(1874-1949)

Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník etologie a behaviorismu. Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. [1]

Edward Thorndike

Život

  • Narodil se do rodiny metodického pastora.
  • Pod vedením Williama Jamese vystudoval Harvard.
  • Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením J. M. Cattella získal doktorát.
  • Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.
  • Byl prezidentem Americké psychologické asociace.
  • Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.
  • Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.
  • Byl výborný učitel a řečník. [2]

Zákon efektu

Puzzle box
Výsledky
  • pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli puzzle box - bedna uzavřená na petlice
  • do této skříňky umístil hladovou kočku
  • před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek
  • kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela
  • nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.
  • průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela
  • kočka se osvobodila a získala odměnu
  • při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu
  • nahodilého chování ubývalo
  • po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin

→ Thorndike zavedl termín instrumentální podmiňování = učení pokusem a omylem :

  • kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků
  • neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají
  • určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení

zákon efektu (účinku) říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou[3]

Thorndike byl ovlivněn Darwinovou teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.
Proces zákonu účinku je podobný evoluci - selekce změn, které podporují přežití. [4]

zákon cviku (frekvence) říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou

Thorndike považoval vytváření spojů za podstatu podmiňování [3]
konekcionismus

Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval B. F. Skinner, který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. [4]

Konekcionismus

Asocianismus

  • zakladatelé: David Hartley, David Hume
  • předchůdci: Thomas Hobbes, John Locke
  • psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy [3]
  • spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti
  • síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování [5]

Konekcionismus

  • Thorndikeova teorie učení
  • Thorndike definoval konekcionismus jako asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci.
  • volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější [6]
  • významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland

informace se člení na elementy - uzly
→ mezi nimi existují konekce (spoje)
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí konekcionistické sítě

pozměňování síly spojů → učení

Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:

  • poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů (neurony)
  • tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)
  • podstatou učení je seřízení síly těchto spojů
  • znalosti jsou distribuovány do celého systému

Konekcionistické modely:

  • jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím
  • umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...) [5]

Inteligence

  • Thorndike se také zabýval lidskou inteligencí a jejím měřením.
  • Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.

  • V roce 1920 vyvinul test inteligence, který se skládal z kompletace (dokončení), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru, známý jako test CAVD.

→ tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku
→ stal se základem moderních inteligenčních testů

Došel k závěru, že existují tři široké třídy intelektuálního fungování a mezi nimi je velký rozdíl:

  • abstraktní inteligence
  • mechanická inteligence
  • sociální inteligence

[7]

Odkazy

Zdroje obrázků

http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/ http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html

Reference

  1. Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1
  2. Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782
  3. 3,0 3,1 3,2 Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
  4. 4,0 4,1 Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.
  5. 5,0 5,1 Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
  6. Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.
  7. Plucker, J. A., & Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.

Literatura

Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.