Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft

Vlastnictví

Vlastnictví dělíme na tři druhy: vlastnictví k věcem movitým, vlastnictví k věcem nemovitým a duševní vlastnictví. Jedná se o právo k dané věci, ale také ve smyslu majetku. Jedná se o moc osoby nad danou věcí, která je předmětem jejího vlastnického práva. Dává jí to moc věc užít, ale zároveň to chrání před zneužitím, či zcizením dané věci jinou osobou. Vlastnictví patří k právům absolutním. Vlastník je hájen proti všem. Toto právo může využívat pouze vlastník.(Špaček, 2003, s.18)

Duševní vlastnictví

Duševním vlastnictvím nebo také majetkem rozumíme práva k nehmotným statkům, která vznikla lidskou duševní činností. Tato práva dělíme na právo autorské (autorské právo), které je právem k autorským a uměleckým dílům, a na právo k průmyslovému vlastnictví (průmyslové vlastnictví), které se týká výsledků duševní činnosti v ekonomické oblasti (vynálezy, průmyslové vzory (průmyslový vzor), ochranné známky). Vlastník duševního vlastnictví(autor) může další osobě poskytnout práva k nakládáním s dušením vlastnictvím prostřednictvím licence.[2]

Autorské právo – copyright

Ochranu práv autorů vymezuje Zákon č. 121/2000 Sb., tzv. Autorský zákon. Podle tohoto zákona je předmětem práva autorské dílo literární a jiné dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, za dílo je považován též překlad autorského díla nebo počítačový program.[3]

Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo zhmotněno, to znamená vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Právo autorské (anglicky copyright) zahrnuje:

  • výlučná práva osobnostní (rozhodovat o zveřejnění, osobovat si autorství, nedotknutelnost díla), jedná se o právo morální, těchto práv se autor nemůže vzdát a zanikají smrtí autora[3]
  • majetková práva – práva dílo užít (rozmnožovat, rozšiřovat, pronajmout, půjčovat, vystavovat, sdělovat veřejnosti), tato práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, kdy tato práva přejímají dědici. Poté je dílo pokládáno za dílo volné.[2]

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.[3] Autor může za odměnu poskytnout licenci jinému subjektu, to znamená udělit souhlas s užitím autorského díla podle podmínek, které vymezí licenční/autorská smlouva. Tímto úkonem autorovi jeho majetkové právo nezaniká.

Symbolem copyrightu – autorsky chráněného uměleckého díla, je písmeno "c" v kroužku, za ním je uveden rok prvního vydání díla a jméno držitele autorských práv. Tento symbol se používá hlavně na viditelných dílech jako jsou knihy předměty, DVD a je uveden na každém vydání díla.[2]

Výkon autorských práv může autor svěřit kolektivnímu správci. V ČR to jsou zejména tyto organizace:

  • OSA – Ochranný svaz autorský k dílům hudebním
  • DILIA – divadelní, literární a audiovizuální agentura
  • INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů o.s.
  • OOA-S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o.s.
  • Občanské sdružení GESTOR – Ochranný svaz autorský

Autorský zákon je teritoriální, to znamená, že chrání pouze autory, kteří jsou zároveň občany České republiky. Dále se toto právo vztahuje na cizince, kteří mají v ČR bydliště nebo cizince, jejichž dílo bylo poprvé zveřejněno na území ČR.[2]

Česká republika podepsala také některé mezinárodní úmluvy týkající se autorského práva, jedná se např. o Bernskou úmluvu a autorském právu z roku 1886 na ochranu literárních a uměleckých děl.

Ochranou duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni se zabývá specializovaná agentura OSN World Intellectual Property Organisation([[1]]) se sídlem v Ženevě.

Copyleft

Copyleft je jedním ze způsobů, jak využívat autorské právo v oblasti svobodného softwaru software. Pokud dá autor uživatelům právo upravovat a šířit dílo, nesmí být toto právo při dalším šíření původního nebo upraveného díla omezeno. Autorem myšlenky copyleftu je americký programátor Richard Stallman (Richard_Stallman). Tyto myšlenky jsou zapracovány do copyleftové licence, kde je popsáno, co je povoleno a za jakých podmínek. Příkladem takovéto licence je GNU GPL. Znakem copyleftu je zrcadlově obrácený symbol copyrightu.[5] [6]

Odkazy

Použitá literatura

  1. JEŽEK, Jiří, Jindřich ŠPAČEK, David ŠTROS et al. Prosazování práv z duševního vlastnictví: Učební texty [online]. HP, 2003[cit. 2014-05-28]. Dostupné z: [[2]]
  2. ŠULC, Petr a Aleš BARTOŠ. Autorské právo v otázkách a odpovědích. Praha: Pierot, 2012. ISBN 978-80-7353-223-9.
  3. Autorské a průmyslové právo. Praha: Computer Press, 2004. Právní předpisy v platném znění. ISBN 80-251-0045-6.
  4. Ottův slovník naučný, Osmý díl. Praha: J. Otto, 1894, s. 232-235. Dostupné online. [[3]]
  5. OPERAČNÍ SYSTÉM GNU. Co je to copyleft?. Operační systém GNU [online]. © 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2016 [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: [[4]]
  6. WIKISOFIA. Richard Stallman. Wikisofia [online]. ©2013 [cit. 2019-01-02]. Dostupné z: Richard_Stallman

Klíčová slova

duševní vlastnictví, autorské dílo, autorské právo, autorský zákon, copyright, copyleft