Hardžedef: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Hardžedef byl syn faraona Chufua ze 4.dynastie. Jeho jméno je doloženo na nápisu ve [[|Wádí Hammamát]], a je psáno v kartuši, stejn…“)
 
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Hardžedef byl syn faraona [[Chufu|Chufua]] ze [[4.dynastie]]. Jeho jméno je doloženo na nápisu ve [[Wádí Hammamát]], a je psáno v kartuši, stejně jako jméno panovníka Chufua a Hardžedefových bratrů Chufua, [[Radžedef|Radžedefa]], [[Rachef|Rachefa]] a Bauefrea. O posledně zmiňovaném princi, stejně jako o Hardžedefovi, neexistují, či jsou přinejmenším sporné doklady o tom, zdali někdy vládli. Skutečnost, že jejich jména jsou zde zapsaná v kartuších, tak zůstává nevyřešenou otázkou.<ref>Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.</ref>  
+
'''Hardžedef''' byl syn faraona [[Chufu|Chufua]] ze 4.dynastie. Jeho jméno je doloženo na nápisu ve [[Wádí Hammamát]], a je psáno v kartuši, stejně jako jméno panovníka Chufua a Hardžedefových bratrů Chufua, [[Radžedef|Radžedefa]], [[Rachef|Rachefa]] a '''Bauefrea.''' Ohledně posledně zmiňovaného prince, stejně jako Hardžedefa, neexistují, či jsou přinejmenším sporné doklady o tom, zdali někdy vládli. Skutečnost, že jejich jména jsou zde zapsaná v kartuších, tak zůstává nevyřešenou otázkou.<ref>Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.</ref>  
  
Hrobka v Gíze
+
'''Hrobka v Gíze'''
Hardžedef byl pohřben v [[Gíza|Gíze]], a to v mastabě označované G 7210-7220 na východním pohřebišti. Existují doklady, že Hardžedef stále žil za vlády faraona [[Menkaure|Menkaurea]], musel být tedy pohřben někdy v období konce 4.dynastie.  <ref>Porter, B.; Moss,R. 1974 :Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Statues, Reliefs and Paintings Volume III: Memphis, Part I Abu Rawash to Abusir. 2nd edition.</ref>
+
 
 +
Hardžedef byl pohřben v [[Gíza|Gíze]], a to v mastabě označované '''G 7210-7220''' na východním pohřebišti. Existují doklady, že Hardžedef stále žil za vlády faraona [[Menkaure|Menkaurea]], musel být tedy pohřben někdy v období konce 4.dynastie.  <ref>Porter, B.; Moss,R. 1974 :Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Statues, Reliefs and Paintings Volume III: Memphis, Part I Abu Rawash to Abusir. 2nd edition.</ref>
 +
 
 +
'''Hardžedef jako mudrc'''
  
Hardžedef jako mudrc
 
 
V egyptské tradici Hardžedef vystupuje jako bájný mudrc, a po své smrti byl zřejmě zbožštěn.  
 
V egyptské tradici Hardžedef vystupuje jako bájný mudrc, a po své smrti byl zřejmě zbožštěn.  
Byl pokládán za autora zřejmě nejstaršího, fragmentárně dochovaného díla egyptské didaktické literatury, tzv. [[Hardžedefovo naučení|Hardžedefova naučení]].  
+
 
Objevuje se na [[papyrus Westcar|papyru Westcar]] jako nejmoudřejší z Chufuových synů, který, narozdíl od svých bratrů, kteří vyprávějí o dávných mudrcích, předvede před faraona mudrce a mága žijícího. <ref>Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)</ref>
+
Byl pokládán za autora pravděpodobně nejstaršího, fragmentárně dochovaného díla egyptské didaktické literatury, tzv. [[Hardžedefovo naučení|Hardžedefova naučení]].  
V pozdější tradici byl též považován za objevitele několka kapitol z [[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]].
+
 
 +
Objevuje se též v rámcovém příběhu na [[papyrus Westcar|papyru Westcar]] jako nejmoudřejší z Chufuových synů, který, narozdíl od svých bratrů, kteří vyprávějí o dávných mudrcích, předvede před faraona mudrce a mága žijícího. <ref>Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)</ref>
 +
 
 +
V pozdější tradici byl též považován za objevitele několika kapitol z [[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]].
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 
 +
=== Literatura ===
 +
 
 +
Barocas, Claudio 1989. Les contes du Papyrus Westcar. In Schoske, Sylvia (ed.), Akten des vierten Internationalen Ägyptologen Kongresses München 1985. Band 3: Linguistik, Philologie, Religion, 121-129. Hamburg: Buske.
 +
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
 +
 
 +
Porter, B.; Moss,R. 1974 :Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Statues, Reliefs and Paintings Volume III: Memphis, Part I Abu Rawash to Abusir. 2nd edition.
 +
 
 +
Ritter, Vanessa 1999. Hordjedéf: ou le glorieux destin d'un prince oublie. Égypte, Afrique & Orient 15, 41-50.
 +
 
 +
Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten).
 +
 
 +
[[Kategorie: Osobnosti Staré říše (Egypt)]]

Aktuální verze z 22. 2. 2015, 16:36

Hardžedef byl syn faraona Chufua ze 4.dynastie. Jeho jméno je doloženo na nápisu ve Wádí Hammamát, a je psáno v kartuši, stejně jako jméno panovníka Chufua a Hardžedefových bratrů Chufua, Radžedefa, Rachefa a Bauefrea. Ohledně posledně zmiňovaného prince, stejně jako Hardžedefa, neexistují, či jsou přinejmenším sporné doklady o tom, zdali někdy vládli. Skutečnost, že jejich jména jsou zde zapsaná v kartuších, tak zůstává nevyřešenou otázkou.[1]

Hrobka v Gíze

Hardžedef byl pohřben v Gíze, a to v mastabě označované G 7210-7220 na východním pohřebišti. Existují doklady, že Hardžedef stále žil za vlády faraona Menkaurea, musel být tedy pohřben někdy v období konce 4.dynastie. [2]

Hardžedef jako mudrc

V egyptské tradici Hardžedef vystupuje jako bájný mudrc, a po své smrti byl zřejmě zbožštěn.

Byl pokládán za autora pravděpodobně nejstaršího, fragmentárně dochovaného díla egyptské didaktické literatury, tzv. Hardžedefova naučení.

Objevuje se též v rámcovém příběhu na papyru Westcar jako nejmoudřejší z Chufuových synů, který, narozdíl od svých bratrů, kteří vyprávějí o dávných mudrcích, předvede před faraona mudrce a mága žijícího. [3]

V pozdější tradici byl též považován za objevitele několika kapitol z Knihy mrtvých.

Reference

  1. Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
  2. Porter, B.; Moss,R. 1974 :Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Statues, Reliefs and Paintings Volume III: Memphis, Part I Abu Rawash to Abusir. 2nd edition.
  3. Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)

Literatura

Barocas, Claudio 1989. Les contes du Papyrus Westcar. In Schoske, Sylvia (ed.), Akten des vierten Internationalen Ägyptologen Kongresses München 1985. Band 3: Linguistik, Philologie, Religion, 121-129. Hamburg: Buske. Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.

Porter, B.; Moss,R. 1974 :Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Statues, Reliefs and Paintings Volume III: Memphis, Part I Abu Rawash to Abusir. 2nd edition.

Ritter, Vanessa 1999. Hordjedéf: ou le glorieux destin d'un prince oublie. Égypte, Afrique & Orient 15, 41-50.

Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian reading book" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten).