Hudební kultury Balkánu: Porovnání verzí

Řádek 8: Řádek 8:
 
== Hudba Balkánu ==
 
== Hudba Balkánu ==
 
Pro hudbu balkánského kulturního okruhu je charakteristická v první řadě '''obliba dechových nástrojů''', především pístových trumpet, která je spíše novodobou vrstvou tamní kultury. K rozšíření dechových nástrojů na Balkáně přispěli také Češi, jmenovitě Václav Červený, který zdokonalil žesťové nástroje a přispěl tak ke zvýšení jejich obliby.  
 
Pro hudbu balkánského kulturního okruhu je charakteristická v první řadě '''obliba dechových nástrojů''', především pístových trumpet, která je spíše novodobou vrstvou tamní kultury. K rozšíření dechových nástrojů na Balkáně přispěli také Češi, jmenovitě Václav Červený, který zdokonalil žesťové nástroje a přispěl tak ke zvýšení jejich obliby.  
Kromě zmíněných '''syžetů z protitureckých válek''', jsou pro hudbu Balkánu typické také '''aksakové rytmy''', '''tanec choro''' a hudební nástroje jako '''bulharské dudy''', '''gadulka''', '''duduk''', '''svir''', '''šalmaj''' (také nazývaný jako zurna nebo zurla), '''tpan''', '''kaval''', '''tambura''' nebo '''gusle'''.
+
Kromě zmíněných '''syžetů z protitureckých válek''', jsou pro hudbu Balkánu typické také '''aksakové rytmy''', '''tanec choro''' a hudební nástroje jako '''bulharské dudy''', '''gadulka''', '''duduk''', '''svir''', '''šalmaj''' (také nazývaný jako zurna nebo zurla), '''tpan''', '''kaval''', '''tambura''' nebo '''gusle'''. Bohatý církevní rok a zvykosloví jsou důležitými aspekty odrážejícími se v hudbě Balkánu.
  
 
==== Aksak ====
 
==== Aksak ====
Aksakové rytmy, také nazývané jako kulhavé, jsou nepravidelné rytmy, které se v českém prostředí vůbec neobjevují. Tyto asymetrické rytmy se mohou vyskytovat například ve spojení 3+2+2+3. Nejznámější z aksakových rytmů je v Bulharsku tanec račenica (2+2+3). Aksakovými rytmy se zabýval například český folklorista Josef Kuba, který, přestože byl geniální hudebník, nedokázal aksaky příliš přesně zapsat.
+
Aksakové rytmy, také nazývané jako kulhavé, jsou nepravidelné rytmy, které se v českém prostředí vůbec neobjevují. Tyto asymetrické rytmy se mohou vyskytovat například ve spojení 3+2+2+3. Nejznámější z aksakových rytmů je v Bulharsku '''tanec račenica''' (2+2+3). Aksakovými rytmy se zabýval například český folklorista Josef Kuba, který, přestože byl geniální hudebník, nedokázal aksaky příliš přesně zapsat. Aksaky však také existují i v jiných rytmech např. 11/8, často podle situaci či rituálu, ke kterým se skladba vztahuje (např. nestinarské choro).
 +
 
 +
==== Choro ====
 +
Choro je řetězový tanec, většinou s doprovodem aksakových rytmů. Při tomto tanci se tanečníci drží za ruce (první z nich má v ruce větvičku) a tančí se ve tvaru půlkruhu. Choro je tancem, který většinou umí tančit všichni místní lidé. Existuje také speciální podoba - asynchronní (kroky tanečníků jdou v jiném rytmu než hudba) choro, které se tančí pouze na svátek sv. Jiří. Choro se také tančí během svátku sv. Eleny a Konstantina v červnu, kdy se konají obřady nazývané nestinárstvo. Během nich se chodí po žhavém uhlí, tančí se choro a rituálně se obětují ovce.
 +
 
 +
==== Bulharské dudy ====
 +
Dudy jsou '''aerofony bordunového typu'''. Bulharské dudy rozeznívá plátek, který se nasazuje na přední píšťalu a do něhož se fouká. Tento hudební nástroj je vždy minimálně dvojhlasý, kdy první píšťala, tzv. přednička, je melodická, zatímco druhá píšťala je bordunová. Na Balkáně dominují dudy nafukovací, naopak v Čechách se vyskytují většinou dudy s dmychadlem. Podobným nástrojem, který se také vyskytuje na Balkáně je '''dvojanka''' - bulharská dvojitá píšťala s jednou píšťalou bordunovou a druhou melodickou s hmatovými otvory.

Verze z 1. 12. 2014, 11:11

Balkánské země jsou jedním z kulturních okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi další areály probírané během přednášek evropské etnomuzikologie patří: alpské země, Středomoří, Střední Evropa, oblast od řeky Moravy po Maďarsko, Severské země, Pobaltí, ale také židovská hudba, český folklor nebo vánoční písně.

Geograficko-historický kontext

Mezi balkánské země, které jsou na přednáškách v rámci tohoto kulturního okruhu probírány patří Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Řecko, evropská část Turecka a také někdy je zařazováno Slovinsko, i když se většinou do balkánského kulturního okruhu nepočítá.

Většina z těchto zemí patřila původně do Byzantské říše a od 14. století se jich dotkla okupace osmanskými Turky. Ti roku 1453 dosáhli zániku Byzantské říše dobytím Konstantinopole. Důležitou událostí, která se objevuje ve folklorní tvorbě Balkánu a která pádu Konstantinopole ještě předcházela, je bitva na Kosově poli roku 1389, kdy se osmanským Turkům podařilo zvítězit nad Srby. Kromě toho se v lidové hudební kultuře Balkánu ale i Česka nebo Slovenska objevuje námět spojený s bitvou u Moháče roku 1526, kdy se Turkům podařilo dobít Uhry a dostat se až do horních Uher, tedy dnešního Slovenska. Hlavním syžetem lidových písní spojených s protitureckými válkami je utrápená žena, které puká srdce, protože její milý nebo její syn odešli do boje.

Hudba Balkánu

Pro hudbu balkánského kulturního okruhu je charakteristická v první řadě obliba dechových nástrojů, především pístových trumpet, která je spíše novodobou vrstvou tamní kultury. K rozšíření dechových nástrojů na Balkáně přispěli také Češi, jmenovitě Václav Červený, který zdokonalil žesťové nástroje a přispěl tak ke zvýšení jejich obliby. Kromě zmíněných syžetů z protitureckých válek, jsou pro hudbu Balkánu typické také aksakové rytmy, tanec choro a hudební nástroje jako bulharské dudy, gadulka, duduk, svir, šalmaj (také nazývaný jako zurna nebo zurla), tpan, kaval, tambura nebo gusle. Bohatý církevní rok a zvykosloví jsou důležitými aspekty odrážejícími se v hudbě Balkánu.

Aksak

Aksakové rytmy, také nazývané jako kulhavé, jsou nepravidelné rytmy, které se v českém prostředí vůbec neobjevují. Tyto asymetrické rytmy se mohou vyskytovat například ve spojení 3+2+2+3. Nejznámější z aksakových rytmů je v Bulharsku tanec račenica (2+2+3). Aksakovými rytmy se zabýval například český folklorista Josef Kuba, který, přestože byl geniální hudebník, nedokázal aksaky příliš přesně zapsat. Aksaky však také existují i v jiných rytmech např. 11/8, často podle situaci či rituálu, ke kterým se skladba vztahuje (např. nestinarské choro).

Choro

Choro je řetězový tanec, většinou s doprovodem aksakových rytmů. Při tomto tanci se tanečníci drží za ruce (první z nich má v ruce větvičku) a tančí se ve tvaru půlkruhu. Choro je tancem, který většinou umí tančit všichni místní lidé. Existuje také speciální podoba - asynchronní (kroky tanečníků jdou v jiném rytmu než hudba) choro, které se tančí pouze na svátek sv. Jiří. Choro se také tančí během svátku sv. Eleny a Konstantina v červnu, kdy se konají obřady nazývané nestinárstvo. Během nich se chodí po žhavém uhlí, tančí se choro a rituálně se obětují ovce.

Bulharské dudy

Dudy jsou aerofony bordunového typu. Bulharské dudy rozeznívá plátek, který se nasazuje na přední píšťalu a do něhož se fouká. Tento hudební nástroj je vždy minimálně dvojhlasý, kdy první píšťala, tzv. přednička, je melodická, zatímco druhá píšťala je bordunová. Na Balkáně dominují dudy nafukovací, naopak v Čechách se vyskytují většinou dudy s dmychadlem. Podobným nástrojem, který se také vyskytuje na Balkáně je dvojanka - bulharská dvojitá píšťala s jednou píšťalou bordunovou a druhou melodickou s hmatovými otvory.