Hieroglyfy: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Hieroglyfické písmo''' je systém, který byl s určitými modifikacemi používán k zápisu jazyka po celou dobu staroegyptských dějin. Samotný …“)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Hieroglyfické písmo''' je systém, který byl s určitými modifikacemi používán k zápisu jazyka po celou dobu staroegyptských dějin.  
 
'''Hieroglyfické písmo''' je systém, který byl s určitými modifikacemi používán k zápisu jazyka po celou dobu staroegyptských dějin.  
 
Samotný termín „hieroglyfy“ pochází z řečtiny a znamená „posvátné znaky“. Tento výklad převzali Řekové přímo z Egypta, neboť Egypťané sami nazývali hieroglyfy medu nečer – ,,slova bohů“. V jejich představách písmo totiž pocházelo přímo od bohů a bylo protkané magickou mocí. Znaky hieroglyfického písma mohly dokonce v určitých případech ožívat, proto byly na některých nápisech úmyslně poškozovány nebo ničeny.
 
Samotný termín „hieroglyfy“ pochází z řečtiny a znamená „posvátné znaky“. Tento výklad převzali Řekové přímo z Egypta, neboť Egypťané sami nazývali hieroglyfy medu nečer – ,,slova bohů“. V jejich představách písmo totiž pocházelo přímo od bohů a bylo protkané magickou mocí. Znaky hieroglyfického písma mohly dokonce v určitých případech ožívat, proto byly na některých nápisech úmyslně poškozovány nebo ničeny.
První doklady hieroglyfického písma se dochovaly z hrobky U-J v Abydu ze závěru [[Nakkáda III - 0.dynastie|nakkádské kultury]], nicméně je možné, že na jiných lokalitách či v dobách o něco dřívějších se psalo  na méně trvanlivé materiály, které se nedochovaly (např. palmové listy v [[Bútó]]).  
+
První doklady hieroglyfického písma se dochovaly z hrobky U-J v [[Abydu]] ze závěru [[Nakkáda III - 0.dynastie|nakkádské kultury]], nicméně je možné, že na jiných lokalitách či v dobách o něco dřívějších se psalo  na méně trvanlivé materiály, které se nedochovaly (např. palmové listy v [[Bútó]]).  
 
=== Základní principy hieroglyfického písma ===
 
=== Základní principy hieroglyfického písma ===
 
Hieroglyfické písmo má několik typů znaků – fonogramy, logogramy a determinativy. Fonogramy jsou znaky, které zapisují zvukovou hodnotu jazyka, a lze je dále rozdělit na jedno-, dvou- a trojkonsonantní, podle toho, kolik hlásek zapisují.<ref>Borghouts, J. 2010 "Egyptian: an introduction to the writing and language of the Middle Kingdom",  Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten</ref> Vždy se jedná o konsonanty či polokonsonanty, neboť vokály hieroglyfické písmo nezapisuje. Logogramy jsou znaky, které zapisují celá slova, a to buď ikonicky, symbolicky nebo pomocí „rébusu“, založeného často na zvukové podobě slov. Posledním typem znaků jsou tzv. determinativy, znaky, které se nečtou, ale pomáhají blíže určit význam slov a dělí je do různých kategorií.<ref>Allen, James P. 2010 :  "Middle Egyptian: an introduction to the language and culture of hieroglyphs", 2nd ed., rev. Cambridge: Cambridge University Press, </ref>
 
Hieroglyfické písmo má několik typů znaků – fonogramy, logogramy a determinativy. Fonogramy jsou znaky, které zapisují zvukovou hodnotu jazyka, a lze je dále rozdělit na jedno-, dvou- a trojkonsonantní, podle toho, kolik hlásek zapisují.<ref>Borghouts, J. 2010 "Egyptian: an introduction to the writing and language of the Middle Kingdom",  Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten</ref> Vždy se jedná o konsonanty či polokonsonanty, neboť vokály hieroglyfické písmo nezapisuje. Logogramy jsou znaky, které zapisují celá slova, a to buď ikonicky, symbolicky nebo pomocí „rébusu“, založeného často na zvukové podobě slov. Posledním typem znaků jsou tzv. determinativy, znaky, které se nečtou, ale pomáhají blíže určit význam slov a dělí je do různých kategorií.<ref>Allen, James P. 2010 :  "Middle Egyptian: an introduction to the language and culture of hieroglyphs", 2nd ed., rev. Cambridge: Cambridge University Press, </ref>
Řádek 11: Řádek 11:
  
 
<references />
 
<references />
 +
[[Kategorie:Jazyk a Písmo (Egypt)]]

Aktuální verze z 18. 2. 2015, 21:24

Hieroglyfické písmo je systém, který byl s určitými modifikacemi používán k zápisu jazyka po celou dobu staroegyptských dějin. Samotný termín „hieroglyfy“ pochází z řečtiny a znamená „posvátné znaky“. Tento výklad převzali Řekové přímo z Egypta, neboť Egypťané sami nazývali hieroglyfy medu nečer – ,,slova bohů“. V jejich představách písmo totiž pocházelo přímo od bohů a bylo protkané magickou mocí. Znaky hieroglyfického písma mohly dokonce v určitých případech ožívat, proto byly na některých nápisech úmyslně poškozovány nebo ničeny. První doklady hieroglyfického písma se dochovaly z hrobky U-J v Abydu ze závěru nakkádské kultury, nicméně je možné, že na jiných lokalitách či v dobách o něco dřívějších se psalo na méně trvanlivé materiály, které se nedochovaly (např. palmové listy v Bútó).

Základní principy hieroglyfického písma

Hieroglyfické písmo má několik typů znaků – fonogramy, logogramy a determinativy. Fonogramy jsou znaky, které zapisují zvukovou hodnotu jazyka, a lze je dále rozdělit na jedno-, dvou- a trojkonsonantní, podle toho, kolik hlásek zapisují.[1] Vždy se jedná o konsonanty či polokonsonanty, neboť vokály hieroglyfické písmo nezapisuje. Logogramy jsou znaky, které zapisují celá slova, a to buď ikonicky, symbolicky nebo pomocí „rébusu“, založeného často na zvukové podobě slov. Posledním typem znaků jsou tzv. determinativy, znaky, které se nečtou, ale pomáhají blíže určit význam slov a dělí je do různých kategorií.[2] Hieroglyfické písmo může být zapsáno ve sloupcích i v řádcích. Je-li zapsáno ve sloupcích, čte se vždy shora dolů, v případě řádků jsou možné oba směry, přičemž hieroglyfy, zobrazující živé bytosti, jsou vždy otočeny čelem k začátku textu.

Užívání hieroglyfů

Jedná se o písmo, které bylo určeno především k monumentálním účelům, tedy se v něm objevují nápisy např. na chrámových zdech či stěnách hrobek. Na papyry se většinou psalo o něco jednodušším písmem hieratickým, později pak démotickým[3], ovšem najdou se výjimky, psané i na papyrech v hieroglyfech, především se jedná o náboženské texty. Poslední hieroglyfický nápis je datován do 24. 8. 394 n.l. a nachází se v Isidině chrámu na ostrově Filae.

Reference

  1. Borghouts, J. 2010 "Egyptian: an introduction to the writing and language of the Middle Kingdom", Leiden: Nederlands Instituut voor het Nabije Oosten
  2. Allen, James P. 2010 : "Middle Egyptian: an introduction to the language and culture of hieroglyphs", 2nd ed., rev. Cambridge: Cambridge University Press,
  3. Loprieno, Antonio : 1995 " Ancient Egyptian: a linguistic introduction", 1. publ. Cambridge, UK: Cambridge University Press