Ergonomie: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Ergonomie''' (z řečtiny ''ergon'' = práce a ''nomos'' = zákon) je vědecká disciplína zabývající se poznáním a pochopením interakcí mezi lidmi a dalšími prvky systému a profesí, která aplikuje teorie, principy, data a metody navrhování systémů tak, aby optimalizovala pohodu člověka a celkový výkon systému. <ref>Definice dle '''The International Ergonomics Association''' (IEA): Copyright © 2016 IEA All rights reserved http://www.iea.cc/whats/index.html
 
'''Ergonomie''' (z řečtiny ''ergon'' = práce a ''nomos'' = zákon) je vědecká disciplína zabývající se poznáním a pochopením interakcí mezi lidmi a dalšími prvky systému a profesí, která aplikuje teorie, principy, data a metody navrhování systémů tak, aby optimalizovala pohodu člověka a celkový výkon systému. <ref>Definice dle '''The International Ergonomics Association''' (IEA): Copyright © 2016 IEA All rights reserved http://www.iea.cc/whats/index.html
 
</ref>  
 
</ref>  
 +
 +
Ergonomie (egonomics) je v obecném významu disciplína, která se zabývá interakcí mezi lidmi a nástroji a dále faktory, které tuto interakci ovlivňují. Při práci s jakýmkoli nástrojem člověk nutně používá nějaké rozhraní (ať už se jedná o páku stroje či klávesnici počítače). Skrze toto rozhraní stroj ovládá, a také stroj mu skrze toto rozhraní poskytuje zpětnou vazbu. Ergonomie se snaží dosáhnout poznatků, které mohou být prakticky použity ke zlepšení tohoto rozhraní, a to odstraněním těch faktorů rozhraní, které práci činí obtížnou. V praxi může jít například o snížení fyzické námahy použitím lehčích materiálů, omezením hluku a vibrací, použitím pohodlnějších židlí atd., či o snížení psychické námahy, např. užitím intuitivního ovládání, zjednodušením úkolů apod. (obecně – zvýšením kompatibility člověka a daného stroje). Pro ergonomii je důležité využití poznatků z dalších oborů – např. medicíny či psychologie.
  
 
'''Základními specializacemi jsou:'''
 
'''Základními specializacemi jsou:'''
Řádek 9: Řádek 11:
 
Ergonomie organizace, též organizace práce, která se zabývá optimalizací organizačních struktur a procesů; hlavními tématy jsou komunikace v organizaci, řízení, plánování práce, návrh pracovní doby, týmová spolupráce, řízení jakosti; zpracovávají se modely virtuálních organizací.
 
Ergonomie organizace, též organizace práce, která se zabývá optimalizací organizačních struktur a procesů; hlavními tématy jsou komunikace v organizaci, řízení, plánování práce, návrh pracovní doby, týmová spolupráce, řízení jakosti; zpracovávají se modely virtuálních organizací.
  
==Historický vývoj oboru:==
+
==Historický vývoj oboru a názvosloví:==
  
 
Samotný pojem ergonomie poprvé použil polský vědec a profesor zemědělsko-lesního institutu ve Varšavě Wojciech Jastrzebowski <ref>'''Wojciech Jastrzębowski'''. (2016, October 9). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 22:38, October 9, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wojciech_Jastrz%C4%99bowski&oldid=743494802
 
Samotný pojem ergonomie poprvé použil polský vědec a profesor zemědělsko-lesního institutu ve Varšavě Wojciech Jastrzebowski <ref>'''Wojciech Jastrzębowski'''. (2016, October 9). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 22:38, October 9, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wojciech_Jastrz%C4%99bowski&oldid=743494802
Řádek 30: Řádek 32:
  
 
Po 2. světové válce se ergonomie etabluje jako samostatný vědní obor. Ve Velké Británii v roce 1949 vzniká ''Ergonomics Research Society''. Zároveň vznikají další organizace a výzkumná pracoviště v rámci jednotlivých států, např. ''Human Factor Society'' v USA (1957). Na nadnárodní úrovni je to ''International Ergonomics Association'' (1959), nebo ''Federation of European Ergonomics Societies'' (2003).  
 
