Gottlob Frege: Porovnání verzí

Řádek 17: Řádek 17:
 
Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život.
 
Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život.
  
V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře.  A sicedůkaz toho , že aritmetika je  odvětvím logiky.  
+
V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře.  A sice důkaz toho, že aritmetika je  odvětvím logiky.  
 +
 
 +
Zemřel 26. července ve věku 77 let. <ref>TICHÝ, P. <i>The Foundations of Frege's Logic</i>. 1988.</ref>
  
 
===DÍLO===
 
===DÍLO===
Řádek 32: Řádek 34:
 
  První práce kterou začal tento program v roc 1879 realizovat byla "Pojmové písmo (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady pusí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.
 
  První práce kterou začal tento program v roc 1879 realizovat byla "Pojmové písmo (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady pusí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.
  
I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá.<ref name="1"> [BYNUM, T.W. <i>On the life and work ofGottlob Frege 1972. ] </ref>  
+
I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá.<ref name="bynum"> [BYNUM, T.W. <i>On the life and work ofGottlob Frege 1972. ] </ref>  
  
<br> I přes nově objevené skutečnosti, nemělo  Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá.   
+
<br> I přes nově objevené skutečnosti, nemělo  Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. <ref name="bynum" />  Nejdůležitější byly recenze, které napsalii odborníci v logice.
<references />
+
John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo. Odmítli Fregeho dvojdimenzionální jazyk. Označili ho jako těžkopádný, nešikovný. Prý se stěží vyrovná logice George Boola.
 +
<br> Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. PO neúspěchu "Pojmového písma" napsal brilantní studii "Loguk und Begriffssrift", kde porovnal cíle a vlastnosti jeho vlastní symboliky a Boolovi logiky. Vysvětlil proč v "Pojmovém písmu" nemohl použít Boolovu logiku a ukázal přednosti vlastního zápisu.
 +
<br> V roce  18882 publikoval článek ůO věděckém oprávnění pojmového písma". Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma " O účelu pojmového písma", která byla později publikovaná. Poukazuje zde na  nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy ogickou operaci spojení. A obhajuje svůj dvojdimenzální jazyk.
 +
<br> V roce 1893 vyšel první díl "Základní zákoony aritmetikyů, který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. v letech 1894-1902 se soustředí na dokončení díla "Základy aritmetiky II.ů
  
 +
==RUSSEL A FREGE==
 +
V roce  1902 Russsel napsal Fregemu, že objevil antinómii v logických základech matematiky, které Frege sepsal. Antinómie se stala známou, jako Russelova antinómie. O několik let později sepsal Russel s Whiteheadem napsal slavné " Principia Mathematicaů, které pokračovala v tradidici logicismu podle Fregeho, avšak bez výše zmíněné antinómie.
  
 +
<br> Říká se, že po objevení antinómie zůstal Frege zlomený. Nicméně pokračoval ve své obhajobě logicismu až do roku 1913-1914 na universitě v Jene. V roce 1918 odešel z  university do Bad Kleimenu blízko Wismaru. Do konce života publikoval ještě 3 významné studie "Myšlenka" , "Negace" a "Složené myšlenky.
  
<br> Po získání doktorského titulu
+
===ODKAZY===
 +
====Použitá literatura====
 +
GAHÉR, František,Gottlob Frege-Život a dílo, 2000. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2000/1/13-28.pdf
 +
<br>KOLMAN, Vojtěch, Logika Gottloba Fregeho,2002. FILOSOFIA, 320 s.
 +
<br>MARIÁN, Zouhar. Biografie G. Fregeho. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2003/1/111-115.pdf
 +
====Externí odkazy====
 +
[http://www-history.mcs.st-and.ac.uk/Biographies/Frege.html, Frege biography]
 +
<br>[http://www.iep.utm.edu/frege/ Gottlob Frege, Internet Encyclopedia of Philosophy]

Verze z 29. 11. 2015, 22:13

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg
(8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen)


Patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.

ŽIVOT

nARODIL SE 8.11.1848. Otec byl ředitelem a zakladatelem vyšší dívčí školy. Matka Augustina Bialloblatzká byla na této škole učitelkou a po smrti manžela ředitelkou. Frege navštěvoval gymnázium ve Wismaru, kde v roce 1869 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, chemii a filosofii. Na univerzitě v Jene byl 4 semestry 1869-1870 a 5 semestrů v Gottingenu 1871-1873. Ve studentském období se nejvíc zajímal o teorii kompletních matematických funkcí, které studoval u profesora Ernsta Abbeho a profesora Ernsta Scheringa.
Doktorskou disertační práci napsal z oblasti geometrie "O geometrickém zobrazení imaginárních útvarů v rovině" a 12.12. 1973 získal titul Doctor Philosophiae na universitě v Gottingenu. [1]


Po získání doktorského titulu se ucházel o místo soukromého docenta a univerzitě v Jene. Habilitační práci na téma "Metody výpočtu založené na rozšíření pojmu veličiny" napsal v roce 1874 a díky dobrému hodnocení od prof. Abbeho ho komise přijala. Frege byl svědomitý učitel a své přednášky koncipioval dle potřeb studentů. Profesor Abbe si jeho přednášek vysoce cenil a velmi dobře je hodnotil.
S Fregem si Wittgenstein pojí jistou vzpomínku: "Frege nikdy nediskutoval o něčem jiném jako o logice a matematice; jak jsem začal o nejakém jiném předměte, řekl mi cosi zdvořilého a ponořil se znovu do logiky a matematiky. Jednou mi ukázal nekrolog o kolegovi, který jak bylo uvedené nikdy nepoužil slovo bez toho, aby nevěděl, čo znamená; vyjádřil obdiv a názor, že tohoto človeka by si měli za to vážit" [2] Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život.

V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře. A sice důkaz toho, že aritmetika je odvětvím logiky.

Zemřel 26. července ve věku 77 let. [3]

DÍLO

PŘECHOD OD MATEMATIKY K LOGICE

o tomto přechodu Frege v roce 1919 napsal:

"Od matematiky sem odešel. Pro tuto vědu jsem viděl nejnaléhavější úlohu v tom, postavit ji na lepíe základy. Brzo jsem poznal, že číslo není soubor věcí ani také ne vlastnost jednoho souboru, ale že číselný údaj, který na základě počítaní určíme, obsahuje výrok o nějakém pojmu. Při takovémto szkoumání překážela logická nedokonalost jazyka. Nápravu jsem hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice"

První práce kterou začal tento program v roc 1879 realizovat byla "Pojmové písmo (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady pusí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.

I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá.[4]


I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. [4] Nejdůležitější byly recenze, které napsalii odborníci v logice. John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo. Odmítli Fregeho dvojdimenzionální jazyk. Označili ho jako těžkopádný, nešikovný. Prý se stěží vyrovná logice George Boola.
Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. PO neúspěchu "Pojmového písma" napsal brilantní studii "Loguk und Begriffssrift", kde porovnal cíle a vlastnosti jeho vlastní symboliky a Boolovi logiky. Vysvětlil proč v "Pojmovém písmu" nemohl použít Boolovu logiku a ukázal přednosti vlastního zápisu.
V roce 18882 publikoval článek ůO věděckém oprávnění pojmového písma". Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma " O účelu pojmového písma", která byla později publikovaná. Poukazuje zde na nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy ogickou operaci spojení. A obhajuje svůj dvojdimenzální jazyk.
V roce 1893 vyšel první díl "Základní zákoony aritmetikyů, který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. v letech 1894-1902 se soustředí na dokončení díla "Základy aritmetiky II.ů

RUSSEL A FREGE

V roce 1902 Russsel napsal Fregemu, že objevil antinómii v logických základech matematiky, které Frege sepsal. Antinómie se stala známou, jako Russelova antinómie. O několik let později sepsal Russel s Whiteheadem napsal slavné " Principia Mathematicaů, které pokračovala v tradidici logicismu podle Fregeho, avšak bez výše zmíněné antinómie.


Říká se, že po objevení antinómie zůstal Frege zlomený. Nicméně pokračoval ve své obhajobě logicismu až do roku 1913-1914 na universitě v Jene. V roce 1918 odešel z university do Bad Kleimenu blízko Wismaru. Do konce života publikoval ještě 3 významné studie "Myšlenka" , "Negace" a "Složené myšlenky.

ODKAZY

Použitá literatura

GAHÉR, František,Gottlob Frege-Život a dílo, 2000. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2000/1/13-28.pdf
KOLMAN, Vojtěch, Logika Gottloba Fregeho,2002. FILOSOFIA, 320 s.
MARIÁN, Zouhar. Biografie G. Fregeho. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2003/1/111-115.pdf

Externí odkazy

Frege biography


Gottlob Frege, Internet Encyclopedia of Philosophy

  1. SLUGA, H. General Assessments and Historical Accounts of Frege's Philosophy: Frege. Garland Publ, 1993.
  2. GEACH, P. T. "Frege": Three Philosophers. Oxford, Blackwell, 1956.
  3. TICHÝ, P. The Foundations of Frege's Logic. 1988.
  4. 4,0 4,1 [BYNUM, T.W. On the life and work ofGottlob Frege 1972. ]