Doporučené verbální a non-verbální prezentační techniky. Úloha verbálních a non verbálních technik, charakteristika vybraných technik, zdůvodnění.: Porovnání verzí

Řádek 24: Řádek 24:
 
<references/>
 
<references/>
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
[[Komunikace]]
+
[[Komunikace]]<br>
[[Verbální komunikace]]
+
[[Verbální komunikace]]<br>
[[Neverbální komunikace, její funkce a jednotlivé složky]]
+
[[Neverbální komunikace, její funkce a jednotlivé složky]]<br>
[[Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.]]
+
[[Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.]]<br>
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 
verbální komunikace, neverbální komunikace, prezentační techniky, rétorika, řečnictví, mluvený projev
 
verbální komunikace, neverbální komunikace, prezentační techniky, rétorika, řečnictví, mluvený projev
  
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]
 
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]

Verze z 1. 5. 2020, 14:47

Verbální prezentační techniky

Řečové prostředky

Non-verbální prezentační techniky


Při komunikaci "tváří v tvář" představuje mimoslovní dorozumívání až 85% projevu. Vedle obsahu projevu jsou tedy i nesmírně důležité signály, které přednášející vysílá, aniž by mluvil. Neverbální prezentace člověka může probíhat vědomě i podvědomě, hodně vypovídá povaze člověka.
Pomocí neverbální komunikace lze regulovat, zdůraznit či doplnit verbální sdělení, vyjádřit emoce nebo třeba pomoci posluchači vytvořit si dojem o povaze přednášejícího. Při pochopení principů neverbálních prezentačních technik a jejich úspěšného provedení v praxi může člověk lépe zapůsobit na ostatní, úspěšně se prodat a lépe komunikovat svůj názor a umět o něm přesvědčit druhé.[1]
Neexistuje jedna správná formule neverbálního projevu, které by se měli všichni držet. Na druhou stranu ale existují určité signály, které působí na posluchače negativně a je lepší se jim vyvarovat, nebo naopak jiné, které je dobré do svého vystupování zařadit, jelikož mohou pomoci navázat pozitivní kontakt s publikem. [2]

Kinezika

Kinezika zahrnuje veškerou komunikaci prováděnou pohyby celého těla nebo pohyby částmi těla, patří tam také například chůze. Harmonické, uvolněné pohyby a klidná, plynulá chůze vyzařují klid a sebedůvěru, obecenstvo z toho vycítí, že přednášející ví, o čem mluví a co dělá. Rychlé a výrazné pohyby projev zdůrazňují, vyjadřují asertivitu. S těmi se to však nesmí přehnat, aby nepůsobily příliš agresivně a nepřátelsky.
Trhané pohyby či přešlapování značí nervozitu a nejistotu, čímž může přednášející ztratit důvěru publika. Podobný efekt může mít i žádný pohyb, kdy nervózní člověk "zkamení". Pomalé, lenivé pohyby mohou ukazovat lhostejnost.[1]

Gestika

Oblastí zájmu gestiky jsou gesta. Ta jsou převážně prováděna rukama a prsty, ale zahrnuty jsou také gesta prováděná hlavou či nohama. Zahrnutí gest do projevu napomáhá publiku k vizualizaci přednášené problematiky. Otevřené dlaně působí vřele, naznačují, že nic neschováváme. Ukazování prstem je nevhodné, působí agresivně. V jaké míře je gestikulace vhodná silně závisí na sociální situaci a kulturním kontextu, proto by se s nimi měl přednášející dopředu seznámit. Přílišná gestikulace může působit neprofesionálně a určitá gesta, která jsou běžná v jedné kultuře, mohou být urážlivá v jiné.[1]

Mimika

Mimika analyzuje, co lze vyčíst z výrazu ve tváři. Ve výrazu jsme schopni vyjádřit základní emoce. Největší zbraň v oblasti mimiky pro přednášejícího představuje úsměv. Ten navozuje přátelskou atmosféru, spouští zpětnou vazbu a v publiku vyvolává pocit důvěry.
Vizika je speciální odvětví mimiky, někdy se uvádí jako oblast neverbální komunikace sama o sobě. Jedná se o pohyby očí a svalů kolem a také o oční kontakt. Letmý oční kontakt s jednotlivci v publiku působí vyrovnaně a pomáhá navázat osobní kontakt. Pokud oční kontakt neprobíhá, prezentace působí neosobně a nedůvěryhodně, jako by přednášející neco skrýval.[1]

Posturika

Posturika

[3]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. Praha: Grada, 2008. 328 s. ISBN 978-80-247-2614-4.
  2. VYCHYTIL, Pavel. Není prezentace jako prezentace. [online] 2008. [cit. 2020-04-29]. Dostupné z: http://ebm.lf3.sweb.cz/neni_prezentace_jako_prezentace.pdf
  3. KABÁTEK, Aleš a Olga LOŠŤÁKOVÁ. Obchodní a manažerská prezentace. Praha: Grada, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3344-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f60a2980-5b4d-11e7-8b71-5ef3fc9ae867

Související články

Komunikace
Verbální komunikace
Neverbální komunikace, její funkce a jednotlivé složky
Charakterizujte vlastnosti a rysy aplikací pro tvorbu elektronických prezentací. Popište typickou strukturu prezentace a uveďte, s jakými objekty v prezentaci typicky pracujeme.

Klíčová slova

verbální komunikace, neverbální komunikace, prezentační techniky, rétorika, řečnictví, mluvený projev