Po 2. světové válce se ergonomie etabluje jako samostatný vědní obor. Ve Velké Británii v roce 1949 vzniká ''Ergonomics Research Society''. Zároveň vznikají další organizace a výzkumná pracoviště v rámci jednotlivých států, např. ''Human Factor Society'' v USA (1957). Na nadnárodní úrovni je to ''International Ergonomics Association'' (1959), nebo ''Federation of European Ergonomics Societies'' (2003).  
 +
 +
S rychlým technologickým rozvojem dále stoupá význam ergonomie. Lze očekávat, že díky realizaci stále většího množství činností a služeb prostřednictvím počítače a masovému rozšíření internetu i mezi méně technicky zdatné uživatele bude orientace na uživatele v budoucnu stále důležitější. S potřebou snadno použitelných rozhraní bude třeba při jejich designu přihlížet zejména k výstupům kognitivní ergonomie.
  
 
Označení ''Ergonomie'' je typické zejména pro Evropu. Termín ''Human Factors'' se používá hlavně v USA.
 
Označení ''Ergonomie'' je typické zejména pro Evropu. Termín ''Human Factors'' se používá hlavně v USA.
Řádek 44: Řádek 48:
 
Důležitým aspektem je ochrana zdraví a bezpečnost práce.
 
Důležitým aspektem je ochrana zdraví a bezpečnost práce.
  
Poměrně novou oblastí působnosti ergonomie zkoumající vztah člověka s počítače je tzv. ''Human-computer interaction'' (HCI). V této souvislosti je zaveden pojem [[vizuální ergonomie|„vizuální ergonomie“]], řešící přístup do interaktivních prostředí ze strany různých uživatelských skupin (děti, studenti, senioři apod.).
+
Poměrně novou oblastí působnosti ergonomie zkoumající vztah člověka s počítačem je tzv. HCI (Human-computer interaction). V této souvislosti je zaveden pojem [[vizuální ergonomie|„vizuální ergonomie“]], řešící přístup do interaktivních prostředí ze strany různých uživatelských skupin (děti, studenti, senioři apod.). Vizuální ergonomie leží na pomezí mezi fyzickou a psychickou, resp. kognitivní ergonomií: zrak je pro interakci s počítačem zcela zásadním smyslem a vizuální ergonomie se zabývá ideálními parametry rozhraní pro lidský zrak, a to jak na úrovni technické (např. typ obrazovky, její ideální světlost, velikost apod.), tak psychické/kognitivní, tj. identifikace jednoznačných grafických symbolů (důležité prvky jsou např. výraznější apod.).<br />
 +
Právě tato oblast působnosti oboru ergonomie, tedy vztah člověk-počítač velmi úzce souvisí jak s informatikou, tak informační vědou. V době masového použití počítačů vzrostla potřeba maximálně zjednodušit rozhraní mezi počítačem a člověkem - učinit ho přehledným a snadno použitelným a umožnit zvýšení efektivity minimalizaci chyb a omezení rizika zdravotní újmy při práci s přístroji, které používají zobrazovací terminály. Předmětem výzkumů, resp. průnikovými oblastmi jsou mj. uživatelská rozhraní, použitelnost a přístupnost webu, rozlišení obrazových informací.
  
 
==Odkazy==
 
==Odkazy==
Řádek 50: Řádek 55:
 
