Dvojtečkové třídění: Porovnání verzí

Řádek 45: Řádek 45:
 
=== Vliv ===
 
=== Vliv ===
  
CC nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo [[Blissovo bibliografické třídění]]. Jeho další možnosti se objevily se vznikem World Wide Webu (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).
+
CC nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo [[Blissovo bibliografické třídění]]. Jeho další možnosti se objevily se vznikem [https://wikisofia.cz/index.php?title=World_Wide_Web&action=edit&redlink=1 World Wide Webu] (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==

Verze z 10. 1. 2015, 15:17

Dvojtečkové třídění (Colon classification = CC) je fasetový klasifikační systém navržený ve 20. letech 20. století S. R. Ranganathanem. Nikdy se plně neujal, avšak nezanedbatelně ovlivnil ostatní systémy a nové technologie. Jde o systém, který slouží ke klasifikaci dokumentů, a který charakterizuje daný předmět pomocí více tříd (faset), z nichž každá jej pojímá z jiného hlediska (jazyk, čas, místo, hmota...). Dalším příkladem fasetové klasifikace je Universal Decimal Classification (UDC).[1]

Vznik a vývoj

Autor

Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892 - 1972) byl indický matematik a knihovník. Byl profesorem matematiky na Madarské univerzitě, později řídil univerzitní knihovnu. Zasloužil se o pozvednutí knihovnictví v Indii, jeho práce má však globální význam. Jeho nejvýznamnějšími přínosy pro informační vědu a knihovnictví je formulování Pěti zákonů knihovnictví a vytvoření Dvojtečkového třídění.

Formování

Ranganathan své třídění navrhl již roku 1924. První vydání publikoval v roce 1933. Do své smrti jej upravil v dalších pěti vydáních. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou v tomto směru Dvojtečkové klasifikace a Úvodu do knihovnické klasifikace (1937). Vývoj CC se zastavil po posledním 7. vydání v roce 1987.

Uvádění do praxe

Uvádění do praxe Ranganathan experimentoval s DT na Madarské univerzitě a v několika indických univerzitních (Dillí, Banaras) či veřejných knihovnách. Bohužel se nenašla instituce, která by se ho ujala a rozvíjela jej, z toho důvodu se nikdy nezačalo masově využívat.

Charakter

CC je postkoordinovaný selekční jazyk (popis vytvářen s ohledem na konkrétní dokument – opakem je prekoordinovaný selekční jazyk). Jedná se o fasetový systém (opakem je enumerativní systém). CC je též nazýváno analyticko-systematickým, neboť poměrně detailně analyzuje pojem, přičemž postupuje na základě daných principů.[2]

Syntaktické prostředky

Syntaktickými prostředky jsou arabské číslice, velká a malá písmena, a sada interpunkčních znaků, které je oddělují (z počátku to byly pouze dvojtečky).

Principy

Zápis dokumentu v CC se skládá z hlavních faset a izolátových faset (ty se v něm nutně vyskytovat nemusí). Faseta je pak kategorie či charakteristika, pomocí které určujeme dokument.

CC člení vědu na 44 hlavních faset (Universum znalostí, Knihovní věda, Knižní věda, Žurnalistika...), určující základní obory lidského vědění – hlavní faseta stojí na počátku zápisu. Dále dokumentu přiřazujeme izolátové fasety vypovídajících o osobě, hmotě, energii, prostoru, času (= PEMST, počáteční písmena anglických výrazů), z nichž každé předchází jiný interpunkční symbol. Mohou se přidat další (obtížně zařaditelné) fasety, vypovídající o místě, jazyku apod. Dokumentu můžeme přiřadit více hlavních faset i více izolátových faset v totožných kategoriích, popřípadě i některé kategorie vynechat, nelze-li jimi dokument charakterizovat.[1]

Příklad záznamu

L ,45 ;421 :6 ;253 :f .44 'N5

Lékařství (zákl.třída) , Plíce ;Tuberkulóza : Léčba ; Rentgen :Výzkum . Indie '1950 [3]

CC a ostatní klasifikační systémy

CC vzniklo v době, kdy se již užívalo Mezinárodní desetinné třídění (MDT), Deweyho desetinné třídění (DDC) či Třídění Kongresové knihovny (LCC). Ranganathan z nich vycházel jen částečně. Jejich hierarchickou strukturu považoval za svazující. Viděl i jejich neschopnost vyjadřovat úzce specifická či mezioborová témata[1]. Toto mělo CC zvládnout, současně mělo být flexibilnější, nabízet možnost úprav, či začlenění nových oborů lidské činnosti.

Nedostatky

Nedostatkem CC je mnohdy jeho přílišná délka, signatura se nemusí vejít na hřbet knihy, uživatel může mít problém s jejím zapamatováním. I samo tvoření popisu je náročné.

Vliv

CC nicméně velmi ovlivnilo např. MDT či DDC, které implementovaly některé rysy fasetového systému. Také výrazně ovlivnilo Blissovo bibliografické třídění. Jeho další možnosti se objevily se vznikem World Wide Webu (vychází z něj kupříkladu slovníkový systém Yahoo).

Zdroje

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 11 [cit. 26.11.2014]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/1809>. urn:nbn:cz:ik‐001809. ISSN 1212-5075.
  2. ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.
  3. DOFKOVÁ, Jitka. Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. [online]. 2004 [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41

Použitá literatura

  • ŠILAROVÁ, Ludmila. Ranganathanův teoretický přínos a vliv v systematickém pořádání informací. Praha, 1978. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.
  • SKALOVÁ, Eva. Klasifikace knihovnictví, bibliografie a VTEI ve světových univerzálních klasifikačních systémech. Praha, 1975. Diplomová práce. FF UK. Vedoucí práce Blahoslav Kovář.

Externí zdroje

Klíčová slova

dvojtečkové třídění, klasifikační systém, fasetová klasifikace