Impact factor: Porovnání verzí

m (Michal.Bily přesunul stránku Impakt faktor na Impact factor: Změna na anglický originální název)
Řádek 28: Řádek 28:
 
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza
 
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]

Verze z 28. 8. 2016, 09:15

Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.[1]

Výpočet

Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně [2][3]:

 A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005
 A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-04 citovány jinými časopisy v roce 2005
 B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)

Kritika impakt faktoru

Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru.

Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.

Reakcí na kritiku[4] [5] bylo v roce 2007 prohlášení Asociace Evropských Vědeckých Editorů (EASE), že impakt faktor není vždy naprosto spolehlivý měřící nástroj a měl by se používat výhradně k porovnávání vlivů celých časopisů a ne jednotlivých prací. V roce 2010 byly následně vydány Německou výzkumnou nadací nové směrnice, že impakt faktorové hodnocení článků a ostatní bibliometrické informace by neměly být používány jako porovnávací nástroj při přidělování peněžních dotací.[6]

Další způsoby citačního měření

Samotný impakt faktor není jediným způsobem jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například PageRank, Index bezprostřední odezvy nebo poločas citovanosti

Odkazy

Reference

  1. Impakt faktor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor
  2. https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225
  3. http://wokinfo.com/essays/impact-factor/
  4. Impact factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor
  5. Impact factor statement. Ease.org [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.ease.org.uk/publications/impact-factor-statement
  6. “Quality not Quantity” – DFG Adopts Rules to Counter the Flood of Publications in Research. DEUTSCHE FORSCHUNGSGEMEINSCHAFT. Dfg.de [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.dfg.de/en/service/press/press_releases/2010/pressemitteilung_nr_07/index.html

Použitá literatura

Klíčová slova

impakt faktor, thomson reuters, citační analýza