Dokument: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
== Dokument ==
+
Podle [http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx Zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě] jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.<ref>Česko. Zákon o archivnictví a spisové službě. In: ''Sbírka zákonů''. 2012, Ročník 2012, č. 167, 60. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx</ref>
=== Definice ===
 
Podle zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.<ref><i>499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů</i>. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&DR=SB</ref>
 
Dokument je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě [[potencionální informace]].<ref>CEJPEK JIŘÍ. <i>Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 47.</ref>
 
Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.<ref><i>Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj</i>. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841</ref>
 
  
 +
<ref><i>499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů</i>. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&DR=SB</ref>
 +
'''Dokument''' je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě [[potencionální informace]].<ref name="nerezepituj">CEJPEK JIŘÍ. <i>Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s.</ref>
 +
''Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.''<ref><i>Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj</i>. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841</ref>
  
=== Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru ===
+
== Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru ==
 
Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník [[Paul Otlet]]. Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – [[dokumentace]] a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika.  
 
Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník [[Paul Otlet]]. Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – [[dokumentace]] a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika.  
[[Dokumentalistika]] - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást informační vědy.
 
  
 +
[[Dokumentalistika]] - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást [[Informační věda|informační vědy]].<ref name="nerezepituj"> </ref>
  
=== Druhy dokumentů ===
+
== Druhy dokumentů ==
 
Člení se podle různorodých kritérií.
 
Člení se podle různorodých kritérií.
  
===== Podle způsobu záznamu dat: =====
+
=== Podle způsobu záznamu dat: ===
 
* písemné
 
* písemné
 
* obrazové
 
* obrazové
 
* zvukové
 
* zvukové
 
* audiovizuální
 
* audiovizuální
* strojem čitelné (elektronické nebo digitální)<ref>CEJPEK JIŘÍ. <i>Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 47-48.</ref>
+
* strojem čitelné (elektronické nebo digitální)<ref name="nerezepituj"></ref>
  
 +
=== Podle odvozenosti obsahu: ===
 +
* primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní [[Sémantika a syntaxe informace|informace]] <ref name="SJ">STRAKA JOSEF. <i>Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, 217 s.</ref>
 +
* sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů<ref name="SJ"></ref>
 +
* terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů<ref name="SJ"></ref>
  
===== Podle odvozenosti obsahu: =====
+
=== Podle návaznosti: ===
* primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní informace<ref>STRAKA JOSEF. <i>Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, s. 139.</ref>
 
* sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů<ref>STRAKA JOSEF. <i>Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, s. 161.</ref>
 
* terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů<ref>STRAKA JOSEF. <i>Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, s. 188.</ref>
 
*
 
 
 
===== Podle návaznosti: =====
 
 
* periodické
 
* periodické
 
* neperiodické
 
* neperiodické
  
===== Podle stupně zveřejnění: =====
+
=== Podle stupně zveřejnění: ===
 
* zveřejněné
 
* zveřejněné
 
* nezveřejněné
 
* nezveřejněné
* interní<ref>STRAKA JOSEF. <i>Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví</i>. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, s. 34.</ref>
+
* interní<ref name="SJ"></ref>
 
 
  
===== Podle hlouby a šíře výkladu tématu: =====
+
=== Podle hlouby a šíře výkladu tématu: ===
 
 
* [[makrodokumenty]] – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy
 
* [[makrodokumenty]] – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy
 
* [[mikrodokumenty]] – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, [[Patent|patenty]], instrukce, předpisy apod.<ref>HYHLÍKOVÁ,  Věra. <i>Informační analýza dokumentu</i>. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, s. 31</ref>
 
* [[mikrodokumenty]] – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, [[Patent|patenty]], instrukce, předpisy apod.<ref>HYHLÍKOVÁ,  Věra. <i>Informační analýza dokumentu</i>. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, s. 31</ref>
  
 
+
=== Hmotný x [[elektronický dokument]] ===
===== Hmotný x [[elektronický dokument]] =====
 
 
Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu ([[e-mail]], elektronický formulář či excelová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.<ref>BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. <i>Journal of the American Society for Information Science</i> [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9&lt;804::aid-asi5&gt;3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html</ref>
 
Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu ([[e-mail]], elektronický formulář či excelová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.<ref>BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. <i>Journal of the American Society for Information Science</i> [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9&lt;804::aid-asi5&gt;3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html</ref>
 
  
 
:'''''Výhody elektronického dokumentu:'''''
 
:'''''Výhody elektronického dokumentu:'''''
* zrychlení komunikace
+
* zrychlení [[komunikace]]
 
* šetří finance  
 
* šetří finance  
 
* lepší čitelnost a jednoduchá editace
 
* lepší čitelnost a jednoduchá editace
Řádek 56: Řádek 49:
 
:'''''Nevýhody elektronického dokumentu:'''''
 
:'''''Nevýhody elektronického dokumentu:'''''
 
* špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit)  
 
* špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit)  
* věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit [[elektronickým podpisem]])
+
* věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit [[elektronický podpis|elektronickým podpisem]])
 
 
=== Zdroje ===
 
===== Reference =====
 
  
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
  
 
+
=== Použitá literatura ===
 
+
* CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
===== Literatura =====
+
* HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.<br />
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.<br />
+
* STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.<br />
HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.<br />
 
STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.<br />
 
 
 