<references />
 
<references />
  
 +
===Použitá literatura===
 +
MALÝ, Stanislav. ABC ergonomie. ABC ergonomie / Stanislav Malý, Miroslav Král, Eva Hanáková. 1. Praha: Professional Publishing, 2010, 386 s.1. ISBN 9788074310270.
 +
 +
Uživatelsky přívětivá rozhraní. Uživatelsky přívětivá rozhraní / editovali Alena Červenková a Michal Hořava. 2009. Praha: Hořava, 2009, 177 s. ISBN 9788025452950. s. 94.
 +
 +
===Externí odkazy===
 +
'''The International Ergonomics Association (IEA)''' (on-line) Copyright © 2016 IEA All rights reserved
 +
http://www.iea.cc/whats/index.html
 +
 +
'''Chartered Institute of Ergonomics & Human Factors'''. (on-line) ©2016 http://www.ergonomics.org.uk/about-us/history/
 +
 +
'''Česká ergonomická společnost (ČES)''' (on-line) http://www.vubp.cz/ces/
 +
 +
===Související články===
 +
* [[anatomie|anatomie]]
 +
* [[HCI|HCI]]
 +
* [[fyziologie|fyziologie]]
 +
* [[hygiena|hygiena]]
 +
* [[psychologie|psychologie]]
 +
* [[pedagogika|pedagogika]]
 +
* [[ekonomie|ekonomie]]
 +
* [[statistika|statistika]]
 +
* [[sociologie|sociologie]]
 +
* [[filozofie|filozofie]]
 +
* [[pracovní právo|pracovní právo]]
 +
* [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]
 +
* [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]
 +
* [[Použitelnost a přístupnost webu|Použitelnost a přístupnost webu]]
 +
* [[Přístupnost webu|Přístupnost webu]]
 +
* [[Rozlišení obrazových informací|Rozlišení obrazových informací]]
 +
 +
===Klíčová slova===
 +
Ergonomie, práce, lidská práce
  
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]
 

Aktuální verze z 17. 5. 2017, 12:33

Ergonomie (z řečtiny ergon = práce a nomos = zákon) je vědecká disciplína zabývající se poznáním a pochopením interakcí mezi lidmi a dalšími prvky systému a profesí, která aplikuje teorie, principy, data a metody navrhování systémů tak, aby optimalizovala pohodu člověka a celkový výkon systému. [1]

Ergonomie (egonomics) je v obecném významu disciplína, která se zabývá interakcí mezi lidmi a nástroji a dále faktory, které tuto interakci ovlivňují. Při práci s jakýmkoli nástrojem člověk nutně používá nějaké rozhraní (ať už se jedná o páku stroje či klávesnici počítače). Skrze toto rozhraní stroj ovládá, a také stroj mu skrze toto rozhraní poskytuje zpětnou vazbu. Ergonomie se snaží dosáhnout poznatků, které mohou být prakticky použity ke zlepšení tohoto rozhraní, a to odstraněním těch faktorů rozhraní, které práci činí obtížnou. V praxi může jít například o snížení fyzické námahy použitím lehčích materiálů, omezením hluku a vibrací, použitím pohodlnějších židlí atd., či o snížení psychické námahy, např. užitím intuitivního ovládání, zjednodušením úkolů apod. (obecně – zvýšením kompatibility člověka a daného stroje). Pro ergonomii je důležité využití poznatků z dalších oborů – např. medicíny či psychologie.

Základními specializacemi jsou: Fyzická ergonomie, která se zabývá lidskou anatomií, antropometrií [2], fyziologickými a biomechanickými charakteristikami, které se vztahují k fyzické aktivitě člověka; hlavními tématy jsou pracovní pozice, manipulace, opakované činnosti, návrh pracoviště, bezpečnost a zdraví.

Kognitivní ergonomie, která se zabývá duševními procesy, jako je vnímání, paměť, úvaha a interakcemi mezi člověkem a prvky systému; hlavními tématy jsou množství duševní práce, rozhodování, kvalifikovaný výkon, lidská spolehlivost, pracovní stres a testování návrhů systémů, ale i interakce mezi člověkem a počítačem, tzv. Human-computer interaction (HCI).

Ergonomie organizace, též organizace práce, která se zabývá optimalizací organizačních struktur a procesů; hlavními tématy jsou komunikace v organizaci, řízení, plánování práce, návrh pracovní doby, týmová spolupráce, řízení jakosti; zpracovávají se modely virtuálních organizací.

Historický vývoj oboru a názvosloví:

Samotný pojem ergonomie poprvé použil polský vědec a profesor zemědělsko-lesního institutu ve Varšavě Wojciech Jastrzebowski [3] ve své práci „Rys ergonomii czili nauky o pracy“ roku 1857, ve které vymezil ergonomii jako vědu o práci.

Důkazy o počátcích vývoje oboru lze najít již ve starověkém Řecku: v Hippokratově popisu pracoviště chirurga je návrh rozmístění nástrojů, které používal. Ergonomické principy jsou zřejmé i z archeologických nálezů raného Egypta.

