Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
=== Vlastnictví ===
+
== Vlastnictví ==
Vlastnictví dělíme na tři druhy: '''[[vlastnictví k věcem movitým]]''', '''[[vlastnictví k věcem nemovitým]]''' a '''duševní vlastnictví'''. Jedná se o právo k dané věci, ale také ve smyslu majetku. Jedná se o moc osoby nad danou věcí, která je předmětem jejího vlastnického práva. Dává jí to moc věc užít, ale zároveň to chrání před zneužitím, či zcizením dané věci jinou osobou. Vlastnictví patří k právům absolutním. Vlastník je hájen proti všem. Toto právo může využívat pouze vlastník.(Špaček, 2003, s.18)
+
Vlastnictví dělíme na tři druhy: [[vlastnictví k věcem movitým]], [[vlastnictví k věcem nemovitým]] a duševní vlastnictví. Jedná se o právo k dané věci, ale také ve smyslu majetku. Jedná se o moc osoby nad danou věcí, která je předmětem jejího vlastnického práva. Dává jí to moc věc užít, ale zároveň to chrání před zneužitím, či zcizením dané věci jinou osobou. Vlastnictví patří k právům absolutním. Vlastník je hájen proti všem. Toto právo může využívat pouze vlastník.(Špaček, 2003, s.18)
  
=== Duševní vlastnictví ===
+
== Duševní vlastnictví ==
Duševnímu vlastnictví se rozumí výsledek nějaké duševní činnosti osoby, která má na tento výsledek právo. Práva k duševnímu vlastnictví se děli na dvě skupiny:
+
Duševním vlastnictvím nebo také majetkem rozumíme práva k nehmotným statkům, která vznikla lidskou duševní činností. Tato práva dělíme na právo autorské ([[autorské právo]]), které je právem k autorským a uměleckým dílům, a na právo k průmyslovému vlastnictví ([[průmyslové vlastnictví]]), které se týká výsledků duševní činnosti v ekonomické oblasti (vynálezy, průmyslové vzory ([[průmyslový vzor]]), ochranné známky). Vlastník duševního vlastnictví(autor) může další osobě poskytnout práva k nakládáním s dušením vlastnictvím prostřednictvím licence.<sup>[2]</sup>
  
# [[Průmyslové vlastnictví]] pod tento pojem spadají tyto typ práv: [[patenty]], [[ochranné známky]], [[průmyslové vzory]], [[užitné vzory]] a vynálezy.
+
== Autorské právo copyright ==
# '''Autorská práva a práva s nimi související''' - tato práva jsou chráněna zákonem Umožňují tvůrcům duševní lidské činnosti mít kontrolu nad výsledkem jejich tvůrčí činnosti. (Duševní vlastnictví, 2010, s.8)
+
Ochranu práv autorů vymezuje Zákon č. 121/2000 Sb., tzv. [[Autorský zákon]]. Podle tohoto zákona je předmětem práva [[autorské dílo]] literární a jiné dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, za dílo je považován též překlad autorského díla nebo počítačový program.<sup>[3]</sup>
Duševním vlastnictvím se celosvětově zabývá mezinárodní organizace [[World Intellectual Property Organization]] (WIPO) založená v roce 1967. K jejímu vzniku přispěla úmluva, která definuje jednotlivé druhy duševního vlastnictví. V současné době platí aktualizovaná verze z roku 1971 z Paříže.
 
  
=== Autorská práva ===
+
Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo zhmotněno, to znamená vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Právo autorské (anglicky copyright) zahrnuje:
Autorské právo se dělí na dva druhy:
+
* výlučná práva osobnostní (rozhodovat o zveřejnění, osobovat si autorství, nedotknutelnost díla), jedná se o právo morální, těchto práv se autor nemůže vzdát a zanikají smrtí autora<sup>[3]</sup>
 +
* majetková práva – práva dílo užít (rozmnožovat, rozšiřovat, pronajmout, půjčovat, vystavovat, sdělovat veřejnosti), tato práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, kdy tato práva přejímají dědici. Poté je dílo pokládáno za dílo volné.<sup>[2]</sup>
  
# '''Právo osobnostní''' – spojeno s osobností autora, nepřevoditelné
+
Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.<sup>[3]</sup> Autor může za odměnu poskytnout licenci jinému subjektu, to znamená udělit souhlas s užitím autorského díla podle podmínek, které vymezí licenční/autorská smlouva. Tímto úkonem autorovi jeho majetkové právo nezaniká.
# '''Právo majetkové''' – souvisí s dědickým řízením
 