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===

Verze z 26. 1. 2015, 13:14

Podle Zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě jsou dokumenty veškeré záznamy písemné, obrazové, zvukové a elektronické povahy.[1]

[2] Dokument je jakýkoli hmotný nosič, na kterém jsou znakově zaznamenány znalosti v podobě potencionální informace.[3] Dokument je informační pramen tvořený nosičem informací a množinou informací na něm fixovaných a sloužící k přenosu dat v čase a prostoru.[4]

Vymezení pojmu „dokument“ v historii a s tím spojený vznik vědního oboru

Až do 19. století se vše zaznamenávalo na různé hmotné nosiče podle dostupnosti v dané oblasti a období. Za nejstarší záznamy se považují znázorněné symboly na stěnách jeskyní v pravěku. Postupně se vnikem a vývojem nových kultur se používal další materiál. Např. hliněné destičky, papyrus nebo pergamen. I tyto materiály nakonec nahradil nový objev z Číny, a to papír. Papír společně s knihtiskem pak zformoval tištěnou knihu, jež také prošla významnou proměnou do dnešní podoby. Vzhledem k různorodosti nosičů se koncem 19. století začal používat obecnější pojem „dokument“. Tento nový termín zavedl belgický právník Paul Otlet. Se zrodem pojmu dokument, vnikla činnost s tím spojená – dokumentace a následně na přelomu 19. a 20. století vědní obor dokumentalistika.

Dokumentalistika - teoretický a praktický obor zabývající se systematickým sběrem, pořádáním, vyhledáváním a distribucí zaznamenaných informací, obvykle ve specifických vědních oborech nebo disciplínách. Chápe se jako součást informační vědy.[3]

Druhy dokumentů

Člení se podle různorodých kritérií.

Podle způsobu záznamu dat:

  • písemné
  • obrazové
  • zvukové
  • audiovizuální
  • strojem čitelné (elektronické nebo digitální)[3]

Podle odvozenosti obsahu:

  • primární – dokumenty původního charakteru, obsahuje prvotní informace [5]
  • sekundární – odkazuje a informuje o existenci primárních dokumentů[5]
  • terciální – obsahuje soupis a informace sekundárních dokumentů[5]

Podle návaznosti:

  • periodické
  • neperiodické

Podle stupně zveřejnění:

  • zveřejněné
  • nezveřejněné
  • interní[5]

Podle hlouby a šíře výkladu tématu:

  • makrodokumenty – typická je výrazně členitá struktura (na jednotlivé oddíly, kapitoly apod.), např. monografie, sborníky, disertační práce, bibliografické přehledy, sborníky statí a referátů, učebnice, skripta, vědecké a technické zprávy
  • mikrodokumenty – nemají výrazně členitou strukturu, obsahují nejaktuálnější informace a zaměřují se na užší tématiku, např. články, studie, patenty, instrukce, předpisy apod.[6]

Hmotný x elektronický dokument

Fyzický dokument lze uchopit mnohem lépe, než dokument elektronický. Jde zkrátka o hmotný nosič (kniha, listiny atd.) Jednoduché příklady elektronického dokumentu se zdají být také lehce zařaditelné do „sekce“ dokumentu (e-mail, elektronický formulář či excelová tabulka). Ovšem u složitějších příkladů, jako u programů a operačních systémů, nelze jednoznačně říci, zdali se o dokumenty jedná nebo ne.[7]

Výhody elektronického dokumentu:
  • zrychlení komunikace
  • šetří finance
  • lepší čitelnost a jednoduchá editace
  • usnadnění a urychlení kontroly
Nevýhody elektronického dokumentu:
  • špatné zabezpečení (je snadno kopírovatelný a lze jej jednoduše sledovat či pozměnit)
  • věrohodnost (v některých případech je nutné ověřit elektronickým podpisem)

Odkazy

Reference

  1. Česko. Zákon o archivnictví a spisové službě. In: Sbírka zákonů. 2012, Ročník 2012, č. 167, 60. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/zakon-c-499-2004sb-ve-zneni-zakona-c-167-2012sb-pdf.aspx
  2. 499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 2004. Dostupné z : http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=2004s499&DR=SB
  3. 3,0 3,1 3,2 CEJPEK JIŘÍ. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „nerezepituj“ použit vícekrát s různým obsahem
  4. Typologie dokumentů: 1 Dokument a informační zdroj. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/mod/book/view.php?id=174841
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 STRAKA JOSEF. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posluchače katedry vědeckých informací a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990, 217 s.
  6. HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984, s. 31
  7. BUCKLAND MICHAEL K. What is a ?document??. Journal of the American Society for Information Science [online]. vol. 48, issue 9, undefined [cit. 2015-01-24]. DOI: 10.1002/(sici)1097-4571(199709)48:9<804::aid-asi5>3.0.co;2-v. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/digdoc.html

Použitá literatura

  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
  • HYHLÍKOVÁ, Věra. Informační analýza dokumentu. Praha: UVTEI, Institut pro mimoškolní vzdělávání, 1984. 80 s. Učební texty UVTEI; 19.
  • STRAKA, Josef. Sociální informatika: terminologický a výkladový slovník pro posl. katedry vědeckých inform. a knihovnictví: skripta pro posl. filoz. fakulty Univ. Karlovy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1990. 217 s. ISBN 80-7066-324-3.

Klíčová slova

potenciální informace, dokumentace, dokumentalistika, informační zdroj, nosič informace, elektronický zdroj