Evaluace: Porovnání verzí

(citace)
 
Řádek 11: Řádek 11:
 
c) z hlediska trvání na evaluaci krátkodobou a dlouhodobou,
 
c) z hlediska trvání na evaluaci krátkodobou a dlouhodobou,
 
d) z hlediska fází na evaluaci formativní (probíhá v průběhu kurzu, který lze na základě jejích výsledků upravit) a sumativní (probíhá po skončení kurzu, proto lze na základě jejích výsledků upravit pouze kurzy budoucí).
 
d) z hlediska fází na evaluaci formativní (probíhá v průběhu kurzu, který lze na základě jejích výsledků upravit) a sumativní (probíhá po skončení kurzu, proto lze na základě jejích výsledků upravit pouze kurzy budoucí).
 +
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 +
[[Kategorie: Andragogika]]

Aktuální verze z 21. 5. 2016, 15:03

Obecně termín evaluace označuje „hodnocení, které … stanovuje kvalitu a efektivitu určitých programů, procesů, dosahovaných výsledků a efektů, činností zúčastněných subjektů“. [1] V pedagogice a andragogice má slovo evaluace užší význam a je používáno jako označení pro hodnocení fungování a efektivnosti částí nebo celku vzdělávacího systému [2], přičemž předmětem evaluace je vedle samotného obsahu vzdělávacího kurzu i jeho organizace, realizace, prostředí, lektoři, používané studijní materiály ad. [3] Podle Armstronga [4]. je cílem evaluace porovnat stanovené cíle s dosaženými výsledky, a tím najít odpověď na otázku, zda a do jaké míry splnilo vzdělávání svůj účel.

Výhody evaluace

Evaluace podporuje dosahování cílů vzdělávání a cílů jeho účastníků a připomíná účastníkům, že jsou za výsledky vzdělávání spoluodpovědní. Evaluace též přispívá k rozhodnutí, které vzdělávací aktivity jsou pro naše potřeby nejvhodnější, zda je v dané situaci vzdělávání nejlepším řešením, nebo je možné cíle dosáhnout i jinými způsoby. Evaluace taktéž přispívá k rozhodnutí, kdo se má vzdělávání účastnit, pro koho bude vzdělávání užitečné. V neposlední řadě evaluace zajišťuje, že vzdělávání bude vyhodnoceno na základě specifikovaných kritérií a jeho hodnocení nebude založeno jen na emocích a subjektivních pocitech účastníků a lektora.[5]

Nevýhody evaluace

K nevýhodám evaluace patří jak časová a finanční náročnost, tak nezbytná spoluúčast mnoha osob, od lektora přes účastníky kurzu až k zadavateli kurzu. K nevýhodám se řadí též často nejednoznačný výsledek evaluace. Nejednoznačný v tom smyslu, že nikdy nelze přesně určit, které efekty vznikly následkem účasti na vzdělávání a které byly v menší či větší míře ovlivněny jinými faktory.

Přístupy k evaluaci vzdělávacích aktivit

Podle Dvořákové [6] je možno evaluaci např. rozdělit: a) z hlediska času na evaluaci probíhající před začátkem, v průběhu, na konci nebo po skončení vzdělávání, b) z hlediska zadavatele na evaluaci interní a externí, c) z hlediska trvání na evaluaci krátkodobou a dlouhodobou, d) z hlediska fází na evaluaci formativní (probíhá v průběhu kurzu, který lze na základě jejích výsledků upravit) a sumativní (probíhá po skončení kurzu, proto lze na základě jejích výsledků upravit pouze kurzy budoucí).

Odkazy

Reference

  1. PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 294 s. ISBN 978-80-247-3960-1.
  2. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009, 395 s. ISBN 978-80-7367-647-6.
  3. BARTOŇKOVÁ, Hana. Firemní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 204 s. Vedení lidí v praxi. ISBN 978-80-247-2914-5.
  4. ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 789 s. ISBN 978-80-247-1407-3
  5. VODÁK, Jozef a Alžbeta KUCHARČÍKOVÁ. Efektivní vzdělávání zaměstnanců. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 205 s. ISBN 978-80-247-1904-7.
  6. BARTOŇKOVÁ, Hana. Firemní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 204 s. Vedení lidí v praxi. ISBN 978-80-247-2914-5.