Efektivní vedení týmů: Porovnání verzí

Řádek 67: Řádek 67:
  
 
vedoucí týmu, týmové role, procesy v týmu
 
vedoucí týmu, týmové role, procesy v týmu
 +
 +
[[Kategorie:Andragogika a personální řízení]]

Verze z 26. 9. 2017, 15:00

Efektivita vedení týmů spočívá ve správném rozdělení rolí v týmu, ve využívání procesů, které v týmech probíhají a konečně také v kompetentním vedení manažera, tedy vedoucího týmu.

Tým

tým

Tým je skupina lidí, která sdílí společné cíle a potřebu pracovat spolu, aby těchto cílů mohlo být dosaženo. Členové jsou „motivováni“ k společnému dosažení cílů a ovlivňují jeden druhého k jejich dosažení.[1]

Role v týmu

Role v týmu rozdělujeme podle Belbinova modelu týmových rolí na 9 typů:

  • inovátor – tvůrčí člen týmu: vytváří nové myšlenky a strategie nahlížení na řešení úkolu, mívá problémy v komunikaci s nadřízenými.
  • vyhledávač zdrojů – entuziastický extrovert: vytváří kontakty mimo tým, hledá nové možnosti, jeho entuziasmus ale rychle opadá.
  • koordinátor – sebevědomý a spolehlivý: hlídá dosažení cílů, maximalizuje výkony ostatních členů týmu, sám není nijak tvořivý.
  • formovač – dynamický a úzce zaměřený: motivuje členy týmu k překonávání překážek a efektivnosti, uvádí věci do pohybu. Bývá netrpělivý a snadno podrážditelný.
  • poradce (hodnotitel) – opatrný, racionální: hodnotí myšlenky a návrhy, pomáhá přijímat uvážená rozhodnutí. Není příliš inspirativní a motivující.
  • týmový pracovník – společenský a mírný: jedná s lidmi a zlepšuje jejich komunikaci, podporuje ducha týmu. V krizích může být nerozhodný.
  • realizátor – disciplinovaný a spolehlivý: systematicky a efektivně dodržuje plán. Pracuje tvrdě a disciplinovaně. Je málo flexibilní a spíše konzervativní, nemá rád nové postupy.
  • dokončovatel – usilovný perfekcionista: odstraňuje chyby a opomenutí. Vyvíjí tlak na ostatní, aby dodržovali termíny a plán.
  • specialista – jednotlivec se znalostmi: úzce zaměřený na svoji specializaci. Je nezastupitelnou částí většiny týmů. Individualista zaměřený na svoji část úkolu v týmu.[1]

Procesy probíhající v týmu

Synergie

Synergie charakterizuje vztahové dovednosti a kompetence členů týmu. Jde o jeho základní, specifickou vlastnost. Synergické působení pomáhá týmu dosáhnout více, než kdyby jednotlivci týmu sčítali své samotné úsilí každého z nich. Rovnicí synergie je 1 + 1 = 3. Tento vzorec platí díky tzv. skládání sil jednotlivců. Které může probíhat ve stejném směru, tedy když mají jednotlivci stejný cíl, pak dochází k nárůstu účinnosti, nebo může jít i o odčítání, kdy jednotlivci mají cíl nejednotný a jejich úsilí se tedy sčítat nemůže, pak vzniká nerovnice 1 + 1 < 2. Úkolem manažera, tedy moderátora týmu, je synergii v týmu vytvořit a udržet. [2]

Mezilidské vztahy v týmu

Vztahy v týmu jsou dalším procesem, který tým zpočátku utváří a až po urovnání vztahů, může tým začít efektivně spolupracovat, nejdříve tu jsou ale tato čtyři stadia:

