Heuristika dostupnosti: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
<div style="background: white; border: solid 1px blue; -moz-border-radius: 15px; -webkit-border-radius: 15px; border-radius: 15px;">
 +
<div style="border: solid 2px blue; margin: 2px; text-align: center; padding: 10px; -moz-border-radius: 15px; -webkit-border-radius: 15px; border-radius: 15px;">
 +
<div style="font-size: 125%; text-align: center">'''Stránka ve výstavbě'''</div>
 +
{|
 +
|width=10% align=center|[[Soubor:Inkwell icon - Noun Project 2512.svg|60px]]
 +
|width=80%|''Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak [[Nápověda:Editační konflikt|editačnímu konfliktu]]. {{#if: {{{1|}}} | Prosím dodržte lhůtu {{{1}}} od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit.| Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.}}''
 +
|width=10% align=center|[[Soubor:Inkwell icon - Noun Project 2512.svg|60px]]
 +
|}
 +
</div>
 +
</div>
 +
<includeonly>[[Kategorie:Rozpracované články]]</includeonly>
 +
<noinclude>
 
'''Heuristika dostupnosti.''' (Availability heuristic), je mentální zkratka, příklad [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivního zkreslení]].Je to tendence člověka prosazovat první myšlenku, která ho napadne při rozhodování se či hodnocení.Osoba má pocit, že daná myšlenka musí být důležitá, nebo alespoň důležitější než alternativní řešení, které nepřijde na mysl tak snadno. <ref>  Esgate, A; Groome, D (2005). ''An Introduction to Applied Cognitive Psychology. Psychology Press''. p. 201. ISBN 978-1-84169-318-7.</ref>Na základě této dostupnosti mají lidé  tendenci vztahovat své úsudky k aktuálním informacím a vytvářet nové názory zaujatě, ve prospěch té nejnovější zprávy. K problematice se tedy podstatně váže [[Paměť|paměť]]
 
'''Heuristika dostupnosti.''' (Availability heuristic), je mentální zkratka, příklad [[Přehled kognitivních zkreslení|kognitivního zkreslení]].Je to tendence člověka prosazovat první myšlenku, která ho napadne při rozhodování se či hodnocení.Osoba má pocit, že daná myšlenka musí být důležitá, nebo alespoň důležitější než alternativní řešení, které nepřijde na mysl tak snadno. <ref>  Esgate, A; Groome, D (2005). ''An Introduction to Applied Cognitive Psychology. Psychology Press''. p. 201. ISBN 978-1-84169-318-7.</ref>Na základě této dostupnosti mají lidé  tendenci vztahovat své úsudky k aktuálním informacím a vytvářet nové názory zaujatě, ve prospěch té nejnovější zprávy. K problematice se tedy podstatně váže [[Paměť|paměť]]
 
==Historie==
 
==Historie==

Verze z 17. 12. 2014, 00:03

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Heuristika dostupnosti. (Availability heuristic), je mentální zkratka, příklad kognitivního zkreslení.Je to tendence člověka prosazovat první myšlenku, která ho napadne při rozhodování se či hodnocení.Osoba má pocit, že daná myšlenka musí být důležitá, nebo alespoň důležitější než alternativní řešení, které nepřijde na mysl tak snadno. [1]Na základě této dostupnosti mají lidé tendenci vztahovat své úsudky k aktuálním informacím a vytvářet nové názory zaujatě, ve prospěch té nejnovější zprávy. K problematice se tedy podstatně váže paměť

Historie

Dříve bylo v oblasti lidského úsudku bráno jako fakt, že lidé se řídí racionálně. Nicméně v roce 1960 Amos Tversky a Daniel Kahneman zveřejnili sérii článků zkoumajících lidské úsudky v nejistých podmínkách. Vysvětlili,že tyto úsudky se často opírají o omezený počet zjednodušených heuristik spíše než o rozsáhlé algoritmické zpracování. [2]

Brzy se tato myšlenka rozšířila mimo akademickou psychologie- do práva, medicíny a politické věd.

Výzkum

Mechanismus

Využití

Média

Shlédneme-li v televizi reportáž o únosu dětí, můžeme usoudit, že pravděpodobnost této události je větší.Stejně tak jako pravděpodobnost vraždy nebo letecké nehody a jiných senzačních událostí.Běžná onemocnění či dopravních nehody jsou naopak opomíjeny, protože jim není v mediích dán takový prostor.

  • Při jednom experimentu například měli účastníci hodnotit pravděpodobnost různých příčin úmrtí. Lidé měli tendenci hodnotit něčím zvláštním události jako více pravděpodobné, protože si je mohli snadněji vybavit z paměti.(díky mediím),než běžné příčiny úmrtí (běžné nemoce).[3]

Vzdělání

Studie od Craig R. Fox ukazuje příklad toho, jak heuristika dostupnosti může ovlivňovat zpětnou vazbu vysokoškolských studentů k učiteli, při hodnocení předmětu.

Ve své studii měl dvě skupiny studentů. Skupiny měly vyplnit formulář hodnocení kurzu. První skupinu požádal, aby napsali dvě doporučení vylepšení kurzu (relativně snadný úkol), a napsat o třídě dvě pozitiva.Druhá skupina byla požádána, aby napsala deset návrhů, v čem by se profesor mohl zlepšit (poměrně obtížný úkol), a pak napsat dva pozitivní komentáře.

Na konci hodnocení byly obě skupiny požádány, aby zhodnotily průběh na stupnici 1-7. Výsledky ukázaly, že studenti požádáni, aby napsali deset návrhů (nelehký úkol) hodnotili průběh příznivěji, protože pro ně bylo těžší vzpomenout si na informace. Studenti se snadnějším úkolem hodnotili průběh přísněji.[4]

Odkazy

Reference

  1. Esgate, A; Groome, D (2005). An Introduction to Applied Cognitive Psychology. Psychology Press. p. 201. ISBN 978-1-84169-318-7.
  2. Heuristics and Biases: The Psychology of Intuitive Judgment
  3. Read, J.D. (1995). "The availability heuristic in person identification: The sometimes misleading consequences of enhanced contextual information". Applied Cognitive Psychology 9: 91–121. doi:10.1002/acp.2350090202
  4. Fox, Craig R. (2006). "The availability heuristic in the classroom: How soliciting more criticism can boost your course ratings". Judgment and Decision Making 1 (1): 86–90. ISSN 1930-2975

Použitá literatura

  • Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.

Doporučená literatura