Filtrová teorie produkce řeči: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „ == Reference == <references /> * Ptáček, M. (1993): ''Úvod do fonetické akustiky.'' Praha: Karolinum. * Palková, Z. (1994): ''Fonetika a fonologie…“)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 +
* spektrum hlásky závisí na třech složkách:
 +
: – zdroj ('''hlasivkový signál''')
 +
: – '''filtr vokálního traktu'''
 +
: – '''radiační impedance'''
 +
: → výstup
  
 +
* zdrojem je '''kvaziperiodické kmitání hlasivek''' – hlasivky samy o sobě vydávají velice silný zvuk (přes 130 dB)
 +
* má silný spektrální sklon, -12 dB na oktávu (→ vysoké frekvence jsou silně tlumené) → nemůže to být řezavý zvuk (jak se kdysi uvádělo) – spíš takové prskací jiskřivé pulzy
 +
 +
* '''vokální trakt''' nic nezesiluje (← je z měkkých částí), jen filtruje → formanty nejsou zesílené části spektra, ale části méně zeslabené
 +
* při některých frekvencích kmitá vokální trakt lépe = '''formanty'''
 +
 +
* '''radiační impedance''' vzniká při unikání vzduchu z retní štěrbiny (kde se střetává s okolním vzduchem)
 +
: - sklon +6 dB na oktávu (zesiluje vyšší frekvence)
 +
 +
* → '''výsledný spektrální sklon řeči''' je '''-6 dB na oktávu'''
 +
 +
 +
== Zdroj řeči ==
 +
 +
* '''kvaziperiodické kmitání hlasivek'''
 +
* hlasivkové vazy mají spodní a horní část, které se pohybují relativně samostatně
 +
* subglotální tlak otevře postupně spodní i horní část, štěrbinou pak rychle proudí vzduch
 +
* → vzniká podlak, který postupně zase spodní a pak horní části přimkne k sobě
 +
* → celý cyklus se opakuje
 +
 +
 +
=== Percepční parametry fonace ===
 +
 +
* '''výška''' - závisí na subglotálním tlaku a napjatosti hlasivek
 +
* '''hlasitost''' - při vyšším mluvním úsilí hlasivky kmitají jinak, mění se tvar pulsů (a při silnější řeči se narovnává spektrální sklon řeči)
 +
* kolísání hlasivkového signálu - '''třas''' (jitter) a '''tremolo''' (shimmer)
 +
 +
 +
=== Způsoby fonace ===
 +
 +
* '''normální fonace'''
 +
* '''uvolněná třepená fonace''' - nepravidelná periodicita a nízká frekvence (na koncích promluvových úseků)
 +
* '''tlačená třepená fonace''' - při křiku
 +
* '''dyšná fonace''' - glottis je stále částečně otevřená, pořád je přítomen šum
  
  

Verze z 3. 9. 2014, 00:31

  • spektrum hlásky závisí na třech složkách:
– zdroj (hlasivkový signál)
filtr vokálního traktu
radiační impedance
→ výstup
  • zdrojem je kvaziperiodické kmitání hlasivek – hlasivky samy o sobě vydávají velice silný zvuk (přes 130 dB)
  • má silný spektrální sklon, -12 dB na oktávu (→ vysoké frekvence jsou silně tlumené) → nemůže to být řezavý zvuk (jak se kdysi uvádělo) – spíš takové prskací jiskřivé pulzy
  • vokální trakt nic nezesiluje (← je z měkkých částí), jen filtruje → formanty nejsou zesílené části spektra, ale části méně zeslabené
  • při některých frekvencích kmitá vokální trakt lépe = formanty
  • radiační impedance vzniká při unikání vzduchu z retní štěrbiny (kde se střetává s okolním vzduchem)
- sklon +6 dB na oktávu (zesiluje vyšší frekvence)
  • výsledný spektrální sklon řeči je -6 dB na oktávu


Zdroj řeči

  • kvaziperiodické kmitání hlasivek
  • hlasivkové vazy mají spodní a horní část, které se pohybují relativně samostatně
  • subglotální tlak otevře postupně spodní i horní část, štěrbinou pak rychle proudí vzduch
  • → vzniká podlak, který postupně zase spodní a pak horní části přimkne k sobě
  • → celý cyklus se opakuje


Percepční parametry fonace

  • výška - závisí na subglotálním tlaku a napjatosti hlasivek
  • hlasitost - při vyšším mluvním úsilí hlasivky kmitají jinak, mění se tvar pulsů (a při silnější řeči se narovnává spektrální sklon řeči)
  • kolísání hlasivkového signálu - třas (jitter) a tremolo (shimmer)


Způsoby fonace

  • normální fonace
  • uvolněná třepená fonace - nepravidelná periodicita a nízká frekvence (na koncích promluvových úseků)
  • tlačená třepená fonace - při křiku
  • dyšná fonace - glottis je stále částečně otevřená, pořád je přítomen šum


Reference

  • Ptáček, M. (1993): Úvod do fonetické akustiky. Praha: Karolinum.
  • Palková, Z. (1994): Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum. (vybrané části)
  • Fant, G. (1970): Acoustic theory of speech production. The Hague: Mouton.
  • Ladefoged, P. (1996): Elements of acoustic phonetics. Chicago: University of Chicago Press.
  • Johnson, K. (2003): Acoustic and auditory phonetics. Oxford: Blackwell Publishing.
  • Kent, R. D. - Read, C. (1992): The acoustic analysis of speech. San Diego: Whurr Publishers.
  • Syrový, V. (2003): Hudební akustika. Praha: Akademie múzických umění. (vybrané části)

Zpět na rozcestník: Akustika | Fonetika