INGHAM, J. M. Time and Space in Ancient Mexico: The Symbolic Dimensions of Clanship

Článek Ingham, John M. Time and Space in Ancient Mexico: The Symbolic Dimensions of Clanship. In: Man, New Series, Vol. 6, No. 4 (Dec., 1971), pp. 615-629. je součástí povinné či doporučené literatury k předmětu Kultury Mezoameriky vyučovaným v rámci magisterského cyklu na Ústavu etnologie FF UK.

Úvod

Hlavním námětem textu je strukturování času a prostoru ve starověkém Mexiku a jeho spojitost s rozdělením společnosti. Hypotézou autora článku je, že klanová organizace a klasifikace času a prostoru spolu těsně souvisí. Autor v rámci článku nerozebírá jen chápání času a prostoru, ale především společenské členění Mexika do tzv. calpulli, přičemž klade důraz na odlišení tohoto společenského uspořádání od organizace do tzv. barrios.

Prostor a společnost

Prostorové rozložení, s jakým se v Mexiku setkáváme, může být chápáno jako model společenského řádu. Předkolumbovská koncepce času a prostoru souvisela především s organizací kolektivu, tedy s tzv. klanovými skupinami nazývanými calpultin. Autor představuje svůj předpoklad, že někteří obyvatelé Mezoameriky konceptualizují svou společnost podle tvaru a členění pyramid, které se v této oblasti nacházejí, tedy podle konkrétního místa/prostoru.[1] Stejně tak je ale sociální struktura organizovaná podle kalendáře, tedy času.

Co se týče uspořádání místní společnosti, odlišuje autor ve svém článku pojmy calpulli a barrios. Calpulli chápe jako rezidenční skupinu definující se na základě pronájmu půdy. Členové těchto skupin sdílí společně vlastní vojsko, božstvo a chrám. Jsou to ambilaterální klany s tendencí k endogamii. Calpultin se dále dělí na macehualtin, do kterého patřili běžní lidé a pipiltin, jehož členové představovali jakousi šlechtu. Tyto skupiny měly rozdílný sociální status, jenž se zakládal na různých vazbách k půdě a odlišných kmenových povinnostech.[2] Calpulli byla většinou patrilokální společenství (matrilokalita však byla také možným, i když nikoli častým jevem[3]). Každá calpulli však byla zároveň i náboženskou jednotkou. Calpultin byl pak rozdělený do jistých administrativních jednotek, které byly pravděpodobně endogamní.

Na rozdíl od toho barrios, které zkoumal například Robert Redfield v Tlayacapanu[4], se skládají z jednotlivých ulic, na kterých jsou situovány domy.[5] Z jejich uspořádání je zřetelné, že tyto ulice a domácnosti byly dříve členěny na základě agnátních skupin. Dnes však nejsme schopni určit, zda v předkoloniální době byly barrios tlaxilacaltinem (ulicí či malým calpultinem) nebo samotným celým calpultinem. Podle R. Redfielda tak barrios vlastně představují pozůstatky po calpultinech. Toto tvrzení zakládá na faktu, že mají společné mnohé společenské a kulturní prvky.

Čas a společnost

Jednotky času ve starověkém Mexiku korespondovaly se segmenty prostoru a propojovaly se v rámci cyklů. Rozdělení času a prostoru se odráželo ve dvou důležitých kalendářních systémech - tonalpoualli a xiuitl. Zatímco tonalpoualli představoval kalendář nebeský, xiuitl se řídil solárním cyklem. Oba dva systémy se spojovaly v určité mexické analogii našeho století, v cyklu 52 dní.

Pro systém související s nebeským kalendářem mělo silný symbolický význam číslo třináct. To bylo spojované s konceptem třinácti nebí, který se v té době v Mezoamerice objevoval.[6] Autor poukazuje na propojení rozdělení času a společnosti tím, že podle něj těchto třináct nebí odpovídá segmentům šesti a sedmi calpultinů. Zároveň kalendářní systém tonalpoualli a cyklus 52 let mohou být považované za analogii k sociální struktuře Mexika, kde číslo padesát dva funguje jako souhrn čtyř překrývajících se skupin po třinácti calpultinech. Zároveň v textu autor uvádí i další důkazy toho, jak se sociální organizace odráží v rozdělení času.

Závěr

Ve středoamerickém pojetí času a prostoru se odrážela dimenze sociálního uspořádání, zakořeněná v kolektivní organizaci calpultinu. Tato sociální dimenze byla rozdělena do dvou různých ale komplementárních systémů:

  • Xiuitl, který braly v potaz především elitní calpultiny.
  • Tonalpoualli, který odrážel uspořádání calpultinu v prostoru a zároveň byl spojený s oslavami božstev jednotlivých calpultinů, bez ohledu na jejich hierarchické uspořádání.

Odkazy

Reference

INGHAM, John M. "Time and Space in Ancient Mexico: The Symbolic Dimensions of Clanship." In: Man, New Series, Vol. 6, No. 4 (Dec., 1971), pp. 615-629.

Pozn.: Článek je sestaven na základě výpisků z článku, veškeré informace a názory jsou pouze interpretací autorova textu.

  1. ZUIDEMA, R. T. American social systems and their mutual similarity. Bijdr. Taal-, Land- Volkenk. 1965.
  2. KIRCHOFF, P. Land tenure in ancient Mexico. Ravta mex. Estud. antrop. 14, 1956.
  3. SAHAGÚN, Fr. B. Historía general de las cosas de Nueva Espaňa 4 Vols. Mexico, 1956.
  4. REDFIELD, R. The calpolli-barrio in a present-day Mexican pueblo. Am. Anthrop. 30, 1928.
  5. MONZÓN, A. Restos de clanes exogamicos entre los Cora de Nayarit. Escuela Nac. antrop. 4, 1945.
  6. THOMPSON, J. Maya hieroglyphic writing. Norman, 1960.