Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS): Porovnání verzí

Řádek 9: Řádek 9:
  
 
'''Přiblížení pojmů:'''
 
'''Přiblížení pojmů:'''
 
+
* Digitální knihovna - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad)
'''Digitální knihovna''' - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad)
+
* Elektronická knihovna - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat
 
+
* Automatizovaná digitální knihovna - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce)
'''Elektronická knihovna''' - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat
+
* Virtuální knihovna - označení klade důraz na přístup k systému na dálku
 
+
* Kybernetická knihovna - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka
'''Automatizovaná digitální knihovna''' - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce)
+
* Elektronický archiv - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty
 
+
* Institucionální repozitář - synonymum k elektronickému archivu <ref name="Bratkov">BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf </ref>
'''Virtuální knihovna''' - označení klade důraz na přístup k systému na dálku
 
 
 
'''Kybernetická knihovna''' - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka
 
 
 
'''Elektronický archiv''' - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty
 
 
 
'''Institucionální repozitář''' - synonymum k elektronickému archivu <ref>BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf </ref>
 
  
 
==Historie==
 
==Historie==
Řádek 52: Řádek 45:
 
* ''Repozitář'' - slouží k ukládání digitálních objektů  
 
* ''Repozitář'' - slouží k ukládání digitálních objektů  
 
* ''Identifikační systém'' - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN)
 
* ''Identifikační systém'' - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN)
* ''Vyhledávací systém'' - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně<ref>BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf </ref>
+
* ''Vyhledávací systém'' - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně<ref name="Bratkov"/>
  
 
===[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]===
 
===[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]===

Verze z 6. 6. 2018, 22:07

Digitální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“[1]

Problematika vymezení pojmu

Pro pojem digitální knihovna neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, institucionální repozitář aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:

  • digitální knihovna není jednotlivá entita,
  • digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,
  • propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,
  • cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.[2]

Přiblížení pojmů:

  • Digitální knihovna - základní a nejpoužívanější termín pro informační systémy, podstatnou součástí je repozitář (digitální sklad)
  • Elektronická knihovna - synonymum k digitální knihovně, nicméně klade důraz na využívání technických prostředků pro elektronickou komunikaci dat
  • Automatizovaná digitální knihovna - označení systému digitální knihovny, kde jsou všechny procesy zajišťované prostřednictvím počítačových programů a optimálně bez zásahu člověka (kromě správce)
  • Virtuální knihovna - označení klade důraz na přístup k systému na dálku
  • Kybernetická knihovna - digitální knihovna, která funguje zcela bez zásahu člověka
  • Elektronický archiv - systémy, do kterých se ukládají digitální nebo digitalizované dokumenty
  • Institucionální repozitář - synonymum k elektronickému archivu [3]

Historie

Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří Vannevar Bush, který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je J. C. C. Licklider, jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech. V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů OPAC) Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny:

  • computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,
  • communications – globální síť a přenosová kapacita,
  • content – množství informace v digitální podobě.

To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.[4]

Funkce digitální knihovny

  • zjišťování, výběr, získávání digitálních objektů,
  • identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik metadat, katalogizace, indexace),
  • uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,
  • vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.

Digitální knihovna může plnit i další funkce, záleží co je jejím účelem. Např. pokud dochází k archivaci vysokoškolských kvalifikačních prací, je zde funkce automatického podávání prací v elektronické podobě. Další funkcí může být i prodej úplných textů. [5]

Architektura digitální knihovny

Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat middleware internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.[4]

Model Kahn-Wilensky

Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců Roberta Kahna a Roberta Wilenskeho z 90. let minulého století. "Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“)."[4]

Části architektury digitální knihovny modelu:

  • Uživatelské rozhraní - koncový uživatel využívá systému prostřednictvím prohlížeče
  • Repozitář - slouží k ukládání digitálních objektů
  • Identifikační systém - je určený pro generování, správu a směrování jednoznačných indentifikátorů (HDL, URN)
  • Vyhledávací systém - využívá se pro vyhledávání informací v digitální knihovně[3]

OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému

"OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství."[6]

OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů. Model byl vyvinut Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu ISO 14721:2002.[7]

Archiv typu OAIS se od jiných archivů liší definovanými povinnými funkcemi:

  • Dojednat a přijmout vhodné informace od jejich producentů
  • Získat dostatečnou kontrolu nad informacemi z důvodu zajištění cílů jejich dlouhodobé archivace a ochrany
  • Určit šíři základních uživatelských komunit archivu
  • Zajistit, aby byly archivované informace nezávisle srozumitelné určeným uživatelským komunitám
  • Dodržovat písemně stanovenou politiku a předepsané procedury archivu, aby bylo zajištěno, že informace budou v budoucnu uživatelům skutečně k dispozici
  • Zpřístupnit archivované informace pomocí vhodných mechanismů a služeb určeným uživatelským komunitám

Okolí archivu tvoří externí entity, a to:

  • Producent - poskytuje informace k jejich dlouhodobé archivaci a ochraně
  • Management - stanovuje a zavádí celkovou politiku archivu typu OAIS jako jednu z částí širší politiky v určité oblasti; řeší strategické plánování archivace a ochrany informací
  • Spotřebitel - komunikuje se službami archivu typu OAIS tak, aby byly nalezeny a získány archivované informace

V modelu OAIS jsou definovány 3 balíčky informací:

  • Balíček informací pro dodávání (Submission Information Package, SIP) - balíček informací, který putuje od producenta do archivu v rámci procesu příjmu
  • Balíček informací pro archivaci (Archival Informatin Package, AIP) - balíček informací, který má být uložen a dlouhodobě archivován v archivu (skládá se z vlastního obsahu informace)
  • Balíček informací pro rozšiřování (Dissemination Information Package, DIP) - balíček informací, který je poskytován uživateli archivu

Funkční model zahrnuje následující subsystémy:

  • Příjem - příjem informací (SIP)
  • Archivní uložení - úkolem je správa dlouhodobé archivace a ochrany informací
  • Správa dat - údržba databází popisných metadat
  • Administrace - subsystém zodpovědný za správu všech každodenních operací celého systému
  • Plánování archivace a ochrany - plánování strategie archivace a ochrany informačních materiálů
  • Přístup - zpracování dotazu uživatele na fondy archivu[8]


Odkazy

Reference

  1. CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD.
  2. POKORNÝ, JAROSLAV. Digitální knihovny: principy a problémy [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf
  3. 3,0 3,1 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf
  4. 4,0 4,1 4,2 BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf
  5. BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view
  6. Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System
  7. CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.
  8. BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Otev%C5%99en%C3%BD-p%C5%99%C3%ADstup-a-digit%C3%A1ln%C3%AD-knihovny-v-oblasti-v%C4%9Bdy-a-v%C3%BDzkumu-vybran%C3%A9-syst%C3%A9my_Bratkov%C3%A1.pdf

Související články