Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS): Porovnání verzí
(psaní výčtů) |
|||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
===Funkce digitální knihovny=== | ===Funkce digitální knihovny=== | ||
− | * zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]] | + | * zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]], |
− | * identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace) | + | * identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace), |
− | * uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat | + | * uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat, |
− | * vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací<ref name="bratkova">BRATKOVÁ, Eva. <i>Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0</i>. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view </ref> | + | * vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.<ref name="bratkova">BRATKOVÁ, Eva. <i>Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0</i>. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view </ref> |
===Architektura digitální knihovny=== | ===Architektura digitální knihovny=== | ||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
====Model Kahn-Wilensky==== | ====Model Kahn-Wilensky==== | ||
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent: | Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent: | ||
− | # [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu | + | # [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu, |
− | # repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů | + | # repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů, |
− | # identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů | + | # identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů, |
− | # vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)<ref name="bratkova"/> | + | # vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).<ref name="bratkova"/> |
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému==== | ====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému==== | ||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
===Funkce OAIS archivu=== | ===Funkce OAIS archivu=== | ||
− | *vyjednává a přijímá informace od producentů informací | + | *vyjednává a přijímá informace od producentů informací, |
− | *získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany | + | *získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany, |
− | *určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci | + | *určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci, |
− | *zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám | + | *zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám, |
− | *dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti | + | *dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti, |
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.<ref>SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt</ref> | *zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.<ref>SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt</ref> | ||
===Externí entity=== | ===Externí entity=== | ||
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity: | Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity: | ||
− | '''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci | + | '''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci, |
− | '''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace) | + | '''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace), |
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.<ref name="consultative"/> | '''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.<ref name="consultative"/> | ||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
Popisná informace se následně dělí do 4 typů: | Popisná informace se následně dělí do 4 typů: | ||
− | *informace o původu | + | *informace o původu, |
− | *kontextová informace | + | *kontextová informace, |
− | *referenční informace | + | *referenční informace, |
− | *informace o stabilitě | + | *informace o stabilitě. |
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy: | Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy: | ||
Řádek 87: | Řádek 87: | ||
* [[Vannevar Bush]] | * [[Vannevar Bush]] | ||
− | *[[Digitální knihovna]] | + | |
+ | * [[Digitální knihovna]] | ||
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] |
Verze z 27. 5. 2015, 16:47
Obsah
Problematika vymezení pojmu
Pro pojem digitální knihovna neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, institucionální repozitář aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:
- digitální knihovna není jednotlivá entita,
- digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,
- propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,
- cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.[1]
Digitální knihovna
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“[2]
Historie
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří Vannevar Bush, který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je J. C. C. Licklider, jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech. V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů OPAC) Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny:
- computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,
- communications – globální síť a přenosová kapacita,
- content – množství informace v digitální podobě.
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.[3]
Funkce digitální knihovny
- zjišťování, výběr, získávání digitálních objektů,
- identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik metadat, katalogizace, indexace),
- uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,
- vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.[4]
Architektura digitální knihovny
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat middleware internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.[3]
Model Kahn-Wilensky
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců Roberta Kahna a Roberta Wilenskeho z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:
- uživatelské rozhraní (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,
- repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,
- identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,
- vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).[4]
OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů. Model byl vyvinut Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu ISO 14721:2002.[5]
Funkce OAIS archivu
- vyjednává a přijímá informace od producentů informací,
- získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany,
- určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci,
- zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám,
- dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti,
- zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.[6]
Externí entity
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity: producent (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci, management - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace), spotřebitel (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.[5]
Definice informace v OAIS
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.[5]
Informační balíček - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:
- informace o původu,
- kontextová informace,
- referenční informace,
- informace o stabilitě.
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:
- balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS
- balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci
- balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací[5]
Funkční model OAIS
samostatné funkční jednotky
- příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení
- archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání
- plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům
- správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům
- přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu
- administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu[5]
Odkazy
Reference
- ↑ POKORNÝ, JAROSLAV. Digitální knihovny: principy a problémy [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf
- ↑ CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.
- ↑ 3,0 3,1 BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf
- ↑ 4,0 4,1 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.
- ↑ SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt