E-learning v českém mimoškolním prostředí

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Rezervace - Lenka Hojčuková

E-learning in Czech Non-school Corporations o elektronickém vzdělávání zaměstnanců v českých organizacích (státních, soukromých i neziskových). [1]

E-learning jako nástroj vzdělávání zaměstnanců

Kategorizace e-learningu dle různých přístupů a hledisek

Linda Harasimová rozdělila v roce 2006, v pojednání o historii e-learningu, elektronické vzdělávání podle třech hledisek:[1]

dle míry zapojení e-learningu do výuky
dle formy výuky
dle prostředí vzdělávání


  • Podle míry zapojení je možno dělit elektronické vzdělávání na model, kdy e-learning
    • slouží jako rozšíření části tradiční formy výuky,
    • je směsí tradiční a elektronické výuky (tzv. blended learning),
    • je model při kterém kurz, resp. učení, probíhá výhradně elektronicky.[1]
  • Dle formy výuky dělí e-learning na:
    • online kolaborativní vzdělávání opírající se o diskuzi a interakci mezi studenty a vyučujícími,
    • online distanční vzdělávání, které zpočátku pouze nahrazovalo tradiční poštu elektronickou,
    • online výuku pomocí počítačových programů, aplikací, ad.[1]
  • Dle prostředí vzdělávání rozděluje e-learning podle užití:
    • v institucích formálního vzdělávání (školy a univerzity),
    • v institucích mimoškolního vzdělávání (vyjma tradiční vzdělávací systém – např. pracoviště, zájmové aktivity),
    • jako neformální vzdělávání, tj. celoživotní proces nabývání nových vědomostí, zkušeností a dovedností.[1]
  • Členění e-learningu Esgiem dle toho, za čí podpory a pod vedením koho probíhá učení:[1]
    • e-learning vedený žákem (learner-led e-learning),
    • učení s podporou (facilitated e-learning),
    • synchronní e-learning vedený instruktorem (instuctor-led e-learning),
    • kurzy na klíč (embedded learning),
    • vzdálené vedení a podpora (telementoring and e-coaching).

Technologie podporující e-learning a jeho formy

  • Formy e-learningu rozdělené podle technologií, které jsou k výuce využívány
    • individuální studium elektronických zdrojů v textovém, zvukovém nebo audiovizuálním formátu,
    • prostá výměna informací nebo diskuze mezi dvěma, popř. více osobami ve virtuálním prostoru synchronně nebo asynchronně. Nástroji mohou být - e-mail, e-mailové konference, diskuzní fórum, chat v případě textové komunikace, nebo VoIP a jiné technologie umožňující zvukovou komunikaci mezi 1 a více lidmi, či videokonference mezi 1 a více lidmi.
    • webináře
    • online kurzy (MOOC, neboli massive open online courses, je forma, kdy jsou jednotlivé kurzy dostupné zdarma neomezenému množství osob).
    • výukové počítačové programy
    • výukové webové nebo mobilní aplikace
    • sociální e-learning
    • již zmíněný blended learning, který využívá vhodnou kombinaci výuky v tradičním prostředí a některou z forem e-learningu

Teoretická východiska

Předpoklady pro maximalizaci efektivity e-learningu

Joová, Limová a Kimová z Ewha Womans University v Soulu se zabývaly efektivitou firemního e-learningu ve vztahu k flow učení. Flow (zřídka překládané jako plynutí) je dle Mihalya Csikszentmihalyie stav, při kterém je člověk téměř bez jakékoliv námahy plně soustředěný na činnost. Za klíčové znaky tzv. flow považuje to, že člověk vždy ví, co je cílem každého kroku v činnosti.[1]

Model učení a e-learning

David A. Kolb, v současné době profesor na americké Western Reserve University, se od poloviny 70. let věnuje učení vycházejícímu z vlastních zkušeností (tzv. experiential learning). Kolbová definice učení je řazena do čtyř stylů, přičemž pro každého člověka je charakteristický zpravidla jeden styl.Dominantní styl učení je odvozen od toho, které fáze cyklu učení osobě vyhovují nejvíce. Na základě toho se dá předpokládat a stanovit, jaká forma učení je pro danou osobu nejvíce vyhovující a efektivní. Kolbův model učení je cyklus složený ze 4 fází:

- konkrétní zkušenosti (concrete experience, CE),
- reflexe a zkoumání zkušeností (reflective observation, RO),
- utváření abstraktních konceptů a teorií (abstract conceptualization, AC)
- testování konceptů v nových situacích (active experimentation, AE)

[1]

Využití teorie při zavádění e-learningu

Mapování využívání e-learningu v českém mimoškolním prostředí

[1]

Metodologie

Sběr dat a obecné charakteristiky zkoumaného vzorku

Analýza dat

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 , BASLOVÁ, Jitka. E-learning v českém mimoškolním prostředí [online]. 2016 [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/150943. Vedoucí práce Vít Šisler.

Použitá literatura


Doporučená literatura

  • KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. [1st ed.]. New Jersey: Prentice Hall, 1984. ISBN 0-13-295261-0.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

  • e-learning
  • online kurzy
  • vzdělávání zaměstnanců
  • Internet
  • Massive Open Online Course (MOOC)