Gottlob Frege

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg
(8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen)


Patří mezi nejvýznamnější logiky v dějinách lidstva.

ŽIVOT

nARODIL SE 8.11.1848. Otec byl ředitelem a zakladatelem vyšší dívčí školy. Matka Augustina Bialloblatzká byla na této škole učitelkou a po smrti manžela ředitelkou. Frege navštěvoval gymnázium ve Wismaru, kde v roce 1869 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, chemii a filosofii. Na univerzitě v Jene byl 4 semestry 1869-1870 a 5 semestrů v Gottingenu 1871-1873. Ve studentském období se nejvíc zajímal o teorii kompletních matematických funkcí, které studoval u profesora Ernsta Abbeho a profesora Ernsta Scheringa.
Doktorskou disertační práci napsal z oblasti geometrie "O geometrickém zobrazení imaginárních útvarů v rovině" a 12.12. 1973 získal titul Doctor Philosophiae na universitě v Gottingenu. [1]


Po získání doktorského titulu se ucházel o místo soukromého docenta a univerzitě v Jene. Habilitační práci na téma "Metody výpočtu založené na rozšíření pojmu veličiny" napsal v roce 1874 a díky dobrému hodnocení od prof. Abbeho ho komise přijala. Frege byl svědomitý učitel a své přednášky koncipioval dle potřeb studentů. Profesor Abbe si jeho přednášek vysoce cenil a velmi dobře je hodnotil.
S Fregem si Wittgenstein pojí jistou vzpomínku: "Frege nikdy nediskutoval o něčem jiném jako o logice a matematice; jak jsem začal o nejakém jiném předměte, řekl mi cosi zdvořilého a ponořil se znovu do logiky a matematiky. Jednou mi ukázal nekrolog o kolegovi, který jak bylo uvedené nikdy nepoužil slovo bez toho, aby nevěděl, čo znamená; vyjádřil obdiv a názor, že tohoto človeka by si měli za to vážit" [2] Z tohoto úryvku bychom mohli chápat Fregeho životní krédo. Smysl pro přesnost pro matematiku a logiku se musí pěstovat. A Frege to prakticky dělal celý život.

V recenzích, které publikoval v době svého učitelského působení si můžeme povšimnout projevů projektu, který byl hlavní v celé jeho kariéře. A sicedůkaz toho , že aritmetika je odvětvím logiky.

DÍLO

PŘECHOD OD MATEMATIKY K LOGICE

o tomto přechodu Frege v roce 1919 napsal:

"Od matematiky sem odešel. Pro tuto vědu jsem viděl nejnaléhavější úlohu v tom, postavit ji na lepíe základy. Brzo jsem poznal, že číslo není soubor věcí ani také ne vlastnost jednoho souboru, ale že číselný údaj, který na základě počítaní určíme, obsahuje výrok o nějakém pojmu. Při takovémto szkoumání překážela logická nedokonalost jazyka. Nápravu jsem hledal v mém pojmovém písmu. Tak sem přešel od matematiky k logice"

První práce kterou začal tento program v roc 1879 realizovat byla "Pojmové písmo (Begriffsschrift) vydané v roce 1879 Vybudoval symbolický jazyk "lingua charakteristica" v kterém je vše co je pro vyplývání nepotřebné je zatlačené do pozadí a vše co je z heldiska vyplývání důležité je přehledně zachyceno. Všechny předpoklady pusí být explicitně uvedené, nesmí se vycházet z žádného explicitního předpokladu.

I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá.Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; názvem nesmí být prosté číslo, použijte popisné označení


I přes nově objevené skutečnosti, nemělo Fregeho dílo velký ohlas. Z šesti recenzí byla jen jedna příznivá.

  1. SLUGA, H. General Assessments and Historical Accounts of Frege's Philosophy: Frege. Garland Publ, 1993.
  2. GEACH, P. T. "Frege": Three Philosophers. Oxford, Blackwell, 1956.



Po získání doktorského titulu