První práci zabývající se tzv. nemocemi z povolání[4], resp. pracovním lékařstvím zpracoval italský lékař Bernardino Ramazzini [5] v roce 1700, jehož publikace „De morbis artificum“ nastínila zdravotní rizika chemikálií, prašnosti, opakovaných pohybů, zvláštních pracovních poloh u více než padesáti zaměstnání.

V 19. století, Frederick Winslow Taylor[6] propagoval metodu navrhující způsob, jak najít optimální způsob přepravy: rychlejší nakládání uhlí bylo docíleno postupnou redukcí velikosti lopat, což vedlo až k trojnásobně většímu množství přepraveného nákladu. Frederick Winslow Taylor je zakladatel tzv. „teorie vedení“ (anglicky: Scientific management)[7], která analyzuje a syntetizuje pracovní prostředí s cílem zlepšení ekonomické efektivity, resp. produktivity práce. Taylorovy metody rozšířili Frank a Lillian Gilbrethovi[8][9] tím, že navrhovali odstranění zbytečných kroků a činností. Toto pojetí se však omezilo pouze na motorickou stránku pracovní činnosti s cílem zvyšování intenzity práce. Zásady nebraly ohled na případné nepříznivé vlivy na člověka a neřešily vztah mezi člověkem a strojem.

Zkoumáním psychologických vlastností člověka se naopak zabýval obor zvaný „psychotechnika“, který zpracovával vědecké poznatky o práci.

Pojem psychotechnika zavedl německý psycholog Hogo Münsterberger[10] a označoval jím disciplínu zabývající se zjišťováním specifických schopností pracovníků a jejich výběrem pro různá povolání. Během 1.světové války byla psychotechnika základní metodou pro výběr pilotů. Poznatky v oblasti psychiky jsou využívány v metodických přístupech i současné ergonomie.

2. světová válka byla spojená s velkým rozvojem vojenské techniky, kdy se ukázala nedostatečná spolehlivost člověka při jejím využívání. Návrh výzbroje a výstroje musel vzít v úvahu lidské schopnosti a limity. Rychlost rozhodování, pozornost, vizuálně-motorická koordinace obsluhy zbraní byl zcela zásadní. Výzkum se soustředil mj. na efektivní konfiguraci ovládacích knoflíků v kabinách pilota letadla.

Po 2. světové válce se ergonomie etabluje jako samostatný vědní obor. Ve Velké Británii v roce 1949 vzniká Ergonomics Research Society. Zároveň vznikají další organizace a výzkumná pracoviště v rámci jednotlivých států, např. Human Factor Society v USA (1957). Na nadnárodní úrovni je to International Ergonomics Association (1959), nebo Federation of European Ergonomics Societies (2003).

S rychlým technologickým rozvojem dále stoupá význam ergonomie. Lze očekávat, že díky realizaci stále většího množství činností a služeb prostřednictvím počítače a masovému rozšíření internetu i mezi méně technicky zdatné uživatele bude orientace na uživatele v budoucnu stále důležitější. S potřebou snadno použitelných rozhraní bude třeba při jejich designu přihlížet zejména k výstupům kognitivní ergonomie.

Označení Ergonomie je typické zejména pro Evropu. Termín Human Factors se používá hlavně v USA.

Působnost oboru:

Základní charakteristikou vědního oboru ergonomie je zejména interdisciplinarita. Ergonomie přijímá poznatky z širokého spektra jiných vědních disciplín, které zasahují do zkoumání vztahů mezi člověkem a strojem. Jsou to vědy biologické jako anatomie, fyziologie, hygiena a psychologie. Dále vědy technické, ale i pedagogika, kulturologie, ekonomie, statistika, sociologie, filozofie, pracovní právo.

Ergonomie zároveň používá pozorování průběhů pracovních činností, měření pohybů a jejich síly, měření osvětlení, tepelných podmínek, zvuků a vibrací. Vyhodnocuje pracovní záznamy, statistky. Přihlíží k věku pracovníků, fyziologických rozdílů osob dle věku a pohlaví apod. Měřené hodnoty jsou standardizovány.

Závěry slouží jak pro návrhy strojů a pracovních míst, tak i pro potřeby oděvního a obuvnického průmyslu: při výrobě konfekčních oděvů, prádla a obuvi. Dále při výrobě nábytku, konstrukci dopravních prostředků, ve stavebnictví atd.

Ergonomická hlediska se uplatňují při návrzích a následné výrobě strojů, dopravních prostředků, staveb řídících center apod. Aplikují se při výrobě nábytku a předmětů běžného užívání (oděvy, obuv, sportovní potřeby, hračky). Důležitým aspektem je ochrana zdraví a bezpečnost práce.

Poměrně novou oblastí působnosti ergonomie zkoumající vztah člověka s počítačem je tzv. HCI (Human-computer interaction). V této souvislosti je zaveden pojem „vizuální ergonomie“, řešící přístup do interaktivních prostředí ze strany různých uživatelských skupin (děti, studenti, senioři apod.). Vizuální ergonomie leží na pomezí mezi fyzickou a psychickou, resp. kognitivní ergonomií: zrak je pro interakci s počítačem zcela zásadním smyslem a vizuální ergonomie se zabývá ideálními parametry rozhraní pro lidský zrak, a to jak na úrovni technické (např. typ obrazovky, její ideální světlost, velikost apod.), tak psychické/kognitivní, tj. identifikace jednoznačných grafických symbolů (důležité prvky jsou např. výraznější apod.).
Právě tato oblast působnosti oboru ergonomie, tedy vztah člověk-počítač velmi úzce souvisí jak s informatikou, tak informační vědou. V době masového použití počítačů vzrostla potřeba maximálně zjednodušit rozhraní mezi počítačem a člověkem - učinit ho přehledným a snadno použitelným a umožnit zvýšení efektivity minimalizaci chyb a omezení rizika zdravotní újmy při práci s přístroji, které používají zobrazovací terminály. Předmětem výzkumů, resp. průnikovými oblastmi jsou mj. uživatelská rozhraní, použitelnost a přístupnost webu, rozlišení obrazových informací.

Odkazy

Reference

  1. Definice dle The International Ergonomics Association (IEA): Copyright © 2016 IEA All rights reserved http://www.iea.cc/whats/index.html
  2. antropometrie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Alphonse_Bertillon, také: https://en.wikipedia.org/wiki/Anthropometry)
  3. Wojciech Jastrzębowski. (2016, October 9). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 22:38, October 9, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wojciech_Jastrz%C4%99bowski&oldid=743494802
  4. Occupational medicine. (2016, September 9). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 05:13, September 9, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Occupational_medicine&oldid=738477154
  5. Bernardino Ramazzini. (2016, October 31). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 14:57, October 31, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Bernardino_Ramazzini&oldid=747116340
  6. Frederick Winslow Taylor. (2016, November 15). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 13:02, November 15, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Frederick_Winslow_Taylor&oldid=749639186
  7. Scientific management. (2016, November 12). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 14:07, November 12, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Scientific_management&oldid=749113481
  8. Frank Bunker Gilbreth Sr.. (2016, November 14). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 01:53, November 14, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Frank_Bunker_Gilbreth_Sr.&oldid=749385914
  9. Lillian Moller Gilbreth. (2016, November 2). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 18:32, November 2, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Lillian_Moller_Gilbreth&oldid=747496691
  10. Hugo Münsterberg. (2016, September 3). In Wikipedia, The Free Encyclopedia. Retrieved 19:44, September 3, 2016, from https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Hugo_M%C3%BCnsterberg&oldid=737583066

Použitá literatura

MALÝ, Stanislav. ABC ergonomie. ABC ergonomie / Stanislav Malý, Miroslav Král, Eva Hanáková. 1. Praha: Professional Publishing, 2010, 386 s.1. ISBN 9788074310270.

Uživatelsky přívětivá rozhraní. Uživatelsky přívětivá rozhraní / editovali Alena Červenková a Michal Hořava. 2009. Praha: Hořava, 2009, 177 s. ISBN 9788025452950. s. 94.

Externí odkazy

The International Ergonomics Association (IEA) (on-line) Copyright © 2016 IEA All rights reserved http://www.iea.cc/whats/index.html

Chartered Institute of Ergonomics & Human Factors. (on-line) ©2016 http://www.ergonomics.org.uk/about-us/history/

Česká ergonomická společnost (ČES) (on-line) http://www.vubp.cz/ces/

Související články

Klíčová slova

Ergonomie, práce, lidská práce