Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika

Informační bezpečnost

Informační bezpečnost zahrnuje ochranu všech informací bez rozdílu nosiče po celý jejich životní cyklus. V současné době je spojována především s informacemi komunikovanými skrze informační technologie. Informační bezpečnost lze charakterizovat jako praktický obor, jež vznikl za účelem ochrany informací, kterých fyzická či právnická osoba využívá při své činnosti. Jedná se o ochranu před narušením 'integrity, důvěrnosti či dostupnosti informace'.

Historie

Informační bezpečnost vzniká spolu s informacemi, které bylo potřeba chránit. Určité mechanismy ochrany informací - především ve formě přeměny otevřeného textu na šifrovaný - začaly vznikat již v antice v podobě kryptologických šifer. Rozvoj šifrování nastal po vynálezu telegrafu v roce 1845 a v\vrcholil za 2. světové války šifrovacími stroji jako byla Enigma. Výrazným milníkem byl vznik moderní kryptografie, jejíž duchovní otec Claude Shannon během 2. světové války vypracoval za účelem bezpečnosti přenosu informací koncept matematické kryptografie. [1]

Šifrování

Během 70. let vznikají první symetrické (s privátním klíčem) šifrovací algoritmy jako DES(data encryption standard), jež byl později nahrazen AES (Advanced encryption standard). Symetrická kryptografie pracuje pouze s jedním klíčem, který se používá jak pro zašifrování, tak pro rozšifrování textu.

V roce 1976 byla vynalezena metoda asymetrického šifrování Diffie-Helman, jež spočívala v matematickém propojení klíčů. Všechny komunikující strany zkonstruují jeden klíč a nikdy není poslán v otevřené formě. Takto se může první část klíče odtajnit bez rizika ohrožení informací. Tuto metodu využívá např. šifrování RSA (podle autorů Rivest, Shamir a Adleman). Vznik oboru informační bezpečnosti jako takového se datuje do 80. let, kdy se ještě obor jmenoval počítačová bezpečnost a jednalo se především o bezpečnost počítačových sítí. V této době také začínají v odborných periodikách vycházet články s touto tématikou.

Další funkce pro převod dat

Během 50. let se začala používat tzv. hashovací funkce. Tato funkce využívá algoritmus pro převod vstupních dat do relativně malého čísla. Výstupem je výtah (fingerpritn či hash). Pro kryptografii se používají jednosměrné a bezkolizní funkce, u nichž není možné zjistit z hodnoty původní zprávu a zároveň je nemožné odvodit dvě původní zprávy.[2]

Na základě asymetrických algoritmů pracuje digitální (či elektronický) podpis, jež označuje specifická data, která v počítači nahrazují klasický vlastnoruční podpis. Je vytvořen pro konkrétní data a jeho součástí je i informace o tom, kdo jej vytvořil, a tedy je možná nepopiratelná identifikace. Vytváří se ve dvou krocích - nejdříve se vytvoří otisk (hash) dokumentu a poté je zašifrován autorovým privátním klíčem.

V devadesátých letech přišel velmi rychlý vývoj tohoto oboru, který se postupně začal ubírat směrem k Internetu. Počítačová bezpečnost se začala přesouvat do školství, soukromé sféry i akademickým účelům. Spolu s rozmachem oboru se začínají objevovat snahy o standardizaci.

Standardizace informační bezpečnosti

Informační bezpečnost v současné době zaopatřuje řada norem ISO 27000. Základní normy informační bezpečnosti jsou:

  • ČSN ISO/IEC 27002:2014 Informační technologie Bezpečnostní techniky - Soubor postupů pro opatření bezpečnosti informací
  • ČSN ISO/IEC 27001:2014 Informační technologie - Bezpečnostní techniky - Systémy řízení bezpečnosti informací - Požadavky


Organizace informační bezpečnosti

Efektivní organizace informační bezpečnosti v různě velkých právnických subjektech je možno dosáhnout za pomoci dodržování systému řízení bezpečnosti informací (ISMS, z anglického Information Security Management System). Základní model ISMS je popsán v normě ISO/IEC 27001. Interpretace a implementace jednotlivých doporučení se však může výrazně lišit podle rozsahu systému, počtu uživatelů, způsobu zpracování dat, jejich hodnoty a především podle reálných bezpečnostních rizik.

Zabezpečení počítače

Bezpečnost z hlediska lidských zdrojů

Bezpečnost na internetu

Digitální stopa

Hrozby

Bezpečnost na sociálních sítích

==

  1. ŽILKA, Radek. Bezpečnost informací. Dostupné z: http://www.vtpup.cz/cs/download/vavpropraxi/vav-prezentace/15-bezpecnost-informaci.pdf
  2. KLÍMA, V. Hašovací funkce, principy, příklady a kolize [Online] [Cit.: 11. 6. 2015]. Dostupné z: http:// cryptography.hyperlink.cz/2005/cryptofest_2005.htm.