  
V autorském právu dává každému jedinci osobnostní právo na svůj produkt, který byl výsledkem tvůrčí lidské (duševní) činnosti. Autorství vzniká okamžikem vzniku tvůrčího díla a je automaticky chráněn autorským zákonem. V České republice existuje '''zákon č. 121/2000 Sb.''' O právu autorském a jeho novelizace zákonem '''č.81/2005 Sb.''', která je doplněna o otázky autorských práv spojených se vstupem do Evropské unie. Dle výše uvedených zákonů je předmětem autorského práva ''dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě.''(Autorské právo, 2014, s.9)
+
Symbolem copyrightu – autorsky chráněného uměleckého díla, je písmeno "c" v kroužku, za ním je uveden rok prvního vydání díla a jméno držitele autorských práv. Tento symbol se používá hlavně na viditelných dílech jako jsou knihy předměty, DVD a je uveden na každém vydání díla.<sup>[2]</sup>
  
Dílem se rozumí :
+
Výkon autorských práv může autor svěřit kolektivnímu správci. V ČR to jsou zejména tyto organizace:
* Dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem
+
OSA – Ochranný svaz autorský k dílům hudebním
* Dílo hudební
+
DILIA – divadelní, literární a audiovizuální agentura
* Dílo dramatické
+
INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů o.s.
* Dílo hudebně dramatické
+
OOA-S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o.s.
* Dílo choreografické a dílo pantomimické
+
Občanské sdružení GESTOR – Ochranný svaz autorský
* Dílo fotografické
 
* Dílo audiovizuální
 
* Dílo výtvarné
 
* Dílo architektonické
 
* Dílo užitého umění
 
* Dílo kartografické
 
* Počítačový program
 
* Databáze
 
  
Autorské právo se nevztahuje na:
+
Autorský zákon je teritoriální, to znamená, že chrání pouze autory, kteří jsou zároveň občany České republiky. Dále se toto právo vztahuje na cizince, kteří mají v ČR bydliště nebo cizince, jejichž dílo bylo poprvé zveřejněno na území ČR.<sup>[2]</sup>
* úřední díla,
 
* výtvory tradiční lidové kultury,
 
* politický projev a řeč,
 
* námět díla,
 
* denní zpráva,
 
* myšlenka,
 
* postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. (Telec, I.,Tůma, P., 2006, s.29)
 
Osobnostní autorská práva dávají tvůrci právo dílo '''zveřejnit''', '''osobovat si autorství''', '''zveřejnění''' (jakým způsobem, např. pseudonym, anonym apod.), '''nedotknutelnost''' díla. Tato práva zanikají smrtí autora. Práva jsou '''nepřevoditelná''' a autor se jich nemůže vzdát. Po smrti autora se mluví o tzv. '''majetkových autorských právech''', jejichž obsahem je právo dílo užít, právo na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého díla, právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu. (Telec, I.,Tůma, P., 2006, s.37)  Tato práva trvají '''70 let po autorově smrti.'''
 
  
Autorský zákon vysvětluje, co je jeho, kdo je z hlediska práva nositelem a držitelem autorských práv. Kdy autorské právo vzniká, kdy zaniká. Jaká existuje právní ochrana autorství. Jaké jsou výjimky z této ochrany. Kdo má právo dílo užít, rozmnožit, jaká jsou majetková práva, co se považuje za výtvor lidské činnosti atd.(Autorské právo, 2014)
+
Česká republika podepsala také některé mezinárodní úmluvy týkající se autorského práva, jedná se např. o Bernskou úmluvu a autorském právu z roku 1886 na ochranu literárních a uměleckých děl.
  
Práva s autorským právem související -  těmito právy se rozumí:
+
Ochranou duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni se zabývá specializovaná agentura OSN World Intellectual Property Organisation([[WIPO]]) se sídlem v Ženevě.
* Právo výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu
 
* Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
 
* Právo výrobce zvukově-obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
 
* Právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu [Telec, I.,Tůma, P., 2006]
 
Nestátní organizace, které jsou kolektivními správci práv:
 
* OSA - Ochranný svaz autorský, www.osa.cz
 
* DILIA - Divadelní, literární, audiovizuální agentura, www.dilia.cz
 
* INTERGRAM - Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, www.intergram.cz
 
* OOA-S - Ochranná organizace autorská - Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, www.ooas.cz
 
