E-health nebo také eHealth znamená elektronické zdravotnictví. Je to označení pro elektronizaci celého zdravotnického systému. Podporuje léčbu, diagnostiku, zdravotnickou správu a to vše za využití komunikačních a informačních technologií. Systém E-health je také úplatněn i v oblasti našeho zdravého životního cyklu.[1]

Jedním z největších prospěchů má toto e-zdravotnictví přinést v lepším přístupu k péči, její lepší kvalitě a samozřejmě efektivitě. Základem je sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty. Dále také mezi jednotlivými nemocnicemi, zdravotnickými informačními sítěmi a zdravotnickým personálem. Cílem je široké propojení všechn účastníků zdravotnictví za pomoci moderních technologií.

Rozvoj E-health vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a dalšími nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedené E-health v České republice, které zřídil ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek v roce 2007.

Zaměření E-health

Toto elektronické zdravotnictví je zaměřeno na interakci v několika úrovních:

  1. Mezi zdravotními odborníky
  2. Mezi pacienty vzájemně
  3. Mezi zdravotními zařízeními
  4. Mezi pacientem a lékařem[2]

Náplň oboru

E-health má velice rozsáhlý obsah, jehož spektrum zahrnuje obzvláště správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástní systému jsou také přenosné prostředky pro monitorování pacientů, elektronické zdravotní záznamy nebo předepisování léků. Speciální se jeví využití služby telemedicíny, které umožňuje pacientům dálkovou komunikaci s lékařem. Tím pádem E-health nabízí monitoring pacientů pomocí internetu či dalších různých komunikačních systémů. Zdravotníkům či lékařům tento systém nabízí pochytit včas informaci pro záchranu života nebo dálkově vyhodnotit situaci u nemocných pacientů. Mohou si tak ověřit mnohé užitečné informace jako jsou například hodnoty krevního cukru u diabetiků naměřené při domácím tzv. Self-monitoringu.

E-health v České republice

Našim společným cílem by měla být země se zdravými lidmi. České zdravotnictví má více než dvacet zájmových skupin, které potřebují, nebo jsou zákonem nuceny, vzájemně spolupracovat. Takovýto systém obsahuje značné množství dat, která musí být spravována a řízena, tedy tvořena, kontrolována, sdílena, archivována, propojována a předávána dál. E-health jak už bylo zmíněno poskytuje nástroje pro tuto správu a řízení dat. Analýza Restart ukázala, že Česká republika tyto nástroje využívá v malé míře./>

Základní kroky směrem k elektronizaci českého zdravotnictví udává Národní plán rozvoje E-health stanovený Českým národním fórem pro E-healt a ICT Unií. Tyto instituce spolupracují rovběž s Ministerstvem zdravotnicví.

Pro zajímavost statistik České lékařské komory v listopadu 2013 uvedl, že přístup k osobnímu počítači nemá hned každý desátý lékař. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak hájí myšlenku dobrovolnosti zavádění elektronických prvků ve zdravotnictví, bez povinnosti. Chce tak hájit právě zájem nevybavených lékařů.

Národní plán rozvoje E-health

Cílem Národního plánu rozvoje eHealth je vytvořit přijatelné východisko pro vznik národní koncepce elektronického zdravotnictví. Plán vychází z dosavadních podmínek v České republice, ale také z Evropské unie a ze světa. Základními prioritami jsou vysoká kvalita zdravotní péče, dostupnost zdravotní péče a dlouhodobá stabilita systému poskytování zdravotních služeb.

Klíčovými oblastmi jsou:

  1. Národní politika, legislativa a standardy
  2. Elektronická zdravotní dokumentace
  3. Elektronická identifikace pacienta a zdravotnického pracovníka
  4. Zdravotnická informační síť
  5. Elektronické vzdělávání pro občany i zdravotníky

Rizika elektronizace v České republice

V České republice se neustále objevují rizika, která by mohla zdárné elektronizaci zdravotnictví překážet, případně ji zpomalit nebo ztížit. Mezi ně patří zejména:

  1. Nízká motivace
  2. Nedostatečná legislativa
  3. Nedostatek financí.

Legislativní prostředí není pravděpodobně na elektronizaci plně připraveno. Schvalování úprav bude spojené s dalšími tématy, která se stanou předmětem politických tahanic a celý legislativní proces tím může být značně oddálen nebo dokonce zmařen. Dalším ze závažnách rizik je špatná ekonomická situace ve zdravotnictví a zdravotnických zařízeních. V současných podmínkách management nemocnic preferuje zejména investice do oblastí, které přinášejí okamžitý efekt a usnadnění práce. Chátrající zdravotnická zařízení navíc vyžadují akutní řešení problémů vyplývajících z kritického stavu infrastruktury.[3]

Závěr

Nejprve bude třeba v následujících období založit nadační fond Czech eHealth a zajištění finančních prostředků nadace Czech eHealth. Nesmí se zapomenout na oslovení potenciálních dárců. Následovat by mělo ziniciování společného setkání se všemi subjekty se zájmem o participaci – aktivně plánuje Národní telemedicínské centrum oslovit představitele IT technologií, klinik, dodavatelů, pacientů, akademické sféry a mnoho dalších. Neodmyslitelnou součástí je komunikace s Ministerstvem zdravotnictví České republiky.[4]

Odkazy

Reference

EHealth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/EHealth

EHealth v ČR. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-cr/

Deset let českého eHealth. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/deset-let-ceskeho-ehealth.htm

O elektronickém zdravotnictví. [online]. [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://www.ezdrav.cz/o-elektronickem-zdravotnictvi/

Klíčová slova

elektronické zdravotnictví, elektronizace zdravotního systému, self-monitoring