Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách, v jiných výchovných institucích a v pedagogicko psychologických poradnách.

Pedagogicko-psychologické poradenství v ČR je vykonáváno v rámci školských poradenských zařízeních, ŠPZ (tj. PPP a SPC) a školských poradenských pracovišť, ŠPP (tj. tým školní psycholog/speciální psycholog + výchovný poradce + školní metodik prevence, kteří působí přímo ve škole). Do budoucna se očekává začlenění také středisek výchovné péče (tj. SVP) do systému pedagogického poradenství.[1]

Hlavní okruhy činnosti psychologů ve školách

Ve školním prostředí stojí psycholog mezi žáky, pedagogy, vedením školy, zákonnými zástupci a externími organizacemi/institucemi (PPP, SVP, SPC, OSPOD,...). Práce je tedy pestrá a náročná, každá škola má jiné potřeby, což je dáno typem školy, regionem a skladbou žáků. Proto je pro úspěšnou spolupráci nezbytná dohoda mezi vedením školy a školním psychologem o cílové zakázce a jejím naplňování. Obvykle není ve škole další psycholog, který by rozuměl specifikům psychologické práce, proto se může stát, že některé představy vedení školy jsou nerealizovatelné a je nutné je diskutovat.[2]


Odkazy

Doporučená literatura

Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.

Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.

Long, M., Wood, C., Littleton, K., Passenger, T., & Sheehy, K. (2011). The Psychology of Education. London: Routledge.

Reference

  1. Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste
  2. Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.

Klíčová slova

školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství