe pracovat, jestliže budeme znát kontext onoho aspektu školy, a právě k tomuto kontextu nás dovedou kvalitativní metody. Mezi hlavní představitele kvalitativních metod patří pozorování a rozhovor. [6]

Pozorování je typické tím, že povětšinou doplňuje ostatní metody diagnostiky. Díky němu můžeme třídu pozorovat v přirozením prostředí a zaznamenávat si události, které upoutají naši pozornost. Následně se můžeme na vytipované jevy detailněji zaměřit. [4] Od pozorování je v poslední době ustupováno, a to hned z několika důvodů. Pozorování je povětšinou krátkodobou záležitostí, kdežto třídní klima je dlouhodobý jev. Pozorovatel nepatří mezi aktéry ve třídě, které klima vytvářejí, proto jsou pro něj některé projevy nečitelné. Pozorovatel vidí subjektivní interakce a vnímání, kterými je ono klima konstruováno, až „z druhé ruky“. Specifickým příkladem pozorování může být hospitace, kdy se jedná o prozkoumání výchovně-vzdělávacího děje. Hospitace neovlivňuje jen aktuální třídní klima, může ovlivňovat klima celé školy. Hospitace je věcí celého pedagogického sboru, spolupráce a součinnosti učitelů s vedením školy, tudíž by výsledky z ní vyplývající měly být objektivní a pravdivé. Objektivity můžeme dosáhnout pomocí ratingu. Rating je typ pozorování, při kterém pozorovatel otázku hodnotí kvantitativně na posuzovací škále. [6]

Rozhovor se považuje za vhodný prostředek k zjišťování klimatu. Díky němu si tazatel může ověřovat, rozvíjet a upřesňovat odpovědi respondenta. Díky skupinovému rozhovoru můžeme sledovat míru souhlasu či nesouhlasu s našimi tvrzeními, emoce, diskuzi či různé postoje. Skupinový rozhovor je vhodný zejména při šetření klimatu u žáků první a druhé třídy. Verbální odpovědi můžeme nahradit neverbálními, kdy jedinec má něco ukázat, nakreslit či někam jít. U malých dětí si však na skupinový rozhovor musíme vyhradit dostatek času. Děti se většinou chtějí vyjádřit ke všem otázkám. [6]

Mezi další kvalitativní metody patří narativní techniky (tvorba deníku), projektivní metody (kresba, nedokončené věty, metafory, návrh znaku třídy apod.) či analýza produktů žáků. [6] O těchto metodách se můžete dočíst více zde: Klinické metody vyšetřování.

Kvantitativní metody měření třídního klimatu

Do kvantitativních metod pro měření klimatu školní třídy patří dotazníky. Kvantitativní metody jsou typické tím, že výzkumník má stanovené hypotézy, které se prostřednictvím šetření snaží potvrdit či vyvrátit.  V dotazníku jsou složky klimatu zastoupeny jednotlivými položkami a již je přesně definované složení klimatu. [6] Dotazníky jsou pro diagnostiku třídního klimatu užívány často, nicméně je u nich potřeba čtenářská gramotnost, takže u malých žáků může být jejich použití obtížné. [4]  

Mezi nejužívanější dotazníky k zjišťování třídního klimatu patří KLIT, MCI, CES.

  • KLIT - tato metoda se snaží třídní klima postihnout ve třech základních prvcích. Jedná se o podpůrné klima (popis vztahů mezi žáky, vztahů ke třídě, stupeň soudržnosti a kooperace), motivace k negativní školní výkonnosti (popis míry zájmu o školu, tendenci vyhýbání se neúspěchu aj.) a sebeprosazení (popis tendence k výkonové individualizaci). [1]
  • MCI neboli dotazník My Class Inventory - tento dotazník se skládá z 25 otázek a zaměřuje se na pět oblastí klimatu: třenici, obtížnost učení, soudržnost třídy, spokojenost a soutěživost ve třídě. Při šetření klimatu jsou k dispozici dvě formy dotazníku - preferovaná a aktuální. Preferovaná zjišťuje, co by si žáci přáli a doporučuje se zadávat jako první. Až po 14 dnech se zadává aktuální verze dotazníku, která zjišťuje aktuální klima ve třídě. Tento dotazník se doporučuje používat u žáků 3. až 6. tříd. [1]
  • CES neboli Dotazník sociální klimatu školní třídy - je tvořen 23 položkami, na které žáci odpovídají ano-ne. Jednotlivé položky jsou členěny do 6 dimenzí – podpora a pomoc učitele žákům, zaměření žáků na úlohy, vztahy mezi žáky, klid a pořádek ve třídě, jasnost pravidel a zájem žáků o průběh vyučování. Opět jsou v dotazníku dvě části, kdy jedna je zaměřena na preferované klima a druhá na aktuální. CES je určen starším žákům, tedy žákům druhého stupně a středních škol. Výhodou tohoto dotazníku je, že se ptá i na učitele a že jej můžeme používat i anonymně. [1]

Diagnostika vztahů ve třídě

Vztahy ve třídě jsou jedním z prvků, které tvoří klima školní třídy. Nejen, že vztahy mezi spolužáky a vztahy mezi žáky a učitelem klima třídy ovlivňují, ale jsou jimi i zpětně ovlivňovány. A právě pozitivní vztahy v rámci školní třídy jsou základem pro zdravý sociální vývoj a spokojenost žáků a učitelů, kteří danou třídu navštěvují. [1][6]

Zásady pro diagnostikování vztahů ve školní třídě

Diagnostika vztahů by měla probíhat pravidelně a uskutečňovat se v době, kdy se ve třídě neobjevuje žádný problém. Pro diagnostikování vztahů se doporučuje první čtvrtletí školního roku, např. listopad a je potřeba, aby se zúčastnilo minimálně 80 % žáků ze třídy. Diagnostiku třídních vztahů nelze realizovat anonymně, tudíž je eticky náročná. Její výsledky může školní psycholog využít při intervenci, která by měla následovat za diagnostikou. Školní psycholog by měl mít dobře připravené strategie a závěry, které předá pedagogům. Také by měl mít promyšlené to, jak objevený problém představit žákům a jak docílit jejich motivace ke změně. Je důležité mít na paměti, že každá diagnostika třídy je týmovou prací. Dále by měl promyslet svoji představu o postupu nebo popřemýšlet o tom, jestli už podobnou situaci někdy řešil. Důležité je i časové hledisko, tedy zamyšlení se nad tím, jak správně rozvrhnout intervenci. V neposlední řadě musí zvážit i to, jestli na vyřešení problému stačí sám, nebo potřebuje pomoc někoho dalšího. Také je vhodné diagnostický materiál archivovat, alespoň po dobu, kdy je daná třída na škole. [1][7]

Nástroje pro diagnostiku vztahů ve třídě

Existuje mnoho nástrojů, díky kterým může školní psycholog diagnostikovat vztahy ve školní třídě. Školní psychologové nejčastěji využívají ankety, dotazníky či sociometrická šetření. Použití klinických metod závisí na školním psychologovi a jeho zkušenostech, použití testových metod vyžaduje zácvik a proškolení. [1]