* GESTOR - Ochranný svaz autorský, www.gestor.cz
 
  
=== Copyright ===
+
== Copyleft ==
Jedná se o anglický termín pro označení autorských práv. Copyright je značka, která '''identifikuje''' vlastnictví, rok vydání a tvůrce autora k danému dílu. Značka musí být na každé rozmnoženině díla. Copyright se vztahuje na stejná díla jako autorský zákon České republiky. Copyright v sobě svou povahou obsahuje dva základní aspekty: '''ekonomické''' a '''morální'''. Za poskytnutí svého díla někomu dalšímu za účelem použití může tvůrce požadovat finanční ohodnocení. Z morálního hlediska dává všem na srozuměnou, že dílo je něčím majetkem a není volně k užití. Z tohoto statusu se může dílo zakázat např. reprodukovat apod. (WIPO, 2014)
+
Copyleft je jedním ze způsobů, jak využívat autorské právo v oblasti svobodného softwaru [[software]]. Pokud dá autor uživatelům právo upravovat a šířit dílo, nesmí být toto právo při dalším šíření původního nebo upraveného díla omezeno. Autorem myšlenky copyleftu je americký programátor Richard Stallman ([[Richard_Stallman]]). Tyto myšlenky jsou zapracovány do copyleftové licence, kde je popsáno, co je povoleno a za jakých podmínek. Příkladem takovéto licence je GNU GPL. Znakem copyleftu je zrcadlově obrácený symbol copyrightu.<sup>[5]</sup> <sup>[6]</sup>
  
=== Copyleft ===
+
== Odkazy ==
Copyleft je zvláštní druh autorského práva. Pokud autor dá své dílo (ať už upravené či nikoliv) k použití někomu dalšímu, dává mu tím souhlas se šířením tohoto díla dál. Tato myšlenka je pak konkrétně aplikovatelná na '''[[softwarové licence]]'''. Základ úspěšnosti na tzv. '''svobodný [[software]]'''. Příkladem copyleftové licence je [[GNU GPL]]. Autorem myšlenky copyleftu je [[Richard Stallman]].
+
===Použitá literatura===
 
+
# JEŽEK, Jiří, Jindřich ŠPAČEK, David ŠTROS et al. Prosazování práv z duševního vlastnictví: Učební texty [online]. HP, 2003[cit. 2014-05-28]. Dostupné z: [[http://www.dusevnivlastnictvi.cz]]
=== Odkazy ===
+
# ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012. ISBN 978-80-7353-223-9.
====Použitá literatura====
+
# Autorské a průmyslové právo. Praha: Computer Press, 2004. Právní předpisy v platném znění. ISBN 80-251-0045-6.
* Autorské právo, Průmyslová práva: rekodifikace. Ostrava: Sagit, 2014. ISBN 978-80-7488-047-6.
+
# Ottův slovník naučný, Osmý díl. Praha: J. Otto, 1894, s. 232-235. Dostupné online.  [[http://archive.org/stream/ottvslovnknauni48ottogoog#page/n253/mode/2up]]
* Duševní vlastnictví: příručka osvědčených postupů : 10 praktických doporučení pro lepší integraci duševního vlastnictví do obchodní činnosti. 1. čes. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010, 54 s. ISBN 978-807-2820-849.
+
# OPERAČNÍ SYSTÉM GNU. Co je to copyleft?. Operační systém GNU [online]. © 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2016 [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: [[http://www.gnu.org/copyleft/copyleft.html]]
* JEŽEK, Jiří, Jindřich ŠPAČEK, David ŠTROS et al. Prosazování práv z duševního vlastnictví: Učební texty [online]. HP, 2003[cit. 2014-05-28]. Dostupné z: www.dusevnivlastnictvi.cz/assets/
+
# WIKISOFIA. Richard Stallman. Wikisofia [online]. ©2013 [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: [[Richard_Stallman]]
* STALLMAN, Richard. Copyleft: pragmatic idealism. In: GNU operating system [online]. 2014 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z:http://www.gnu.org/philosophy/pragmatic.html
 
* WIPO. World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.wipo.int
 
* TELEC, Ivo a Pavel TŮMA. Přehled práva duševního vlastnictví. 2., upr. vyd. Brno: Doplněk, 2006, 114 s. ISBN 978-80-7239-198-1.
 
