Gottlob Frege: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
Řádek 2: Řádek 2:
 
'''Gottlob Frege''' (8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen) patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.
 
'''Gottlob Frege''' (8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen) patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.
  
<gallery>
+
 
Image:Young_frege.jpg
+
[[Soubor:Young_frege.jpg|thumb|Gottlob Frege]]
</gallery>
+
 
  
 
== Život ==
 
== Život ==

Verze z 26. 1. 2016, 11:25

Gottlob Frege (8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen) patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.


Gottlob Frege


Život

Narodil se 8.11.1848. Otec byl ředitelem a zakladatelem vyšší dívčí školy. Matka Augustina Bialloblatzka byla na této škole učitelkou a po smrti manžela ředitelkou. Frege navštěvoval gymnázium ve Wismaru, kde v roce 1869 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, chemii a filosofii. Na univerzitě v Jene byl 4 semestry 1869-1870 a 5 semestrů v Gottingenu 1871-1873. Ve studentském období se nejvíc zajímal o teorii kompletních matematických funkcí, které studoval u profesora Ernsta Abbeho a profesora Ernsta Scheringa.
Doktorskou disertační práci napsal z oblasti geometrie "O geometrickém zobrazení imaginárních útvarů v rovině" a 12.12. 1973 získal titul Doctor Philosophiae na universitě v Gottingenu. [1]


Po získání doktorského titulu se ucházel o místo soukromého docenta a univerzitě v Jene. Habilitační práci na téma "Metody výpočtu založené na rozšíření pojmu veličiny" napsal v roce 1874 a díky dobrému hodnocení od prof. Abbeho ho komise přijala. Frege byl svědomitý učitel a své přednášky koncipioval dle potřeb studentů. Profesor Abbe si jeho přednášek vysoce cenil a velmi dobře je hodnotil.
S Fregem si Wittgenstein pojí jistou vzpomínku: "Frege nikdy nediskutoval o něčem jiném jako o logice a matematice; jak jsem začal o nejakém jiném předměteu řekl mi cosi zdvořilého a ponořil se znovu do logiky a matematiky. Jednou mi ukázal nekrolog o kolegovi, který jak bylo uvedené, nikdy nepoužil slovo bez toho, aby nevěděl, co znamená; vyjádřil obdiv a názor, že tohoto človeka by si měli za to vážit" [2] Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost, pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život.

V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře. A sice důkaz toho, že aritmetika je odvětvím logiky.

Zemřel 26. července ve věku 77 let. [3]

Dílo

Přechod od matematiky k logice

O tomto přechodu Frege v roce 1919 napsal:

"Od matematiky jsem odešel. Pro tuto vědu jsem viděl nejnaléhavější úlohu v tom, postavit ji na lepší základy. Brzo jsem poznal, že číslo není soubor věcí ani také ne vlastnost jednoho souboru, ale že číselný údaj, který na základě počítaní určíme, obsahuje výrok o nějakém pojmu. Při takovémto skoumání překážela logická nedokonalost jazyka. Nápravu jsem hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice"

První práce, kterou začal tento program v roc 1879 realizovat, byla "Pojmové písmo" (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše, co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady musí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.


I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá. [4] John Venn a Ernst Schodder. Oba místo ocenění velkého pokroku v logice, který "Pojmové písmo" přineslo, odmítli Fregeho dvojdimenzionální jazyk. Označili ho jako těžkopádný, nešikovný. Prý se stěží vyrovná logice George Boola.
Až v letech 1891 až 1901 postupně získával uznání i za hranicemi Německa. Po neúspěchu "Pojmového písma" napsal brilantní studii "Logik und Begriffssrift", kde porovnal cíle a vlastnosti jeho vlastní symboliky a Boolovi logiky. Vysvětlil proč v "Pojmovém písmu" nemohl použít Boolovu logiku a ukázal přednosti vlastního zápisu.
V roce 18882 publikoval článek "O věděckém oprávnění pojmového písma". Dále na zasedání vědecké společnosti v Jene přednesl přednášku na téma " O účelu pojmového písma", která byla později publikovaná. Poukazuje zde na nedostatky Boolovi symboliky, kdy jeden symbol "+" jednou znamená matematickou operaci sčítání a jindy logickou operaci spojení. A obhajuje svůj dvojdimenzální jazyk.
V roce 1893 vyšel první díl "Základní zákony aritmetiky", který se setkal s velmi vlažnými ohlasy. V letech 1894-1902 se soustředí na dokončení díla "Základy aritmetiky II."

Russel a Frege

V roce 1902 Russel napsal Fregemu, že objevil antinómii v logických základech matematiky, které Frege sepsal. Antinómie se stala známou, jako Russelova antinómie. O několik let později sepsal Russel s Whiteheadem napsal slavné " Principia Mathematica", které pokračovala v tradidici logicismu podle Fregeho, avšak bez výše zmíněné antinómie.


Říká se, že po objevení antinómie zůstal Frege zlomený. Nicméně pokračoval ve své obhajobě logicismu až do roku 1913-1914 na universitě v Jene. V roce 1918 odešel z university do Bad Kleimenu blízko Wismaru. Do konce života publikoval ještě 3 významné studie "Myšlenka" , "Negace" a "Složené myšlenky".

Odkazy

  1. SLUGA, H. General Assessments and Historical Accounts of Frege's Philosophy: Frege. Garland Publ, 1993.
  2. GEACH, P. T. "Frege": Three Philosophers. Oxford, Blackwell, 1956.
  3. TICHÝ, P. The Foundations of Frege's Logic. 1988.
  4. BYNUM, T.W. On the life and work of Gottlob Frege. 1972.

Použitá literatura

GAHÉR, František,Gottlob Frege-Život a dílo, 2000. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2000/1/13-28.pdf
KOLMAN, Vojtěch, Logika Gottloba Fregeho,2002. FILOSOFIA, 320 s.
MARIÁN, Zouhar. Biografie G. Fregeho,2003. Dostupné také z: http://www.klemens.sav.sk/fiusav/doc/organon/2003/1/111-115.pdf

Externí odkazy

Frege biography
Gottlob Frege, Internet Encyclopedia of Philosophy

Související články

Matematika

Klíčová slova

Logika, Matematika, Pojmové písmo