  • soutěžení - pokud soutěžíme se svými kolegy v týmu, narušujeme jeho synergitu, jelikož při soutěži nám jde o naší individuální výhru a o prohru naši soupeřů, tedy spolupracovníků. Pak my máme kladný zisk, který se ale vynuluje záporným ziskem, který získali ostatní na náš úkor a ve výsledku jsme na nule jakéhokoliv týmového úspěchu.
  • destrukce - toto je ze všech stádií vytváření vztahů to nejméně efektivní pro tým. Nejenže se hodnoty získané týmem odčítají, ale vlastně všichni spolupracovníci ztrácejí a nejsou zde žádné kladné hodnoty a nic jako úspěch, či hodnota vytvořená týmem, nevzniká.
  • přizpůsobení - typ vztahu, který je velmi podobný soutěžení, ovšem zde je spolupracovník, který ztrácí své vytvořené hodnoty na úkor jiného spolupracovníka, smířen s tím, že je ztratí, jde o vědomý ústupek ve prospěch druhé strany a obětování se pro výsledek: týmový úspěch.
  • spolupráce - tento typ vztahu je samozřejmě tím ideálním, ale spolupracovníci se k němu musí nejdříve dostat skrze tři předchozí stádia. V zásadě jde o to, že zisky v množině týmového úspěchu získávají všichni spolupracovníci rovnoměrně a nejde tedy u nikoho o záporné hodnoty, které by jiný spolupracovník svými úspěchy vyrovnával. [2]

Řízení konfliktů

Řešení konfliktů by mělo probíhat podle jednoduchých pěti kroků:

  1. Přiznat si, že konflikt existuje, tedy začít o konfliktu komunikovat a porozumět stanoviskům obou stran a emocím, s kterými jsou spojené.
  2. Vrátit se k podstatě práce týmu, tedy návrat ke hledání společných cílů, hodnot a principů v týmu.
  3. Podívat se na konflikt z různých úhlů, tedy diagnostikovat všechna stanoviska vůči konfliktu.
  4. Nalézt sporný problém a zabránit osobním útokům, tedy hledání řešení a práce se všemi možnými variantami a transformování útočnosti členů týmu v tendenci společného řešení konfliktu.
  5. Vytvořit akční plán, tedy popsat, co každý člen udělá pro řešení konfliktu a zvolit pro to odpovídající mechanismy.[1]

Kompetence vedoucího týmu

Jde o schopnosti komplexně chápat všechny souvislosti, z nich odvozovat konkrétní způsoby jednání, použitelné a fungující řešící procesy. Vytvářet podmínky pro pozitivní tvorbu hodnot, vzájemných vztahů členů týmu a budovat funkční systém cílů a kontroly.

  • Metodická kompetence

Vedoucí týmu by měl znát metody potřebné k řízení všech procesů, které by mohly v týmu probíhat, či situací, které by mohly nastat. Stejně tak jako pro řízení mezilidských vztahů, řešení konfliktů v týmu, nebo dále nezmíněné: analýza příčin, či techniky vedení diskuze.

  • Sociální kompetence

Sociální kompetence jsou velmi podobné metodickým kompetencím, akorát rozšiřují metodiku o sociální aspekt. Jde především o udržování otevřené, produktivní a konstruktivní formy jednání mezi členy v týmu. Aktivně naslouchat a vést kritický dialog, řídit konflikt v týmu až do jeho vyřešení, umět přiměřeně delegovat odpovědnost a budovat atmosféru důvěry v týmu. [3]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 TRUNDA, Jiří. Moderování ZS 2016: podkladové materiály z předmětu: Moderování a vedení řešitelských týmů [soubor pdf], s. 2. Předmět zajišťuje Katedra sociologie. Zasláno z e-mailu: trunjaff@ff.cuni.cz [2017-01-05]. [cit. 2017-04-25].
  2. 2,0 2,1 PLAMÍNEK, Jiří. Vedení lidí, týmů a firem: Praktický atlas managementu 3., aktualizované a rozšířené vydání. Třetí. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 103. ISBN 978-80-247-2448-5.
  3. BAY, Rolf H. Účinné vedení týmů. Praha: Grada Publishing, 2000, s. 55, 56. ISBN 80-247-9068-8.

Související články

Klíčová slova

vedoucí týmu, týmové role, procesy v týmu