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]

Verze z 2. 1. 2019, 19:53

Vlastnictví

Vlastnictví dělíme na tři druhy: vlastnictví k věcem movitým, vlastnictví k věcem nemovitým a duševní vlastnictví. Jedná se o právo k dané věci, ale také ve smyslu majetku. Jedná se o moc osoby nad danou věcí, která je předmětem jejího vlastnického práva. Dává jí to moc věc užít, ale zároveň to chrání před zneužitím, či zcizením dané věci jinou osobou. Vlastnictví patří k právům absolutním. Vlastník je hájen proti všem. Toto právo může využívat pouze vlastník.(Špaček, 2003, s.18)

Duševní vlastnictví

Duševním vlastnictvím nebo také majetkem rozumíme práva k nehmotným statkům, která vznikla lidskou duševní činností. Tato práva dělíme na právo autorské (autorské právo), které je právem k autorským a uměleckým dílům, a na právo k průmyslovému vlastnictví (průmyslové vlastnictví), které se týká výsledků duševní činnosti v ekonomické oblasti (vynálezy, průmyslové vzory (průmyslový vzor), ochranné známky). Vlastník duševního vlastnictví(autor) může další osobě poskytnout práva k nakládáním s dušením vlastnictvím prostřednictvím licence.[2]

Autorské právo – copyright

Ochranu práv autorů vymezuje Zákon č. 121/2000 Sb., tzv. Autorský zákon. Podle tohoto zákona je předmětem práva autorské dílo literární a jiné dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, za dílo je považován též překlad autorského díla nebo počítačový program.[3]

Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo zhmotněno, to znamená vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Právo autorské (anglicky copyright) zahrnuje:

  • výlučná práva osobnostní (rozhodovat o zveřejnění, osobovat si autorství, nedotknutelnost díla), jedná se o právo morální, těchto práv se autor nemůže vzdát a zanikají smrtí autora[3]
  • majetková práva – práva dílo užít (rozmnožovat, rozšiřovat, pronajmout, půjčovat, vystavovat, sdělovat veřejnosti), tato práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, kdy tato práva přejímají dědici. Poté je dílo pokládáno za dílo volné.[2]

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.[3] Autor může za odměnu poskytnout licenci jinému subjektu, to znamená udělit souhlas s užitím autorského díla podle podmínek, které vymezí licenční/autorská smlouva. Tímto úkonem autorovi jeho majetkové právo nezaniká.

Symbolem copyrightu – autorsky chráněného uměleckého díla, je písmeno "c" v kroužku, za ním je uveden rok prvního vydání díla a jméno držitele autorských práv. Tento symbol se používá hlavně na viditelných dílech jako jsou knihy předměty, DVD a je uveden na každém vydání díla.[2]

Výkon autorských práv může autor svěřit kolektivnímu správci. V ČR to jsou zejména tyto organizace: OSA – Ochranný svaz autorský k dílům hudebním DILIA – divadelní, literární a audiovizuální agentura INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů o.s. OOA-S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o.s. Občanské sdružení GESTOR – Ochranný svaz autorský

Autorský zákon je teritoriální, to znamená, že chrání pouze autory, kteří jsou zároveň občany České republiky. Dále se toto právo vztahuje na cizince, kteří mají v ČR bydliště nebo cizince, jejichž dílo bylo poprvé zveřejněno na území ČR.[2]

Česká republika podepsala také některé mezinárodní úmluvy týkající se autorského práva, jedná se např. o Bernskou úmluvu a autorském právu z roku 1886 na ochranu literárních a uměleckých děl.

Ochranou duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni se zabývá specializovaná agentura OSN World Intellectual Property Organisation(WIPO) se sídlem v Ženevě.

Copyleft

Copyleft je jedním ze způsobů, jak využívat autorské právo v oblasti svobodného softwaru software. Pokud dá autor uživatelům právo upravovat a šířit dílo, nesmí být toto právo při dalším šíření původního nebo upraveného díla omezeno. Autorem myšlenky copyleftu je americký programátor Richard Stallman (Richard_Stallman). Tyto myšlenky jsou zapracovány do copyleftové licence, kde je popsáno, co je povoleno a za jakých podmínek. Příkladem takovéto licence je GNU GPL. Znakem copyleftu je zrcadlově obrácený symbol copyrightu.[5] [6]

Odkazy

Použitá literatura

  1. JEŽEK, Jiří, Jindřich ŠPAČEK, David ŠTROS et al. Prosazování práv z duševního vlastnictví: Učební texty [online]. HP, 2003[cit. 2014-05-28]. Dostupné z: [[1]]
  2. ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012. ISBN 978-80-7353-223-9.
  3. Autorské a průmyslové právo. Praha: Computer Press, 2004. Právní předpisy v platném znění. ISBN 80-251-0045-6.
  4. Ottův slovník naučný, Osmý díl. Praha: J. Otto, 1894, s. 232-235. Dostupné online. [[2]]
  5. OPERAČNÍ SYSTÉM GNU. Co je to copyleft?. Operační systém GNU [online]. © 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2016 [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: [[3]]
  6. WIKISOFIA. Richard Stallman. Wikisofia [online]. ©2013 [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: Richard_Stallman