  • Sociometrie - nejstarší metoda, která zjišťuje vztahy ve třídě. Díky sociometrii získáváme informace o struktuře a o tom, jak se členové třídy navzájem vnímají. Sociometriei v rámci skupinové interakce klade důraz na přitažlivost, odpudivost a lhostejnost jednotlivých členů třídy. U nás se nejčastěji uplatňuje přístup, kdy se ptáme na pozitivní a negativní preference žáka. Žák má pak odstupňovat první, druhou a třetí známkou tři jedinec, které má nejraději a které má nejméně rád. Výsledky následně zaznačíme do sociometrické matice nebo sociogramu. Je nutné říct, že sociometrie je nejčastěji součástí dalších diagnostických metod, má popisný charakter a nezachycuje motivaci jedinců. Její výhodou je to, že lze použít již od prvních tříd, nicméně její platnost není trvalá, obvykle se jedná o dva až tři týdny. Platí pravidlo: „čím mladší žáky testujeme, tím je kratší platnost výstupů“. [1] V dnešní době se se sociometríí můžeme setkat i v podobě počítačových programů. Jedním z nich je Walshova socimetrie třídního kolektivu (Walsh's classroom sociometrics), kterou autor sestavil v 90. letech 20 století. Tato metoda je v USA pro svou rychlost a jednoduchost velmi populární, u nás však není přeložena. Žák zaznamenává do archu jména svých spolužáků podle otázek, na které se výzkumník ptá. Následně se údaje zapíší do počítačového programu, díky čemuž se vygeneruje sociogram, mapa sociálního postavení žáka a preference žáka[8]. Další informace o sociometrii se dočtete: Metody sběru dat v sociální psychologii, jejich specifika.
  • SO-RA-DSociometrický ratingový dotazník - nejstarší standardizovaná metoda pro sledování vztahů u nás. SO-RA-D je určen pro žáky od 6. třídy až po maturitní ročníky a je vhodný ke skupinovému použití. Zaměřuje se na atributy osobnosti, které se projevují v mezilidských vztazích. Díky této metodě můžeme posoudit současnou strukturu třídy a typ vztahů. Hodnocení je zaměřeno i na soudržnost a emoční atmosféru. Výstupy mohou být znázorněny pomocí indexů. Jedná se o index vlivu, index náklonnosti a index obliby. Získané informace o oblíbenosti, vlivu, sympatii či antipatii vůči spolužákům nám pomohou odhalit sociálně-psychologickou charakteristiku žáka a jeho rysy osobnosti, které se v rámci sociální interakce projevují. [1]
  • B-3 a B-4 - tyto dotazníky jsou zaměřeny na diagnostiku vztahů ve školní třídě a sestavil je český odborník Richard Braun. Dotazník B-4 je určen pro žáky 2. a 3. tříd, jedná se o zjednodušenou verzi dotazníku B-3. Zjišťuje spokojenost žáka se svou třídou a preference ve třídě. Jeho vyhodnocení probíhá kvantitativně i kvalitativně, díky čemuž je možné srovnávat třídy v jedné škole. [6] Dotazník B-3 je určen pro žáky od 4. tříd až po maturanty. B-3 ukazuje na atraktivitu či neatraktivitu žáků, znázorňuje oblibu pomocí sociogramu, hierarchii třídy, pohled žáků na kvalitu třídy, ale také oproti jiným dotazníkům i sebevnímání žáka v rámci třídy. U tohoto dotazníku je výhodou to, že jej lze vyhodnocovat i na internetu. [1]
  • D-1 - test, který je vhodný pro třídy, kde jsou nějakým způsobem narušené vztahy. Jedná se o semiprojektivní test třídních vztahů, který využívá metaforu o lodní posádce a vyhodnocuje se na počítači. Vývoj tohoto testu je však v dnešní době pozastaven. [1]
  • Hry s psychologickým obsahem - jedná se o další metodu, kterou školní psychologové pro diagnostiku vztahů ve třídě využívají. Výhodou psychologických her je to, že navazují nenásilnou formou na intervenci a jejich použití je poměrně široké. Při hrách jsou děti obvykle spontánní a považují je za zábavné, což zvyšuje hodnotu výstupů. Hry s psychologickým obsahem můžeme rozdělit na pohybové hry a hry tužka-papír. [1]
    • Pohybové hry slouží k vyjádření názorů a postojů žáků pohybem, ovšem je to náročné pro školního psychologa, jelikož je pro hodnocení potřeba dobré pozorování. Proto si školní psycholog může přizvat dalšího pozorovatele nebo se zaměřit jen na některé žáky. Při hře může využít videozáznam, který pozorovateli pomůže. Pohybové hry se uplatňují zejména u mladších žáků a při rozehřátí třídy. Mezi pohybové hry, které směřují ke vztahům v rámci třídy patří např. hra „Dotkni se toho, kdo...“. [1]
    • Metody tužka-papír spočívají v tom, že žáci zapisují své odpovědi do záznamových archů. Jejich výhodou oproti pohybovým hrám je to, že se dají archivovat a následně využívat. Hry tužka-papír se využívají spíše pro starší žáky. Školní psycholog je může analyzovat buď sám nebo týmově s ostatními pracovníky školního poradenského pracoviště. Do této skupin her patří např. hra „V čem jsme stejní, v čem rozdílní“. Tato hra je taktéž určena pro utužení vztahů ve třídě. [1]

Odkazy

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.
  2. Braun, R. (2014). Pedagogicko-psychologická diagnostika. Univerzita Karlova v Praze.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 Petlák, E. (2006). Klíma školy a klíma triedy. Bratislava: Iris.
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Felcmanová, L., & kol. (2015). Metodika ke katalogu podpůrných opatření k dílčí části pro žáky s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. Univerzita Palackého v Olomouci.
  5. Mareš, J., Ježek, S. (2012). Klima školní třídy. Praha: Národní ústav pro vzdělání.
  6. 6,00 6,01 6,02 6,03 6,04 6,05 6,06 6,07 6,08 6,09 6,10 6,11 6,12 6,13 6,14 6,15 Čapek, R. (2010). Třídní klima a školní klima. Praha: Grada.
  7. Braun, R. (n.d.) Diagnostika vztahů ve školní třídě. Získáno 1. duben 2020 z http://www.ippp.cz/spp/sites/studijni-materialy/pdf/diagnostika-vztahu-ve-tride.pdf.
  8. Forsyth, D.R. (2014). Group Dynamics (6th. ed.) Belmont, CA: Wadsworth Cengage Learning.

Literatura

Čáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.

Fontana, D. (2014). Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál.

Freidlová, K., Jurová, L., Lindovská, L., Macková, P. & Urbancová, M. (2012). Práce s třídním kolektivem. Metodika. Národní ústav pro vzdělávání Štech, S., Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.

Helus, Z. (2015). Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada.

Hrouzek, P., Marková, Z. & kol. Bezpečné klima ve třídě. Dostupné z https://www.pppuk.cz/soubory/primarni_prevence/bezpecne_klima_ve_tride.pdf.

Lašek, J. (2007). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus.

Mareš, J. (1998a). Sociální klima školní třídy. Přehledová studie. AŠR ČR a SR, IPPP. Dostupné z: http://www.klima.pedagogika.cz/trida/doc/Mares_Klima_tridy.pdf. Čáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.

Externí odkazy

https://walsh-s-classroom-sociometrics.software.informer.com/

Klíčová slova

třída, školní třída, klima třídy, vztahy, diagnostika